27 CO 43/2022-128 — Krajský soud v Brně

1. V řízení zahájeném [datum] domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 435 972,61 Kč s příslušenstvím. K tomu uvedl, že na základě uzavřených kupních dodal žalovanému zboží a žalovaný dosud nezaplatil daňové doklady, kterými žalobce dodávky vyúčtoval: ze dne [datum] (dodací list č. DL2006835), vyúčtovaná fakturou č. FV20306477 na částku 31 389 Kč, splatnou [datum], ze dne [datum] (dodací list č. DL2006836), vyúčtovaná fakturou č. FV20306478 na částku 52 714 Kč, splatnou [datum], ze dne [datum] (dodací list č. DL2006860), vyúčtovaná fakturou č. FV20306526 na částku 176 156,61 Kč, splatnou [datum], ze dne [datum] (dodací list [číslo]), vyúčtovaná fakturou č. FV20306554 na částku 103 572 Kč, splatnou [datum], ze dne [datum] (dodací list č. DL2007058), vyúčtovaná fakturou č. FV20306644 na částku 38 604 Kč, splatnou [datum], ze dne [datum] (dodací list č. OPMB206967), vyúčtovaná fakturou č. FV20306804 na částku 15 125 Kč, splatnou [datum], ze dne [datum] (dodací list č. DL2007796) vyúčtovaná fakturou č. FV20307335 na částku 16 198 Kč, splatnou [datum], ze dne [datum] (dodací list č. DL2007734), vyúčtovaná fakturou č. FV20307337 na částku 800 Kč, splatnou [datum], ze dne [datum] (dodací list č. DL2008249), vyúčtovaná fakturou č. FV20307689 na částku 1 125 Kč, splatnou [datum], ze dne [datum] (dodací list č. DL2008350) vyúčtovaná fakturou č. FV20307745 na částku 289 Kč, splatnou [datum]. Dále se žalobce domáhal náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to 1 200 Kč za každou vymáhanou pohledávku. Poukázal na to, že žalovaný nereagoval na předžalobní výzvu ze dne [datum]. 2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě (ze dne [datum]) sdělil, že žalobou uplatněný nárok neuznává a vznesl vzájemný návrh na zaplacení částky 451 150,52 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že dne [datum] objednal (objednávka č. [příjmení] 447_95) u žalobce dodávku dvou kusů plechů 5 mm (S 355 N) o rozměru 6000x2500 mm, který mu žalobce dodal [datum]; současně mu dodal inspekční certifikát výrobce zboží, označený jako certifikát 3.1, v němž deklaroval, že zboží odpovídá z hlediska jakosti povrchu technické normě EN [číslo]. Jednalo se o nízkolegovanou konstrukční ocel vyšší kvality vyznačující se dobrým opracováním, jemným zrnem a zaručenou svařitelností při výši mezikluzu. Tento materiál byl použitý k výstavbě lodi, a to svařením do trupu lodi dne [datum] (ve výrobní hale žalovaného). Po dokončení lodi a natření konstrukcí přepravil žalovaný loď ke konečnému zákazníkovi do [příjmení] [jméno]. [jméno] byly při předání zjištěny nerovnosti laku později identifikované jako atmosférická důlková koroze (znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [jméno], CSc. pro obor strojírenství, energetika a hutnictví ze dne [datum], [číslo]). Podle závěru znalce existovaly vady zboží (plechu) v okamžiku jejich dodávky žalovanému. Žalovanému vznikla v souvislosti s vadnou dodávkou škoda sestávající z následujících položek: náklady ve výši 2 025,12 GBP na opravu nátěru lodi ve [příjmení] [jméno] provedenou [právnická osoba] BOAT BUILDERS, náklady spojené s demontáží nábytku a přípravou lodi k převozu do České republiky ve výši 1 158,25 GBP provedenou [právnická osoba] BOAT BUILDERS; přeprava lodi k jeřábu ve výši 1 773 GBP provedená [právnická osoba] BOAT BUILDERS; jeřábnické práce ve výši 1 948,76 GBP provedené [právnická osoba] BOAT BUILDERS; přeprava lodi z Braunstonu do výrobní haly žalovaného v [obec] ve výši 195 000 Kč provedená [právnická osoba] s. r. o.; [IČO], jeřábnické práce v souvislosti s vyložením lodi z přepravního kamionu a s jejím složením v hale žalovaného v celkové výši 17 425 Kč bez DPH provedené celkem třemi subjekty – [právnická osoba], [IČO], [jméno] [příjmení], [IČO] a [jméno] [příjmení], [IČO], práce v souvislosti se zjištěním příčiny vzniku nerovností (tryskání) ve výši 28 925,62 Kč provedené společností [právnická osoba], [IČO], obroušení povrchové úpravy nátěru a další práce provedené [jméno] [příjmení], [IČO] za částku 1 323 Kč a [jméno] [příjmení], [IČO], taktéž za částku 1 323 Kč. Převoz lodi do České republiky provedl žalovaný dle svého tvrzení z důvodu hospodárnosti, neboť s ohledem na tržní ceny ve [příjmení] [jméno] se řešení na místě jevilo jako velmi nákladné. Žalovaný vyúčtoval žalobci škodu v celkové výši 452 600,60 Kč, a to fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou téhož dne. Dne [datum] provedl žalovaný (emailem) jednostranné započtení této své pohledávky vůči pohledávkám žalobce, jež jsou předmětem tohoto řízení (435 972,61 Kč). V důsledku započtení pohledávka žalobce zanikla a žaloba by měla být zamítnuta. