44 CO 129/2022-228 — Krajský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 4 073 520 Kč s příslušenstvím, jako náhrady škody způsobené tím, že žalovaná porušila povinnosti při registraci smlouvy převádějící členský podíl žalobce v žalovaném bytovém družstvu, týkající se členských práv a povinností k bytu [číslo] v bytovém domě na adrese [adresa], na pana [jméno] [příjmení]. Tím byla žalobci způsobena škoda ve výši současné tržní hodnoty členského podílu (4 milióny Kč) a v částce 73 520 Kč, kterou musel žalobce zaplatit v důsledku plnění exekučních příkazů. 2. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. návrh žalobce na zaplacení žalované částky s příslušenstvím zamítnul a výrokem II. žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Na základě provedeného dokazování vzal za prokázáno, že žalobce byl členem bytového družstva žalovaného od [datum], snažil se výše uvedený byt, který užíval, získat do osobního vlastnictví, což se mu nepodařilo. Následně členská práva a povinnosti k bytu převedl na [jméno] [příjmení], jenž dohodu o převodu práv s úředně ověřeným podpisem žalobce předložil žalované dne [datum]. Ta ji zaregistrovala a následně jednala s [jméno] [příjmení]. Ten poté převedl práva a povinnosti na manžele [příjmení], kteří pak byt získali do osobního vlastnictví. Podle soudu prvního stupně tvrzení žalobce, že přišel o členství v družstvu, s nímž se pojilo užívání bytu v souvislosti s jednáním žalované, a tímto jednáním mu měla být způsobena škoda odpovídající tržní hodnotě bytu, neobstojí, neboť žalobce převedl platně členská práva a povinnosti v družstvu ohledně předmětného bytu na [jméno] [příjmení], jenž se stal ve vztahu k žalobci a třetím osobám členem družstva již uzavřením smlouvy. Ohledně platnosti převodu členských práv lze poukázat na dřívější pravomocné rozhodnutí [název soudu], č.j. [číslo jednací], které tuto otázku vyřešilo ve prospěch platnosti převodu ze žalobce na [jméno] [příjmení]. Ve vztahu k žalované se [jméno] [příjmení] stal členem družstva okamžikem, kdy žalované předložil předmětnou smlouvu. Žalovaná tak svým postupem při registraci smlouvy touto osobou neporušila žádnou právní povinnost. Mezi jednáním žalované a vznikem údajné škody spočívající v hodnotě bytu není příčinná souvislost, neboť jednáním žalované spočívajícím v registraci dohody nemohlo dojít ke způsobení tvrzené škody, jelikož toto nemá vliv na platnost převodu členských práv mezi smluvními stranami. Závěr o absenci příčinné souvislosti mezi jednáním žalované a vznikem škody odpovídající tržní hodnotě bytu lze aplikovat i na nárok žalobce spočívající v náhradě exekučních nákladů, jež si žalobce způsobil svým jednáním a následnými soudními spory. Příčinnou souvislost mezi registrací platného převodu a následnými soudními spory nelze vysledovat. Tvrzený převod členských práva na otce žalobce [jméno] [příjmení] ve vztahu k žalovanému skutku a protiprávnosti žalované je bez významu, když žalobce žalovanou o převodu členských práv na svého otce žádným způsobem ve smyslu § 230 obch. zák. neinformoval. Ve vztahu k družstvu v době převodu na [jméno] [příjmení] byl členem družstva stále žalobce. Žalobce se vůči žalovanému družstvu choval jako člen a aktivně tak vystupoval, když se v roce 2009 domáhal převodu bytu do svého osobního vlastnictví. Odkaz na nález Ústavního soudu ze dne 11.3.2014, sp. zn. II. ÚS 1457/13, shledal soud prvního stupně nepřípadný. Uvedené rozhodnutí se primárně týkalo manipulačního poplatku za registraci. Družstvu není ze zákona uložen obligatorní přezkum jemu předložené smlouvy o převodu členských práv a povinností. Navíc družstvu byla v daném případě předložena platná převodní smlouva. Namítal-li žalobce, že převodci a nabyvatelé měli podepisovat smlouvu současně, jedná se o doporučení žalované z roku 2019, což nevypovídá ničeho o její praxi na začátku roku 2010, kdy došlo k posuzované registraci a kdy z dokazování vyplynulo, že stačilo předložit podepsané tiskopisy dohody. 