54 CO 131/2022-431 — Krajský soud v Brně

1. Výše citovanými rozsudky rozhodl soud prvního stupně nejprve o části uplatněného nároku žalobce tak, že se nahrazuje projev vůle žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“), a to pozemků [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše v k. ú. [obec], [územní celek] [anonymizována dvě slova]; [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo] a p. [číslo] vše v k. ú. [obec], [územní celek]; [parcelní číslo] v k. ú. [obec], [územní celek]; [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek] a [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno], [územní celek] O zbývající části uplatněného nároku bylo rozhodnuto tak, že se nahrazuje projev vůle žalované uzavřít s žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemku ve vlastnictví státu dle zákona o půdě, a to pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [územní celek], [územní celek], který byl oddělen od pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [územní celek], [územní celek] geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným společenstvím [právnická osoba] ze dne [datum], jež je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí (výrok I.). Ohledně pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [územní celek], [územní celek], odděleného výše uvedeným geometrickým plánem od pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [územní celek], [územní celek], bylo řízení (pro zpětvzetí návrhu) zastaveno (výrok II.). Výrokem III. pak bylo žalované uloženo uhradit žalobci náklady řízení ve výši 222 634 Kč k rukám právního zástupce žalobce, když místo plnění bylo určeno až v písemném vyhotovení rozhodnutí. 2. Usnesením odvolacího soudu ze dne 3. 4. 2023 byla odvolací řízení vedená u Krajského soudu v Brně – pobočka Jihlava pod sp. zn. 54 Co 131/2022 a 54 Co 132/2022 spojena ke společnému řízení (§ 112 odst. 1 o. s. ř.) a vedena pod sp. zn. 54 Co 131/2022. Prohlášením ze dne [datum] bylo ukončeno vedlejší účastenství [územní celek] v řízení z důvodu zastavení řízení ohledně pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. 3. Soud prvního stupně napadeným rozhodnutím rozhodl o žalobě ze dne [datum], kterou žalobce (původně s žalobkyní [jméno] [jméno], která své restituční nároky v průběhu řízení převedla dne [datum] darovací smlouvou na [jméno] [jméno], svého syna, přičemž soud prvního stupně rozhodl o procením nástupnictví usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]), po částečných zpětvzetích žaloby, na které bylo reagováno částečným zastavením řízení usneseními ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], uplatnil restituční nárok jako právní nástupce oprávněné osoby [anonymizováno] [jméno] [jméno], který měl na základě konkrétních rozhodnutí [anonymizováno] [územní celek], [anonymizována tři slova] [stát. instituce] [anonymizováno] [pozemkový úřad] nárok na nabytí vlastnického práva k náhradním pozemkům za pozemky, které mu nemohly být v restituci vydány z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě. Vlastnické právo k náhradním pozemkům mělo být na žalobce převedeno na základě veřejných nabídek. Žalovaná eviduje restituční nárok žalobce (včetně nároku jeho matky) ke dni rozhodnutí soudu ve výši 7 821,30 Kč (2x 3 910,65 Kč), když celý restituční nárok byl žalovanou veden ve výši 60 869 Kč. Žalobce (spolu s matkou) podepsal prohlášení o tom, že jim nelze vydat náhradní pozemky a nechali si vyplatit finanční náhradu ve výši 56 958 Kč. Jestliže nyní požaduje žalobce bezúplatný převod pozemků ve vlastnictví žalované mimo veřejnou dražbu, považuje soud prvního stupně jeho nárok za důvodný, neboť poté, kdy si žalobce nechal v roce 2018 přecenit svůj restituční nárok (respektive odňaté pozemky) podle územně plánovací dokumentace platné v době přechodu vlastnictví pozemků na stát, a ten byl zjištěn ve výši 1 591 463,42 Kč, odmítala žalovaná nárok žalobce přecenit a trvala na jeho původní výši, a to i přesto, že si z důvodů procesní opatrnosti nechala rovněž znaleckým posudkem stanovit cenu odňatých pozemků. Tato cena byla zjištěna ve výši 1 241 270,70 Kč, tedy mnohonásobně vyšší než s jakou žalovaná při vypořádání nároku žalobce uvažuje. Z důvodu nízko stanovené hodnoty restitučního nároku a jeho již částečného vypořádání odmítla žalovaná uspokojení nároku žalobce (a tehdy rovněž jeho matky) ve veřejných dražbách. V tomto konání pak soud prvního stupně spatřuje liknavý postup