ECLI: ECLI:CZ:KSBR:2024:19.Co.182.2023.1 Datum: 2024-03-27 Ustanovení: ["§ 101 z. č. null/null Sb.", "§ 150 z. č. null/null Sb.", "§ 118a z. č. null/null Sb.", "§ 872 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 802 z. č. null/null Sb.", "§ 205a z. č. null/null Sb.", "§ 142 z. č. null/null Sb ["společné jmění manželů""zadostiučinění / satisfakce""spoluvlastnictví""osobní užívání pozemku""odbory"]
1. V záhlaví citovaným rozsudkem soud I. stupně ve výroku I. určil, že žalobci jsou vlastníky vespolečném jmění manželů pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v katastrálnímúzemí , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj,Katastrálního pracoviště , adresa, (předmětné nemovitosti, předmětné pozemky). VýrokemII. uložil soud I. stupně žalovaným nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 30 458,40 Kč.Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobci domáhali určení vlastnického práva k označenýmpředmětným pozemkům s odkazem, že na základě rozhodnutí o přidělení pozemků doosobního užívání vydaného finančním odborem Okresního národního výboru ve Znojmě zedne , datum, byl žalobcům přidělen do osobního užívání pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kdysoučasně žalobcům vzniklo právo uzavřít s Místním národním výborem v , Anonymizováno, dohoduo zřízení práva osobního užívání tohoto pozemku, tato byla uzavřena dne 27. 12. 1989a téhož dne registrována státním notářstvím. Na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresapostavili žalobci rodinný dům s přiděleným č. p. , Anonymizováno, , novostavba byla geometrickým plánemumístěna na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , odděleného od pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , dále byloddělen pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kdy postupně z pozemků , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vznikly pozemkovéparcely parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , adresa, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalobci užívali od počátku pozemky v dobrévíře, že jim právo náleží, o duplicitním zápisu vlastnického práva se dozvěděli až v roce 2005.Pokud by přesto nebyli z nějakého důvodu vlastníky předmětných pozemků na základě výšeuvedené dohody, pak by vlastnické právo vydrželi. Soud I. stupně po provedenémdokazování žalobcům přisvědčil s odůvodněním, že jim řádně vzniklo právo osobníhoužívání na základě rozhodnutí o přidělení pozemku a dohody o zřízení práva osobníhoužívání, odkázal na judikaturu Ústavního soudu, která osvětluje přidělovací principv případech vzniku práva osobního užívání, který vyžadoval pravomocné rozhodnutísprávního orgánu o přidělení pozemku, přičemž dané rozhodnutí nebylo zrušeno, nepozbyloúčinků, byť bylo učiněno v rozporu s vlastnickým právem žalovaných. Dále nebyloprokázáno, že by nabyvatelé práva nebyli v dobré víře.2. Proti uvedenému rozsudku podali odvolání žalovaný 1, 3 a 4. Žalovaný 1 a 3 ve svémodvolání shodně uvádějí, že soud I. stupně opomněl řešit okolnosti, za jakých došlo kezcizení pozemků z majetku jejich rodiny, když tyto byly sice v době jejich svěření doosobního užívání ve veřejném vlastnictví, ale jednoznačně patřily do majetku jejich prarodičů.Tehdejší národní výbor neměl žádné legitimní odůvodnění s pozemky manipulovat a svěřit jek užívání jiným osobám, došlo tak ke zneužití pravomoci představitelů veřejného právaa nelze tak oprávněně legalizovat následující kroky, které určují budoucího vlastníkapozemku. Žalovaní dále uvádějí, že se nemohou ztotožnit s konstatováním, že žalobcůmsvědčí dobrá víra, ve které nejdříve osobně užívali dotčené pozemky, načež se stali jejichzákonnými vlastníky. Pozemky byly odňaty z dispozice rodiny žalovaných, následně se žalobcistali jejich vlastníky a žalovaným byl dle tvrzení soudu zcela zákonně zcizen rodinný majetek,bez jakékoliv další možnosti dispozice a případné satisfakce a v podstatě bez možnostijakékoliv obrany. Dále žalovaní nejsou schopni akceptovat skutečnost, že by měli hraditžalobcům za dané situace náklady řízení. Čtvrtá žalovaná ve svém odvolání uvedla, že dohodao zřízení práva osobního užívání pozemků ze dne 27. 12. 