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že k započtení pohledávek nedošlo, uplatnil žalovaný výše specifikovaný vzájemný návrh na zaplacení částky 451 150,52 Kč s příslušenstvím. 3. Žalobce v reakci na vyjádření žalovaného mj. vznesl námitku pozdní notifikace vad žalovaným, neexistence vadného plnění a námitku relativní neplatnosti započtení. Pohledávku žalovaného označil za nejistou a neurčitou a navrhl vyloučení vzájemného návrhu žalovaného k samostatnému řízení. Vzhledem k následnému postupu soudu prvního stupně (viz další odstavec) odvolací soud nepovažoval za nutné námitky žalobce podrobněji rekapitulovat. 4. Žalovaný dne [datum] zaplatil soudní poplatek za vzájemný návrh a soud prvního stupně poté vyloučil vzájemný návrh žalovaného k samostatnému řízení (usnesení ze dne 5. 10. 2021 č. j. 120 C 5/2021-86, právní moc 7. 10. 2021), které bylo nadále vedeno u téhož soudu pod sp. zn. 20 C 296/2021. 5. Soud prvního stupně odvoláním napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 435 972,61 Kč s 8,25% úroky z prodlení z částky 31 389 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 52 714 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 176 156,61 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 103 572 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 38 604 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 15 125 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 16 198 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 800 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 1 125 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 289 Kč od [datum] do zaplacení (I. výrok), povinnost zaplatit žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávek ve výši 12 000 Kč (II. výrok) a dále povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 98 836,37 Kč (III. výrok). V odůvodnění zrekapituloval tvrzení obou účastníků a uvedl skutková zjištění z jednotlivých provedených důkazů. Vztah mezi účastníky posuzoval podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli kupní smlouvy (v 10 případech) a žalobce dodal žalovanému objednané zboží a naproti tomu žalovaný neprokázal, že by zaplatil kupní cenu řádně vyúčtovanou jednotlivými fakturami. Jako důvodný soud posoudil i nárok žalobce na úroky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávek (§ 1970 o. z., § 513 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Dále se podrobně zabýval obranou žalovaného. Konstatoval, že fakturou [číslo] ze dne [datum] (splatnou téhož dne) žalovaný vyúčtoval žalobci škodu ve výši 452 600,60 Kč způsobenou dodávkou nekvalitního materiálu. Podle dokumentu nazvaného jednostranné započtení závazků a pohledávek ze dne [datum] započetl žalovaný svoji pohledávku na náhradu škody vyúčtovanou fakturou [číslo] ve výši 452 600,60 Kč vůči pohledávkám žalobce v celkové výši 435 972,61 Kč (které jsou předmětem tohoto sporu) s tím, že rozdíl ve výši 16 627,99 Kč má žalobce uhradit na účet žalovaného. Soud se tedy zabýval posouzením, zda započtení žalovaného splňuje požadavky na určitost právního jednání; v tomto ohledu odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2020, sp. zn. 32 Cdo 565/2019, podle jehož závěru: judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že při započtení více vzájemných pohledávek musí ten, kdo činí kompenzační úkon, určit, které pohledávky mají provedeným započtením zaniknout. Projev vůle směřující k započtení tedy musí být určitý do té míry, aby z něj bylo možné jednoznačně zjistit, které pohledávky a do jaké jejich výše započtením zanikají, v opačném případě je daný právní úkon neplatný pro neurčitost ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. (srovnej např. rozsudky ze dne 10. 4. 2008, sp. zn. 32 Cdo 3082/2007, a ze dne 18. 2. 2009, sp. zn. 23 Odo 932/2006, nebo usnesení ze dne 26. 7. 2011, sp. zn. 32 Cdo 4363/2009, ze dne 19. 12. 2012, sp. zn. 23 Cdo 2868/2011, ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. 23 Cdo 1774/2015, ze dne 15. 12. 2016, sp. zn. 20 Cdo 322/2016, či ze dne 18. 7. 2019, sp. zn. 23 Cdo 4306/2017). Citovaná ustálená rozhodovací praxe je v tomto rozsahu využitelná i na právní vztahy, jež se řídí právní úpravou účinnou od 1. 1. 2014. I nadále je jedním z předpokladů zániku pohledávek jednostranným započtením (srov. § 1982 o. z.) kompenzační projev, jenž vyhovuje požadavkům na právní jednání podle § 551 až § 553 o. z. U aktivně započítávaných pohledávek (těch, které započítávající strana použije k započtení), jejichž součet převyšuje pasivně započítávanou pohledávku (tu