27 CO 171/2021-245 — Krajský soud v Brně

1. V řízení zahájeném dne [datum] domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 242 505 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o cenu prací, které pracovníci žalobce pro žalovaného provedli v listopadu a prosinci [rok] a které žalobce vyúčtoval fakturami [číslo] [rok] (ve výši 162 700 Kč) a [číslo] [rok] (ve výši 79 350 Kč). Jednalo se o bourací a pomocné práce na akci„ Vybudování odborných učeben a modernizace stávajících učeben 1. [anonymizováno] v [obec]“. Práce byly pro žalovaného prováděny v době od [datum] do [datum] s tím, že cena závisela na skutečně provedených pracích. Žalobce dle objemu provedených prací na konci měsíce vždy vystavil fakturu, jejíž přílohou byl výkaz odpracovaných hodin. Výkaz hodin vedl stavbyvedoucí [anonymizováno] [příjmení], potvrzený jej zasílal zástupci žalovaného panu [příjmení] Pan [anonymizováno] výkaz překontroloval s evidencí, kterou si vedl žalobce, a poté ji v hotovosti zaplatil. V prosinci [rok] však platit přestal. 2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok popřel s tím, že pro dané období si práce u žalobce neobjednal. Uvedl, že vztah mezi účastníky byl založen jeho objednávkou ze dne [datum], dle které měly být práce realizovány do [datum]. Dodatečně se dohodli, že žalobce bude pro žalovaného práce provádět do konce října [rok]. To vše dostal zaplaceno. V následujícím období žalobce pro žalovaného již nic neprováděl, a pokud na stavbě nějaké práce nadále vykonával, nečinil tak na základě jeho pokynů, ale zřejmě byl ve vztahu se společností [anonymizováno]. Poukázal na to, že fakturu na částku 162 700 Kč nejprve obdržel ([datum]) od pana [jméno] [příjmení] – vrátil mu ji zpět jako neoprávněnou. Dne [datum] obdržel od žalobce fakturu [číslo] [rok] na stejnou částku. Na faktuře nebyl uveden odběratel, proto ji žalobci vrátil zpět. Dne [datum] obdržel od žalobce další fakturu spolu s výkazem hodin podepsaným [anonymizováno] [příjmení] ze společnosti [anonymizováno] – opět ji vrátil zpět. Finální verzi faktury [číslo] [rok] datovanou dne [datum] se splatností [datum] obdržel [datum] – opět ji poslal zpět. Obdobné to bylo i fakturou [číslo] [rok]. Vyzdvihl, že podle objednávky měl být přílohou faktury odsouhlasený soupis prací podepsaný jeho (žalovaného) zaměstnancem odpovědným za vedení stavby. Výkaz za říjen [rok] byl podepsaný [anonymizováno] [příjmení] (pro žalovaného pracoval do konce října [rok]). Od listopadu [rok] byl [anonymizováno] [příjmení] zaměstnán jako stavbyvedoucí společnosti [anonymizováno]. Je-li tedy výkaz hodin žalobce za listopad a prosinec, které žalobce dodal k fakturám [číslo] [rok] a [číslo] podepsán [anonymizováno] [příjmení] s otiskem razítka [anonymizováno], svědčí to jeho tvrzení, že žalobce od listopadu [rok] byl ve smluvním vztahu s touto společností. [příjmení] sám považoval vztah se žalobcem po [datum] za ukončený. 3. Žalobce v replice popřel, že by práce na 1. [anonymizováno] v [obec], kdy prováděl pro někoho jiného než žalovaného a dodal, že pro společnost [anonymizováno] nikdy nepracoval. I v listopadu a prosinci [rok] ohledně provádění prací komunikoval se žalovaným (p. [příjmení]), který určoval počet pracovníků na stavbě. Údaje o odběrateli na faktuře nebyly vyplněny na výslovnou žádost žalovaného, který si na fakturu sám dával razítko. Uvedl, že investorem akce bylo [obec]. Po celou dobu, co práce na akci prováděl, vše fungovalo stejně, kdy pan [jméno] [příjmení] jednající za žalovaného na kontrolních dnech získával od investora pokyny, pokyny sdělil [anonymizováno] [příjmení], který jako stavbyvedoucí práce na stavbě koordinoval. Buď tedy [anonymizováno] [příjmení] i po říjnu [rok] pracoval pro žalovaného, nebo pracoval pro [anonymizováno], ale nadále ve stejném režimu zaznamenával hodiny pro pana [příjmení]. Vztahy byly takové, že žalobce prováděl práce pro žalovaného a ten je dále fakturoval společnosti [anonymizováno]. Žalovaný tvrzené ukončení spolupráce žalobci nijak neoznámil, na stavbě i po [datum] vše probíhalo jako doposud. 