38 CO 58/2021-966 — Krajský soud v Brně

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I. rozhodl, že se zrušuje podílové spoluvlastnictví žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], a žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], k nemovitostem zapsaným na LV [číslo] to k pozemku parc. č. 2099 – orná půda o výměře 2208 m2, pozemku parc. č. 2099 – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 286 m2, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, dále k pozemku parc. č. 2099 – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 28 m2, stavba bez č. p./č. e. – jiná stavba, která stojí na pozemku p. č. 2099 – zastavěná plocha a nádvoří, vedeném pro k. ú. [obec] u [obec], obec Lužice, vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Hodonín. Výrokem II. rozhodl, že nemovitosti zapsané na LV [číslo] to pozemek parc. č. 2099 – orná půda o výměře 2208 m2, pozemek parc. č. 2099 – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 286 m2, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, dále pozemek parc. č. 2099 – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 28 m2, stavba bez č. p./č. e. – jiná stavba, která stojí na pozemku p. č. 2099 – zastavěná plocha a nádvoří, vedeném pro k. ú. [obec] u [obec], obec Lužice, vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Hodonín, se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně. Výrokem III. rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádání podílového spoluvlastnictví týkající se nemovitosti specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku, včetně širšího vypořádání částku ve výši 4.200.615 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem IV. rozhodl, že ze společného jmění manželů se žalobkyni přikazuje do výlučného vlastnictví obchodní podíl v rozsahu 50 % [právnická osoba] s. r. o., [IČO]. Výrokem V. rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání společného jmění manželů částku 486.514,80 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku. Výrokem VI. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výrokem VII. rozhodl, že žalobkyně je povinna nahradit ČR – Okresnímu soudu v Hodoníně náhradu nákladů řízení spočívající ve znalečném a svědečném ve výši 17.617 Kč s tím, že strany žalobkyně (správně ze strany žalobkyně) byla již uhrazena záloha ve výši 3.000 Kč, tedy je povinna doplatit částku 14.617 Kč, a to do tří (zřejmě dnů) od právní moci rozsudku. Výrokem VIII. rozhodl, že žalovaný je povinen nahradit ČR – Okresnímu soudu v Hodoníně náhradu nákladů řízení spočívající ve znalečném a svědečném ve výši 17.617 Kč s tím, že (zřejmě ze) strany žalovaného byla již uhrazena záloha ve výši 4.000 Kč, tedy je povinen doplatit částku 13.617 Kč, a to do tří (zřejmě dnů) od právní moci rozsudku. 2. Proti tomuto rozsudku podali v zákonné lhůtě odvolání žalobkyně i žalovaný. 3. Žalobkyně v odvolání napadla výrok V. rozsudku soudu I. stupně a navrhla jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení s tím, že ke zjištění skutkového stavu věci je třeba provést další žalobkyní navržené důkazy, které nemohou být provedeny v odvolacím řízení, kdy rozhodnutí soudu I. stupně spočívá částečně rovněž na nesprávném právním posouzení věci, a řízení bylo zatíženo vadou mající za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. V odvolání podrobně specifikovala nesprávné zjištění, že obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba] není ve společném jmění manželů (dále jen SJM), že hodnota domu na ulici Legionářská v [obec] není v SJM, dále půjčka ve výši 3.300.000 Kč do společnosti [právnická osoba] není v SJM, a že nesprávně byla zahrnuta pouze hodnota vnosu na navýšení základního kapitálu ve [právnická osoba] s. r. o. ve výši 3.350.592 Kč, jako hodnota zjištěná ke dni prodeje podílu bez valorizace za dobu od vyplacení ceny za majetek, na který byl náklad vynaložen, k rukám žalovaného do zániku manželství. Dále namítla nesprávné určení výše zaplaceného hypotečního úvěru vyplývajícího z úvěrové smlouvy ze strany žalovaného z jeho výlučných prostředků, tudíž v návaznosti na shora uvedené jsou vadné závěry soudu I. stupně ohledně vypořádací částky, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit na vypořádání SJM. V další části obsáhlého odvolání žalobkyně podrobně specifikovala důvody, pro které nesouhlasí se závěry soudu I. stupně ohledně obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba], vnosu na navýšení základního kapitálu ve [právnická osoba] s. r. o., půjček do společnosti [právnická osoba], náhrady za zaplacený hypoteční úvěr, hodnocení závěru soudu I. stupně týkajících se domu na ulici [ulice] v [obec], a dále namítla, že řízení bylo zatíženo vadou, když soud I. stupně připustil uplatnění nároku žalovaného na náhradu energií (vodné a stočné, plyn, elektřina), kdy tento nárok byl žalovaným uplatněn až v podání žalovaného ze dne [datum]. 