74 CO 243/2022-135 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem, vyhlášeným jako rozsudek pro zmeškání, Okresní soud ve Znojmě (dále jen„ soud“) uložil žalovaným společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 111 494,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 97 889,22 Kč od [datum] do zaplacení (I. výrok) a nahradit žalobci společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 28 652 Kč (II. výrok). 2. Soud shrnul, že v žalobě podané k soudu dne [datum] se žalobce domáhal po prvním žalovaném (dále jen„ žalovaný“) a druhé žalované (dále jen„ žalovaná“) zaplacení předmětné částky z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], na jejímž základě žalovaní čerpali úvěr ve výši 104 500 Kč, při úrokové sazbě 14,9 % ročně. Úvěr měl být splácen v měsíčních splátkách po 2 326 Kč. Žalovaní řádně nehradili sjednané splátky, proto žalobce od smlouvy o úvěru odstoupil a úvěr dne [datum] zesplatnil. K [datum] činila dlužná částka 111 494,40 Kč, a sestávala z jistiny ve výši 97 889,22 Kč, poplatků ve výši 2 092 Kč, smluvního úroku ve výši 10 077,39 Kč a úroku z prodlení ve výši 1 435,79 Kč. Žaloba byla doručena žalovanému dne [datum] a žalované dne [datum]. Předvolání k prvnímu jednání soudu, které se konalo dne [datum], bylo žalovaným doručováno na adresy jejich trvalého pobytu [obec a číslo]. U žalovaného nastaly účinky doručení dne [datum], u žalované dne [datum]. Žalovaní se k jednání soudu bez omluvy nedostavili a zástupce žalobce navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Vzhledem k tomu, že žalovaní, kterým byla řádně doručena žaloba i předvolání k jednání, ve kterém byli poučeni o následcích nedostavení se, se k nařízenému soudnímu jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostavili, a žalobce navrhl vydání rozsudku pro uznání, soud ve smyslu § 153b odst. 1 o. s. ř. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) považoval tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech sporu za nesporná a rozhodl o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 3. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1. o. s. ř. a zcela úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení sestávající z odměny advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, účast u jednání soudu) dle § 7 advokátního tarifu po 5 100 Kč, u předžalobní upomínky ve výši poloviční, čtyř režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu, náhrady za promeškaný čas na cestě z [obec] do [obec] a zpět ve výši 400 Kč dle § 14 advokátního tarifu, cestovného ve výši 922,74 Kč, náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 4 278,28 Kč a náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 000 Kč. 4. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání. Namítala, že při sepsání smlouvy došlo trestnému činu falšování identity občana a podpisu, na což již několikrát upozorňovala. Z mediační dohody JUDr. [příjmení] je tato skutečnost zřejmá. Navíc se v této dohodě žalovaný zavázal dluh uhradit sám a čestně prohlásil, že žalovaná u podpisu smlouvy nebyla a o půjčce nevěděla. 5. Žalobce s podaným odvoláním nesouhlasil a navrhoval, aby ho odvolací soud pro nesrozumitelnost a neurčitost odmítl, neboť neobsahuje náležitosti § 205 o. s. ř. Nesouhlasil s námitkou, že žalovaná smlouvu nepodepsala, neboť smlouva byla uzavřena s bankou, která postupuje v souladu se zákony [země] a vždy ověřuje údaje uvedené ve smlouvě a především totožnost klienta, se kterým uzavírá smlouvu. Smlouva byla žalovanými podepsána na pobočce banky a jejich identita byla ověřena předložením občanských průkazů, o čemž svědčí skutečnost, že obsahuje identifikaci žalovaných číslem a dalšími údaji z občanského průkazu i rodným číslem a adresou bydliště. Ze strany banky tak nemohlo dojít k jakékoliv změně či podvodu. Navrhoval, aby soud ustanovil soudního znalce z oboru písmoznalectví, k vypracování znaleckého posudku ohledně pravosti podpisů na smlouvě. 