18 Co 37/2024-149 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem, který byl napaden odvoláním, bylo určeno, že účastníci řízení , tituly před jménem, , Jméno zainteresované osoby 0/0, a , jméno FO, nejsou vlastníky každý id. ½ části pozemku PK p. č. , číslo, o výměře , číslo, m², p. č. , číslo, o výměře , číslo, m², v k. ú. , anonymizováno, , nyní dle KN část pozemku p. č. , číslo, ostatní plocha, manipulační plocha v k. ú. , anonymizováno, , dle geometrického plánu č. , číslo, , který je součástí tohoto rozsudku, pozemky KN p. č. , číslo, ostatní plocha manipulační plocha o výměře , číslo, m² a p. č. , číslo, ostatní plocha manipulační plocha o výměře , číslo, m² v k. ú. , anonymizováno, (výrok I). Dále bylo rozhodnuto, že účastníkům řízení , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, bude poskytnuta za nevydané pozemky náhrada dle zákona o půdě (výrok II) a že je tímto rozsudkem nahrazeno rozhodnutí , orgán veřejné moci, ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , č.j. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, (výrok III). O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo (výrok IV).2. Proti tomto rozsudku podaly zúčastněné osoby odvolání. V něm uvedly, že soud prvního stupně sice správně posoudil otázku aplikovatelnosti zákona o půdě na projednávaný případ, ale nesprávně posoudil vymezené překážky, které by bránily vydání pozemků p. č. , číslo, ostatní plocha manipulační plocha o výměře , číslo, m² a p. č. , číslo, ostatní plocha manipulační plocha o výměře , číslo, m² v k. ú. , anonymizováno, , vyčleněných z pozemku p. č. , číslo, v k. ú. , anonymizováno, , geometrickým plánem č. , Anonymizováno, , (dále jen „předmětné pozemky“). Zejména považují za nesprávný závěr soudu prvního stupně, že se předmětné pozemky nacházejí uvnitř oploceného funkčního areálu, že tvoří širší funkční souvislost se stavbami v areálu a že nedošlo k jejich faktickému vyčlenění z areálu. Takový závěr neodpovídá v řízení zjištěným skutečnostem. Soud prvního stupně se nezabýval tím, zda jsou předmětné pozemky potřebné, aby mohla být užívána určitá stavba, se kterou mají být funkčně souvislé, ale zabýval se pouze otázkou, zda jsou pozemky součástí určitého areálu. Z ohledání na místě samém vyplynulo, že předmětné pozemky nemohou být funkčně souvislé se stavbou, v daném případě stavbou , anonymizováno, , když tyto pozemky jsou jednak od této stavby odděleny plotem a nejedná se o jeden souvislý celek bez přerušení, a navíc jsou žalobcem pronajímány společnosti , právnická osoba, ., tedy třetí osobě, která nemá s provozem stavby nic společného. Již z toho je zřejmé, že předmětné pozemky nejsou pro užívání stavby jakkoli potřebné, když jsou přímo od areálu školy odděleny plotem a pozemky, které je obklopují, jsou dokonce pronajímány soukromé společnosti, která na nich skladuje své vybavení. Z ohledání předmětných pozemků také jednoznačně vyplynulo, že se nacházejí v odděleném prostoru od areálu , anonymizováno, , že stavby této školy jsou užívány bez těchto pozemků, a že žádná jejich funkční souvislost se stavbou školy nebyla zjištěna. K tomu lze uvést, že požadovanou funkční souvztažnost mezi pozemkem a stavbou nenaplňuje bez dalšího jejich blízkost. Soud prvního stupně odůvodnil své rozhodnutí na základě kritérií, která nejsou pro posuzování vydatelnosti pozemků dle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu rozhodná, když pominul základní kritérium spočívající v tom, zda jsou pozemky potřebné k užívání staveb, se kterými souvisejí. Ani soudem tvrzená nepřístupnost předmětných pozemků z důvodu, že jsou od veřejné komunikace odděleny plotem s brankou, není relevantním parametrem pro posouzení otázky vydatelnosti pozemků, a to zvlášť za situace, kdy tato skutečnost nebrání pronajímat pozemek p. č. , číslo, společnosti , právnická osoba, . Zúčastněné osoby mají za to, že vydatelnosti pozemků nebrání žádná zákonná překážka a navrhují proto, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítne, případně napadený rozsudek zruší a věc vrátí soudu prvního stupně k dalšímu řízení.3. Žalobce se vyjádřil k odvolání zúčastněných osob tak, že předmětné pozemky bezprostředně navazují na pozemky, které