§ 1144 občanský zákoník – Právo soudu rozhodnout o rozdělení společné věci
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 1144 občanského zákoníku stanoví, že soud může rozhodnout o rozdělení společné věci, pokud se tím podstatně nesníží její hodnota, přičemž případné rozdíly v hodnotě dílů lze vyrovnat penězi. Soud primárně usiluje o rozdělení společné věci mezi spoluvlastníky, pokud je to technicky možné a ekonomicky smysluplné. (§ 1144 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Judikatura: na § 1144 odkazuje 82 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.
(2) Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soud primárně usiluje o rozdělení společné věci mezi spoluvlastníky, pokud je to technicky možné a ekonomicky smysluplné.
- Rozdělení věci soudem není možné, pokud by v důsledku rozdělení došlo k podstatnému snížení hodnoty celé věci.
- Pokud nelze věc rozdělit přesně na díly odpovídající podílům spoluvlastníků, soud může rozhodnout o peněžním vyrovnání rozdílů.
- Soud tak může například rozdělit pozemek na dva nestejně velké díly, přičemž spoluvlastník, který obdrží menší díl, dostane od druhého spoluvlastníka finanční kompenzaci.
Na co si dát pozor
- Soud nebude věc dělit, pokud by to vedlo k výraznému poklesu její celkové hodnoty (např. rozdělení rodinného domu na dva malé a nefunkční celky).
- I když nelze věc rozdělit přesně podle podílů, soud může rozdělení přesto provést, pokud je možné rozdíly dorovnat penězi.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1144
Jak soudy aplikují § 1144
„Má soud při vypořádání společné věci – pozemku sledovat analogicky ve smyslu § 1142 a § 1144 zák. č. 89/2012, občanského zákoníku, jako jedno z významných kritérií zachování existujícího funkčního celku – vypořádávaného pozemku s pozemkem ve výlučném vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků – v rukou shodného vlastníka? Mělo by toto kritérium přednost před ˈzachováním přístupuˈ k nemovitosti, která je ve vlastnictví druhého ze spoluvlastníků, ačkoli tento přístup přes vypořádávaný pozemek není jediným přístupem?“
Ačkoliv rozhodnutí o nabytí majetku v restituci je konstitutivní povahy (je zpravidla i právním důvodem vzniku vlastnického práva, s účinky ke dni, který je v rozhodnutí určen, jinak ke dni jeho právní moci; srov. § 1144 o. z.), bylo namístě uvážit i možnost přerušení řízení (srov. § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), jestliže žalobce tvrdí (a současně dokládá), že usiluje o restituci pozemků a že již dříve inicioval i řízení, v němž zpochybňuje vlastnické právo třetí osoby, jež dosud není skončeno.
První z nich se týkala vázanosti soudu způsobem vypořádání v pořadí daném § 1144 ve spojení s § 1147 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“). Dovolatel odvolacímu soudu i soudu prvního stupně vytýkal, že postupovaly zjevně nepřiměřeně, neboť jejich závěr o nemožnosti užít jiný postup než prodej ve veřejné dražbě, nebyl „dostatečně důkazně podložen“ a soudy se „dopustily nepřiměřeného zjednodušení“.
Právní otázky
Související
§ 23 Evidence (Zákon o šlechtění, plemenitbě a evidenci)§ 2a Veřejná infrastrukturní instituce (Zákon, kterým se mění některé zákony v s)§ 7 LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD (Ústavní zákon, kterým se uvozuje LISTINA)§ 4 Účinnost (Nález Ústavního soudu ze dne 26. února 2)§ 3 Vzorové stanovy společenství vlastníků jednot (Nařízení vlády, kterým se vydávají vzoro)