74 CO 70/2022-45 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud v Hodoníně (dále jen„ soud“) uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 28 705 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 345 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 475 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 885 Kč od [datum] do zaplacení (I. výrok) a nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 601 Kč (II. výrok). 2. Soud vzal za prokázané, že: a) Žalovaný byl provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 (dále jen„ vozidlo“). b) V období od [datum] do [datum] (85 dnů) nebyla k vozidlu uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti způsobené jeho provozem. Žalobce dopisem ze dne [datum] vyzval žalovaného k úhradě příspěvku do Garančního fondu žalobce ve výši 5 525 Kč (85 dnů x 65 Kč) a dále nákladů za uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč, a to do 30 dnů od doručení této výzvy. c) V období od [datum] do [datum] (95 dnů) nebyla k vozidlu uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti způsobené jeho provozem. Žalobce dopisem ze dne [datum] vyzval žalovaného k úhradě příspěvku do Garančního fondu žalobce ve výši 6 175 Kč (95 dnů x 65 Kč) do 60 dnů od doručení této výzvy. Upomínkou ze dne [datum] žalobce požadoval i úhradu nákladů za uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. d) V období od [datum] do [datum] (293 dnů) nebyla k vozidlu uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti způsobené jeho provozem. Žalobce dopisem ze dne [datum] vyzval žalovaného k úhradě příspěvku do Garančního fondu žalobce ve výši 19 045 Kč (293 dnů x 65 Kč) do 60 dnů od doručení této výzvy. Upomínkou ze dne [datum] žalobce požadoval i úhradu nákladů za uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. e) Žalovaný i přes opakované výzvy příspěvky za předmětná období neuhradil. 3. Na základě výše zjištěného skutkového stavu dospěl soud v rovině právního posouzení věci –vycházeje z § 1 odst. 2, § 4 odst. 1, 4, 7 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve spojení s § 2 a § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 142 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) – k následujícím závěrům: 4. Žalobci náleží za každý den předmětného období, ve kterém vozidlo nebylo v rozporu se zákonem sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem příspěvek 65 Kč, tj. celkem částka 27 805 Kč, a částka 900 Kč (3 x 300 Kč) na náhradě nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 5. Žalobci po právu náleží žalobou uplatněný úrok z prodlení počítaný ode dnů následujících po splatnosti vyúčtovaných příspěvků za tři výše specifikovaná období. 6. Jako důvodný posoudil soud i nárok žalobce na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 3 x 300 Kč, a to za tři výše specifikované výzvy k úhradě dlužného příspěvku. 7. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za užití § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) přiznal soud ve sporu zcela úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náhrada nákladů řízení zahrnovala odměnu za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 300 Kč (převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby), náhradu hotových výdajů ke třem úkonům v paušální výši po 100 Kč, náhradu DPH ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 149 Kč. 8. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání. Namítl, že mu povinnost k úhradě přisouzené částky nevznikla, neboť v předmětném období nebylo vozidlo vůbec provozováno, protože bylo ve zcela provozu neschopném stavu po dopravní nehodě. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek změnil a žalobu zamítl. 9. Žalobce se v replice k odvolání žalovaného ztotožnil se závěry soudu. Uvedl, že námitka žalovaného nemůže být odvolacím důvodem s ohledem na koncentraci řízení. Zdůraznil, že argumentace žalovaného není navíc v dané věci vůbec relevantní. Poukázal na znění ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve znění účinném od 1. 1. 2018, dle kterého musí být povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. S odkazem na příslušnou důvodovou zprávu konstatoval, že pro povinnost hradit příspěvek do garančního fondu je od [datum] rozhodující již jen stav zapsaný v registru silničních vozidel. Upozornil, že žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by bylo vozidlo v předmětném období v registru silničních vozidel jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, či odcizené. 10. Žalobce ani žalovaný se k jednání odvolacího soudu nařízeného na [datum] bez omluvy nedostavili. Odvolací soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v jejich nepřítomnosti. 11. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212 a § 212a o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a řízení mu předcházející, v mezích, ve kterých se odvolatel přezkoumání rozhodnutí domáhal, i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny, a po nařízeném jednání (§ 214 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. 12. Podle ustanovení § 115a o. s. ř., k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 13. Jak plyne z obsahu spisu, žalobce s postupem podle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasil výslovně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud žalovanému doručil dne [datum] usnesení s výzvou, aby se vyjádřil k žalobě. Současně žalovanému zaslal usnesení s výzvou podle ustanovení § 115a o. s. ř. obsahující doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. podle které, nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, předpokládá se, že nemá námitky. Žalovaný v poskytnutých lhůtách na žádnou z výzev soudu nereagoval. Vzhledem k tomu, že žalovaný nevyjádřil výslovně nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, má se dle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s tímto postupem souhlasil. Současně byla splněna i podmínka, že skutková zjištění o právně významných skutečnostech, bylo možné v daném případě učinit jen na základě účastníky předložených listin. Soud prvního stupně tedy rozhodl o věci bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. 14. Princip neúplné apelace, na němž je postaveno odvolací řízení, je v případě vyhlášení rozsudku bez jednání modifikován – účastníci nemohou v odvolacím řízení uplatnit skutečnosti, o nichž soud prvního stupně neměl vědomost proto, že mu je účastníci do doby vyhlášení rozsudku nesdělili, ačkoliv měli a mohli předpokládat, že by mohly ovlivnit rozhodnutí ve věci samé. Jde například o situaci, kdy žalovaný do doby vyhlášení rozsudku neuvedl, že žalobcem požadované plnění již zaplatil (srov. Svoboda, K., [příjmení], P., Levý, J., [příjmení], J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 578 – 579. 15. Rozhodne-li soud ve věci samé bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř., řídí se odvolací řízení projednáváním věci systémem neúplné apelace (srov. rozsudek Městského soudu v xxx ze dne 29. 1. 2004, sp. zn. 20 Co 566/2003). 16. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Neprezentoval tedy žádnou argumentaci, se kterou by se musel soud ve svém rozhodnutí vypořádat. Za dané situace se odvolací soud nemůže zabývat skutečnostmi tvrzenými poprvé v odvolání, nesplňují-li podmínky ustanovení § 205a o. s. ř. 17. Je zřejmé, že tvrzení, že vozidlo nebylo v předmětném období vůbec provozováno, protože bylo ve zcela provozu neschopném stavu po dopravní nehodě, bylo možné uplatnit v řízení před soudem prvního stupně. Nejedná se tedy o skutečnost, kterou by bylo možné v souladu s ustanovením § 205a o. s. ř. uplatnit nově v odvolacím řízení. 18. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z p