44 CO 2/2023-91 — Krajský soud v Brně

1. Podanou žalobou domáhal se žalobce náhrady škody, jež mu měla být žalovanou způsobena tím, že jako zprostředkovací pojišťovatel neplnila řádně své povinnosti, vyplývající z ust. § 2950 o. z. a neupozornila žalobce o nedostatečnosti jeho trezoru bezpečnostní třídy I. pro uzavření pojistné smlouvy s [právnická osoba] (dále jen [právnická osoba]) s ohledem na v této smlouvě obsažené smluvní podmínky, což pak bylo jedním z důvodů pro odmítnutí pojistného plnění ze strany [právnická osoba] po vloupání do směnárny žalobce dne [datum], při kterém byla odcizena částka ve výši 551 025,85 Kč. Žalobce má za to, že žalovaná tak alespoň částečně odpovídá za nevyplacení pojistného plnění a požaduje po ní náhradu v ponížené výši 300 000 Kč. 2. Shora označeným rozsudkem soud žalobu zamítl. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že škoda nebyla žalobci způsobena v příčinné souvislosti s jednáním žalované, a to za situace, kdy [právnická osoba] odmítla vyplatit pojistné plnění z toho důvodu, že nedošlo ke splnění podmínek, stanovených v pojistné smlouvě, resp. sám žalobce nesplnil předpoklady dle uzavřené pojistné smlouvy pro výplatu pojistného, konkrétně se jednalo o nesplnění povinnosti žalobce dle článku 7, odst. 5 doplňkových pojistných podmínek (dále jen DPP) zajistit, aby klíče od trezoru nebyly uloženy v místě pojištění totožném s uložením předmětu pojištění, když v řízení bylo prokázáno, že žalobce ponechal klíče od trezoru v prostorách směnárny (viz shodná tvrzení účastníků i usnesení Policie ČR ze dne [datum]) a tímto jednáním pak sám žalobce způsobil, že nedošlo k naplnění další podmínky pro plnění z pojistné smlouvy, a to článku 8, odst. 23 písm. d) DPP, neboť pachatel se do trezoru dostal za pomocí klíče, který k trezoru náležel a který byl ponechán v prostorách směnárny. Nebyly tak naplněny konkrétní pojistné podmínky pro výplatu pojistného plnění a pokud nebyly naplněny pojistné podmínky, tedy nedošlo k odcizení cenin krádeží vloupáním, tak nebyly naplněny předpoklady dané pojistnou smlouvou pro vznik nároku na pojistné plnění, a i v případě, že by trezor splňoval požadovanou bezpečnostní třídu, muselo by dojít k odmítnutí pojistného plnění. Navíc dle soudu požadavek na bezpečností třídu III. u trezoru byl z obsahu pojistné smlouvy jasně zřejmý, žalobce si dané skutečnosti musel být vědom, neboť smlouvu sám uzavíral, žalovaná uzavření pouze zprostředkovala a musel si tak být vědom toho, že jím použitý trezor požadované parametry nesplňuje. Pokud smlouvu přesto uzavřel, následky musí jít k jeho tíži. 3. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání, a především vyjádřil své přesvědčení, že žalovaná žalobci uvedenou škodu způsobila porušením její zákonné povinnosti jednat jakožto pojišťovací zprostředkovatel dle zákona č. 38/2004 Sb. při zprostředkování pojištění pro žalobce s odbornou péčí vyplývající z ust. § 5 odst. 1 ve spojení s § 2950 o. z., když žalobce neinformovala o tom, že třída trezoru žalobce, ve kterém mají být uchovány pojištěné ceniny, je nedostatečná a nesplňuje podmínky zabezpečení dle smlouvy, což mělo za následek nevyplacení plnění ze strany pojišťovny. 4. Dále namítá, že soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy, dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. 5. Co se týká nesprávně zjištěného skutkového stavu věci, poukazuje na závěr soudu I. stupně, že pachatel se do trezoru dostal za pomocí klíče, který k trezoru náležel a který byl ponechán v prostorách směnárny s tím, že takové skutkové zjištění nemá oporu v provedených důkazech a nevyplývá z usnesení Policie ČR ze dne [datum], ani ze shodných tvrzení účastníků. 6. Usnesení o zahájení trestního stíhání hovoří o„ shodném klíči“ od trezoru, neuvádí však nikde, o jaký klíč konkrétně šlo, tj. zda se jednalo o klíč uložený ve směnárně či o vyrobený či jinak neoprávněně získaný„ shodný klíč“. Ani žalobce nikdy netvrdil, že se pachatel či pachatelé dostali do trezoru právě klíčem, uloženým ve směnárně a soud tak mohl vzít za prokázané pouze to, že se v provozovně – směnárně – žalobce nacházel v době loupeže klíč od trezoru, jinak jeho skutková zjištění postrádají oporu v provedených důkazech. Má za to, že soud tak měl v případě nedostatku důkazních prostředků ohledně způsobu otevření trezoru postupovat dle § 120 odst. 2 o. s. ř. a provést případně i jiné než účastníky navržené důkazy, a to zejména spisem vedeným k trestnímu řízení proti pachateli [jméno] [příjmení], což však neprovedl, dokonce ani na návrh obou účastníků sporu! a soud tak neúplně zjistil stav věci, když neprovedl žalobcem navržené důkazy. Tyto důkazy – obžalobu státní zástupkyně [anonymizováno] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum] a protokol o hlavním líčení ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] navrhuje žalobce s odkazem na ust. § 205a písm. b) o. s. ř. odvolacímu soudu k provedení. 