19 CO 110/2022-300 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost vyklidit byt [číslo] o velikosti 1+1, který se nachází ve 4. podlaží obytného domu na ulici [adresa], č. or. 24, v [obec] (předmětný byt) a vyklizený jej předat žalobci do dvou měsíců od právní moci rozsudku (výrok I.). Výrokem II. uložil žalované povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 6 800 Kč. 2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal, aby žalovaná vyklidila předmětný byt s odkazem, že jej užívá bez právního důvodu, neboť [datum] zaslal žalované výzvu k odstranění protiprávního stavu ve lhůtě sedmi dnů, žalovaná na výzvu nereagovala a nezjednala nápravu, žalobce přípisem ze dne [datum] nájemní smlouvu vypověděl a nájemní vztah skončil uplynutím tříměsíční výpovědní doby. Soud I. stupně vzal za prokázané, že žalovaná užívala předmětný byt, jehož vlastníkem je žalobce, na základě nájemní smlouvy z [datum], žalobce nájem žalované vypověděl s tím, že nájem skončí uplynutím tříměsíční výpovědní doby, výpověď byla žalované doručena [datum], ve výpovědi byla poučena o možnosti vznést proti výpovědi námitky a podat u soudu návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi, jakož i o lhůtě k podání takového návrhu. Žalovaná podala u Městského soudu v Brně námitky k výpovědi z předmětného bytu, když k návrhu přiložila předmětnou výpověď, žaloba však byla odmítnuta usnesením z [datum], které nabylo právní moci [datum]. Po právní stránce soud I. stupně uzavřel, že v předmětném řízení o vyklizení bytu se již nemůže zabývat otázkou oprávněnosti výpovědi, a to ani jako otázkou předběžnou, tomu brání ustanovení § 2290 o. z. Nemohl se tak zabývat otázkou toho, zda se žalovaná skutečně dopustila jednání, které jí bylo vytýkáno ve výpovědi, z tohoto důvodu pro nadbytečnost neprováděl žalovanou navrhované důkazy výpověďmi svědků, neboť tyto měly sloužit k prokázání konfliktní situace v domě. Nad rámec uvedeného soud I. stupně konstatoval, že výpovědní důvod ve smyslu § 2281 odst. 1 písm. a) o. z. byl nepochybně naplněn, když žalovaná nájemné za měsíce říjen a listopad 2019 skutečně ke dni podání výpovědi neuhradila a byla v prodlení s placením nájemného a úhrad spojených s užíváním bytu opakovaně. Soud I. stupně se zabýval platností výpovědi, dále namítanou zdánlivostí výpovědi pro neurčitost a nesrozumitelnost, rovněž námitkou nedostatku podpisu oprávněnou osobou a dále námitkou neplatnosti pro rozpor s dobrými mravy. Tyto námitky vyhodnotil jako nedůvodné a žalobě proto vyhověl. 3. Proti uvedenému rozsudku podala žalovaná obsáhlé odvolání, které následně čtyřikrát doplňovala. V odvolání poukázala na nedostatek podmínek řízení, kdy podle odvolatelky žaloba nebyla podepsána žalobcem, tedy starostou Městské části [okres], nýbrž paní [příjmení] [jméno] [příjmení] na základě pověření primátorky města Brna, byt však byl dle všeho svěřen do užívání a nakládání městské části, která je z nájemní smlouvy zavázána a nemůže ji bez dalšího zastoupit magistrát. V odvolání odvolatelka dále uvádí, že dodatečně zjistila okolnosti pro vyloučení soudkyně soudu I. stupně z rozhodování, jelikož soudkyně užívá v nájmu sportovní halu ZŠ a MŠ [obec], [ulice], společně s ostatními hráči volejbalu, kterou má v pronájmu od žalobce, žalovaná dovozuje, že se jedná o důvod podjatosti soudkyně z možné obavy o ztrátu možnosti pronájmu prostor. Žalovaná dále soudu I. stupně vytýká, že nepřihlédl k jí tvrzeným skutečnostem a k jí označeným důkazům, ty následně absentují v napadeném rozsudku a ten je z toho důvodu nepřezkoumatelný. Žalovaná dále tvrdí, že soud I. stupně se nezabýval tím, zda existuje vztah mezi jednáním žalobce a sousedů žalované - rodinou [příjmení], kdy podle žalované existovalo koordinované jednání rodiny [příjmení] a žalobce, mající účel v porušení práv žalované k nájmu bytu, skončení nájmu a přenechání nájmu bytu rodině [příjmení]. Soud I. stupně dále odmítl provést důkazy navržené žalovanou potřebné k prokázání rozhodných skutečností v otázce neplatnosti výpovědi pro rozpor s dobrými mravy, dále k neúčinnosti a zdánlivosti výpovědi, dále nepřihlédl ke špatným majetkovým a sociálním poměrům žalované, k nedostatku jejích příjmů. Žalovaná dále namítala, stejně jako v řízení před soudem I. stupně, že výpověď je neplatná, neboť nebyla podepsána samotným starostou, nýbrž místostarostou, který však zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonává funkci, kdy tato situace nenastala. Žalovaná v odvolání navrhla odvolacímu soudu doplněních dokazování, z velké části důkazy, které již byly navrhovány před prvostupňovým soudem. Navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně. V následných čtyřech doplněních odvolání předložila odvolacímu soudu k doplnění dokazování větší množství listin, zejména vyrozumění přestupkové komise o odložení projednání přestupků, kterých se měli dopustit sousedi [příjmení], kdy toto jednání žalovaná považuje jako ryze ve prospěch sousedů a dokládá jimi společné jednání žalobce a rodiny [příjmení] za účelem ukončení jejího nájmu, což je v rozporu s dobrými mravy. 