60 Co 146/2024-92 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud ve , adresa, rozsudkem ze dne , datum, , č. j. 46 C 77/2024-61, ve výroku I. rozvedl manželství účastníků, uzavřené dne , datum, před orgánem , místo, a ve výroku II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. Proti rozsudku soudu I. stupně podala manželka odvolání. Soud I. stupně dostatečně nevzal v potaz její argumentaci týkající se aplikace § 755 odst. 2 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdy poukazovala na svůj nepříznivý zdravotní stav. Nenaplnění podmínek dovodil soud I. stupně z nepravdivé účastnické výpovědi manžela, že spolu manželé již více než 3 roky nežijí. To mělo být opřeno o dopis, u nějž však manžel přiznal, že se jednalo o podvrh; tento dopis nemá manželka k dispozici, časová osa dopisu, obsah ani stylizace textu přitom vůbec nesedí. Společné nežití nelze posuzovat pouze z finanční stránky; skutečnost, že manželé ve věku 3 let syna oddělili hospodaření, o společném nežití nesvědčí, naopak manželé si platby na domácnost rozdělili, což platilo až do vyhlášení rozsudku soudu I. stupně, kdy manžel všechny platby zastavil; ostatně § 709 a násl. o. z. připouští různé nakládání s majetkem v SJM. Manžel si sice přistavěl ke garáži přístavbu (tzv. „kutloch“), kterou pouze v létě používal k přespání, ale denní dobu fakticky trávil v domě se zbytkem rodiny, přes zimu bydlel doma, v přístavbě nemá koupelnu, kuchyni ani další vybavení. Ač manžel tvrdil, že manželství několik let nefunguje, ještě v únoru 2024 si manželce pochvaloval, jaké má spokojené manželství. Veškeré ústupky ze strany manželky a dětí byly respektovány a tolerovány s úmyslem, aby měl manžel svůj osobní prostor. Manžel sice sliboval pokračovat v osobní i finanční pomoci za účelem dokončení studia dcery, ale to nedodržel a v podstatě vše, co souvisí s manželkou či dětmi, hradí manželka. Nebylo zohledněno, že manželka je kvůli svému zdravotnímu stavu zcela odkázána na pomoc okolí, kdy péči zajišťoval manžel, ale před rozvodem péči zcela sobecky nechal na dceři, která kvůli tomu zanedbávala své studium, nebyla připuštěna k maturitě a nemá uzavřenou ani klasifikaci, opakování ročníku bylo přitom prozatím zamítnuto; pro aplikaci § 755 odst. 2 písm. b) o. z. může svědčit i zájem společné zletilé dcery na řádném dokončení středoškolského studia a možnost pokračovat ve studiu na vysoké škole, kdy je aktuálně neřešitelné, aby šla dcera studovat na vysokou školu do jiného města. Manželka vyžaduje pomoc s hygienou, donosem do vany, oblékáním, obouváním, nošením jídla a pití, přípravou oděvů a úklidem v domácnosti, uložením na vozík a dopravou na potřebné místo; dům není bezbariérový a pokud se manželka snaží jít přes hranu svých sil, končí v nemocnici. Zdravotní stav manželky se pouze zhoršuje a péči nebude schopna zajistit ani zletilá dcera. Je přitom primárně povinností manželů se o sebe navzájem postarat. Není pravdou, že by manželé neměli společné zájmy, kdy tento stav nastal až po návštěvě manžela u jeho zástupce. Do té doby si manžel chodil povídat o politice či o tom, co ho zaujalo na internetu. Společně se věnovali péči o psy, spojovala je víra, ostatně se seznámili před kostelem sv. Michaela, dále hudba, opékání špekáčků, zpěv na mších, hraní společenských her či výlety např. na sv. Hostýn. Manžel zatajil podstatnou skutečnost, že si po celé roky uplatňuje děti v rámci slevy na daních. V rámci společného soužití se manžel nestaral o dům, nikdy nevznikla dohoda, že se bude manžel starat jen o psy a bude vozit manželku jen po lékařích či že jí bude pomáhat v péči o ni. Není pravdivá doba nekomunikace a neintimity po dobu 3–5 let. Manžel nespal v kuchyni 2–3 roky, nejednou jej manželka našla spát v obývacím pokoji či u dcery; vždy to bylo rozhodnutí manžela, které manželce nevyhovovalo. K intimním chvílím nedocházelo v kuchyni, ale v obývacím pokoji či venku. Manžel měl své tříleté období, kdy mu docházely síly, nahromadil se v něm vztek a vybouchl. Manželka popsala incident v červnu 2021, kdy manžel na 2 dny (nikoliv na 3 měsíce) opustil domácnost a nastěhoval se dočasně k matce a manželka spadla na zahradě, avšak tchýně nechtěla vzbudit manžela, aby jí přijel pomoci. Vánoce byly celé roky v rodinném duchu, až v roce 2023 si manžel přinesl své řízky, nepohrdl však rybou či salátem, není pravdou, že by mu manželka vrátila sama o sobě dárek. Po celé roky spolu manželé komunikovali až na dobu, kdy