17 CO 155/2022-143 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud v Prostějově (dále jen„ soud prvního stupně“) rozhodl rozsudkem ze dne 19. 5. 2022, č. j. 5 C 216/2021-110, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 246.000 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Výrokem II byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 114. 622,37 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná a odvolací soud pro stručnost odkazuje na jeho písemné vyhotovení založené ve spise. Žalovaná namítá, že nárok žalobce na zaplacení částky 246.000 Kč s příslušenstvím není opodstatněný, neboť existoval právní titul k zaplacení této částky. Mezi žalobcem a žalovanou je nesporné, že mezi nimi nedošlo k uzavření kupní smlouvy o převodu vlastnického práva k automobilu zn. Chevrolet Silverado, přesto zaplacením částky 246.000 Kč na účet žalované nedošlo k jejímu bezdůvodnému obohacení. Žalovaná poukazovala po celou dobu řízení na skutečnost, že existoval smluvní vztah mezi žalobcem a jejím manželem [jméno] [příjmení], mezi nimiž byla uzavřena ústní kupní smlouva k předmětnému automobilu. V tomto smluvním vztahu figuruje účet žalované jako místo plnění, tzv. splniště. Žalobce od počátku kontraktace věděl, že stranou závazku je manžel žalované, s nímž sjednal veškeré náležitosti smlouvy, tj. předmět plnění, výši úplaty i místo plnění. Manžel žalované měl v té době svůj bankovní účet zatížen exekucemi, s peněžními prostředky na něm nemohl nakládat a využíval tudíž účet žalované, na které si nechal zasílat peníze inkasované z realizovaných obchodů s automobily, které z účtu žalované, k němuž měl přístup, vybíral. Žalovaná tyto skutečnosti oznámila policii k prošetření, zda jednáním jejího manžela nebyla naplněna skutková podstata trestného činu. Žalovaná dále uvedla, že s žalobcem nikdy nekomunikovala, neposkytla mu žádné údaje ani listiny prokazující její vlastnické právo k převáděnému automobilu. Žalovaná rovněž namítla, že soud prvního stupně zatížil řízení vadou, když neprovedl jí navržené důkazy, a to svědeckou výpovědí jejího manžela [jméno] [příjmení], výpisem z centrální evidence exekucí k jeho osobě a kamerovými záznamy z bankomatů. Žalovaná se na úkor žalobce bezdůvodně neobohatila, neboť není splněna základní zákonná podmínka zakládající právo žalobce na vydání bezdůvodného obohacení, a to neexistence právního důvodu, na jehož základě bylo plněno. Dle názoru žalované existoval právní důvod zaplacení částky 246.000 Kč na její bankovní účet žalobcem, a to ústní kupní smlouva mezi žalobcem a manželem žalované [jméno] [příjmení], dle níž byl [jméno] [příjmení] zavázán zajistit žalobci dodání předmětného automobilu a žalobce byl zavázán k úhradě částky 246.000 Kč. Navrhla proto, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek soudu prvního stupně tak, že žaloba se zamítá. 3. Žalobce se vyjádřil k odvolání žalované písemně s tím, že je nepovažuje za důvodné a zcela se ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně, že v souvislosti s předmětným automobilem neexistoval závazkový vztah mezi žalobcem a manželem žalované [jméno] [příjmení], což vyplývá nejen z písemné kupní smlouvy, kde je jako prodávající uvedena žalovaná, ale rovněž z předložené Whats Appové komunikace. Žalobce jednal se žalovanou poctivě a v dobré víře, že je vlastnicí předmětného automobilu. Jestliže žalovaná staví svoji obranu na tom, že účet svému manželovi vědomě poskytla proto, aby se vyhnul exekucím, žalobce ji považuje za absurdní a zcela irelevantní. Pokud by se nejednalo ze strany žalované o bezdůvodné obohacení, jednalo by se o trestný čin podvodu ve spolupachatelství nebo účastenství. Žalobce setrvává na svých tvrzeních, že mezi ním a žalovanou neexistoval právní důvod k plnění, nedošlo mezi nimi k uzavření kupní smlouvy, peněžní prostředky však na svůj bankovní účet obdržela žalovaná, nikoliv její manžel, a je pouze odpovědností žalované, jak je nakládáno s peněžními prostředky na jejím účtu obzvláště za situace, kdy přístup k němu poskytla třetí osobě za účelem páchání trestné činnosti. Ze všech provedených důkazů je dle názoru žalobce zřejmé, že měl v úmyslu uzavřít kupní smlouvu se žalovanou, které také adresoval peněžní prostředky, žalovaná je na svůj bankovní účet obdržela, dostaly se do její dispoziční sféry a vzniká jí povinnost vydat plnění získané bez právního důvodu bez ohledu na to, kdo peněžní prostředky ve skutečnosti spotřeboval. Žalobce současně odkázal na přiléhavou judikaturu Nejvyššího soudu a navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. 4. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání žalované bylo podáno v zákonné lhůtě, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení a že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Odvolací důvody, o které žalovaná opřela své odvolání, lze podle názoru odvolacího soudu podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. d), e), g) o. s. ř., tzn. že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Skutečnosti, zakládající odvolací důvod ve smyslu ustanovení § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., které odvolací soud zkoumá z úřední povinnosti, nebyly odvolatelkou tvrzeny a odvolací soud je ze spisu nezjistil. 6. Z obsahu předloženého spisu se podává, že žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu prvního stupně dne [datum], se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 246.000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Uplatněný nárok opíral o tvrzení, že se domníval, že od žalované kupuje osobní automobil značky Chevrolet Silverado Big block 454 [příjmení], a proto dne [datum] zaslal na bankovní účet žalované částku 246.000 Kč. Domněnka o uzavření kupní smlouvy vyplynula ze skutečnosti, že žalobce obdržel od manžela žalované [jméno] [příjmení] prostřednictvím aplikace Whats App fotografie žalovanou podepsané kupní smlouvy na předmětný automobil spolu s informací, že žalovaná číslo svého bankovního účtu zkontrolovala. Žalovaná podepsání kupní smlouvy později dementovala, k žalobci nedoputoval originál kupní smlouvy, jehož podpisem by mohl akceptovat ofertu žalované. K uzavření kupní smlouvy nikdy nedošlo, přesto však žalobce zaslal žalované na její bankovní účet dohodnutou kupní cenu ve výši 246.000 Kč. Žalovaná, na jejíž účet žalobce plnil, se tak na úkor žalobce bezdůvodně obohatila. Žalobce vyzval dopisem ze dne [datum] žalovanou k předání osobního automobilu nejpozději do [datum] s tím, že marným uplynutím této dodatečné lhůty od kupní smlouvy odstupuje, a požadoval po žalované vrátit kupní cenu nejpozději do [datum]. Žalovaná na výzvu reagovala tak, že si není vědoma uzavření kupní smlouvy na předmětné vozidlo, smlouvu nikdy nepodepsala, se žalobcem nejednala, vozidlo nevlastnila, s částkou 246.000 Kč nedisponovala, a nemohla tudíž vyhovět výzvě žalobce k předání vozidla ani k vrácení kupní ceny. Na předžalobní výzvu žalobce žalovaná reagovala shodným sdělením, že se na úkor žalobce bezdůvodně neobohatila, neboť s kupní cenou disponoval její manžel [jméno] [příjmení]. 7. Soud prvního stupně žalobě vyhověl elektronickým platebním rozkazem vydaným dne 23. 6. 2021, č. j. EPR 143420/2021-10, jímž zavázal žalovanou, aby do 15 dnů od jeho doručení zaplatila žalobci částku 246.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a náklady řízení ve výši 44.688 Kč, proti němuž žalovaná podala v zákonné lhůtě odpor. Uvedla, že nárok žalobce co do důvodu i výše neuznává a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná namítla, že nebyla stranou závazku z kupní smlouvy, tuto se žalobcem neuzavřela a nepodepsala, převáděný osobní automobil nevlastnila a s kupní cenou nedisponovala. Žalobce od počátku kontraktace jednal výlučně s manželem žalované [jméno] [příjmení], který měl přístup k dokladům a všem osobním údajům žalované a který s největší pravděpodobností za žalovanou podepsal kupní smlouvu, jejíž fotografii zaslal žalobci. Žalobce si měl v rámci běžné obezřetnosti a řádného postupu při uzavírání kupní smlouvy vyžádat od manžela žalované listiny, které by osvědčovaly vlastnické právo žalované k předmětnému automobilu. Žalovaná nepopřela, že na její bankovní účet zaslal žalobce dne [datum] žalovanou částku 246.000 Kč představující dohodnutou kupní cenu. Tento účet žalované však sloužil výlučně jako místo plnění, neboť přístup k účtu po celou dobu manželství měl manžel žalované [jméno] [příjmení], který ho využíval při uzavírání obchodů s automobily. Pe