19 CO 166/2022-58 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem rozhodl soud I. stupně takto: Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni: - částku 14.357,10 Kč s úrokem ve výši 3.007,01 Kč a dále ve výši 29 % ročně z částky 14.357,10 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2.585,77 Kč a dále ve výši 9,75% ročně z částky 14.357,10 Kč od [datum] do zaplacení, - částku 34.089,82 Kč s úrokem ve výši 6.618,16 Kč a dále ve výši 29 % ročně z částky 34.089,82 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 6.028,93 Kč a dále ve výši 9,75% ročně z částky 34.089,82 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve splátkách po 2 900 Kč měsíčně, splatných do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 550 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. 2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný a namítal, že soud I. stupně rozhodl na základě nedostatečných důkazů ohledně jeho osoby; ačkoliv dohledal, že je veden na úřadu práce v nezaměstnanosti a sociální podpoře, zjistil, kolik pobírá na bydlení a živobytí, přesto rozhodl napadeným rozsudkem. [příjmení] však nemá z čeho danou částku splácet. Zároveň žádal o zproštění všech závazků a také splácení částky 2 900 Kč měsíčně žalobkyni, a to ze sociálních a finančních důvodů, pro něž nemůže závazky splnit. 3. Žalobkyně v písemném vyjádření k podanému odvolání navrhla potvrzení rozsudku soudu I. stupně jako věcně správného. Uvedla, že žalovaný v odvolání neuvádí žádné nové skutečnosti, pro které by mohl být rozsudek pro uznání napadán. Vzhledem ke tvrzené majetkové situaci žalovaného je výše splátky přiměřená, součet dosud dlužných kapitalizovaných částek a nákladů řízení přesahuje 85 000 Kč a žalovaný ani nenavrhuje jinou měsíční splátku. V této optice je splátka přiměřená a pro žalovaného výhodnější, než byla v době, kdy si bral půjčky, které měl splácet splátkami ve výši 2 612 Kč, respektive 4 296 Kč měsíčně. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek pro uznání vydaný soudem I. stupně, řízení jeho vydání předcházející, jakož i obsah spisu a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. 5. Soud I. stupně správně aplikoval právo, pokud za dané situace rozhodl rozsudkem pro uznání, protože se žalovaný, ač v elektronickém platebním rozkazu vyzván, nevyjádřil k podané žalobě s výjimkou líčení svých nepříznivých sociálních poměrů. Soud tedy správně vycházel ve smyslu ust. 114b odst. 5 o.s.ř. z předpokladu, že žalovaný uplatněný nárok žalobkyní uznal, a protože se nejedná o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír, rozhodl podle ustanovení § 153a odst. 3 o.s.ř. tak, že žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovanému stanovil povinnost dlužnou částku uhradit, včetně požadovaných úroků z prodlení. S ohledem na slabou sociální situaci žalovaného bylo tomuto umožněno dlužnou částku uhradit ve splátkách po 2 900 Kč, kdy výše splátky odpovídá možnostem žalovaného a je dostatečná na postupné umořování dluhu. Současně soud I. stupně žalovaného poučil, že nezaplatí-li však stanovenou splátku včas, může se žalobkyně domáhat zaplacení zbývající dlužné částky naráz. Soud I. stupně tedy postupoval zcela správně a není mu čeho vytknout, pokud ve věci vydal rozsudek pro uznání. Ani v odvolacím řízení nepřišel žalovaný s žádnými přípustnými námitkami, pouze se omezil na opakování své nepříznivé sociální a majetkové situace, která však rozhodně nemůže být důvodem pro zproštění dluhu, o které žalovaný žádal. Rovněž, pokud soud I. stupně rozhodoval o nákladech řízení a přiznal žalobkyni pouze jejich ¼ s ohledem na aplikaci ust. § 150 o.s.ř., když zohlednil, že žalovaný je osobou zdravotně znevýhodněnou, postupoval správně. 6. Vycházeje z výše uvedeného proto odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil nejen ve správném výroku o věci samé, nýbrž i ve výroku nákladovém, na jehož odůvodnění lze rovněž v celém rozsahu odkázat. 7. Výrok o nákladech odvolacího řízení se opírá o ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. kdy odvolací soud v řízení jinak zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení také pouze v rozsahu ¼ s ohledem na nepříznivý zdravotní stav žalovaného. Žalobkyně přitom vznikly náklady řízení za právní zastoupení advokátem, který pro žalobkyni vykonal 2 úkony právní služby, spočívající v podání písemného vyjádření k odvolání žalovaného a v účasti u jednání odvolacího soudu dne [datum]. Za to mu náleží odměna dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 3 060 Kč za úkon, k čemuž náleží 2 režijní paušály po 300 Kč, celkem tak 6 720 Kč. Tuto částku je však zapotřebí navýšit ještě 21 % DPH, které je právní zástupce žalobkyně plátcem, tedy o částku 1 411 Kč, celkem jsou tak náklady vynaložené žalobkyní v odvolacím řízení představovány částkou 8 131 Kč, z nichž 1/4 je částka 2 033 Kč, kterou zavázal odvolací soud žalovaného zaplatit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení II. výrokem svého rozsudku v zákonné třídenní lhůtě k rukám právního zástupce žalobkyně.