27 CO 36/2022-376 — Krajský soud v Brně

1. V řízení zahájeném [datum] domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 2 399 901,16 Kč s 0,05% (smluvními) úroky z prodlení denně z částky 1 692 512,21 Kč od [datum] do zaplacení. V prvé řadě poukázal na to, že je farmaceutickou společností a předmětem jeho podnikání je rovněž distribuce léčebných přípravků a naproti tomu žalovaný se zabývá zdravotnickými laboratorními rozbory a předmětem jeho podnikání je mimo jiné provozování nestátního zdravotnického zařízení – imunoanalytické a mikrobiologické laboratoře. Dále žalobce uvedl, že v období od října 2007 do června 2015 poskytoval žalovanému dle dílčích kupních smluv uzavíraných na základě objednávek žalovaného (v souladu s rámcovou kupní smlouvou ze dne [datum]) dodávky reagencií značky [příjmení]. Splatnost faktur byla sjednána ve lhůtě 30 dnů od jejich vystavení a pro případ prodlení žalovaného s placením kupní ceny byly dohodnuty úroky z prodlení ve výši 0,05 % z dlužných částek denně. Dle 29 faktur vystavených v období od [datum] do [datum] dluží žalovaný kupní cenu v celkové výši 1 692 512,21 Kč, a to dle faktury č. [číslo] částku 480,63 Kč, faktury [číslo] částku 5 230,95 Kč, faktury [číslo] částku 190 427,38 Kč, faktury [číslo] částku 117 854 Kč, faktury [číslo] částku 38 447,75 Kč, faktury [číslo] částku 206 583,30 Kč, faktury [číslo] částku 4 418,92 Kč, faktury [číslo] částku 9 680 Kč, faktury [číslo] částku 83 020,64 Kč, faktury [číslo] částku 138 733,76 Kč, faktury [číslo] částku 24 661,01 Kč, faktury [číslo] částku 71 932,93 Kč, faktury [číslo] částku 22 530,20 Kč, faktury [číslo] částku 38 457,07 Kč, faktury [číslo] částku 3 811,50 Kč, faktury [číslo] částku 4 719 Kč, faktury [číslo] částku 50 653,02 Kč, faktury [číslo] částku 44 225,50 Kč, faktury [číslo] částku 100 250,20 Kč, faktury [číslo] částku 97 284,85 Kč, faktury [číslo] částku 4 417,71 Kč, faktury [číslo] částku 231 403,30 Kč, faktury [číslo] částku 19 361,21 Kč, faktury [číslo] částku 27 462,16 Kč, faktury [číslo] částku 58 898,44 Kč, faktury [číslo] částku 31 345,05 Kč, faktury [číslo] částku 11 979 Kč, faktury [číslo] částku 49 160,73 Kč a faktury [číslo] částku 5 082 Kč. Svůj dluh žalovaný [datum] písemně uznal co do důvodu jeho vzniku i výše, a to včetně úroků z prodlení vyčíslených ke dni [datum] částkou 707 388,95 Kč a pokračujících úroků z prodlení z částky 1 692 512,21 Kč od [datum] do zaplacení; na základě výzvy soudu žalobce doplnil tvrzení o výpočet úroků z prodlení. Proti platebnímu rozkazu, jehož součástí byla i výzva dle ust. § 114b o. s. ř., podal žalovaný neodůvodněný odpor. V jeho doplnění ze dne [datum] uvedl, že část (!) pohledávky žalobce co do důvodu ani výše neuznává, byť souhlasí s tvrzením žalobce, že mu od roku 2007 dodával reagencie způsobem popsaným v žalobě. Na základě inventury provedené v srpnu 2017 – tedy až po uznání dluhu ze dne [datum] - však zjistil, že mu reagencie nebyly dodány v množství, jež bylo následně ze strany žalobce fakturováno. Je tak zřejmé, že k uznání dluhu došlo na základě nesprávných předpokladů, tj. v omylu, kdy žalovaný měl za to, že mu ze strany žalobce bylo řádně plněno. 2. Soud prvního stupně věci rozhodl (v pořadí prvním) rozsudkem (vyhlášeným jako rozsudek pro uznání dle § 153a odst. 3 o. s. ř.) ze dne 3. 4. 2019, č. j. 236 C 64/2017-77, který byl k odvolání žalovaného rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 23. 1. 2020, č. j. 27 Co 145/2019-147, změněn tak, že rozsudek pro uznání se nevydává. 3. Žalovaný se poprvé ve věci vyjádřil v odporu (datovaném [datum]), jak již bylo shora uvedeno. Dále svoji argumentaci ve věci rozvedl v odvolání podaném [datum] proti rozsudku pro uznání, kde potvrdil uzavření rámcové kupní smlouvy mezi účastníky [datum] s tím, že přesný výčet dodávaných reagencií včetně jejich ceny byl uveden v příloze č. 1 smlouvy. Zdůraznil, že je třeba rozlišovat, na základě jakého právního titulu byly jednotlivé reagencie ze strany žalobce dodávány. V případě, že šlo o reagencie dodávané dle přílohy č. 1, pak žalobci svědčí i nárok na úroky z prodlení ve smluvené výši (viz čl. II odst. 5 kupní smlouvy), tj. ve výši 0,5 % denně z dlužné částky. Další skupinu dodaného zboží tvoří reagencie v příloze č. 1 neuvedené a v těchto případech byly mezi stranami uzavřeny ústní kupní smlouvy, na něž ustanovení rámcové kupní smlouvy nedopadají. Pro dodávku těchto reagencií tedy platí zákonný režim, včetně zákonné výše úroků z prodlení. Žalovaný konstatoval, že i přes uznání