3. Proti tomuto rozsudku podal žalobce prostřednictvím svého zástupce v celém rozsahu odvolání z důvodů podle § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. Nesouhlasí se závěrem, že převod členských práva na jeho otce [jméno] [příjmení] ve vztahu k žalovanému skutku a protiprávnosti jednání je v daném případě bez významu. Soud prvního stupně sice správně vycházel z úpravy § 230 obch. zák., podle něhož členská práva a povinnosti spojená s členstvím přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu členství, avšak pochybil, nezkoumal-li podrobněji vztah založený převodní smlouvou na [jméno] [příjmení], na základě níž na tuto osobu (ve vztahu k třetím osobám) přešla členská práva. V převodu na tuto osobu spatřuje žalobce z pohledu uplatněného nároku vůči žalované zásadní důležitost, neboť s ohledem na tuto skutečnost žalobce nemohl disponovat s členskými právy a povinnostmi vůči třetím osobám. Dle žalobce žalovaná má povinnost předcházet škodě, jež mohla vzniknout v důsledku neplatnosti smlouvy o převodu členského podílu. Namítá, že soud prvního stupně nesprávně posoudil žalobcem označený judikát Ústavního soudu (sp. zn. II. ÚS 1457/13) uvedl-li, že se toto rozhodnutí primárně týkalo manipulačního poplatku. Jeho význam spočívá i v dovození obecné povinnosti družstva předcházet škodám při registraci smluv, která by mohla vzniknout v důsledku jejich neplatnosti. Družstvo není jen pouhou podatelnou pro příjem smluv a jejich registraci. S ohledem na judikátem zmíněnou prevenční povinnost, neučiní-li z tohoto pohledu družstvo ničeho (v daném případě kontaktováním při registraci nepřítomného žalobce a ověřením skutečného stavu věcí), je za to odpovědné. Soud prvního stupně též pochybil, nevypořádal-li se s tvrzením žalobce, které prokázal, že do smlouvy byly doplňovány po podpisu žalobcem údaje bez toho, aniž by sám žalobce k tomu projevil vůli. Žalobce proto navrhl zrušení rozsudku v napadených výrocích s tím, aby byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 4. Žalobce v jím samostatně učiněném doplňujícím podání k odvolání uvedl, že ve věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] došlo ze strany odvolacího [název soudu]„ k nezákonnému vyvlastnění členského podílu“ žalobce. V nynějším řízení se podle žalobce projevila tzv.„ dvoudomost důkazů“ představovaná podle žalobce nepřípustnou aplikaci zásady vyšetřovací nezákonným usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], s nímž se soud prvního stupně ztotožnil v bodu 25 odůvodnění napadeného rozsudku soudu prvního stupně, v němž tento„ uznal pravost a existenci důkazu, jenž je platným právním úkonem“, což podle žalobce způsobuje protiústavnost napadeného rozhodnutí. Žalobce žalované vytýká, že„ za jeho zády“ přijala imperfektní smlouvu, do níž byly vpisovány do textu dodatečně podstatné údaje na straně jedné a na straně druhé se do ní až před pracovnicí žalované podepisoval údajný nabyvatel [jméno] [příjmení], čímž zasáhla do projevu vůle žalobce. Nelze směšovat otázku platnosti uzavřené dohody s otázkou účinnosti dohody ve vztahu k žalované, kde Nejvyšší soud zastává názor, že otázka účinnosti je již právně nevýznamná, a tudíž se nelze podivovat, že žalobce následně vystupoval vůči žalované jako její člen. Pokud žalobce odkazoval na judikát Ústavního soudu, když žalované vytýkal porušení prevenční povinnosti při registraci smlouvy, tak uvedený soud v judikátu uvedl, že vybírají-li družstva za tuto agendu poplatky, musí si počínat tak, aby zamezily vzniku škod, za které nesou odpovědnost. Proto je nesprávný názor soudu prvního stupně, který ve vztahu k této námitce učinil. Podle žalobce soudce soudu prvního stupně své rozhodnutí uspěchal, což má za následek vady řízení a nesprávné rozhodnutí ve věci. 5. Žalovaná se ve vyjádření k odvolání ztotožnila s právním názorem soudu prvního stupně, když z její strany nedošlo k žádnému porušení právní povinnosti. Mezi jejím jednáním a vznikem údajné škody není dána příčinná souvislost. Žalobce údajným převodem členských práv na [jméno] [příjmení] neargumentoval v žádném z předchozích řízení a poprvé tuto skutečnost uvedl až u soudního řízení dne [datum]. Tvrzený převod členských práv na [jméno] [příjmení] je tedy ve vztahu k žalovanému skutku a protiprávnosti žalované zcela bez významu, jelikož žalobce tento převod nikdy neoznámil. Žalovaná proto navrhla potvrzení napadeného rozsudku. 6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání žalobce bylo podáno včas a že je přípustné, přezkoumal napadené rozhodnutí soudu prvního stupně z pohledu uplatněných odvolacích důvodů, jakož i dle ust. § 212a odst. 1 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné. 7. Soud prvního stupně provedl ve věci dokazování v dostatečném rozsahu za účelem náležitého objasnění skutkového stavu a učinil i správné právní závěry, když uzavřel, že na straně žalované nelze shledat odpovědnost za tvrzenou škodu ve ztrátě hodnoty odpovídající obvyklé