manžel požádal o rozvod manželství. Nechápe, proč manžel má pocit bezdomovectví a hodlá v tomto způsobu života pokračovat. Jsou tak splněny podmínky hrozící závažné újmy na straně manželky, aby manželství nebylo rozvedeno, neboť manželka není schopná péči o sebe zvládnout obzvlášť za situace, kdy doma nebude ani dcera, není schopná to unést ani finančně. Poukaz na usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1271/23 není přiléhavý. Manžel je jediný, kdo nerespektoval potřeby rodiny, je psychicky nemocný, po rozvodu na tom bude ještě hůř než doteď, kdy mu hrozí, že přijde o zaměstnání či se zadluží, měl by skutečně dospět a netrestat lidi kolem sebe za špatnou výchovu svých rodičů, manželka nechce, aby se děti musely za manžela stydět. Navrhla, aby odvolací soud návrh na rozvod manželství účastníků zamítl.3. Manžel k odvolání uvedl, že soud I. stupně správně dospěl k závěru o hlubokém, trvalém a nenapravitelném rozvratu manželství bez možnosti jeho obnovení, o čemž nejlépe svědčí účastnický výslech manželky a její odvolání, v němž pokračuje v útocích na manžela. Z manželčiných vyjádření vyplývá, že je v manželství absolutně nešťastná a nespokojená. Z dokazování vyplynulo, že manželský život účastníků neobsahuje jedinou společnou aktivitu, manželé spolu netráví volný čas, nemají společné zájmy či budoucí plány, z manželství se vytratilo vše, co by stálo za záchranu. Manžel nechce setrvávat v manželství, ve kterém se necítí šťastný a má plnit roli určenou mu direktivně manželkou. Závěr o kvalifikovaném rozvratu je zcela namístě. Soud I. stupně správně neshledal důvody pro aplikaci tvrdostní klauzule ve smyslu § 755 odst. 2 písm. b) o. z., kdy přiléhavě dospěl k závěru, že manželé spolu nežijí po dobu alespoň 3 let. Ostatně by zde nebylo možno učinit závěr o zvlášť závažné újmě, která by snad měla být způsobena manželce, a o mimořádných okolnostech svědčících ve prospěch manželství. Takovou skutečností nemohou být zájmy zletilé dcery, nadto studijní problémy zletilé dcery jsou dlouhodobějšího rázu a nemají původ pouze v odstěhování se manžela od manželky. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil.4. Krajský soud v Brně - pobočka ve , adresa, , jako soud odvolací [§ 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), § 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] po zjištění, že odvolání bylo podáno v zákonné lhůtě (§ 1 odst. 3 z. ř. s., § 204 odst. 1 o. s. ř), manželkou jako k tomu legitimovaným subjektem (§ 1 odst. 3 z. ř. s., § 201 o. s. ř.) a směřuje proti rozhodnutí, které lze odvoláním napadnout (§ 1 odst. 3 z. ř. s., § 201 a § 202 o. s. ř. a contrario), přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně a řízení jeho vydání předcházející i nad rámec uváděných odvolacích důvodů (§ 28 odst. 2, 3 z. ř. s.), kdy po ústním projednání věci dospěl k závěru, že ve věci jsou důvody pro potvrzení rozhodnutí soudu I. stupně.5. Odvolání je postaveno do značné míry na polemice manželky se zjištěným skutkovým stavem, kdy manželka zpochybňuje věrohodnost účastnické výpovědi manžela s tím, že se snažil uměle vyvolat stav dlouhodobého rozpadu manželství za účelem vyloučení aplikace § 755 odst. 2 písm. b) o. z. Současně manželka popřela, že by sepsala údajný dopis z roku 2018. Odvolací soud se proto při své přezkumné činnosti prvořadě zaměřil na to, zdali soud I. stupně řádně zjistil skutkový stav, načež dospěl k závěru, že soud I. stupně na základě zásady volného hodnocení dokazování vyjádřené v § 132 o. s. ř. pečlivě zhodnotil provedené důkazy a dovodil z těchto důkazů správné závěry o skutkovém stavu, kdy bylo patrno, z jakých konkrétních provedených důkazů byl ten který skutkový závěr učiněn. Úvahy, kterými se soud I. stupně řídil při hodnocení důkazů a z těchto důkazů dovozené skutkové závěry, neodporují obsahu provedených důkazů a mají logický základ. Odvolací soud nevidí v hodnocení důkazů disproporci, pro kterou by mělo být dokazování opakováno. Je zcela zřejmé, že krize manželství trvá řadu let, ve třech letech staršího syna došlo k oddělení hospodaření, manželé si rozdělili úhrady, žijí nikoliv spolu, ale odděleně, kdy před třemi lety začal manžel trvale přes léto obývat „kutloch“ a po zimní období přespával odděleně od manželky, nyní se zcela odstěhoval. Manželé si samostatně vaří, manželka v minulosti manželovi dala souhlas k mimomanželským poměrům, společně v zásadě intimně nežili, a rovněž trávení společného času bylo