38 Co 4/2024-260 — Krajský soud v Brně

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I. rozhodl, že z věcí, jež měli žalobce a žalovaná v celkové hodnotě , částka, Kč, připadá do výlučného vlastnictví žalobce , jméno FO, , r. č. , RČ, :A)1) - pozemek parc. č. , číslo, o výměře , číslo, m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , číslo, – rodinný dům, stavba stojí na pozemku parc. č. , číslo- pozemek p. č. , číslo, o výměře , číslo, m2, zahrada, vše zapsané na LV č. , číslo, pro obec a k. ú. , obec, , u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , obec, , v hodnotě , částka, Kč2) účet u , právnická osoba, . na jméno , Jméno žalobce, , r. č. , RČ, , č. ú. , č. účtu, – zůstatek , částka, Kč.3) movité věci – kuchyňská linka, varná deska, myčka Bosch, horkovzdušná trouba Whirlpool, mikrovlnná trouba Whirlpool, lednice s mrzákem, kuchyňský stůl a 6 židlí, vestavěná skříň v chodbě, zahradní nábytek – stůl a 6 židlí, zahradní gril Weber, motorová pila Husqvarna, křovinořez Husqvarna, štípačka na dřevo, tlakový čistič Kärcher, vše v hodnotě , částka, Kč.B)Do výlučného vlastnictví žalované , Jméno žalované, , r. č. , RČ, , připadá:1) Účet u , právnická osoba, . na jméno , Jméno žalované, č. ú. , č. účtu, – zůstatek , částka, Kč,2) auto , značka, sp. zn. , číslo, , pračka AEG, sušička Bosch, sedací souprava – pohovka + křeslo, konferenční stolek – obývací pokoj, sestava skříní (2 ks obývací pokoj, TV Sony), vše v hodnotě , částka, Kč.Výrokem II. rozhodl, že žalobci se přikazuje:1) hypoteční úvěr u , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , č. úvěru , číslo, (č. reg. , číslo, ) se zůstatkem ke dni , datum, , částka, Kč,2) hypoteční úvěr u , právnická osoba, IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , č. úvěru , RČ, (č. reg. , číslo, ) se zůstatkem k , datum, , částka, Kč.Výrokem III. rozhodl, že žalobce je povinen vyplatit žalované na vypořádání podílu z nemovitosti zaps. na LV č. , číslo, pro obec a k. ú. , obec, částku , částka, Kč, a to do 2 měsíců od právní moci rozsudku,2) žalobce je povinen vyplatit žalované na plné vypořádání movitých věcí částku , částka, Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.Výrokem IV. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výrokem V. bylo rozhodnuto, že řízení se zastavuje ohledně věcí, specifikovaných v tomto výroku.2. Proti tomuto rozsudku, jeho výrokům I., II. a III., podala žalovaná v zákonné lhůtě odvolání. Uvedla, že zejména nesouhlasí s rozhodnutím soudu ohledně nemovitostí, které byly a stále jsou spornou položkou mezi účastníky, kdy oba navrhovali přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví, prokázali svoji solventnost, a bylo zcela na úvaze soudu, jaké další skutečnosti vezme v úvahu při rozhodování o jejich přikázání některému z účastníků. Namítla, že za dobu manželství s žalobcem si vytvořila vazby k , obec, nejen ona, ale i děti účastníků, zejména dcera , jméno FO, , která dosud není samostatná a chce nadále bydlet s matkou. Žalovaná má stabilní práci v , město, , taktéž dcera účastníků studuje a nadále plánuje studovat v , město, , denně dojíždí do , obec, . Žalovaná má za to, že si vytvořila k místu, ve kterém se nemovitosti nacházejí, taktéž vztah. Za soužití s žalobcem si zde zvykla a nelze na ni požadovat, aby se odstěhovala. Žalobce se z domu v , obec, odstěhoval počátkem roku , rok, , veškerou péči o údržbu domu a zahrady ponechal na žalované, a odstěhoval se z domu dobrovolně, neboť si našel přítelkyni, se kterou začal žít v pronajatém bytě. Je zcela evidentní, že má zajištěno jiné bydlení, a jeho bytová potřeba nebyla v době rozhodování soudu akutní, na rozdíl od žalované, která nemá jiné bydlení. Soud měl posuzovat otázku účelného využití předmětných nemovitostí, a to na základě rozhodných skutečností a hodnocení důkazů v této věci. Žalovaná dále namítla, že byla připravena na vypořádání společného jmění manželů poskytnout žalobci o cca , částka, Kč vyšší částku, než je částka, kterou k vypořádání určil soud žalobci. Současně prokázala, že je schopna převzít závazky související s předmětnými nemovitostmi, je schopna splatit stávající úvěr. Navrhla zrušení rozsudku soudu I. stupně a vrácení věci k dalšímu řízení, nebo jeho změnu tak, že nemovité věci budou přikázány do vlastnictví žalované.3. Žalobce s k odvolání žalované písemně vyjádřil tak, že žalovaná neměla o stavbu rodinného domu zájem, zaujímala k němu neutrální až kritický postoj, a i to vyústilo v manželský rozkol a v následný