16 CO 257/2022-128 — Krajský soud v Brně

1. Výše uvedeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl tak, že nahradil projev vůle žalované k uzavření smluv o zřízení věcných břemen s žalobcem č. PV [číslo] a č. PV [číslo], jejichž nedílnou součástí se staly příslušné geometrické plány, zhotovené firmou [právnická osoba] (výroky I. a II.) s tím, že žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku 5 336 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.). Poté co soud I. stupně usnesením ze dne 14. 10. 2021, č. j. 4 C 134/2021-39, ve spojení s usnesením ze dne 18. 11. 2021, č. j. 4 C 134/2021-44, spojil ke společnému řízení věci projednávané pod sp. zn. 4 C 134/2021 a sp. zn. 7 C 160/2021 s tím, že věc bude dále vedena pod sp. zn. 4 C 134/2021, dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalobní nároky žalobce na uzavření specifikovaných smluv o zřízení věcných břemen jsou důvodné. Vzal za prokázané, že obsah budoucích smluv byl vymezen určitě a souladně se zákonem; účastníci se zavázali uzavřít podle § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „energetický zákon“) a podle ustanovení § 1257 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) ve lhůtách sjednaných v článcích II. bodu 1. těchto smluv, příslušné smlouvy o zřízení věcného břemene. Avšak ani přes písemnou výzvu žalované k uzavření realizačních smluv nedošlo, tudíž žalobci nezbylo, než ve smyslu ustanovení § 1787 o. z. v zákonem stanovené lhůtě uplatnit své právo u soudu. Za splnění zákonem stanovených předpokladů soud I. stupně nahradil projev vůle žalované k uzavření předmětných smluv o zřízení věcných břemen napadeným rozhodnutím, jehož nedílnou součástí se staly i příslušné geometrické plány zhotovené [právnická osoba] s.r.o. Ohledně náhrady nákladů řízení soud I. stupně rozhodl tak, že ve věci neúspěšnou žalovanou zavázal k náhradě nákladů řízení úspěšnému žalobci. 2. Proti tomuto rozsudku podala blanketní odvolání žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce. V následném doplnění namítla, že dle jejího přesvědčení je rozsudek soudu I. stupně věcně nesprávný, jelikož soud I. stupně nesprávně právně posoudil otázky namítané žalovanou. Zdůraznila, že žalobce svou velikostí a dominancí na trhu je ve srovnání s žalovanou ve výrazně silnějším postavení. Smlouvy o smlouvách budoucích byly uzavřeny neplatně, neboť žalovaná nemá žádné zkušenosti při sjednávání smluv daného typu, čehož žalobce využil. Dále namítla, že se zásadním způsobem změnily okolnosti, za nichž byly smlouvy o smlouvách budoucích uzavřeny a omezení vlastnického práva žalované je v hrubém nepoměru k poskytované náhradě žalobcem s ohledem na ceny v místě a čase obvyklém. V rámci jednání odvolacího soudu dne [datum] právní zástupce žalované dále namítl, že soud I. stupně řádně nesplnil svou poučovací povinnost ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ve vztahu k procesní obraně žalované ohledně nedostatku její vůle při uzavírání smluv o smlouvách budoucích. S ohledem na tuto argumentaci navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 3. Žalobce v písemném vyjádření k odvolání žalované zdůraznil, že odvolací námitky žalované nejsou důvodné. Všechny tyto námitky již žalovaná uplatnila v řízení před soudem I. stupně a ten se s nimi zcela správně vypořádal. Dále zdůraznil, že jeho postup při uzavírání předmětných smluv byl naprosto standartní. Žalobce přesně podle smluv o smlouvách budoucích realizoval stavby, a ty již jsou na pozemku žalované umístěny (kolaudace v roce 2019) a žalovaná nijak neprojevila nesouhlas. Námitka, že se změnily skutečnosti není relevantní, když výše jednorázových náhrad byla účastníky sjednána dohodou ve smlouvách o smlouvách budoucích. Závěrem navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil. 4. Poté, co odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno včas, proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné, přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, přičemž dovodil, že odvolání žalované důvodné není. 5. Podle ustanovení § 161 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle nahrazují toto prohlášení. 6. Podle ustanovení § 3 odst. 2 energetického zákona přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny, výroba elektřiny ve výrobně elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, distribuce plynu, uskladňování plynu, výroba zemního plynu, provozování těžebního plynovodu, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie se uskutečňují ve veřejném zájmu. Stavby sloužící pro činnosti podle věty první a stavby s nimi související jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu. Pro zřízení a provozování stavby přenosové soustavy, přepravní soustavy, distribuční soustavy, výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, zásobníku plynu, těžebního plynovodu, rozvodného tepelného zařízení nebo zdroje tepelné energie připojeného k rozvodnému tepelnému zařízení anebo pro zřízení a provozování stavby související lze odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě podle jiného právního předpisu. 7. Podle ustanovení § 25 odst. 3 písm. e) energetického zákona provozovatel distribuční soustavy má právo v souladu se zvláštním právním předpisem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení. 8. Podle ustanovení § 25 odst. 4 energetického zákona provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavy. 9. Podle ustanovení § 1785 o. z. smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. 10. Podle ustanovení § 1786 o. z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. 11. Podle ustanovení § 1787 odst. 1 o. z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. 12. Podle ustanovení § 1787 odst. 2 o. z. obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány. 13. Odvolací soud po přezkoumání napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo dospěl k závěru, že se ztotožňuje se skutkovými i právními závěry soudu I. stupně a odvolací námitky uplatněné žalovanou neshledal důvodnými. 14. K odvolací námitce žalované, že žalobce svou velikostí a dominancí na trhu je ve srovnání s žalovanou ve výrazně silnějším postavení, odvolací soud připomíná, že distribuce elektřiny je v souladu s ustanovením § 3 odst. 2 energetického zákona uskutečňována ve veřejném zájmu. Ustanovení § 25 odst. 4 energetického zákona výslovně požaduje, aby věcně právní vztah mezi provozovatelem distribuční soustavy a vlastníkem pozemku byl řešen formou věcného břemene. Pokud dotčený vlastník odmítne návrh smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřít, je to za splnění dalších podmínek stanovených v zákoně o vyvlastnění důvodem pro zahájení vyvlastňovacího řízení ve smyslu zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2017, č. j. 21 Cdo 799/2016. V tomto směru odvolací soud uzavírá, že ze strany žalované shledává zcela nepřípadným dovolávat se postavení slabší strany sporu. 15. Odvolací soud rovněž nepovažuje za důvodnou odvolací námitku žalované, že smlouvy o smlouvách budoucích byly uzavřeny neplatně. Je třeba připom