74 Co 191/2023-224 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud Brno-venkov (dále jen „soud“ či „soud prvního stupně“) zamítl žalobu o zaplacení částky 10 440,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 28. 7. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 251,25 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 8 640,90 Kč od 10. 3. 2022 do zaplacení (I. výrok) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (II. výrok).2. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázány následující skutečnosti:a) Společnost , právnická osoba, . (dále jen „banka“) a žalovaný (jako klient) uzavřeli dne 9. 10. 2020 smlouvu o zřízení účtu a poskytování dalších služeb, na jejímž základě vedla banka pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, (dále jen „účet žalovaného“).b) Dne 28. 4. 2021 požádal žalovaný banku o povolení debetního zůstatku na účtu ve výši 5 000 Kč. V žádosti uvedl, že je svobodný, bydlí ve vlastním domě nebo bytě, jeho průměrný čistý měsíční příjem od zaměstnavatele v Rakousku „Fa. , jméno FO, Gmbh“, u kterého je zaměstnaný od 13. 1. 2021 na dobu neurčitou, za 3 měsíce činil 28 986 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti je 35 000 Kč, nemá srážky ze mzdy ani jiné měsíční splátky a nevyživuje žádné osoby. Žalovaný k žádosti přiložil potvrzení o výši příjmu od zaměstnavatele ze dne 23. 4. 2021, podle kterého jeho čistý příjem za poslední 3 měsíce činil 3 364,58 EUR a za jeden měsíc 1 277,68 EUR.c) Banka dále prověřila žalovaného v interních a externích databázích, insolvenčním rejstříku, databázi ministerstva vnitra a při zkoumání jeho úvěruschopnosti vyšla z životního minima, přičemž vzala v potaz i jeho dosavadní splátky vůči bance ve výši 4 958,43 Kč měsíčně.d) Dne 28. 4. 2021 banka a žalovaný uzavřeli smlouvu označenou jako „Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách“ (dále jen „smlouva“ či „, Anonymizováno, “), ve které se banka zavázala poskytnout k účtu žalovaného kontokorentní úvěr, tedy poskytovat žalovanému úvěr povolením debetního zůstatku na účtu do limitu 5 000 Kč tak, že provede jeho platební příkazy přesto, že na účtu nebude dostatek prostředků. Žalovaný se zavázal splácet úvěr připisováním peněžních prostředků na účet, zajistit, aby jeho měsíční kreditní příjem dosahoval sjednané výše a mít minimální měsíční příjem ve výši 50 % povoleného limitu. Banka byla oprávněna v případě porušení smlouvy prohlásit dluhy žalovaného za ihned splatné, a v případě překročení povoleného limitu převést debetní zůstatek z účtu žalovaného na nový úvěrový účet. Úroková sazba činila 21,99 % ročně, úroková sazba ze splatného , Anonymizováno, 24 % ročně a úrok z nepovoleného debetu 29 % ročně. Žalovaný měl platit poplatky za oznámení o převodu na úvěrový účet ve výši 200 Kč, za výzvu ke splatnosti úvěru 300 Kč, za upomínku 600 Kč, za překročení povoleného debetu 300 Kč a za převedení nepovoleného debetního zůstatku na úvěrový účet 500 Kč.e) K 31. 12. 2020 činil zůstatek na účtu žalovaného 412,18 Kč, přičemž v posledním měsíci činil obrat na účtu mínus 112 120 Kč a plus 2 000 Kč. Banka žalovanému nabídla Express půjčku 450 000 Kč, , Anonymizováno, 44 000 Kč a kreditní kartu na 50 000 Kč.f) K 29. 1. 2021 činil zůstatek na účtu žalovaného 296,18 Kč a banka nabídla žalovanému Express půjčku 500 000 Kč, , Anonymizováno, 44 000 Kč a kreditní kartu na 50 000 Kč. Debetní obrat činil 3 976 Kč.g) K 26. 2. 2021 činil zůstatek na účtu žalovaného 197,18 Kč, žalovaný neměl žádné příjmy a obrat mínus 99 Kč. Banka nabídla žalovanému Express půjčku 100 000 Kč, , Anonymizováno, 5 000 Kč a kreditní kartu na 50 000 Kč.h) K 31. 3. 2021 činil zůstatek na účtu žalovaného 455,48 Kč, obrat mínus 4 841,70 Kč a plus 5 100 Kč. Banka nabídla žalovanému , Anonymizováno, a kreditní kartu na 20 000 Kč.i) K 30. 4. 2021 činil zůstatek na účtu žalovaného 195 962 Kč, přičemž žalovaný dne 28. 4. 2021 čerpal úvěr od banky ve výši 250 000 Kč. Kreditní obrat na účtu žalovaného činil 251 742 Kč (poskytnutý úvěr + 1 742 Kč) a debetní obrat 56 235 Kč.j) K 30. 6. 2021 činil zůstatek na účtu žalovaného mínus 4 536,43 Kč, k 30. 9. 2021 mínus 6 765,50 Kč, k 29. 10. 2021 mínus 7 642,90 Kč a k 5. 11. 2021 mínus 8 640,90 Kč-téhož dne byla částka 8 640,90 Kč převedena na nově zřízený úvěrový účet.k) Přípisem ze dne 6. 