27 Co 159/2023-81 — Krajský soud v Brně

1. V řízení zahájeném 23. 9. 2022 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 74 287,99 Kč (39 045,12 Kč a 35 242,87 Kč) s příslušenstvím. K tomu uvedl, že jeho právní předchůdce – , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „, právnická osoba, “) uzavřel se žalovaným dne 26. 11. 2018 smlouvu o zápůjčce č. , tel. číslo, na částku 45 000 Kč. , adresa, s jistinou se žalovaný zavázal zaplatit i částku v celkové výši 42 139 Kč, tvořenou součtem kapitalizovaných úroků v částce 10 368 Kč, odměny za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení v částce 21 889 Kč a poplatku za vedení účtu ve výši 9 882 Kč. Žalovaný na tento dluh uhradil pouze 20 570 Kč. , právnická osoba, uzavřel se žalovaným dne 26. 4. 2019 další smlouvu o zápůjčce č. , tel. číslo, opět na částku 45 000 Kč. , adresa, s jistinou se žalovaný zavázal zaplatit i částku v celkové výši 14 573 Kč, tvořenou součtem kapitalizovaných úroků v částce 3 993 Kč, odměny za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení v částce 8 375 Kč a poplatku za vedení účtu ve výši 2 205 Kč. Žalovaný na tento dluh uhradil pouze 8 649 Kč. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti, když dlužné částky řádně a včas nevrátil. Původní věřitel dne 28. 1. 2022 postoupil pohledávky za žalovaným na žalobce.2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení pasivní, k žalobě se nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.3. Soud prvního stupně odvoláním napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 36 351 Kč (I. výrok) a žalobu zamítl co do částky 2 694,12 Kč s kapitalizovanými úroky ve výši 2 448,56 Kč, s 8,3% úroky ročně od 29. 1. 2022 do zaplacení, s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 6 746,13 Kč a s 10% úroky z prodlení ročně od 29. 1. 2022 do zaplacení (II. výrok). Dále uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 20 430 Kč (III. výrok) a žalobu zamítl co do částky 14 812,87 Kč s kapitalizovanými úroky ve výši 794,92 Kč, s 14% úroky ročně od 29. 1. 2022 do zaplacení, s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 6 089,18 Kč a s 10% úroky z prodlení ročně od 29. 1. 2022 do zaplacení (IV. výrok) a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8 409 Kč (V. výrok). Doplňujícím rozsudkem žalobu zamítl co do 8,3% úroků z částky 36 351 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, 10% úroků z prodlení z částky 36 351 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, 14% úroků z částky 20 430 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a 10% úroků z prodlení z částky 20 430 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení (I. výrok) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (II. výrok). Soud vzal za prokázané, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem , právnická osoba, dne 26. 11. 2018 smlouvu o zápůjčce č. , tel. číslo, na částku 45 000 Kč, kterou se žalovaný vrátit včetně poplatku ve výši 42 139 Kč v 36 měsíčních splátkách po 2 421 Kč. Částka úvěru byla žalovanému poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný na dluh zaplatil pouze 20 570 Kč. Dne 26. 4. 2019 uzavřel žalovaný původním věřitelem , právnická osoba, smlouvu o zápůjčce č. , tel. číslo, opět na částku 45 000 Kč, kterou se zavázal spolu s poplatkem v částce 14 573 Kč vrátit ve 24 měsíčních splátkách po 2 483 Kč. Částka úvěru byla žalovanému poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný uhradil na tento dluh pouze 8 649 Kč. Původní věřitel předmětné pohledávky postoupil žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022. Soud konstatoval, že při sjednávání smluv původní věřitel vystupoval jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, a proto je třeba dané smluvní závazky posuzovat i podle ustanovení zákona č. 256/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ-III“). Dospěl k závěru, že původní věřitel neprověřoval před poskytnutím obou zápůjček úvěruschopnost žalovaného, jak mu ukládá § 86 ZSÚ-III, a proto obě smlouvy vyhodnotil jako neplatné. Částky poskytnuté původním věřitelem žalovanému tak představují bezdůvodné obohacení podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Pokud žalovaný obdržel částku dne 26. 11. 2018 částku 45 000 Kč a na svůj dluh zaplatil pouze 20 570 Kč, rozdíl těchto částek ve výši 20 430 Kč představuje bezdůvodné obohacení na jeho straně (smlouva o zápůjčce č. , tel. číslo, ze dne 26. 