nebyly oprávněným osobám vydány, když bylo posouzeno, že se jedná o plochy nezbytně nutné k provozu školy. Zmiňované oplocení bylo vybudováno za účelem zajištění bezpečnosti osob pohybujících se v areálu, a to s ohledem na to, že za vnitřním oplocením se nachází trafostanice a stavba bývalé vodárny, které nejsou v dobrém stavebně technickém stavu. Pokud jde o nájemní smlouvu, pak společnost , právnická osoba, ., je nájemcem pouze části pozemku p. č. , číslo, v k. ú. , anonymizováno, . Předmětné pozemky jsou z užívání nájemcem vyjmuty a nájemní smlouva je uzavřena na dobu určitou do , datum, . Poukazuje na to, že rozhodovací praxe Ústavního soudu vážící se k restituci pozemků nepřipouští naturální restituci tam, kde by vedla k situaci, v níž byl restituent objektivně nemohl plně realizovat své vlastnické právo a užívat vydané pozemky způsobem odpovídajícímu účelu restitucí vyjádřenému v preambuli a v § 1 zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“). Navíc výměra předmětných pozemků představuje plochu , číslo, m² a celková výměra areálu , číslo, m², tzn. že plocha předmětných pozemků není z hlediska jejich výměry v nepřiměřeně převažujícím nepoměru ve vztahu k ostatním částem areálu. Předmětné pozemky nejsou přístupné z veřejné komunikace, a nejsou tedy zúčastněnými osobami prakticky využitelné. Společnost , právnická osoba, . je vlastníkem pozemku p. č. , číslo, v k. ú. , anonymizováno, , který přímo sousedí s pronajímanou částí pozemku p. č. , číslo, a nájemce má tedy přístup zajištěn přes pozemky ve svém vlastnictví, což zúčastněné osoby nemají. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“), po zjištění, že odvolání bylo podáno osobami k tomu oprávněnými – účastníky řízení (§ 201 o. s. ř.), v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), a směřuje proti rozsudku, proti němuž je odvolání přípustné (§ 202 o. s. ř. a contrario), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Soud prvního stupně vycházel z toho, že žalobce podal žalobu podle části páté o. s. ř. proti rozhodnutí správního orgánu , orgán veřejné moci, ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, (dále také „rozhodnutí správního orgánu“) včas, tedy ve lhůtě 2 měsíců, vyplývající z ustanovení § 247 odst. 1 o. s. ř., s odůvodněním, že tímto rozhodnutím bylo zasaženo do jejich práv. Rozhodnutím správního orgánu bylo rozhodnuto, že zúčastněné osoby 1/ a 2/ jsou vlastníky každý ideální jedné poloviny pozemků p. č. , číslo, ostatní plocha manipulační plocha o výměře , číslo, m² a p. č. , číslo, ostatní plocha manipulační plocha o výměře , číslo, m², které byly vyčleněny geometrickým plánem z p. č. , číslo, s tím, že nárok oprávněných osob byl prokázán a neexistují ani překážky vydání části původních pozemků PK p. č. , číslo, a , číslo, , nyní dle KN část p. č. , číslo, ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona půdě, neboť předmětné pozemky se nacházejí „mimo oplocený areál.6. Věcný rozsah přezkumu byl zaměřen na žalobcem uplatněné námitky vznesené proti rozhodnutí správního orgánu, a to, že nárok na vydání věci neměl být oprávněnými osobami uplatňován podle zákona o půdě a ve vztahu k tomu, zda existuje zákonná překážka vydání předmětných pozemků, uvedená v § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě.7. Podle § 1 odst. 1 písm. a), b), c) zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“), účinného od 24. 6. 1991, se zákon vztahuje na a) půdu, která tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží a v rozsahu stanoveném tímto zákonem i na půdu, která tvoří lesní půdní fond, b) obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, včetně zastavěných pozemků, c) obytné a hospodářské budovy a stavby, sloužící zemědělské a lesní výrobě nebo s ní souvisejícímu vodnímu hospodářství, včetně zastavěných pozemků. Podle § 30 zákona o půdě, pro postup podle části druhé tohoto zákona se za majetek uvedený v § 1 odst. 1 považuje i majetek, který byl v době odnětí vlastnického práva k těmto účelům užíván.8. Podle § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě pozemky nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou anebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část poz