11. 2021 banka oznámila žalovanému ukončení poskytování , Anonymizováno, a převedení dluhu 8 640,90 Kč na úvěrový účet. Vyzvala žalovaného, aby dluh zaplatil ve čtyřech měsíčních splátkách po 2 160,22 Kč od 5. 12. 2021.l) V prosinci 2021 a lednu a únoru 2022 banka žalovanému vyúčtovala tři poplatky za upomínky po 600 Kč.m) Přípisem ze dne 10. 3. 2022, odeslaným 11. 3. 2022, banka oznámila žalovanému výši celkového dluhu 10 440,90 Kč a vyzvala ho k úhradě do 24. 3. 2022.n) Přípisem odeslaným žalovanému dne 28. 7. 2022 banka znovu vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.o) V průběhu řízení postoupila banka (původní žalobce) pohledávku za žalovaným na žalobce. Soud usnesením ze dne 20. 4. 2023 č. j. 8 C 39/2023-115, které nabylo právní moci dne 10. 5. 2023, rozhodl tak, že namísto banky bude v řízení pokračováno s žalobcem.3. Při právním posouzení věci soud vyšel z § 2395, § 2662, § 2665 a § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, § 12 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018.4. Smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru , Anonymizováno, posoudil soud jako smlouvu o spotřebitelském úvěru. Konstatoval, že před uzavřením smlouvy banka zkoumala poměry žalovaného tak, že zjistila jeho příjem ze zaměstnání a závazky u banky. Bance bylo před uzavřením smlouvy známo, že žalovaný má zůstatky na běžném účtu v řádech stovek Kč, přesto mu nabízela úvěry a kreditní karty. Žalovaný pracoval v Rakousku pouze tři měsíce a jeho čistý měsíční příjem dosahoval částky 28 986 Kč. Údaj o příjmu domácnosti 35 000 Kč žalovaný blíže nevysvětlil. Při sjednávání kontokorentního úvěru banka vyšla z toho, že žalovaný má vůči ní blíže nespecifikované závazky, které splácí měsíčními splátkami po 4 958,43 Kč. Navíc mu v den sjednání , Anonymizováno, poskytla další úvěr 250 000 Kč. Banka vůbec nezkoumala výdaje žalovaného, které tak nemohla porovnat s jeho příjmy. Proto nemohla učinit závěr o schopnosti žalovaného úvěr splácet.5. Na tomto základě dospěl soud k závěru, že banka poskytla žalovanému kontokorentní úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Jednání banky před poskytnutím úvěru soud označil za zjevně se příčící dobrým mravům, odporující zákonu a narušující veřejný pořádek, proto smlouvu považoval za absolutně neplatnou také dle § 588 o. z. Vzhledem k tomuto závěru nevznikly ze smlouvy žádná práva ani povinnosti. Žalovanému proto nevznikla povinnost vrátit čerpané peněžní prostředky dohodnutým způsobem ani platit jakékoliv úroky či poplatky.6. Žalobci vzniklo z titulu poskytnutí úvěru bankou právo na vydání bezdůvodného obohacení (2993 o. z.), přičemž pro určení jeho výše bylo podstatné zjistit, jakou částku žalovaný vyčerpal od počátku poskytování kontokorentu (28. 4. 2021) do jeho zrušení (5. 11. 2021) a kolik bance uhradil. Za bezdůvodné obohacení tak není možné pokládat záporný zůstatek na úvěrovém účtu 8 640,91 Kč, zahrnující také poplatky, úroky a platby za pojištění. Vzhledem k tomu, že žalobce v řízení netvrdil, jakou částku žalovaný na poskytnutý úvěr čerpal a kolik zaplatil a k nařízenému jednání se nedostavil, nemohl být k doplnění tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání vyzván postupem dle § 118a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobce netvrdil a neprokázal rozsah bezdůvodného obohacení žalovaného, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Vzhledem k tomu, že plně úspěšnému žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.8. Proti části I. výroku, ve které byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 4 545,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 28. 7. 2022 do zaplacení, a proti II. výroku o nákladech řízení, podal žalobce odvolání. Namítal, že v podání ze dne 15. 5. 2023 zcela jednoznačně tvrdil a doložil (výpisem z účtu žalovaného), že žalovaný z titulu kontokorentního úvěru vyčerpal 5 535,88 Kč, z toho 990 Kč na pojištění, a nic neuhradil. Žalobce má proto nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši (po odečtení plateb na pojištění) 4 545,88 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 28. 7. 2022 do zaplacení.9. Žalovaný se k podanému odvolání nevyjádřil.10. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti něm