35 C 10/2018-161 — Krajský soud v Brně

1. Žalobou podanou dne 26. 3. 2018 se žalobce domáhal vydání pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] s tím, že takto bude nahrazeno výše uvedené rozhodnutí správního orgánu. K odůvodnění žaloby uvedl, že rozhodnutím správního orgánu bylo rozhodnuto o nevydání pozemku žalobci jako oprávněné osobě pro překážku vydání dle § 8 odst. 1 písm. f) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon č. 428/2012 Sb.“), vzhledem k veřejně prospěšné stavbě místní komunikace označené jako [anonymizováno], vymezené ve schválené územně plánovací dokumentaci, přičemž pro tuto stavbu lze práva k pozemku vyvlastnit. S tímto rozhodnutím žalobce nesouhlasil a cítil se jím dotčen na svých právech, neboť z grafické části územního plánu je zřetelné, že pokud plánovaná stavba na předmětný pozemek zasahuje, je to pouze z malé části. Správní orgán se také nevypořádal s tím, proč nelze pro stavbu místní komunikace zřídit věcné břemeno. 2. Vzhledem k probíhající změně územního plánu, dotýkající se předmětného pozemku, bylo usnesením ze dne 7. 2. 2020, č. j. 35 C 10/2018-84, řízení přerušeno do rozhodnutí zastupitelstva [územní celek] o změně územního plánu tohoto města. Usnesením ze dne 10. 8. 2022, č. j. 35 C 10/2018-99, bylo poté, co zastupitelstvo [územní celek] vydalo dne [datum] s právní mocí ke dni [datum] změnu územního plánu, v řízení pokračováno. Návazně byl usnesením ze dne 21. 10. 2022 ustanoven znalecký ústav, jehož úkolem bylo vyhotovit oddělovací geometrický plán, kterým z předmětného pozemku oddělí část, která je dle územně plánovací dokumentace zasažena stavbou [anonymizována dvě slova]. 3. S poukazem na takto vypracovaný oddělovací geometrický plán vzal žalobce ohledně pozemku parc. [číslo] žalobu zpět, s čímž vyslovil další účastník řízení souhlas. Soud proto v tomto rozsahu řízení zastavil pro zpětvzetí žaloby dle § 96 odst. 2 ve spojení s § 245 o.s.ř. 4. Další účastník řízení navrhl, aby soud rozhodl v souladu s oddělovacím geometrickým plánem. 5. Dle obsahu zaslaného správního spisu Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Jihomoravský kraj, sp. zn. [sp. zn.] [číslo], bylo rozhodnutí o nevydání předmětného pozemku žalobci doručeno dne 12. 3. 2018, z čehož vyplývá, že žaloba podaná dne 26. 3. 2018 byla podána včas ve lhůtě do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí (§ 247 odst. 1 o.s.ř.). 6. Ohledně toho, že žalobce je oprávněnou osobou ve smyslu § 3 zákona č. 428/2012 Sb., další účastník řízení povinnou osobou ve smyslu § 4 zákona č. 428/2012 Sb. a v rozhodném období (od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990) došlo k majetkové křivdě dle § 5 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb. a oprávněná osoba včas učinila výzvu k vydání věci, přebírá soud závěry správního orgánu a odkazuje na ně (§ 250e odst. 2 o.s.ř.), přičemž ani žádný z účastníků řízení dané skutečnosti nijak nerozporoval. 7. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že předmětným rozhodnutím správní orgán nevydal žalobci pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] pro existenci překážky dle § 8 odst. 1 písm. f) zákona č. 428/2012 Sb., neboť pozemek je potřebný pro uskutečnění veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury (místní komunikace), vymezené ve schválené územně plánovací dokumentaci, pro kterou lze práva k pozemku vyvlastnit. 8. V průběhu řízení došlo k zásadní změně oproti stavu v době rozhodování správního orgánu, kterým přitom soud v řízení dle části páté o.s.ř. není vázán (§ 250e odst. 1 o.s.ř.). Dle sdělení [stát. instituce], odboru stavebního a životního prostředí, oddělení úřadu územního plánování, ze dne 6. 10. 2022, spolu s podstatným obsahem územního plánu, totiž původně po nabytí územního plánu od [datum] zasahovala plánovaná veřejně prospěšná stavba místní komunikace [anonymizováno] do pozemku parc. [číslo] na třech místech, a to dvakrát v jižnější části pozemku a jedenkrát při jeho severním okraji. Po nabytí účinnosti změny územního plánu (dne [datum]) však plánovaná veřejně prospěšná stavba místní komunikace označená jako [anonymizováno] (došlo k přeznačení plánované stavby z [anonymizováno] na [anonymizováno]) zasahuje do předmětného pozemku pouze při jeho severní části. 9. Soud proto za této situace při vědomí reálné možnosti takového postupu (srov. věc řešenou zdejším soudem pod sp. zn. 35 C 9/2018, včetně usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 11. 