4. Žalovaný v odvolání napadl výroky I., II. a III. rozsudku soudu I. stupně týkající se zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, dále výrok V. ohledně vypořádání SJM účastníků a výrok VI. o náhradě nákladů řízení. Požaduje přikázání předmětných nemovitostí do svého výlučného vlastnictví s tím, že o jeho opravdovém zájmu svědčí i návrh na mimosoudní vyřešení věci tak, že pokud by nemovitosti připadly do jeho vlastnictví, byl ochoten zřídit ve prospěch žalobkyně předkupní právo k nim, což žalobkyně v opačném případě ke zřízení předkupního práva ochotna nebyla. Soud I. stupně nedostatečně zohlednil důvody uváděné žalovaným, které jednoznačně svědčily pro přikázání nemovitostí do jeho vlastnictví, kdy po dobu pěti let se o nemovitosti stará, hradí veškeré výdaje s nimi spojené, a vše kolem nich zařizuje. Žalobkyně naopak zabránila dalšímu nájmu nemovitostí a její postoj není přístupem osoby, která by se v budoucnu měla stát vlastníkem nemovitostí. Dle názoru žalovaného mělo být zohledněno, že k předmětným nemovitostem je příjezd přes pozemek ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], a mělo by být zvažováno i budoucí uspořádání vztahů po právní moci rozhodnutí a jeho vliv na okolní pozemky, které vlastní žalovaný, případně [právnická osoba]. Žalovaný dále nesouhlasí s rozhodnutím soudu ohledně vypořádání investice ze SJM na výlučný majetek žalovaného (navýšení základního kapitálu ve [právnická osoba] s. r. o.), kdy bylo zcela přehlíženo vyjádření znalce, a soud I. stupně se nevypořádal ani s argumentací žalovaného, jenž poukazoval na rozpory v závěrech znalce [příjmení] [příjmení]. Též nebylo zohledněno, že část investice ve výši 350.000 Kč byla vrácena do SJM, a to do stavby domu v [obec], když toto tvrzení žalobkyně nerozporovala. Ohledně podílu žalobkyně na [právnická osoba] s. r. o. má žalovaný výhrady, neboť dle jeho názoru byl neúplně zjištěn skutkový stav věci, a nebyl proveden navržený důkaz potřebný k prokázání rozhodných skutečností. Navýšení vkladu – peněžitý vklad ve výši 350.000 Kč, byl zcela přehlédnut, přestože jej k vypořádání navrhla sama žalobkyně. Rovněž žalovaný nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že neprokázal, že by před uzavřením manželství disponoval částkou kolem 6.000.000 Kč a obdržel 400.000 Kč za prodej mincí. Navrhl změnu rozsudku soudu I. stupně v intencích svého odvolání. 5. Žalovaný v písemném vyjádření k odvolání žalobkyně uvedl, že odvolání týkající se nesprávných zjištění a závěrů soudu I. stupně ve vztahu k vypořádací částce SJM není ani v jednom z namítaných bodů či položek důvodné. Žalovaný sám s některými závěry soudu I. stupně uvedenými v rozsudku nesouhlasil, což vyjádřil ve svém odvolání, v němž navrhuje apelační formu rozhodnutí odvolacího soudu. Požadavek žalobkyně na zrušení rozsudku soudu I. stupně a vrácení věci zpět k dalšímu řízení považuje za naprosto neopodstatněný. Podrobně se pak vyjádřil k jednotlivým položkám, ohledně nichž žalobkyně namítla nesprávné závěry soudu I. stupně, konkrétně hodnocení obchodního podílu v [právnická osoba], hodnotu nemovitosti na ulici [ulice] v [obec], půjčku ve výši 3.300.000 Kč do společnosti [právnická osoba], vnos na navýšení základního kapitálu ve [právnická osoba] s. r. o. a hypoteční úvěr z úvěrové smlouvy [číslo]. 6. Žalobkyně v písemném vyjádření k odvolání žalovaného uvedla, že soud I. stupně správně zhodnotil okolnosti daného případu, tj. že rozdělení předmětných nemovitostí není možné a bylo by spojeno s vysokými náklady. Tvrzení žalovaného, že žalobkyně nemá skutečný zájem předmětné nemovitosti užívat, je účelové, a žalobkyně trvá na tom, že na její straně jsou důvody spočívající v potřebě bydlení, když na rozdíl od žalovaného sama žádnou nemovitost nevlastní, a v případě potřeby pobývá v [obec] u své matky. Žalovaný vlastní několik nemovitostí v [obec], z nichž v jedné bydlí. Dle názoru žalobkyně soud I. stupně postupoval správně, pokud nezohlednil, že žalovaný je vlastníkem přilehlých pozemků, a nezohlednil jeho případné spoluvlastnictví dalších pozemků. Jde o pozemky zanedbatelného významu a nejsou zde tedy důvody, pro které by měl soud přikazovat do vlastnictví žalovanému nemovitost v ho