dluhu tak nadále rozporuje výši žalované částky, resp. jejího příslušenství a tím vyvrací domněnku dle § 2053 o. z. Dále žalovaný uvedl, že u některých dodaných reagencií, jejichž dodávka se řídila rámcovou kupní smlouvou, žalobce účtoval bez jakéhokoliv právního důvodu cenu vyšší než sjednanou, tedy uvedenou v příloze č. 1. Podle čl. II odst. 6 rámcové kupní smlouvy měl žalobce jako prodávající sice právo navrhnout (nejvýše jedenkrát v průběhu každého roku trvání smlouvy) změnu cen uvedených v příloze č. 1, a to zasláním jejího nového znění, žádný návrh však nezaslal a začal fakturovat ceny vyšší. Žalovaný současně předložil ke každé z faktur uvedených v žalobě rozbor, které z vyúčtovaných reagencií nebyly uvedeny v příloze č. 1, popřípadě u nich byla účtována odlišná (vyšší) cena, než uvedená v příloze č. 1. Závěrem žalovaný podotkl, že žalobce požaduje kupní cenu i za zboží, které nikdy nedodal; jedná se o zboží vyúčtované fakturami č. 51407786, 3420010171 a 3420016145, které žalovaný vůbec nemá ve svém účetnictví. 4. Při jednání [datum] žalovaný zopakoval svoji obranu a zdůraznil, že jeho námitka, že žalobce účtoval zboží, které nedodal, se týká všech faktur začínajících trojčíslím 514, když na dodacích listech k těmto fakturám chybí jeho podpis. V této souvislosti žalovaný vyzdvihl, že v letech 2012 [číslo] došlo ke změně jeho vlastnické struktury, nynější jednatel žalovaného nedisponoval žádnou dokumentací, neboť tato nebyla řádně předána a veškeré potřebné skutečnosti zjistil až při následné inventuře. Dále namítl, že před podpisem uznávacího prohlášení byl žalobcem uveden v omyl. 5. V reakci na poučení soudu žalovaný v podání z [datum] uvedl, že reagencie neuvedené v příloze č. 1 rámcové kupní smlouvy byly objednány jednotlivými objednávkami prostřednictvím interního systému žalobce. Akceptací jednotlivých objednávek a následným dodáním zboží došlo k uzavření smluvního vztahu mezi účastníky. Jednotlivé objednávky jsou dohledatelné v systému žalobce, žalovaný sám je k dispozici nemá. Objednávky zpravidla prováděla zaměstnankyně žalovaného (laborantka) paní [příjmení]. K tvrzenému omylu v souvislosti s uznáním dluhu žalovaný zdůraznil, že před jeho podpisem byl ze strany žalobce ujišťován, že veškeré zboží podléhá rámcové kupní smlouvě, přičemž ke dni podpisu uznání dluhu neměl jednatel žalovaného rámcovou kupní smlouvu k dispozici a nemohl si tak ověřit její soulad se skutečně dodaným zbožím. Nicméně na základě ujištění ze strany žalobce, že se jedná o zboží podléhající rámcové kupní smlouvě, uznání dluhu podepsal. V této souvislosti poukázal na § 6 o. z., dle kterého každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Spolu s tímto podáním žalovaný doložil přílohu, v níž zopakoval, že mu schází v účetnictví tři faktury, které uváděl již ve svém podání ze dne [datum]. Obsahem přílohy je dále rozbor jednotlivých faktur s označením: a) zboží, které bylo dodáno, avšak nebylo předmětem rámcové kupní smlouvy (nebylo uvedeno v příloze č. 1), b) zboží, které bylo dodáno dle přílohy č. 1, c) zboží, které bylo dodáno dle přílohy č. 1, a s rozdílnou než sjednanou cenou, d) zboží, které nebylo vůbec dodáno (nepodepsaný dodací list) a e) zboží, které již bylo zaplaceno. Z uvedeného rozboru se podává, všechny faktury začínající trojčíslím 514 měly být vystaveny za zboží, které nebylo žalovanému vůbec dodáno a faktura č. 51304701 již byla zcela uhrazena. 6. V podání z [datum] žalovaný opět rozporoval příslušenství uplatněné žalobcem. 7. Žalobce v reakci na doplnění a změny argumentace žalovaného opakovaně zdůrazňoval, že v důsledku uznání dluhu došlo k přinesení důkazního břemene na žalovaného a jeho tvrzení o údajném omylu označil za zcela účelové. Pokud snad nyní žalovaný namítá nesprávně účtovanou výši cen, měl v souladu s čl. II odst. 3 smlouvy přistoupit k „ reklamaci“ okamžitě, což neučinil a nikdy dříve faktury nerozporoval. Žalobce proto vznesl námitku promlčení ve vztahu k reklamaci vad ze strany žalovaného. K tvrzenému omylu žalovaného při uznání dluhu dále poukázal i na emailovou komunikaci mezi jeho právním zástupcem a jednatelem žalovaného před podpisem uznání. 8. Soud prvního stupně ve věci provedl dokazování listinnými důkazy a opakovaně vyslechl jednatele žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení]. Při jednání [datum] žalovaný uvedl, že netrvá na navrženém výslechu svědkyně paní [příjmení]. 9. Soud prvního stupně ve věci rozhodl (v pořadí druhým) odvoláním napadeným rozsudkem, kterým žalovanému uloži