odchod žalobce z domu. Byl nucen si pronajmout byt o velikosti 1+1, platí měsíčně nájem ve výši , částka, Kč, zatímco žalovaná užívá dům v plném rozsahu. Na rozdíl od žalované má žalobce k oběma dětem stejně pozitivní vztah, kdy tento aspekt je výraznou podstatou tvrzení o účelném využití předmětných nemovitostí. Žalovaná zaujala kritický postoj vůči synovi, který se prokazatelně stal z pohledu matky nežádoucím členem rodiny. Z projevu žalované lze dovodit, že v případě přikázání nemovitostí do jejího vlastnictví by následovalo „vyhození syna z domu“. Bez významu není ani skutečnost zjištěná soudem, že žalovaná má vlastní byt v , město, a ve , území, má příbuzné. V , obec, si vytvořila pouze více či méně dobré vztahy s rodinou žalobce a k přátelům. Dle názoru žalobce by žalovaná v případě úspěchu svého protinávrhu dům prodala a zajistila si jiné bydlení i s dcerou , jméno FO, . Oproti tomu žalobce jiné bydlení nemá a ke svým rodičům se vzhledem k dispozici jejich domu nastěhovat nemůže, a není to spravedlivé po něm žádat.4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích I., II. a III., závislém výroku IV. o nákladech řízení účastníků, kdy výrok V. nebyl odvoláním dotčen a je v právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.), dokazování doplnil aktuální zprávou , právnická osoba, . ohledně splátek a zůstatku hypotečních úvěrů, a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.5. V daném případě se žalobce po žalované domáhal vypořádání zaniklého společného jmění manželů, kdy manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 4. 8. 2021 č. j. 9 C 84/2021 – 21, který nabyl právní moci dne 16. 8. 2021, přičemž účastníci se nedohodli o vypořádání jejich zaniklého společného jmění, a žalobce navrhl, aby o vypořádání rozhodl soud. Soud I. stupně správně postupoval dle ust. § 742 odst. 1 písm. a) o. s. ř., a vycházel z pravidla, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné. Mezi účastníky nebylo sporné, že aktiva zaniklého společného jmění jsou v celkové výši , částka, Kč, kdy tato výše je tvořena hodnotou nemovitých věcí zapsaných na LV č. , číslo, v k. ú. , obec, , v ceně , částka, Kč, a dále v ceně movitých věcí, jež na základě shodného prohlášení účastníků jsou v ceně , částka, Kč, dále jde o cenu aktiv tvořenou zůstatkem na účtu žalobce ve výši , částka, Kč a zůstatek na účtu žalované ve výši , částka, Kč. Pasiva společného jmění manželů spočívají v zůstatcích dvou hypotečních úvěrů, kdy ke dni , datum, (tj. vyhlášení rozsudku soudu I. stupně) činila tato výše , částka, Kč.6. Z výpisů z účtů , právnická osoba, . ke dni , datum, vyplývá, že zůstatek na účtu č. , č. účtu, je , částka, Kč. Splátky úvěrů jsou ve výši , částka, Kč měsíčně. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, vyplývá, že ke dni , datum, je zůstatek na tomto účtu , částka, Kč. Splátky úvěru jsou ve výši , částka, Kč měsíčně. Splátky obou úvěrů hradí , Jméno žalobce, , narozen , Datum narození žalobce, .7. V tomto řízení bylo mezi účastníky sporné, kterému z nich budou do výlučného vlastnictví přikázány nemovité věci, tj. zejména rodinný dům č.p. , adresa, . Oba účastníci žádali přikázání nemovitých věcí do svého výlučného vlastnictví, z provedeného dokazování soudem I. stupně pak vyplývá, že oba jsou stejně schopni zaplatit podíl na vypořádání. Soud I. stupně rozhodl o přikázání nemovitých věcí do vlastnictví žalobce s tím, že vzal v úvahu vztah žalobce k místu, ve kterém nemovitost stojí a k jeho rodinným vazbám. Žalovaná pak v odvolání namítla, že i ona si vytvořila k nemovitosti vztah za dobu jejího užívání, poukázala dále na zájem dcery účastníků, která studuje, a dosud není samostatná. Z obsahu spisového materiálu pak vyplývá, že vztah mezi žalovanou a zletilým synem účastníků , jméno FO, je velmi špatný, tito spolu nekomunikují, v minulosti došlo i k vzájemnému fyzickému napadení. Rovněž vzájemný vztah obou dětí účastníků není dobrý, jak vyplývá z jejich výslechu provedeného soudem I. stupně. Za stěžejní hledisko pro přikázání nemovitých věcí žalobci považuje odvolací soud bytovou potřebu, kdy na rozdíl od žalobce, který užívá pronajatý jednopokojový byt, má žalovaná ve vlastnictví byt v , obec, , který v minulosti pronajímala, a jak uvedla před soudem I. stupně, tento byt je před rekonstrukcí. Žalobce na rozdíl od žalované jinou nemovitost ve vlastnictví nemá.8. Po zhodnocení všech ve věci provedených důkazů má odvolací soud za to, že soud I. stupně rozhodl věcně správně, pokud předmětné n