2021, č. j. 5 Co 14/2021-198, se kterou byli účastníci předvídatelně seznámeni) ustanovil znalecký ústav za účelem vyhotovení oddělovacího geometrického plánu pro vymezení části sporného pozemku postiženého výlukovým důvodem. Z oddělovacího geometrického plánu, který je přílohou znaleckého posudku, vyplývá rozdělení předmětného pozemku parc. [číslo] na pozemky parc. [číslo] přičemž z uvedeného se současně podává, že stavbou bude dotčena severní část, tedy pouze pozemek parc. [číslo] (ohledně kterého, jak již uvedeno, vzal žalobce návazně žalobu zpět a řízení je zastavováno). 10. Dle § 8 odst. 1 písm. f) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), věc nelze vydat v případě, že se jedná o část pozemku nebo stavby, která je potřebná pro uskutečnění veřejně prospěšné stavby dopravní nebo technické infrastruktury, vymezenou ve schválené územně plánovací dokumentaci, pro kterou lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit; to neplatí, postačí-li pro veřejně prospěšnou stavbu zřízení věcného břemene. 11. Jak dovodil i Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 28 Cdo 349/2017, výluku z vydání části pozemku nebo stavby uvedené v části věty před středníkem citovaného ustanovení lze aplikovat, jsou-li splněny kumulativně tři zákonem stanovené podmínky, a to 1) veřejně prospěšná stavba je vymezena v platné územně plánovací dokumentaci, 2) v případě konkrétního pozemku či stavby jsou splněny podmínky vyvlastnění a 3) pro veřejně prospěšnou stavbu nepostačí zřízení věcného břemene. 12. Realizaci veřejně prospěšné stavby [anonymizována dvě slova] je třeba bezesporu považovat za veřejně prospěšnou stavbu dopravní infrastruktury, vymezenou v platné územně plánovací dokumentaci, pro kterou je s ohledem na veřejný zájem přípustné vyvlastnění podle zákona o vyvlastnění (zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 349/2017 ze dne 27. 4. 2017). Dle restituční judikatury Nejvyššího soudu pro veřejně prospěšnou stavbu dopravní infrastruktury zřízení věcného břemene nepostačuje (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 349/2017 ze dne 27. 4. 2017). Je zřejmé, že po realizaci stavebního záměru nebude možné využívat dotčené pozemky k původnímu účelu a pozemky tedy nejde vydat, neboť i dle judikatury Ústavního soud by založení tzv. holého vlastnictví restituenta bylo v rozporu s účelem restituce (srov. nálezy sp. zn. IV. ÚS 176/03 ze dne 14. 7. 2004, sp. zn. I. ÚS 581/14 ze dne 1. 7. 2014 či sp. zn. III. ÚS 1961/15 ze dne 11. 7. 2017). 13. Má-li být konkrétní pozemek podle schválené územně plánovací dokumentace pro uskutečnění veřejně prospěšné stavby dopravní nebo technické infrastruktury dotčen toliko částečně a tento záměr je v grafické části územního plánu zakreslen, nemůže být plánovaná stavba na předmětném pozemku realizována ve větším rozsahu, tedy zbylá část předmětného pozemku jí nemůže být dotčena (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2020, sp. zn. 28 Cdo 3843/2019). 14. S poukazem na oddělovací geometrický plán, jímž byl dotčený pozemek rozdělen právě s ohledem na jeho pouze částečné zasažení veřejně prospěšnou stavbou dopravní infrastruktury [anonymizována dvě slova], proti kterému neměli účastníci řízení námitky a na výslechu zpracovatele posudku netrvali, není důvodu oddělený (a plánovanou stavbou nedotčený) pozemek parc. [číslo] nevydat žalobci, neboť výlukový důvod dle § 8 odst. 1 písm. f) zákona č. 428/2012 Sb. se jej netýká a jiné výlukové důvody nebyly v podmínkách projednací zásady dalším účastníkem řízení tvrzeny ani nevyplývají z obsahu spisu. V souladu s § 14 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb. k dělení pozemku za účelem jeho vydání není třeba vydání rozhodnutí ani jiného opatření jiného orgánu veřejné správy než katastrálního úřadu, přičemž katastrální úřad vyjádřil s oddělením souhlas. 15. Pouze pro úplnost soud uvádí, že za vzniklé situace by se ani hypoteticky nemohly uplatnit závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2020, sp. zn. 28 Cdo 164/2020, dle kterých za okamžik rozhodný pro posouzení obsahu územně plánovací dokumentace (zda vymezuje pozemek určený k zastavění veřejně prospěšnou stavbou dopravní nebo technické infrastruktury) se z hlediska naplnění uvedené podmínky výlukového důvodu upraveného v ustanovení § 8 odst. 1 písm. f) zákona č. 428/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, považuje okamžik doručení výzvy oprávněné osoby k vydání takového majetku osobě povinné. Tyto závěry byly totiž formulovány ve vztahu k naprosto opačné situaci, než která nast