6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212a odst. 4 o. s. ř. přezkoumal rozsudek pro zmeškání soudu prvního stupně a řízení mu předcházející jen z důvodů uvedených v § 205b o. s. ř., a po nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, byť z jiných než namítaných důvodů. 7. Odvolací soud předesílá, že nepovažuje námitku žalobce, že podané odvolání mělo být pro nesrozumitelnost a neurčitost odmítnuto, za důvodnou. 8. Podle § 205 odst. o. s. ř. v odvolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). 9. V posuzovaném případě žalovaná v podaném odvolání jednoznačně uvedla, proti kterému rozhodnutí směřuje, tím, že specifikovala rozsudek, proti kterému podává odvolání, uvedením čísla jednacího, skutečnosti, že podává„ Odvolání proti rozsudku pro zmeškání“, označením soudu, který rozsudek vydal, jménem rozhodující soudkyně, označením účastníků řízení a výše předmětu řízení. Z obsahu podaného odvolání je zřejmé, v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí a také to, že směřuje proti celému rozsudku. 10. Rozsudek pro zmeškání je formální institut, který podstatně redukuje možnost uplatnění procesních práv žalovaného. K vydání rozsudku pro zmeškání by soud měl přistupovat uvážlivě a volit tento institut zejména v případech, v nichž nezájem na straně žalovaného je zřejmý, kdy je žalovaný skutečně nečinný a odmítá se aktivně podílet na soudním procesu či úmyslně soudní řízení protahuje. Prioritou v soudním řízení musí zůstat ochrana práv účastníků soudního řízení, kteří na soudním řízení chtějí aktivně participovat. Hlavním posláním soudního řízení je zajišťovat spravedlivou ochranu práv a oprávněných zájmů účastníků (§ 1 a 3 občanského soudního řádu). Podmínky pro vydání kontumačního rozsudku musí být proto posuzovány uvážlivě a zdrženlivě, ve sporných a hraničních případech není jeho vydání namístě (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2005, sp. zn. IV. ÚS 63/05). 11. Podle ustanovení § 205b o. s. ř., u odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, 153b). 12. Z ustanovení § 205b o. s. ř. nepochybně vyplývá, že rozhodnutí soudu, jehož přezkumu se odvolatelka v posuzované věci domáhá, je rozhodnutím procesní povahy, v němž odvolací soud v souladu s touto právní normou pouze posuzuje otázku splnění zákonných procesních předpokladů pro vydání rozsudku pro zmeškání, aniž aplikuje hmotné právo, jehož použití nepřichází v takovém odvolacím přezkumu v úvahu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2006, sp. zn. 32 Odo 1005/2005). 13. Odvolací soud není v řízení o odvolání podaném proti rozsudku pro zmeškání vázán uplatněnými odvolacímu důvody, ale výhradně pouze posuzuje otázku splnění zákonných procesních předpokladů pro vydání takového rozsudku. 14. Z obsahu spisu se podává, že žalobou, podanou k soudu dne [datum], domáhal se původní žalobce [právnická osoba], [IČO], po žalovaných, aby mu společně a nerozdílně zaplatili částku 219 636, 50111 494 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 97 889,22 Kč od [datum] do zaplacení. Tvrdil, že s žalovanými uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalovaným poskytl úvěr ve výši 104 500 Kč při úrokové sazbě 14,9 % ročně, který měli žalovaní splácet ve splátkách po 2 326 Kč měsíčně spolu s dohodnutými poplatky. Vzhledem k tomu, že žalovaní povinnosti ze smlouvy neplnili, když nehradili řádně sjednané splátky, žalobce v souladu se smluvními ujednáními od smlouvy o úvěru odstoupil, úvěr zesplatnil dne [datum] a vyzval žalované k úhradě dlužné částky. Ke dni [datum] činila dlužná částka 111 494,40 Kč a sestávala z jistiny ve výši 97 889,22 Kč, poplatků ve výši 2 092 Kč, smluvního úroku ve výši 10 077,39 Kč a úroku z prodlení ve výši 1 435,79 Kč. Žaloba byla žalované doručena do vlastních rukou dne [datum]. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud nařídil ve věci jednání na [datum]. K tomuto jednání předvolal žalovanou vzorem 18, který obsahuje poučení, že nedostaví-li se bez důvodné a včasné omluvy k prvnímu jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Předvolání k jednání bylo žalované doručováno na adresu [adresa] adrese a písemnost téhož dne vložil do domovní nebo jiné schránky na této adrese. Na jednání konané dne [datum]