povinné osoby a přiznává žalobci právo na přímé uspokojení jeho restitučního nároku. Jestliže vznesla žalovaná námitku promlčení nároku na přecenění pozemků, pak tuto shledal soud v souladu s relevantní judikaturou Nejvyššího soudu nedůvodnou, když ocenění restitučního nároku není samostatným majetkovým právem, které by mohlo podléhat promlčení. Nesporným v řízení shledal soud ocenění pozemků, o jejichž převod žalobce z vlastnictví státu do svého vlastnictví žádá, a to ve výši stanovené znaleckým posudkem předloženým žalobcem. Pokud žalovaná vznesla u jednotlivých pozemků námitku jejich nepřevoditelnosti, ať již z důvodu zákonných překážek, či překážek vyplývajících z judikatury Nejvyššího soudu, ani tyto nebyly shledány důvodnými. Požadované pozemky jsou ornou půdou, trvalými travnými porosty, zatravněnou plochou a zahradou, lze je zemědělsky obdělávat a jsou přístupné. Konkrétně soud prvního stupně shledal, že důvodem nevydání pozemků p. [číslo] a [číslo] v k. ú. [obec] není jejich určení v územně plánovací dokumentaci pro stavbu veřejně prospěšné stavby – koridory silnice [anonymizováno]; u pozemků v k. ú. [obec] není důvodem jejich nevydání začlenění do rezervy pozemků pro realizaci nadnárodních systémů ekologické stability. U pozemku v k. ú. [obec] neshledal soud prvního stupně důvodem pro nevydání jeho částečné umístění v ploše zeleně, v oploceném zemědělském areálu, kdy by měl sloužit jako ochrana a izolační clona mezi plochou výroby a mezi plochou bydlení v rodinných domech. U pozemku v k. ú. [obec], který leží v ploše pro bydlení v bytových domech (je zahradou vedle bytového domu) a rostou na něm trvalé porosty, nebyly tyto skutečnosti rovněž shledány důvodem pro nevydání pozemku a konečně tyto důvody nebyly shledány ani u pozemku v k. ú. [anonymizováno], který je v části využíván obyvateli sousedního rodinného domu jako zahrada a plocha pro chov ovcí s odůvodněním, že obyvatelé sousedních domů využívají pozemky bez právního důvodu, přičemž pozemky nejsou pro užívání nemovitostí nezbytné. Pokud jde o oddělenou část pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [územní celek], pak ani u tohoto pozemku nebyl shledán důvod pro jeho nevydání, pozemek může být zemědělsky obhospodařován a jeho vydání nebrání ani skutečnost, že část je používána na základě nájemní smlouvy jako kynologické cvičiště, neboť nájem může být vypovězen. Vydání pozemků, dle soudu prvního stupně, nebrání ani výše dosud nevyčerpaného restitučního nároku (soud prvního stupně vycházel z ocenění nároku tak jak byl vyčíslen ve znaleckém posudku Ing. [příjmení] [příjmení], Ph.D.) se zohledněním již pravomocně vypořádaných částek. Vzhledem k tomu, že ke dni rozhodování soudu prvního stupně (ke dni [datum] a ke dni [datum]) ceny žalobcem vybraných pozemků nedosahovaly výše aktuálního restitučního nároku – ani podle ocenění oprávněné osoby, ani podle ocenění žalované – nezabýval se soud prvního stupně rozpory a rozdílností stanované ceny odňatých pozemků ve znaleckým posudcích předložených žalobcem a žalovanou, a ani v tomto směru neprováděl důkazy, když přesné vyčíslení restitučního nároku nemělo na výsledek řízení žádný vliv. Pokud jde o náklady řízení rozhodl o nich soud prvního stupně v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který je rozhodnutím konečným, tak, že náhradu nákladů řízení přiznal v plné výši dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve věci zcela úspěšnému žalobci. Částečné zpětvzetí žaloby a na to navazující zastavení řízení neposuzoval jako neúspěch ve věci s odůvodněním, že jde o specifický druh řízení, ve kterém nelze žalobci přisuzovat k tíži, že v době podaní žaloby navrhoval k vydání více pozemků, když při jejich výběru vycházel pouze z veřejně dostupných informací. Za tarifní hodnotu při určení mimosoudní odměny dle ust. § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), považoval částku představující celkovou hodnotu převáděných pozemků. 4. Proti uvedeným rozsudkům soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání, proti rozhodnutí ze dne [datum] v celém jeho rozsahu, proti rozhodnutí ze dne [datum] v rozsahu výroků I. a III. 5. Namítla, že restituční nárok žalobce za odňaté pozemky, oceněné již dříve, respektuje skutečný stav a výši restitučního nároku a podmínky, za nichž byly dotčené původní pozemky odňaty. Nesprávné ocenění nevydaných odňatých pozemků začal žalobce tvrdit až poté, kdy byl jeho restituční nárok z větší části vyčerpá