15 Co 20/2024-976 — Krajský soud v Brně

I. Dosavadní průběh řízení1. Žalobkyně podala soudu I. stupně postupně několik žalob, kterými se po žalované domáhala náhrady mzdy z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele. Jednalo se o následující žaloby: sp.zn. 9 C 324/2009 o částku 454 610 Kč s přísl. za období od , datum, do , datum, s tím, že za červenec 2007 až prosinec 2008 požadovala měsíčně 19 620 Kč a za leden 2009 až květen 2009 měsíčně 20 290 Kč; toto první řízení bylo zahájené na základě žaloby ze dne , datum, , sp.zn. 9 C 155/2011 o částku 243 480 Kč s přísl. za období od , datum, do , datum, s tím, že měsíčně požadovala 20 290 Kč, sp.zn. 12 C 186/2012 o částku 230 761 Kč s přísl. za období od , datum, do , datum, s tím, že za červen 2010 až prosinec 2010 požadovala měsíčně 25 421 Kč a za leden 2011 a únor 2011 měsíčně 26 407 Kč, sp.zn. 10 C 175/2013 o částku 136 680 Kč s přísl. za období od , datum, do , datum, s tím, že měsíčně požadovala částku 22 780 Kč, sp.zn. 14 C 468/2013 o částku 231 180 Kč s přísl. za období od , datum, do , datum, s tím, že za září 2011 až prosinec 2011 požadovala měsíčně částku 22 780 Kč, za leden 2012 až duben 2012 požadovala měsíčně 23 060 Kč a za květen a červen 2012 požadovala měsíčně 23 910 Kč, sp.zn. 8 C 5/2016 o částku 108 362 Kč s přísl. za období od , datum, do , datum, s tím, že za prosinec 2012 požadovala 26 714 Kč a za leden 2013 až březen 2013 požadovala měsíčně 27 216 Kč, sp.zn. 6 C 46/2016 o částku 81 648 Kč s přísl. za období od , datum, do , datum, s tím, že měsíčně požadovala 27 216 Kč, sp.zn. 6 C 124/2016 o částku 81 648 Kč s přísl. za období od , datum, do , datum, s tím, že měsíčně požadovala 27 216 Kč, sp.zn. 8 C 239/2016 o částku 81 648 Kč s přísl. za období od , datum, do , datum, s tím, že měsíčně požadovala částku 27 216 Kč, sp.zn. 12 C 435/2016 o částku 81 648 Kč s přísl. za období od , datum, do , datum, s tím, že měsíčně požadovala částku 27 216 Kč, sp.zn. 11 C 40/2017 o částku 138 350 Kč s přísl. za období od , datum, do , datum, s tím, že za měsíce duben 2014 až červen 2014 požadovala měsíčně 27 712 Kč, za červenec 2014 částku 5 582 Kč, za srpen 2014 částku 5 582 Kč, za září 2014 částku 16 338 a za říjen 2014 částku 27 712 Kč, sp. zn. 10 C 398/2017 o částku 141 347 Kč s přísl. za období listopad 2014 až březen 2015, s tím, že za listopad a prosinec požadovala měsíčně 27 712 Kč a za leden až březen 28 641 Kč měsíčně, sp. zn. 8 C 102/2018 o částku 85 923 Kč s přísl. za období duben 2015 až červen 2015, měsíčně 28 641 Kč, sp. zn. 7 C 197/2018 o částku 85 923 Kč s přísl. za období červenec 2015 až září 2015, měsíčně 28 641 Kč, sp. zn. 12 C 302/2018 o částku 85 923 Kč s přísl. za období říjen 2015 až prosinec 2015, měsíčně 28 641 Kč, sp. zn. 7 C 39/2019 o částku 90 552 Kč s přísl. za období leden 2016 až březen 2016, měsíčně 30 184 Kč. sp. zn. 4 C 43/2019 o částku 90 552 Kč s přísl. za období duben 2016 až červen 2016, měsíčně 30 184 Kč, sp. zn. 8 C 137/2019 o částku 90 552 Kč s přísl. za období červenec 2016 až září 2016, měsíčně 30 184 Kč, sp. zn. 8 C 235/2019 o částku 23 546 Kč s přísl. za období říjen 2016 až leden 2017 s tím, že jí byla v říjnu 2016 uhrazena částka 24 670 Kč a požaduje doplatek ve výši 5 514 Kč, v listopadu 2016 jí byla uhrazena částka 24 751 Kč a požaduje doplatek ve výši 5 433 Kč, v prosinci 2016 jí byla uhrazena částka 24 952 Kč a požaduje doplatek ve výši 5 232 Kč a v lednu 2017 jí byla uhrazena částka 25 231 Kč a požaduje doplatek ve výši 7 367 Kč (u tohoto nároku žalobkyně dovozovala, že její průměrný měsíční plat by činil 30 184 Kč).2. Ve všech žalobách žalobkyně shodně uvedla, že byla u žalované zaměstnaná jako učitelka na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, s tím, že pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou od , datum, do , datum, . Dohodami ze dne , datum, , , datum, a , datum, se doba určitá postupně prodlužovala až do , datum, . Tím došlo k opakovanému prodlužování pracovního poměru na dobu delší než dva roky, kdy už se prodlužování pracovního poměru řídilo novelizovaným zněním § 30 zákoníku práce (pozn. zákon č. 65/1965 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Dne , datum, žalobkyně žalované písemně oznámila, že trvá na dalším zaměstnávání, neboť se její pracovní poměr změnil na dobu neurčitou. O přidělování práce pak žalovanou požádala ještě několikrát, avšak žalovaná jí práci nepřidělovala s odůvodněním, že pracovní poměr skončil , datum, . Žalobkyně požadovala původně náhradu mzdy ve výši, kterou odvozovala od výdělku dosaženého u žalované v