7. Co se týká nesprávného právního posouzení věci, tak žalobce nesouhlasí s právním názorem soudu, že škoda nebyla žalobci způsobena v příčinné souvislosti s jednáním žalované, naopak namítá, že soud I. stupně dospěl k nesprávnému právnímu závěru, když pominul zákonnou povinnost žalované ve smyslu ust. § 5 odst. 1 ve spojení s § 2950 o. z. Pokud totiž ve světle navržených důkazů orgánů činných v trestním řízení, které soud opomenul provést, by bylo možno uzavřít, že byla naplněna definice odcizení věcí krádeží vloupáním dle článku 8, odst. 23 písm. d) DPP, pak je nutné zabývat se i odpovědností žalované za škodu vzniklou žalobci. Žalovaná jako odborník měla být schopna posoudit, že daný certifikát trezoru neodpovídá bezpečnostní třídě požadované smlouvou a tuto informaci měla žalobci sdělit před uzavřením smlouvy, aby si žalobce buď pořídil trezor odpovídající požadované třídě nebo uzavřel jinou pojistnou smlouvu. Tímto pochybením žalované byla žalobci způsobena škoda, kterou představuje nevyplacené pojistné plnění. 8. Konečně pak žalobce poukazuje na nesprávný závěr soudu I. stupně v bodě 10. rozsudku, kdy přijal právní názor [právnická osoba], že technické parametry trezoru nejsou specialitou pojištění a že nejde o chybu zprostředkovatele pojištění, když trezor nesplňuje náležitosti třídy dle smlouvy. Pokud je třída trezoru natolik zásadní podmínkou, že může vést k nevyplacení pojistného plnění, pak do kompetence žalované spadá i tato problematika. 9. Žalobce navrhl změnu napadeného rozhodnutí tak, že žalobě bude vyhověno a přiznána mu náhrada nákladů řízení, případně, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. 10. Žalovaná v písemném vyjádření k odvolání se zcela ztotožnila s rozhodnutím soudu I. stupně a navrhla jeho potvrzení, a to s odkazem na závěr nalézacího soudu v bodě 16. odůvodnění, kde se uvádí:„ Vzhledem k tomu, že pojistné plnění nebylo plněno primárně z důvodu nesplnění pojistných podmínek ze strany žalobce, tedy toho, že klíče od trezoru ponechal v místě pojištění, není zde žádná příčinná souvislost s jednáním žalované, jakožto zprostředkovatele uzavření pojistné smlouvy a vznikem škody“. 11. Dále žalovaná odkazuje na obsah odůvodnění v bodě 17. rozsudku, ze kterého vyplývá zcela jednoznačně patrný požadavek pojišťovny na bezpečnostní třídu III. trezoru v textu pojišťovací smlouvy, kterého si musel být žalobce vědom, a přesto se rozhodl smlouvu podepsat, tudíž následky toho, že trezor nesplňoval danou bezpečnostní třídu, musí jít k jeho tíži. 12. Odvolací soud poté, co přezkoumal napadené rozhodnutí z pohledu uplatněných odvolacích důvodů, učinil následující závěry: 13. Odvolateli je možno přisvědčit, že žalovaná pochybila, pokud při plnění svých služeb ve prospěch žalobce při zprostředkování uzavření pojistné smlouvy zcela ignorovala smluvní ujednání, požadující pro možnost uložených cenin trezor bezpečnostní třídy III. a ačkoli jí bylo známo, že žalobce disponuje pouze trezorem bezpečnostní třídy I., žádným způsobem tuto okolnost se žalobcem neřešila, výslovně jej na tuto disproporci mezi textem smlouvy a realitou neupozornila, ačkoli jako podnikateli v oboru zprostředkování pojištění jí muselo být zřejmé, že podstatná odchylka reality od podmínek pojistné smlouvy může mít za následek odepření pojistného plnění ze strany pojišťovny. 14. Dané pochybení žalované však dle názoru odvolacího soudu ke vzniku škody v příčinné souvislosti s porušením povinností žalované dle ust. § 5 odst. 1 a § 2950 o. z. na straně žalobce nevedlo. 15. Tento závěr je totiž třeba učinit na základě dopisu [právnická osoba] ze dne [datum] (č. l. 14 spisu), ze kterého vyplývá, že pojišťovna odmítla poskytnout pojistné plnění primárně na základě stanoviska, že nebyl naplněn pojistný důvod, upravený v pojistné smlouvě [číslo] v ustanovení článku 8, odst. 23 DPP pro pojistné nebezpečí odcizení krádeží vloupáním, čímž se rozumí přivlastnění si pojištěné věci způsobem, při kterém pachatel překonal překážky nebo opatření chránící věc před odcizením a zmocnil se jí některým ze způsobů, uved