15 Co 22/2025-459 — Krajský soud v Brně

1. Soud I. stupně rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky , Anonymizováno, Kč s , Anonymizováno, % úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení (výrok I.) a zavázal žalobce k povinnosti zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , Anonymizováno, Kč (výrok II.).2. Proti rozsudku podal odvolání žalobce, který navrhl jeho změnu tak, že žalobě bude vyhověno.3. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.4. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné a včas podané osobou oprávněnou (§ 202, § 204 odst. 1 a § 201 občanského soudního řádu - dále „o. s. ř.“), přezkoumal napadený rozsudek i řízení předcházející (§ 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), doplnil dokazování v potřebném rozsahu (§ 213 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobce důvodné není.5. Soud I. stupně rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhá vrácení přeplatku na zálohách za dodávku tepelné energie od žalované, který dle vyúčtování za rok , Anonymizováno, činil , Anonymizováno, Kč, avšak žalovaná vrátila žalobci pouze , Anonymizováno, Kč a nikoli zbývající částku , Anonymizováno, Kč. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná učinila úkon započtení podáním z , datum, na údajnou protipohledávku , Anonymizováno, Kč, čímž měl dle žalované uplatněný nárok žalobce zaniknout, žalobce ale zpochybňuje platnost započtení a to, že by žalované svědčila pohledávka na vrácení „jistoty“ ve výši , Anonymizováno, Kč složené žalovanou ve prospěch žalobkyně podle smlouvy o nájmu z , datum, , neboť smluvní povinnosti, k nimž se tato jistota vztahovala, nebyly žalovanou splněny, tudíž jí nárok na její vrácení nevznikl. Vzhledem k tomu, že splnění povinností sjednaných uvedenou smlouvou bylo zajištěno smluvní pokutou ve výši , Anonymizováno, Kč, která měla být v případě nesplnění povinností započtena na složenou jistotu , Anonymizováno, Kč (což bude zde níže rozebráno podrobněji), zabýval se soud I. stupně pro své rozhodnutí otázkou, zda žalovaná povinnosti sjednané v uvedené smlouvě porušila a žalobci vznikl nárok na zaplacení sjednané smluvní pokuty , Anonymizováno, Kč, proti níž byl oprávněn složenou jistotu , Anonymizováno, Kč započíst. Skutečnost, že žalovaná jistotu , Anonymizováno, Kč dle uvedené smlouvy složila, je mezi účastníky také nesporná.6. Soud I. stupně ze smlouvy „o nájmu“ uzavřené účastníky , datum, zjistil, že si účastníci sjednali pronájem nebytových prostor pro výrobu tepla, TUV a elektrické energie a za účelem umístění kogeneračních jednotek žalované na dobu určitou do , datum, (která korespondovala s dobou, na niž byla uzavřena smlouva o dodávce tepla žalobci od žalované), ale také povinnost žalované „zajišťovat na své náklady předepsanou údržbu a servis kogeneračních jednotek a souvisejícího zařízení nacházejících se v předmětu nájmu v souladu se servisní osou dle požadavku dodavatele těchto zařízení (, právnická osoba, .) uvedených v průvodní dokumentaci kogeneračních jednotek, jakož i další potřebnou údržbu kogeneračních jednotek a souvisejícího zařízení“, a dále povinnost „vést o provedené údržbě a servisu řádné a podrobné písemné záznamy, které předá pronajímateli (tedy žalobci) současně při převodu vlastnictví“, a to v souvislosti se sjednanou povinností nájemce (tedy žalované) prodat ke dni , datum, „veškeré kogenerační jednotky a související zařízení umístěné v předmětu nájmu“ pronajímateli (tedy žalobci) za cenu , Anonymizováno, Kč plus DPH.7. Již zde je nutné uvést, že tato smlouva z , datum, nazvaná „smlouva o nájmu“ je dle svého výše uvedeného obsahu i smlouvou o budoucí kupní smlouvě na prodej kogeneračních jednotek (§ 1785 a násl. občanského zákoníku – dále jen „o. z.“) a v souvislosti s ní také „nepojmenovaná“ smlouva (§ 1746 odst. 2 o. z.) o povinnostech žalované ve vztahu k předmětným kogeneračním jednotkám, které mají být předmětem budoucí kupní smlouvy k , datum, . Okolnost, že obě smluvní strany smlouvu pojmenovaly pouze jako „nájemní“, ani okolnost, že soud I. stupně výše uvedená právní hodnocení závazků účastníků v rozsudku výslovně neuvedl, nemá vliv na jeho závěry vyplývající ze správně zhodnoceného obsahu těchto smluvních ujednání bez ohledu na to, zda jsou označena odpovídajícími právními pojmy.8. Soud I. stupně provedl rozsáhlé dokazování o splnění obou výše uvedených povinností žalované v době od uzavření smlouvy , datum, do skončení doby určité , datum, , na niž byla uzavřena, a dospěl k závěru, že