23 C 77/2021-60 — Krajský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 1. 12. 2021 se žalobci domáhali nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Brno-město (dále jen„ katastrální úřad“) ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (dále jen„ napadené rozhodnutí“). Napadené rozhodnutí mělo být nahrazeno tak, že se povoluje vklad vlastnického práva k nemovitostem, a to k bytové jednotce [číslo] vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (dále jen„ ZVB“) v budově [adresa], spolu s podílem ve výši [číslo] na budově [adresa] a s podílem ve výši [číslo] na pozemku parc. č. [anonymizováno], to vše v k.ú. [část obce] (dále jen„ předmětné nemovitosti“), a to tak, že každý ze žalobců nabyde id. ½ těchto nemovitostí. Vlastnické právo mělo přejít na žalobce na základě darovací smlouvy ze dne 3. 9. 2021 uzavřené mezi Dr. Mgr. [jméno] [příjmení] na straně darující a žalobci na straně obdarované (dále jen„ darovací smlouva“). 2. Jelikož katastrální úřad napadené rozhodnutí odůvodnil neuvedením převáděného podílu na pozemku parc. č. [anonymizováno] v k.ú. [část obce], žalobci ve vztahu k napadenému rozhodnutí namítli, že tento pozemek je uveden v darovací smlouvě v definici nemovité věci v bodě I.1., a to konkrétně tak, že nemovitou věcí je kromě samotné jednotky taktéž podíl na společných částech ve výši [číslo] a následně jsou uvedeny budova [adresa] a pozemek parc. č. [anonymizováno]. Podle názoru žalobců vyložil katastrální úřad ustanovení darovací smlouvy příliš formalisticky a odkázal v tomto ohledu na judikaturu Ústavního soudu. Nad rámec uvedeného bylo předmětem darování taktéž veškeré příslušenství a součásti věci, přičemž spoluvlastnický podíl na pozemku parc. č. [anonymizováno] v k.ú. [část obce] lze považovat za příslušenství převáděné bytové jednotky. 3. V řízení vystupovala jako další účastnice původně Dr. Mgr. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]. Této byla ze zdravotních důvodů usnesením zdejšího soudu ze dne 8. 2. 2022, č.j. 23 C 77/2021-25, ustanovena opatrovníkem advokátka Mgr. [jméno] [příjmení]. Dr. Mgr. [příjmení] se prostřednictvím ustanovené opatrovnice vyjádřila k žalobě tak, že z darovací smlouvy je patrná vůle Dr. Mgr. [příjmení] převést předmětné nemovitosti včetně spoluvlastnického podílu na pozemku parc. č. [anonymizováno] v k.ú. [část obce]. Pozemek je ve smlouvě explicitně uveden označením parcelního čísla a LV, strany si tedy evidentně byly vědomy jeho dotčení. Bytová jednotka byla navíc darována se všemi součástmi a příslušenstvím. V dalším ustanovená opatrovnice odkázala na související judikaturu Nejvyššího soudu. 4. Dr. Mgr. [příjmení] v pozdějším průběhu soudního řízení ještě před vydáním rozhodnutí zemřela a soud následně usnesením ze dne 5. 10. 2022, č.j. 23 C 77/2021-44, rozhodl o procesním nástupnictví dalších účastníků č. 1 a 2 Tito se k podané žalobě již dále nevyjádřili a s ohledem na již podané vyjádření jejich procesní předchůdkyně je k tomu soud ani výslovně nevyzýval. 5. Soud vyzval postupem dle § 250c odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), katastrální úřad, aby se k žalobě vyjádřil. Tento v zásadě jen zrekapituloval průběh vkladového řízení, aniž by jakkoliv doplnil svoji argumentaci nebo se k podané žalobě blíže vyjádřil. 6. Soud se zabýval na základě žaloby podané podle části páté o.s.ř. tím, zda katastrální úřad jako správní orgán důvodně zamítl návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Žalobci jsou ve smyslu ust. § 246 odst. 1 o.s.ř. aktivně legitimováni k podání žaloby, neboť tvrdí, že byli rozhodnutím správního orgánu dotčeni na svých právech. Žaloba byla podána včas ve smyslu § 18 odst. 5 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona (dále jen „k.z.“). 7. K výzvě soudu žalobci uvedli, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Další účastníci na výzvu soudu nereagovali, přestože byli poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož byly splněny podmínky dle § 115a o.s.ř., rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 8. Z připojeného spisu katastrálního úřadu sp. zn. [sp. zn.] [číslo] soud zjistil (aniž by prováděl dokazování ve smyslu § 122 o.s.ř.) následující: Z návrhu na vklad je patrné, že dne [datum] obdržel katastrální úřad návrh na vklad vlastnického práva, dle kterého měl každý ze žalobců nabýt spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na jednotce [číslo] způsob využití byt, v budově [adresa], část [územní celek], postavené na pozemku parc. č. [anonymizováno], ke které náleží taktéž podíl o velikosti [číslo] na společných částech domu, a dále spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemku parc. č. [anonymizováno], to vše v k.