období leden 2007 až červen 2007, poté z platových tarifů uvedených ve vládním nařízení č. 564/2006 Sb. ve znění změn a také z veřejně dostupných statistik ohledně platů učitelů v kraji , adresa, . Po rozšíření žaloby z , datum, požadovala náhrady podle průměrných měsíčních platů učitelů základních škol v , právnická osoba, uveřejněné v krajských ročenkách školství MŠMT.3. Žalovaná s podanými žalobami nesouhlasila. V počáteční fázi řízení se bránila především tím, že pracovní poměr žalobkyně u žalované (na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, – což v řízení mezi účastníky nebylo sporné) skončil platně dle § 48 odst. 2 zákoníku práce uplynutím sjednané doby, tj. dnem , datum, . V tomto směru poukazovala na to, že soud I. stupně v řízení vedeným pod sp. zn. 14 C 175/2007 rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , kterým byla zamítnuta žaloba žalobkyně, kterou se domáhala, aby bylo určeno, že (nadále) trvá pracovní poměr mezi ní a žalovanou na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, .4. Posléze byla některá z výše uvedených řízeních, která se týkala předmětného nároku žalobkyně, přerušena do pravomocného skončení řízení vedeného pod sp. zn. 14 C 175/2007. Krajský soud v Brně rozsudkem z , datum, , č. j. 15 Co 196/2008-48 potvrdil rozsudek soudu I. stupně z , datum, , č. j. 14 C 175/2007-32. Na základě dovolání žalobkyně Nejvyšší soud rozsudek Krajského soudu v Brně z , datum, zrušil rozsudkem z , datum, , č. j. 21 Cdo 4532/2009-77. Poté Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne , datum, , č. j. 15 Co 196/2008-111 rozsudek soudu I. stupně z , datum, opětovně potvrdil, když vycházel z právního k závěru, že i když zaměstnanec oznámil zaměstnavateli ještě před uplynutím sjednané doby trvání pracovního poměru, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, tak pracovní poměr skončí uplynutím sjednané doby vždy, nebylo-li pravomocným rozhodnutím soudu určeno, že nebyly splněny podmínky pro sjednání doby trvání pracovního poměru na dobu určitou delší než 2 roky uvedené v § 30 odst. 2 zákoníku práce. Za situace, kdy byla doba trvání pracovního poměru mezi účastníky sporná, bylo na žalobkyni nebo na žalované, aby podaly u soudu návrh na určení, zda byly splněny podmínky uvedené v § 30 odst. 2 a 3 zákoníku práce. Protože žádná takováto žaloba podána nebyla, dvouměsíční propadná lhůta uplynula, nemohl se soud zabývat posouzením otázky splnění podmínek dle § 30 odst. 2 a 3 zákoníku práce. K dovolání žalobkyně Nejvyšší soud usnesením z , datum, , č. j. 21 Cdo 3105/2011-127 dovolání odmítl. Poté žalobkyně podala proti všem výše uvedeným rozhodnutím ústavní stížnost, která byla Ústavním soudem usnesením z , datum, , č. j. II. ÚS 4455/12 odmítnuta., právnická osoba, ohledem na pravomocné skončení řízení vedené pod sp. zn. 14 C 175/2007 pokračoval soud I. stupně v řízeních, která se týkala uplatněného nároku žalobkyně na náhradu mzdy v důsledku překážek v práci na straně zaměstnavatele. Nejdále bylo postoupeno v řízení vedeném pod sp. zn. 12 C 186/2012, když v tomto řízení soud I. stupně žalobu rozsudkem ze dne , datum, , č. j. 12 C 186/2012-72 zamítl, když vycházel z právních závěrů vyslovených v řízení vedeném pod sp. zn. 14 C 175/2007, tedy že nenastala fikce, že pracovní poměr mezi účastníky byl sjednán na dobu neurčitou a že pracovní poměr žalobkyně u žalované tedy skončil dne , datum, . K odvolání žalobkyně byl tento rozsudek potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně z , datum, , č. j. 15 Co 18/2014-112. Nejvyšší soud poté odvolání žalobkyně odmítl usnesením z , datum, , č. j. 21 Cdo 1160/2015-166. Poté žalobkyně podala proti výše citovaným rozhodnutím ústavní stížnost. Ústavní soud nálezem ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 2703/15 ústavní stížnosti žalobkyně vyhověl a všechna výše uvedená rozhodnutí vydaná ve věci sp. zn. 12 C 186/2012 zrušil. Ústavní soud v tomto nálezu dospěl k právnímu závěru, že oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli v souladu s podmínkami § 30 zákoníku práce, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, a nebyla-li ani zaměstnancem ani zaměstnavatelem podána ve stanovené dvouměsíční lhůtě speciální žaloba podle § 30 odst. 4 zákoníku práce, nelze uzavřít jinak, než že v konkrétním případě jde o pracovní poměr na dobu neurčitou.6. Po vydání nálezu Ústavního soudu z , datum, soud I. stupně všechna žalobkyní zahájená řízení specifikovaná v prvním odstavci odůvodnění tohoto rozsudku spojil (usnesením ze dne , datum, , č. j. 8 C 5/2016-118 a ze dne , datum, , č. j. 8 C 5/2016