4. Soud prvního stupně žalobě vyhověl co do částky 233 762,50 Kč s 9% úroky z prodlení z částky 158 140 Kč od [datum] do zaplacení a 9,75% úroky z prodlení z částky 75 622,50 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i co do částky 1 200 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky (I. výrok). Co do 8 287,50 Kč s 9% úroky z prodlení z částky 4 560 Kč od [datum] do zaplacení a 9,75% úroky z prodlení z částky 3 727,50 Kč od [datum] do zaplacení žalobu zamítl (II. výrok) a žalovanému dále uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 198 146,49 Kč (III. výrok). Uvedl, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce a žalovaný (jehož jménem jednal jeho zaměstnanec [jméno] [příjmení]) uzavřeli dne [datum] smlouvu, na jejímž základě měl žalobce pro žalovaného v rámci akce„ Vybudování odborných učeben a modernizace stávajících učeben 1. [anonymizováno] v [obec]“ v období od [datum] do [datum] provádět bourací a pomocné práce. Cena díla ani způsob jejího určení účastníky v rámci objednávky sjednány nebyly (ujednáno bylo, že cena díla bude stanovena dohodou podle skutečně provedených prací), z výpovědi žalobce a svědka [jméno] [příjmení] však vyplynulo, že cenu si dohodli následně na osobní schůzce ústně – za hodinu práce pracovníka žalobce 150 Kč, která se dále ponížila o slevu 5 % (žalobcem byla tato sleva označována jako provize pro žalovaného) a dále dopravné ve výši 400 Kč/den. Účastníci tedy uzavřeli smlouvu o dílo (§ 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „občanský zákoník“). Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že smlouva byla prodloužena do [datum], spornou byla otázka, zda smluvní vztah trval i v době od [datum] do [datum] a zda práce provedené na stavbě v této době pracovníky žalobce byly prováděny pro žalovaného či případně pro jiný subjekt. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že trvání smlouvy bylo ústní dohodou prodlouženo i na toto další období (za žalovaného jednal pan [jméno] [příjmení], který v průběhu listopadu se žalobcem komunikoval, mj. prostřednictvím SMS, přitom žalobci ani jednou nesdělil, že práce nevykonává pro žalovaného nebo že se žalovaný na stavbě již nepodílí; skutečnost, že se žalovaný na stavbě již nepodílí byla žalobci sdělena až emailem z [datum]). Z provedeného dokazování vyplynulo, že [jméno] [příjmení] se na stavbě pohyboval i v listopadu a prosinci [rok], musel tedy vědět, že pracovníci žalobce na stavbě pracují a že jim prostřednictvím [anonymizováno] [příjmení] nebo svého otce fakticky zadává práci (stejný model zadávání, jaký fungoval v předchozích měsících). Pracovníci žalobce na stavbě na základě pokynů od [anonymizováno] [příjmení] či otce [jméno] [příjmení] odpracovali v listopadu [rok] celkem 1 048 hodin při 22 pracovních dnech a v prosinci [rok] (do 17. 12.) celkem 497 hodin při 12 pracovních dnech, za vykonanou práci jim tedy náleží sjednaná odměna. To znamená za listopad [rok] částka 158 140 Kč (1 048 * 150 Kč – 5% sleva) + (dopravné 400 Kč * 22 dní) a za prosinec [rok] částka 75 622,50 Kč (497 * 150 Kč – 5% sleva) + (dopravné 400 Kč * 12 dní). Ve zbylém rozsahu (co do 8 287,50 Kč s příslušenstvím) soud žalobou uplatněnou částku zamítl, neboť nebylo prokázáno provedení prací této částce odpovídající. Soud prvního stupně se rovněž vypořádal s námitkami žalovaného spočívajícími v tom, že žalobcem vystavené faktury [číslo] [rok] a [číslo] [rok] nesplňovaly náležitosti dohodnuté ve smlouvě (objednávka z [datum]) a že mu tyto faktury nebyly doručeny do 14 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění či vystavení, přitom ani jedné z těchto námitek nepřisvědčil. Jednak poukázal na to, že ani předchozí faktury vystavené žalobcem a žalovaným proplacené vytýkané formální náležitosti nesplňovaly, a dále že faktura [číslo] [rok] byla žalovanému doručena dne [datum] a faktura [číslo] [rok] dne [datum] (obě na emailovou adresu: [email]). K námitce žalovaného, že přílohou faktur nebyly výkazy hodin podepsané pracovníkem žalovaného, ale pracovníkem třetí osoby – [anonymizováno] [příjmení], zaměstnancem společnosti [anonymizováno], soud uvedl, že z provedeného dokazování vyplynulo, že [anonymizováno] [příjmení] výkazy hodin žalobci potvrzoval po celou dobu provádění prací na akci. Na základě ústní dohody o provedení práce [anonymizováno] [příjmení] nejprve působil pro žalovaného a od listopadu [rok] přešel jako OSVČ pod společnost [anonymizováno]. Nadále však pracoval na zcela totožné pozici (stavbyvedoucí). Soud dodal, že z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný dal žalobci na vědomí, že [anonymizováno] [příjmení] pro žalovaného již nepracuje, resp. že by žalobce informoval o tom, že výkazy hodin bude za měsíce listopad a prosinec potvrzovat někdo jiný. Uzavřel, že za situace, kdy z pohledu žalobce nedošlo k žádné změně, nelze po něm požadovat, aby sám aktivně zjišťoval, zda [anonymizováno] [příjmení], který na stavbě stále působil ve stejné pozici, má (měl) i nadále oprávnění mu výkazy hodin potvrzovat. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl s odkazem na § 142 odst. 3 o. s. ř. a při