11. 2018). Pokud dále žalovaný dne 26. 4. 2019 obdržel částku 45 000 Kč a na svůj dluh zaplatil 8 649 Kč, bezdůvodné obohacení na jeho straně činí 36 351 Kč (smlouva č. , tel. číslo, ze dne 26. 4. 2019). V rozsahu bezdůvodného obohacení shledal soud žalobu za důvodnou a ve zbývající části, včetně požadovaného příslušenství (úroky a úroky z prodlení), žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a ve sporu převážně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu poměrné části nákladů řízení.4. Proti části IV. výroku rozsudku, a proti souvisejícímu V. výroku, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, podal odvolání žalobce. Navrhl, aby odvolací soud změnil IV. výrok, žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 4 000 Kč a dále povinnost nahradit žalobci náklady řízení před soudy obou stupňů. Uvedl, že nenapadá právní závěr soudu prvního stupně o neplatnosti smluv. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že dle smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, žalovaný obdržel částku 45 000 Kč a zaplatil pouze 20 570 Kč. V důsledku početní chyby soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovanému tak zbývá uhradit částku 20 430 Kč namísto správné částky 24 430 Kč.5. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil, k jednání odvolacího soudu se bez omluvy nedostavil.6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, jakož i řízení mu předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.7. Odvolací soud se plně ztotožňuje se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně i s jeho právním hodnocením věci, na které pro stručnost odkazuje.8. Jediným důvodem pro změnu části IV. výroku rozsudku soudu prvního stupně je skutečnost, že ačkoliv soud úplně zjistil skutkový stav a správně jej podřadil pod zákonná ustanovení, tak v důsledku početní chyby při vyčíslení bezdůvodného obohacení (§ 2993 o. z.) ve vztahu ke smlouvě o zápůjčce č. , tel. číslo, ze dne 26. 11. 2018 přiznal žalobci namísto správné částky 24 430 Kč pouze částku 20 430 Kč (III. výrok rozsudku soudu prvního stupně); jako rozdíl toho, co bylo žalovanému původním věřitelem poskytnuto (částka 45 000 Kč) a toho, co bylo žalovaným uhrazeno (20 570 Kč). Pokud soud prvního stupně žalobu zamítl co do částky 14 812,87 Kč, je jeho rozhodnutí (v rozsahu částky 4 000 Kč) nesprávné.9. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil část IV. výroku rozsudku soudu prvního stupně a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 4 000 Kč.10. Podle § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud rozhodl nově o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně. Při stanovení poměru úspěchu a neúspěchu účastníků řízení zohlednil i žalobou uplatněné příslušenství, které kapitalizoval ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně (viz nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobce byl v řízení před soudem prvního stupně úspěšný v rozsahu 54,52 %, jeho neúspěch představuje 45,48 % a vznikl mu tak nárok na náhradu 9,04 % z celkových nákladů řízení. Náklady žalobce za řízení před soudem prvního stupně sestávají z:- soudního poplatku za žalobu ve výši 2 972 Kč,- odměny za tři úkony právní služby po 4 100 Kč (tarifní hodnota 74 287,99 Kč), a to za přípravu a převzetí věci, předžalobní výzvu a podání žaloby, podle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“),- třech náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu,- vše s výjimkou soudního poplatku navýšeno o DPH (21 %) ve výši 2 722 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.).Celkové náklady žalobce za řízení před soudem prvního stupně činí 18 944 Kč, z nichž bylo přiznáno 9,04 %, tj. 1 712,54 Kč.11. Odvolací soud nepřiznal žalobci odměnu za doplnění žaloby ze dne 13. 4. 2023. Tento náklad posoudil jako neúčelný, neboť žalobce je v řízení od počátku zastoupen advokátem a veškeré v tomto podání doplněné údaje byly žalobci známy již v době podání žaloby a mohly tedy být uvedeny v žalobě.12. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v odvolacím řízení zcela úspěšný a má proto nárok na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení. Náklady žalobce za odvolací řízení sestávají z:- soudního poplatku za odvolání ve výši 1 000 Kč,- odměny