1989 je neplatná, neboť k jejímu19 Co 182/2023Shodu s prvopisem potvrzuje: Petra Jelenová3uzavření došlo místním národním výborem, který neměl žádné právo s uvedenými pozemkynakládat, tím došlo k poškození vlastnického práva žalovaných a ti byli zbaveni vlastnickéhopráva k předmětným pozemkům bez jejich vědomí. Následně odvolání doplnila právnízástupkyně žalovaných, ve kterém uvádí, že rozsudek soudu I. stupně spočívá na nesprávnémprávním zhodnocení věci, neboť při poměřování vzniklých situací, tj. duplicitních zápisůvlastnického práva by jako prioritní otázka měla být, kdo nabyl v dobré víře vlastnické právok pozemkům dříve. To se v dané situaci nestalo. Žalobci jej nabyli v roce 1989, žalovanínejpozději v roce 1972. Soud I. stupně tak legitimizoval stav, kdy žalovaným, respektive jejichpředchůdcům, byly pozemky protiprávně odňaty a posléze, opět protiprávně, bylorozhodnuto o jejich přidělení žalobcům. Žalovaní odkazují na svá tvrzení, že zde bylapovědomost žalobců o existenci žalovaných, respektive jejich předchůdců jako vlastníkůpředmětných pozemků, žalovaná 4 navrhla jako důkaz e-mail , tituly před jménem, , jméno FO, , kterému se všaksoud I. stupně věnoval pouze stručně, přitom z tohoto důkazu se podává, že existovala v obci, adresa, povědomost o tom, kdo je vlastníkem pozemků. Dle žalovaných dále soud I. stupněnedostatečně žalované poučil ve smyslu § 101 o. s. ř. o tom, že musí prokázat okolnostiohledně vědomosti žalobců o existenci vlastnického práva předchůdců žalovanýchk pozemkům. Naopak žalovaní byli celou dobu názoru, že soud I. stupně rozhodne v jejichprospěch s odůvodněním, že vlastnické právo nabyli dříve, proto je rozsudek pro něpřekvapujícím rozhodnutím. Žalovaní tak navrhli zrušení napadeného rozsudku a jehovrácení soudu I. stupně k novému projednání, případně aby byl rozsudek soudu I. stupnězměněn tak, že žaloba bude zamítnuta. Pro případ neúspěchu žalovaných ve věci, nechť jeohledně rozhodnutí o náhradě nákladů řízení rozhodnuto za aplikace ustanovení § 150 o. s. ř.,když žalovaní celou situaci, jakkoliv nezavinili.3. Žalobci se k odvolání vyjádřili u jednání, považují je za nedůvodné, ztotožňují se s rozsudkemsoudu I. stupně a navrhují jeho potvrzení. Dle žalobců námitka prioritního vlastnictví nemážádný význam. Žalobci zároveň byli v dobré víře až do roku 2005, až do roku 2005 sežalobcům nikdo neozval v tom smyslu, že by žalovaní nárokovali své vlastnické právo. Dobrávíra žalovaných nebyla relevantním způsobem zpochybněna, spoléhali na úřední rozhodnutí,na základě něj se stali vlastníky předmětných pozemků, v době, kdy je nabývali neexistovalaevidence nemovitostí, a neměli možnost zjistit vlastnické právo žalovaných, to zjistili ažv roce 2005. Rovněž je nedůvodná námitka odvolatelů, že nebyli řádně poučeni soudem vesmyslu § 118a o. s. ř., kdy žalobci odkázali na protokol z jednání před soudem I. stupně, zekterého vyplývá řádné poučení. Rovněž tak žalobci nespatřovali žádného důvodu, pro kterýby mělo být aplikováno ustanovení § 150 o. s. ř. Navrhli potvrzení rozsudku a přiznánínáhrady nákladů řízení.4. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, řízení jehovydání předcházející, správnost skutkových zjištění a jejich právního posouzení, nařídilk projednání odvolání jednání a dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro potvrzení rozsudkusoudu I. stupně.5. Pokud jde o skutkovou stránku věci, dospěl odvolací soud k závěru, že soud I. stupněpřesvědčivě popsal, které skutečnosti má za prokázané, jakož i to, o jaké důkazy svá skutkovázjištění opřel. Jasně a srozumitelně vysvětlil úvahy, jimiž se při hodnocení důkazů řídil, důkazyposoudil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž postupoval v souladu s pravidlylogického myšlení. Pečlivý rozsah dokazování byl plně dostačující pro učinění jednotlivýchskutkových zjištění i celkového závěru o skutkovém stavu věci, s nímž se odvolací soud plněztotožňuje. Skutkový stav věci soud I. stupně shrnul v odstavcích 9-21, 28-29 odůvodněnínapadeného rozsudku a odvolací soud na toto shrnutí pro stručnost odkazuje.Pro přehlednost ke zjištěnému skutkovému stavu odvolací soud pouze opakuje, že finančníodbor Okresního národního výboru ve Znojmě , datum, rozhodl rozhodnutím,č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , o přidělení pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , z něhož byly19 Co 182/2023Shodu s prvopisem potvrzuje: Petra Jelenová4následně vyčleněny předmětné pozemky, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , do osobního užívánížalobců coby manželů, kterým vzniklo oprávnění uzavřít dohodu o osobním užívánípozemků s Místním národním výborem v , Anonymizováno, . Toto rozhodnutí nabylo právní moci27. 12. 1989, následně byla uzavřena mezi žalobci coby manžely a Místním národnímvýborem v , Anonymizováno, dohoda o osobním užívání daného pozemku, která byla následněregistrována státním notářstvím ve Znojmě. Z provedeného dokazování nevyplynulo nic,co by zpochybnilo dobrou víru žalobců, že předmětný pozemek začali užívat po právu.O vlastnické
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.