4. Žalobce se k odvolání žalované písemně vyjádřil v tom smyslu, že dle jeho názoru soud I. stupně dostatečně zjistil skutkový stav a z věci vyvodil správné právní závěry, a proto navrhl potvrzení napadeného rozsudku. K odvolacím důvodům shrnul, že tato jsou identická s tvrzeními žalované před soudem I. stupně, s těmi se již soud I. stupně v odůvodnění rozsudku dostatečným způsobem vypořádal. 5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně, řízení jeho vydání předcházející, správnost skutkových zjištění a jejich právní posouzení, nařídil k projednání odvolání jednání, u kterého doplnil listinné dokazování, a dospěl k závěru, že jsou dány podmínky pro potvrzení napadeného rozsudku. 6. Předně je třeba posoudit tvrzení žalované uvedené v odvolání o tom, že dodatečně zjistila okolnosti pro vyloučení soudkyně soudu I. stupně z projednání věci. Toto tvrzení považuje odvolací soud za účelové, žalovaná neuvádí žádné relevantní skutečnosti, ze kterých by měl plynout jakýkoli vztah soudkyně Městského soudu v Brně Mgr. [jméno] [příjmení] k projednávané věci či účastníkům řízení, který by měl odůvodňovat její podjatost v předmětném sporu. Tvrzené užívání sportovní haly ZŠ a MŠ [obec], [ulice] soudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou společně s ostatními hráči volejbalu nebylo jakkoli žalovanou doloženo, a i pokud by tomu tak bylo, tato skutečnost by neprokazovala vztah soudkyně k žalobci či předmětnému sporu, který by měl vyvolat pochybnosti o nepodjatosti soudkyně v předmětném sporu. Není pochyb o tom, že Mgr. [jméno] [příjmení] není v předmětném sporu podjatá a není tak namístě ji vyloučit z projednávání věci. 7. Ve věci není dán ani nedostatek podmínky řízení tvrzený žalovanou v tom smyslu, že žaloba nebyla řádně žalobcem podepsána. V řízení bylo řádně prokázáno, a mezi účastníky to ani není sporné, že předmětný byt je ve vlastnictví žalobce a správu bytového fondu, který se nachází na území městské části [okres], vykonává Městská část [okres]. Dle čl. 99 Ústavy České republiky jsou základními územně samosprávnými celky obce, v daném případě tedy Statutární město Brno, Ústava zakládá právní subjektivitu územních samosprávných celků a počítá s tím, že tyto mají vlastní majetek. Městské části svůj vlastní majetek nemají, pouze nakládají s majetkem statutárního města, který jim statutární město svěří ve smyslu § 130 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Podle § 18 odst. 2 písm. c) o. z. jsou jednotky územní samosprávy (tedy i statutární město Brno) právnickými osobami. Podle § 20 odst. 2 obecního zřízení jsou městské části organizační jednotkou statutárního města, podle § 134 odst. 1 citovaného zákona jednají za statutární město v záležitostech jim svěřených zákonem a v mezích zákona statutem. Statutární město Brno jako vlastník předmětného bytu tak má nepochybně aktivní věcnou legitimaci k podání předmětné žaloby na vyklizení bytu, a pokud byla žaloba podána osobou pověřenou primátorkou města Brna, tedy osobou oprávněnou jednat jménem Statutárního města Brna, která pověřila zaměstnankyni Statutárního města Brna zařazenou do Úřadu městské části [okres], nepochybně tak byla žaloba podána řádně, v souladu s ustanovením § 21 odst. 1 písm. a), b) o.s.ř. 8. Pokud jde o skutkovou stránkou věci, soud I. stupně správně a přesvědčivě popsal, které skutečnosti má za prokázané a které nikoli a o které důkazy opřel svá skutková zjištění. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na podrobná a přesvědčivá zjištění skutkového stavu a skutkový závěr, který soud považuje za zcela logicky zdůvodněný a přesvědčivý, v odůvodnění napadeného rozsudku (odst. 7 až 23). Podstatné závěry skutkového stavu jsou následující: -) Žalobce je vlastníkem předmětného bytu, který přenechal do užívání žalované nájemní smlouvou ze [datum] na dobu neurčitou s účinností od [datum]. -) Přípisem z [datum] vyzval žalobce žalovanou, a