19 CO 34/2023-126 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem Okresního soudu ve Vyškově ze dne 29.11.2022, č.j. 8 C 119/2020-97, bylo rozhodnuto takto: I. Žaloba o určení, že žalobce je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ¼ na nemovitostech, a to na pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – zahrada a na budově [obec], [adresa] – rodinný dům, stojící na pozemku parc. č. st. 83, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území [obec] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov a spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ na pozemku parc. č. st. 83 – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaného na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území [obec] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov, se zamítá. II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému na nákladech řízení částku 13 600 Kč, k rukám právní zástupkyně žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání s tím, že nesprávné skutkové zjištění spatřuje v tom, že soud věc uzavřel s tím, že aktuální výše důchodu žalobce platná od září 2022 činí 15 579 Kč, přičemž i porovnával průměrnou výši důchodu v roce 2019. Uvedl, že výše důchodu žalobce je v roce 2022 zcela nedostačující, kdy pro rok 2021 činil průměrný starobní důchod částku 16 938 Kč a pro rok 2022 částku přesahující 18 000 Kč, takže částka jeho důchodu je k životu zcela nedostatečná. Dále obsáhle rozebíral, že žalovanému neměla být přiznána náhrada nákladů řízení, a to dle 150 o.s.ř. vzhledem k tomu, že žalovaný nepřiznání náhrady nákladů řízení unese a zavázat žalobce k úhradě nákladů řízení by bylo nepřiměřené z důvodů jeho finančních poměrů, kdy jeho jediným příjmem je nedostačující starobní důchod. Navrhl, aby napadený rozsudek byl změněn a žalobě bylo vyhověno, případně aby byl změněn alespoň v nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 3. Žalovaný ve vyjádření k odvolání sdělil, že není pravdou, že by částka důchodu žalobce byla nedostatečná, když v řízení vyšlo najevo, že důchod žalobce pokryje veškeré jeho náklady na život. Uvedl, že informace o výši průměrného starobního důchodu je bezpředmětná, jelikož zákonnou podmínkou pro odvolání daru pro nouzi je povinnost dárce prokázat, že si není schopen zajistit ani nutnou výživu, s čímž výše průměrného starobního důchodu dle Českého statistického úřadu nijak nesouvisí. Popisoval chování žalobce, které považuje za šikanózní, žalobce si musel být vědom, že nesplňuje zákonné podmínky pro odvolání daru pro nouzi, když se v hmotné nouzi nenacházel, ani nenachází. Navrhl, aby napadený rozsudek byl jako věcně správný potvrzen. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, řízení jeho vydání předcházející i obsah spisu a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. S tím, co vzal soud I. stupně na prokázané na skutkovém stavu i s učiněnými právními závěry, se odvolací soud plně ztotožňuje, a proto na odůvodnění napadeného rozsudku také zcela odkazuje. Odůvodnění napadeného rozsudku je úplné, výstižné, přesvědčivé i věcně správné a odvolací soud nemá nic, co by bylo třeba k němu doplnit či naformulovat jinak, přičemž obsah odvolání na správnosti rozsudku soudu I. stupně nic nemění. Skutkové závěry uvedl soud I. stupně přesně a správně v bodech 4. až 23. a bodu 32. odůvodnění rozsudku, k čemuž lze jen dále doplnit, že dle aktuálního sdělení [obec] správy sociálního zabezpečení pobírá v současnosti žalobce starobní důchod ve výši 16 315 Kč měsíčně a paní [jméno] [příjmení] 16 136 Kč měsíčně (k tomu dle lékařských zpráv absolvoval žalobce v zimě 2023 neurologické vyšetření kvůli zhoršování paměti a chůze). Z náležitě prokázaného skutkového stavu vyvodil soud I. stupně i zcela správné právní závěry, ohledně nichž odkazuje odvolací soud na body 24. až 34. odůvodnění rozsudku, s nimiž se rovněž naprosto ztotožňuje. Naléhavý právní zájem na žalovaném určení byl dán, jak soud I. stupně správně dovodil v bodech 24. a 25. odůvodnění, ovšem žalobce neprokázal splnění podmínek pro odvolání daru pro nouzi dle § 2068 odst.1 OZ, jenž je v rozsudku soudu I. stupně citován. K tomu, že na straně žalobce nejde o nouzi ve smyslu § 2068 OZ platí vše, co soud I. stupně uvedl, a to především v bodu 34. odůvodnění rozsudku. S důchodem 15 579 Kč měsíčně ve 2. polovině roku 2022 a v současné době v částce 16 315 Kč měsíčně je žalobce lehce pod průměrnou výší starobního důchodu v České republice, což ovšem nepředstavuje nouzi dle § 2068 odst. 1 OZ, kdy by žalobce neměl prostředky na nutnou výživu. Jistě platí, že žalobce je chudším důchodcem, než je průměr a že musí více kalkulovat své výdaje, nemůže si dopřát vše, co by chtěl apod., ale prostředky na svoji nutnou výživu má. Po odečtení plateb za bydlení (kde případně lze žádat i o příspěvky na bydlení) v částce cca 7 500 Kč měsíčně mu aktuálně zůstává k dispozici 8 700 až 9 000 Kč měsíčně, což je na jeho nutnou obživu dostačující, zvláště když může využívat i nejrůznějších slev pro důchodce a když i nyní v červnu 2023 přijde další valorizace důchodů. S ohledem na vše uvedené byl rozsudek soudu I. stupně dle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrzen včetně výroku o nákladech řízení, s nímž se odvolací soud ztotožňuje, když ani odvolací soud nedospěl k závěru, že by zde byly natolik silné okolnosti zvláštního zřetele hodné dle § 150 o.s.ř., aby bylo možné nepřiznat náhradu nákladů řízení plně úspěšnému žalovanému. Jednak bylo v možnostech žalobce si lépe rozmyslet, zda opravdu splňuje podmínky dle § 2068 odst.1 OZ (být chudším důchodcem, neznamená nemít peníze na svoji nutnou výživu) a dále se k tomu přidává i prokázané chování žalobce ve vztahu k rodině a v obci [obec] a jeho požívání alkoholu potvrzované svědky (a na konzumaci alkoholu lze také dost ušetřit). 5. O nákladech řízení odvolacího rozhodoval odvolací soud dle § 224 odst.1 o.s.ř. a § 142 odst.1 o.s.ř. a přiznal v odvolacím řízení zcela úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů, které mu vznikly na právním zastoupení za odměnu zástupkyni za 2 úkony (sepis vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) po 3 100 Kč dle § 7 bodu 5, § 9 odst.4 písm. b/ a § 11 odst.1 advokátního tarifu, k čemuž náleží i 2 režijní paušály po 300 Kč za tyto úkony dle § 13 advokátního tarifu.