27 CO 18/2022-181 — Krajský soud v Brně

1. Žalobou podanou u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou [datum] domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 47 262,20 Kč s příslušenstvím. K tomu uvedl, že dne [datum] uzavřel se žalovaným kupní smlouvu (objednávka [číslo]), jejímž předmětem bylo zboží označené jako„ sušení vlastního dřeva – DUB (>40)“ za cenu 10 672,20 Kč, dodané žalovanému [datum] (dodací list [číslo]). Sjednanou cenu žalobce vyúčtoval žalovanému fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou [datum]. Dne [datum] uzavřel se žalovaným kupní smlouvu (objednávka [číslo]), jejímž předmětem bylo zboží označené jako„ sušení vlastního dřeva – DUB+AKÁT (>40)“ za cenu 36 590,40 Kč, dodané žalovanému [datum] (dodací list [číslo]). Dohodnutou cenu žalobce vyúčtoval žalovanému fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou [datum]. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvu odeslanou zástupcem žalobce [datum]. 2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí. V prvé řadě vznesl námitku místní nepříslušnosti soudu (zamítnuta usnesením soudu prvního stupně ze dne 12. 4. 2021, č. j. 13 C 31/2021-74, právní moc 30. 4. 2021). Potvrdil, že mezi účastníky existoval závazkový vztah; žalovaný nakupoval dřevo v podobě kulatiny a žalobce pro něho prováděl jeho sušení na požadované parametry. Nesouhlasil s kvalifikací závazkového vztahu mezi účastníky jako kupní smlouvy, podle jeho názoru se jedná o smlouvu o poskytování služeb, případně smlouvu inominátního či příkazního typu. K věci samé namítl, že žalobce nemá dostatek měřících přístrojů vlhkosti, jeho přístroje jsou nepřesné a špatně zkalibrované (speciální vlhkoměr). Když tento fakt zjistil, žalobce na špatnou vlhkost dřeva upozornil a žalobce sám uznal, že sonda není zkalibrovaná a neměří správně. Dále žalovaný uvedl, že žalobce dlouhodobě nemá dostatek skladovacích prostor, a proto dřevo po sušení vyvezl do venkovních prostor, kde několik dní leželo, bylo zasaženo klimatickými podmínkami (déšť, ranní rosa a zima) a znovu nabylo vlhkosti (viz přiložené fotografie). Žalobce tak nesplnil, k čemu se ve smlouvě zavázal (vysušit dřevo na požadované parametry) a žalovaný je aktuálně zavalen reklamacemi (a také žalobami) od svých zákazníků, které mají původ v zanedbání potřebné péče o dřevo žalobcem; žalovaným dodané výrobky z tohoto dřeva se kroutí a deformují (k tomu doložil soupis reklamací od zákazníků). 3. Žalobce v replice uvedl, že jeho zákazníci jsou seznámeni s omezenými krytými skladovacími plochami, proto platí zavedená praxe, že zákazník je povinen vyzvednout si dřevo poté, co obdrží od žalobce oznámení o dokončení sušení. V případě nemožnosti okamžitého vyzvednutí zajišťuje žalobce po domluvě za poplatek jeho uskladnění na přechodnou dobu. U žalovaného opakovaně docházelo k tomu, že si dřevo řádně nevyzvedl a nechtěl ani platit za skladování. Zaměstnanec žalovaného p. [příjmení] výslovně žalobce požádal, aby jejich usušené dřevo bylo skladováno venku s odůvodněním, že dubu to nevadí. [příjmení] to žalobce venku skladuje dřevo připravené k sušení, a to převážně v jeho vlastnictví. K žalovaným předloženým fotografiím namítl, že není zřejmé, kdy byly pořízeny, o jaké dřevo se jedná a upozornil na možnost jejich následné počítačové úpravy. Odmítl, že snad měl žalovanému potvrdit nesprávnost měření sondy a absenci kalibrace. Vysvětlil, že provozuje tři sušící boxy, v každém z nich je proces sušení řízen počítačem na základě údajů z šesti čidel umístěných uvnitř boxu na sušeném dřevě. Celý proces probíhá zcela automaticky, všechna čidla jsou plně funkční. Za nepravdivé označil tvrzení žalovaného, že trpí nedostatkem měřících přístrojů vlhkosti a že přístroje jsou nepřesné a špatně zkalibrované. Zdůraznil, že používá vysoce kvalitní vlhkoměr, kterým provádí kontrolní měření dřeva po usušení. Doplnil, že dřevo pro žalovaného suší od roku 2015 a za celou dobu žalovaný uplatnil jedinou reklamaci (v roce 2018), kdy z důvodu závady na řídící jednotce byla výsledná konečná vlhkost dřeva 14 % namísto požadovaných 10 %. Tato reklamace byla řešena dohodou a žalobce za tuto zakázku nic neúčtoval. Žádnou jinou reklamaci žalovaný během pět let trvající spolupráce neuplatnil. S odkazem na § 2112 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), namítl, že žalovaný své tvrzené blíže nespecifikované nároky z vadného plnění řádně neuplatnil a nelze dovodit odpovědnost žalobce za případné vady plnění. Zaměstnanec žalovaného p. [příjmení] ještě v listopadu roku 2020 telefonicky ubezpečoval účetní žalobce, že žalovaný dlužné faktury uhradí. Pokud jde o žalovaným předložený soupis reklamací, jde o nároky uplatněné vůči žalovanému, nejsou v nich uvedena žádná data ani časová souvislost s plněním žalobce ani s předmětem tohoto řízení. 