44 CO 159/2022-95 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem pro zmeškání Městského soudu v Brně ze dne 14. 3. 2022, č. j. 233 C 18/2021-61 bylo rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 530,54 EUR s 8,25 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 16 501 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce (výrok II.). 2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal včasné a přípustné odvolání žalovaný, navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl, že nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud prvního stupně nepřihlédl k tomu, že žalovaný byl v řízení procesně aktivní, žalobou uplatněný nárok jednoznačně popíral, opakovaně se ve věci vyjadřoval, proti vydanému platebnímu rozkazu podal odpor, v podání ze dne [datum] ho podrobně odůvodnil, dále se ve věci vyjádřil dne [datum], kde reagoval na vyjádření žalobce. Žalovaný uvedl, že není ve sporu dána jeho pasivní věcná legitimace, neboť pouze zprostředkoval žalobci uzavření smlouvy o přepravě s leteckým dopravcem [anonymizováno], opakovaně popíral, že by byl leteckým dopravcem informován o zrušení letu, tudíž ani takovou informaci nemohl poskytnout žalobci. Povinnost informovat o zrušení letu náleží jen leteckému dopravci, který má možnost s letem disponovat a zrušit jej, žalovaný tak neporušil žádnou svou povinnost a nemohly tak vzniknout ani předpoklady pro jeho odpovědnost. Žalovaný poukazuje také na to, že ve svém podání navrhl s ohledem na jednoznačnost věci a předložené důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř., odkázal na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu k otázce vydání rozsudku pro zmeškání (sp. zn. IV. ÚS 2921/13, I. ÚS 329/08, IV. ÚS 63/05, 23 Cdo 216/2008). 3. K odvolání žalovaného se žalobce vyjádřil písemně dne [datum], navrhl potvrzení napadeného rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného s tím, že odvolání žalovaného považuje za zcela nedůvodné, žalovaný nikde neuvedl důvody, pro které se k nařízenému jednání, k němuž byl řádně obeslán, nedostavil, ani netvrdil, že by se z jednání omluvil, žalovaný se tak bez důvodu na jednání nedostavil, povinností stran je stát na svých právech. Pokud se k nařízenému jednání žalovaný nedostaví, je oprávněním žalobce navrhnout vydání rozsudku pro zmeškání. Ve svém odvolání žalovaný poukazuje na skutečnost, že nalézací soud postupoval příliš formalisticky a nijak nepřihlédl k jeho aktivitě před nařízením jednání, žalobce je však přesvědčen, že se jedná jen o zástupné argumenty žalovaného, kterými chce zakrýt svou nečinnost. Žalobce zdůraznil, že žalovaný byl nečinný již od listopadu 2021, na vyjádření žalobce ze dne [datum], které vyvracelo argumentaci žalovaného, nijak nereagoval. Jak vyplývá z odvoláním napadeného rozsudku, nalézací soud se seznámil nejen s argumentací žalobce, ale i s argumentací žalovaného, kterou za přesvědčivou nepovažoval, což je z odůvodnění zřetelně seznatelné. Je tak zřejmé, že nalézací soud přistoupil k vydání rozsudku pro zmeškání po pečlivém uvážení věci, žalovaný měl možnost se jednání zúčastnit a doplnit svá tvrzení a navrhnout důkazy, o své vůli však tak neučinil. Soud proto vyhověl návrhu žalobce, jak vyplývá z bodu 5. odůvodnění napadeného rozsudku, žalobce je přesvědčen, že byly splněny všechny podmínky k vydání rozsudku pro zmeškání, žalovaný neuvedl důvody, pro které se k nařízenému jednání, ač řádně obeslán, nedostavil, netvrdil, že by se z jednání omluvil, nespornou skutečností je to, že se jednalo o první jednání ve věci. 4. Odvolací soud poté, co zjistil, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), jsou uplatněny zákonné odvolací důvody (§ 205b o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. 5. Podle ustanovení § 153b odst. 1 o. s. ř. platí, že zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhl-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 6. Zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání (§ 153b odst. 4 o. s. ř.). 7. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky 1 530,54 EUR společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel smlouvu, jejímž obsahem bylo zajištění přepravy žalovaným pro žalobce; žalovaný se akceptací poptávky žalobce (potvrzená rezervace [číslo]) zavázal pro žalobce zajistit letenky pro dvě osoby na trase [anonymizováno] (odlet [datum], [anonymizováno]) – [anonymizováno] (přílet [datum], [anonymizováno]) a dále [anonymizováno] (odlet [datum], [anonymizováno]) – [anonymizováno] (přílet [datum], [anonymizováno]); cena letenek byla žalobcem žalovanému řádně uhrazena. Žalobce před odletem nedostal od žalovaného žádnou informaci, že by došlo ke zrušení letů, na které měl žalobce zajištěné letenky. Žalobce společně se spolucestujícím nastoupil dne [datum] na palubu letu [anonymizováno] – [anonymizováno], teprve po příletu do [anonymizováno], když žalobce zjišťoval informace k návaznému letu, byl informován, že let [anonymizováno] – [anonymizováno] byl zrušen. Žalobce tak zůstal bez informací a pomoci žalovaného na letišti v [anonymizováno], žalovaný tak porušil svou smluvně převzatou povinnost zajistit žalobci leteckou přepravu z [anonymizováno] do [anonymizováno]. Žalobci v dané situaci nezbývala jiná možnost než si zajistit přepravu do [anonymizováno] svépomocí, v předmětný den [datum] již žádné přímé letecké spojení mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] nebylo k dispozici, žalobci bylo nabídnuto jediné možné spojení s přestupem ve [anonymizována tři slova]; za dvě letenky [anonymizováno] – [anonymizována tři slova] – [anonymizováno] žalobce uhradil celkem částku 1 530,54 EUR (podrobný rozpis jednotlivých položek viz část III. žaloby). Žalobce dne [datum] vyzval žalovaného k náhradě škody, na tuto výzvu žalovaný nereagoval, proto se se svým nárokem obrátil na soud; žaloba byla podána dne [datum]. 8. Platebním rozkazem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] uložil soud prvního stupně žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1 530,54 EUR se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 530,54 EUR od [datum] do zaplacení, dále povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 13 782,50 Kč, to vše do 15 dnů od doručení platebního rozkazu, žalovaného současně poučil o možnosti podat proti platebnímu rozkazu odpor, a to ve stejné lhůtě, jak uvedeno shora, tento pak ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu písemně v listinné nebo elektronické podobě odůvodnit (viz výrok II. platebního rozkazu). Žalovaný odpor proti platebnímu rozkazu, který mu byl společně s žalobou doručen dne [datum], podal dne [datum], navrhl zamítnutí žaloby a přiznání náhrady nákladů řízení žalovanému. V odůvodnění odporu žalovaný uvedl, že s žalobou nesouhlasí; žalobce uzavřel smlouvu se žalovaným, jejímž obsahem bylo zajištění přepravy pro žalobce, tedy smlouvu o zprostředkování. Následně žalobce uzavřel na základě smlouvy o zprostředkování s jednotlivými přepravci smlouvu o přepravě. Přepravce [anonymizováno], který měl podle tvrzení žalobce zrušit let [anonymizováno] – [anonymizováno], žádným způsobem neinformoval žalovaného o zrušení letu. Žalovaný nemůže nijak prokázat neexistenci takové skutečnosti, je to naopak žalobce, který má povinnost prokázat tvrzenou skutečnost, tj. pokud tvrdí, že přepravce [anonymizováno] informoval žalovaného o zrušení letu, je třeba, aby unesl břemeno důkazní. Vzhledem k uvedenému má žalovaný za to, že není pasivně legitimován, žaloba měla směřovat vůči přepravci [anonymizováno]. 9. Doplnění odporu podal žalovaný dne [datum], zopakoval, že žalovaný je zprostředkovatelem smluv o přepravě dle zákazníkova výběru a zadání, smluvní povinnosti společnosti vůči zákazníkům jsou definovány ustanovením čl. 2 Obchodních podmínek [webová adresa]. Zákazníci jsou před odesláním platby informováni, že smlouva o zprostředkování uzavřená mezi zákazníkem a žalovaným a zprostředkovaná smlouva o