povinnost zajišťovat předepsanou údržbu a servis kogeneračních jednotek žalovaná splnila, ale povinnost vést o tom řádné a podrobné písemné záznamy a předat je žalobci při převodu vlastnictví nesplnila. Pro závěr o splnění první uvedené povinnosti žalované oproti nekonkrétnímu tvrzení žalobce o „opakovaném překračování doporučeného počtu motohodin“ zohlednil soud I. stupně především dokumenty označené jako „Technická ošetření , Anonymizováno, “ k typu kogeneračních jednotek , Anonymizováno, k typu kogeneračních jednotek , Anonymizováno, , výslechy svědků , tituly před jménem, , adresa, a , tituly před jménem, , právnická osoba, ze společnosti , právnická osoba, ., jakož i dalších svědků a dalších důkazů tak, jak je to v odůvodnění napadeného rozsudku uvedeno. K námitce žalované, že servis kogeneračních jednotek měl být realizován jen prostřednictvím pracovníků , právnická osoba, ., učinil soud I. stupně závěr, že povinnost sjednaná ve smlouvě odkazuje pouze na „servisní osu“, a nikoli na celý dokument, k námitce o nedodržování servisních intervalů učinil závěr, že podle svědků ze společnosti , právnická osoba, . si po záruce může vlastník kogenerační jednotky provádět servis i sám, přičemž kogenerační jednotky byly shledány jako běžně opotřebené a technici , právnická osoba, . po ošetření kogeneračních jednotek nekonstatovali žádnou závadu či pochybení. K výměně oleje docházelo dle soudu I. stupně i častěji, než stanoví servisní osa, přičemž olej si po době záruky měnila žalovaná jako provozovatel sama.9. Žalobce v odvolání proti rozsudku soudu I. stupně namítl, že smluvená povinnost žalované podle jeho názoru obsahovala odkaz na celý dokument firmy , právnická osoba, . o kogeneračních jednotkách, že ze zjištění učiněných na jednání soudu I. stupně předloženými záznamy o údržbě vyplynulo, že i průměrný servisní interval byl u čtyř jednotek překročený, z čehož vyplývá jeho jednorázové opakované překračování, a setrval na všech dalších námitkách uplatněných v řízení před soudem I. stupně, z nichž má vyplývat závěr o nesplnění této povinnosti žalované.10. Tyto odvolací námitky důvodné nejsou a výše uvedený závěr soudu I. stupně o splnění povinnosti žalované provádět řádně údržbu a servis předmětných kogeneračních jednotek je správný z důvodů uvedených v odůvodnění rozsudku, na které odvolací soud pro stručnost odkazuje. Z hodnocení provedených důkazů jednotlivě, a především v jejich vzájemné souvislosti s přihlédnutím ke všemu, co vyšlo v řízení najevo (§ 132 o. s. ř.) tak, jak je to v odůvodnění napadeného rozsudku uvedeno, je nutno dospět k závěru, že tuto sjednanou povinnost žalovaná splnila. Na jedné straně soudem I. stupně vyslechnutí svědci sice uváděli, že servisní intervaly jsou stanoveny jako maximální, na druhé straně uváděli, že stanovené intervaly jsou přísné a k jednotlivým servisním zásahům dochází i v jiných intervalech podle provozu každého zařízení. Z tohoto dokazování vyplynul i logický závěr, že předepsaný servisní interval nelze vždy dodržet na jednotky motohodin, neboť to neodpovídá praktickému provozu takových zařízení, přičemž soudem I. stupně zjištěná překročení stanovených servisních intervalů v jednotlivých případech nemohou vést k závěru, že povinnost řádné údržby žalovaná porušila. Pokud nový dodavatel tepla pro žalobce, který převzal veškeré toto zařízení od žalované, tato zařízení nadále provozuje, aniž byl zjištěno jejich opotřebení nad rámec běžného opotřebení, a pokud technici firmy , právnická osoba, . neuvedli na výslovné dotazy soudu žádné závady či nedostatky, které by při tom servisu, který analyzovali, zjistili, koresponduje to se závěrem soudu I. stupně výše uvedeným. To se týká i okolnosti, zda žalovaná směla dle uzavřené smlouvy provádět servis kogeneračních jednotek vlastními pracovníky. To ani podle odvolacího soudu ze smluvního ujednání účastníků nevyplývá a z výpovědí uvedených svědků vyplývá, že v případě, kdy nebyla uzavřena servisní smlouva s , právnická osoba, ., je postup žalované při servisu a údržbě z odborného hlediska přijatelný, a pracovníci firmy , právnická osoba, . v něm neshledali žádné závady.11. Pokud žalobce předložil až odvolacímu soudu listinné důkazy, které mají svědčit o skutečnostech ve prospěch závěru, že žalovaná tuto svou povinnost porušila, jde o důkazy v odvolacím řízení nepřípustné, neboť u jednání soudu I. stupně dne , datum, byli účastníci poučeni podle § 118b o koncentraci řízení ke konci prvního jednání a u posledního jednání dne , datum, podle § 119a o. s. ř. o koncentraci říze