4. Žalovaný na výzvu soudu doplnil svá tvrzení a sdělil, že zpracovává kulatinu na dřevěné desky, které měl žalobce vysušit na vlhkost okolo 8 % maximálně 10 %. V daném případě však desky nebyly dostatečně vysušeny. Již v minulosti žalovaný řešil se zaměstnancem žalobce p. [příjmení] problémy s vysoušením (nejméně dva roky zpětně) a povětšinou p. [příjmení] dřevo dosoušel. Žalobce mu potvrdil, že má problém se sondami, které proces vysoušení dřeva zastavily dříve, než bylo vysušeno na požadovanou vlhkost. Poukázal na to, že žalobce po vysušení neuskladnil dřevo v krytém skladu, ale vyvezl ho ven, kde opět začalo nasávat vodu (k tomu předložil fotografie) Část dřeva však odvezl, neboť netušil, že bylo skladováno delší dobu ve venkovních podmínkách. Skutečnost, že dřevo nemělo požadovanou vlhkost, zjistil až na základě reklamací. Kontaktoval proto p. [příjmení], o situaci ho informoval a požadoval dosušení zbývajícího dřeva, což se do dnešního dne nestalo (proto si část dřeva neodvezl). Upozornil na to, že na jím předložených fotografiích je na naskládaném dřevě nastříkáno písmeno„ S“, což znamená„ suché“. Na podporu svých tvrzení předložil znalecký posudek Mendlovy univerzity v [obec], [příjmení] dřevařské fakulty, Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií, zpracovaný ve sporu mezi žalovaným a třetí stranou, který byl zhotoven dříve a deklaruje fakt, že žalobce měl problém s vysoušením dřeva dlouhodobě. Dále předložil znalecký posudek [číslo] 2020 vypracovaný Ing. [jméno] [příjmení], který prokazuje, že dřevo vykazovalo vady a není vhodné do interiéru pro vyšší vlhkost. Navrhl vypracování znaleckého posudku za účelem posouzení vad reklamovaných výrobků a určení příčiny jejich deformací. 5. Soud ve věci rozhodl odvoláním napadeným rozsudkem, kterým žalobě zcela vyhověl (I. výrok) a současně žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 34 440 Kč (II. výrok). Následně opravným usnesením napravil chybu v jeho záhlaví (nesprávně uvedené sídlo žalovaného). V odůvodnění rozsudku zrekapituloval tvrzení účastníků, uvedl podrobná skutková zjištění z provedených listinných důkazů a výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Uzavřel, že mezi účastníky byly uzavřeny dvě smlouvy o dílo (§ 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“), jejichž předmětem bylo vysušení žalovaným dodaného dřeva na hodnotu vlhkosti 8- 10 %, a to dne [datum] - dub o objemu 4,20 m³ (objednávka [číslo]) a dne [datum] - dub a akát o objemu 12 m³ (objednávka č. [číslo]). Žalobce dílo provedl, dřevo vysušil a dne [datum] je vysušené připravil k odběru pro žalovaného. Žalovaný však odebral pouze dřevo o objemu 12 m³, zbývající část nikoliv, ta se stále nachází v areálu žalobce. Cenu za provedení díla žalobce vyúčtoval fakturou [číslo] na částku 36 590,40 Kč a fakturou [číslo] na částku 10 672,20 Kč, obě splatné [datum]. Právo na zaplacení ceny díla žalobci vzniklo jeho provedením (§ 2604 odst. 1 o. z.). Z dodacích listů i výpovědi svědka [příjmení] vyplynulo, že žalovaný se do areálu dostavil, část vysušeného dřeva odvezl (zakázka [číslo]) a část dřeva v areálu ponechal až doposud (zakázka [číslo]); tímto okamžikem přešlo nebezpečí vzniku škody zpět na žalovaného. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný vytkl žalobci vady díla spočívající v nedostatečném vysušení dřeva. Žalovaný vady poprvé zmínil až během soudního jednání, více než jeden rok po převzetí dřeva, tedy nikoliv bez zbytečného odkladu, což žalobce v řízení namítl. Tvrzení svědka [příjmení], že na nedostatečné vysušení dřeva neformálně upozornil svědka [příjmení] (zaměstnance žalobce) nebylo prokázáno, neboť svědek [příjmení] toto tvrzení zcela popřel. Z dodacích listů vyplývá, že veškeré dřevo bylo dosušeno a připraveno k odebrání žalovaným již [datum]. Pokud se vlhkost dřeva zvýšila v důsledku klimatického působení, kdy bylo dřevo na základě rozhodnutí žalovaného ponecháno ve venkovních prostorách, nejde o vadu díla. Soud konstatoval, že žalovaný měl převzít dřevo s výhradami, pokud při převzetí zjistil, že není vysušeno na požadovanou hodnotu, to však neučinil. Žalovanému přitom bylo známo, že žalobce disponuje omezenými skladovacími kapacitami a na nutnost jeho odběru bezprostředně po uk