ú. [část obce]. 9. Přílohou návrhu na vklad byla darovací smlouva uzavřená dne 3. 9. 2021 mezi Dr. Mgr. [jméno] [příjmení] jako dárkyní a oběma žalobci jako obdarovanými, na jejímž základě mělo být převedeno vlastnické právo k předmětným nemovitostem. V článku I. byla vymezena Nemovitá věc (sic!) pro účely této smlouvy jako jednotka [číslo] v budově [adresa] v k.ú. [část obce]. K jednotce měl dále náležet podíl na společných částech ve výši [číslo], přičemž jednotka je zapsána na [list vlastnictví] a budova [adresa] a pozemek parc. č. [anonymizováno] na [list vlastnictví]. Všechny tyto uvedené nemovitosti jsou ve smlouvě dále označovány jako Nemovitá věc. Podle článku II. dárkyně daruje celou takto vymezenou Nemovitou věc. Podle článku III. bodu 3 obdarovaní přijímají Nemovitou věc se všemi součástmi a příslušenstvími. 10. Ze seznámení s podklady pro rozhodnutí ze dne 1. 10. 2021 má soud za prokázané, že katastrální úřad seznámil žalobce s názorem, podle kterého ze smlouvy nevyplývá převod spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na pozemku parc. č. [anonymizováno] v k.ú. [část obce]. Katastrální úřad současně umožnil účastníkům vkladového řízení se k této skutečnosti vyjádřit. 11. V rámci následné komunikace mezi zástupcem účastníků vkladového řízení a katastrálním úřadem účastníci předložili argumentaci v zásadě shodnou s žalobou v tomto řízení, katastrální úřad naopak setrval na svém právním závěru. 12. Poté katastrální úřad zamítl napadeným rozhodnutím ze dne [datum] návrh na vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí soud zjistil, že důvodem pro zamítnutí návrhu byla absence ujednání o převodu vlastnického práva k podílu o velikosti [číslo] na pozemku parc. č. [anonymizováno] v k.ú. [část obce]. Protože převáděná jednotka je vymezena dle ZVB, musí být s převodem vlastnického práva k jednotce vždy spojen také převod vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu na zastavěných pozemcích. 13. Jelikož těžiště sporu leží především v otázce právního posouzení obsahu vkladové listiny, zdejší soud ve stručnosti uzavírá, že dne 3. 9. 2021 uzavřela Dr. Mgr. [příjmení] se žalobci a) a b) darovací smlouvu, jejímž prostřednictvím mělo být převedeno vlastnické právo k jednotce [číslo] v k.ú. [část obce]. Předmět převodu byl ve smlouvě vymezen jako jednotka [číslo] v budově [adresa] v k.ú. [část obce]. K jednotce měl dále náležet podíl na společných částech ve výši [číslo], přičemž jednotka je zapsána na [list vlastnictví] a budova [adresa] a pozemek parc. č. [anonymizováno] na [list vlastnictví]. Mezi žalobci a katastrálním úřadem nepanovala shoda na tom, zda na základě takto formulované smlouvy lze převést taktéž spoluvlastnický podíl na pozemku parc. č. [anonymizováno], neboť současný převod i tohoto podílu je nutnou podmínkou platnosti uvedené smlouvy. 14. Při hodnocení merita věci se soud zaměřil na správnost a určitost označení převáděných nemovitostí v darovací smlouvě. Konstantní judikatura Nejvyššího soudu vychází z toho, že v případě právních úkonů o převodu nemovitostí převažuje obecný zájem na určitosti vlastnických práv, která působí absolutně ("proti všem"), nad zájmem účastníků právního úkonu na respektování jejich vůle. (viz např. rozsudek ze dne 22. května 2000, sp. zn. 22 Cdo 2374/98, publikovaný v Soudních rozhledech č. 9/2000). 15. Podle stejného rozsudku pro posouzení určitosti smlouvy o převodu nemovitostí je významný jen ten projev vůle, který byl vyjádřen v písemné formě. Je-li písemná smlouva o převodu nemovitostí objektivně neurčitá, je neplatná podle § 37 odst. 1 ObčZ i v případě, že účastníkům bylo zřejmé, které nemovitosti jsou předmětem převodu. Tento názor potvrdil následně Nejvyšší soud i v rozsudku ze dne 27. 8. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1466/2002 nebo v usnesení ze dne 22. 2. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1124/2010. 16. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. února 2010, sp. zn. 30 Cdo 1485/2008, u nedostatků v označení předmětu právního úkonu je totiž nutno pečlivě rozlišovat, zda takové nedostatky zakládají vadu směřující k neurčitosti nebo nesrozumitelnosti právního úkonu či nikoliv; o tzv. podstatnou vadu jdoucí na vrub platnosti právního úkonu by se nemělo jednat v těch skutkových okolnostech, jestliž