15 Co 23/2025-500 — Krajský soud v Brně

1. Výše uvedeným rozsudkem rozhodl soud I. stupně tak, že „právní základ žalobou uplatněných nároků na náhradu za vytrpěnou bolest a na náhradu za ztížení společenského uplatnění vzniklých žalobkyni v důsledku pracovního úrazu spojeného s očkováním provedeným ve dnech , datum, a , datum, , je dán, přičemž o výši těchto nároků a o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku“.2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná a odvolání podal též vedlejší účastník na straně žalované.3. Žalovaná v rámci odvolání nejprve rekapituluje skutkový stav s tím, že považuje za nesporné, že žalobkyně byla u žalované zaměstnána na pracovní pozici referentky obchodního oddělení dle pracovní smlouvy uzavřené dne , datum, , a to na dobu určitou – trvání pracovního poměru od , datum, do , Anonymizováno, , když následně jí byl pracovní poměr prodloužen dodatkem pracovní smlouvy až do , datum, . Žalovaná dále uvádí, že svým zaměstnancům hradí náklady na očkování, jsou-li tato očkování pro danou zemi, kam je zaměstnanec vyslán, doporučována, když v tomto směru žalovaná odkazuje na interní předpis „Směrnice o proplácení očkování“ platný od , datum, . U žalobkyně byla v rámci výkonu práce u žalované plánovaná pracovní cesta do , Anonymizováno, , přičemž žalobkyně po seznámení se s podmínkami u zaměstnavatele v rámci obsahu shora uvedené směrnice požádala žalovanou o proplacení nákladů na očkování vakcínou , Anonymizováno, (určené k ochraně proti , Anonymizováno, ) a vakcínou , Anonymizováno, VI (určené k ochraně proti , Anonymizováno, ), když žalobkyně doložila, že byla očkována dne , datum, a dne , datum, v centru očkování a cestovní medicíny v , adresa, u společnosti , právnická osoba, . Žalovaná tyto náklady pak žalobkyni proplatila. V období od , datum, do , datum, byla žalobkyně spolu s jednateli žalované , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, a obchodním ředitelem , jméno FO, na pracovní cestě v , Anonymizováno, a následně v období od , datum, do , datum, v , Anonymizováno, . Tyto skutečnosti označuje žalovaná za nesporné. Žalovaná dále zdůrazňuje, že žalobkyně se pro absolvování těchto očkování rozhodla zcela sama ze své vůle, kdy toto očkování nebylo ani žalobkyni žalovanou nařízeno, přičemž se ani nejednalo o očkování do dané země povinné, ale jednalo se o očkování základní pro danou destinaci. Vzhledem k tomu, že žalobkyně tvrdí, že jí bylo toto očkování žalovanou nařízeno, panuje ohledně této skutečnosti, mezi nimi spor. Žalovaná dále poukazuje na to, že poprvé se dozvěděla o tvrzených zdravotních potížích žalobkyně v důsledku prodělaného očkování až dne , datum, , kdy jí byl žalobkyní doručen lékařský posudek , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalovaná poukazuje na to, že žalobkyně mimo jiné v žalobě uvedla, že podstoupila, na příkaz žalované, jakožto zaměstnavatele, očkování proti , Anonymizováno, , v jejichž důsledku se u žalobkyně projevily neurologické potíže diagnostikované jako , Anonymizováno, ), přičemž v rámci její následné výpovědi před soudem I. stupně uvedla také mimo jiné, že zdravotní problémy se jí začaly objevovat přibližně v červenci a srpnu , Anonymizováno, , tedy krátce po absolvování očkování. V této souvislostí žalovaná uvádí, že žalobkyně za dobu trvání pracovního poměru si nejenže nesplnila svou zákonnou povinnost, kdy neohlásila pracovní úraz, ale též po dobu trvání pracovního poměru žalobkyně neoznámila svému nadřízenému (obchodní ředitel , jméno FO, ), že má mít nějaké zdravotní potíže, údajně v důsledku prodělaného očkování v červnu a červenci v roce 2018, které jak žalobkyně uvedla, se měly projevit v souvislosti s prodělaným očkováním již v srpnu , Anonymizováno, . O zdravotních potížích žalobkyně žalovaná ničeho nevěděla, přičemž v říjnu , Anonymizováno, a následně v říjnu , Anonymizováno, se žalobkyně bez jakýchkoliv projevů zdravotního omezení účastnila opakovaně pracovních cest do , Anonymizováno, . Žalovaná dále rekapituluje průběh řízení před soudem I. stupně, zejména znalecký posudek a jeho závěry, včetně výslechu zpracovatele posudku, zdravotní dokumentaci žalobkyně a z toho vyvozené závěry soudu I. stupně, se kterými nesouhlasí. Podle žalované nelze dospět k jednoznačnému závěru, a to ani dle znaleckého posudku, že je dán příčinný vztah mezi podáním očkovací látky , Anonymizováno, a vznikem , Anonymizováno, . Dále žalovaná nesouhlasí, že se v daném případě jedná o pracovní úraz, když v této souvislosti zdůrazňuje, že bylo zcela na vůli žalobkyně nechat se naočkovat uvedenou vakcínou, když šlo o dobrovolné rozhodnutí žalobkyně, toto očkování nebylo žalobkyní nařízeno, ani nebylo nijak vynucováno. Žalobkyně pak byla před provedením očkování seznámena s možnými nepříznivými následky a udělila písemný informovaný souhlas s očkováním proti , Anonymizováno, . Žalovaná má za to, že její odpovědnost jako zaměstnavatele za pracovní úraz zde není, neboť nebyla naplněna zákonem daná podmínka uvedená v definici pracovního úrazu v ust. § 271k odst. 1 zákoníku práce tedy, že se jedná o poškození nezávisle na vůli zaměstnance. Dále žalovaná zdůrazňuje, že žalobkyně nesplnila povinnost bezodkladně oznámit zaměstnavateli jí tvrzený pracovní úraz, když tak učinila až po více než roce a půl od jeho zjištění. V neposlední řadě pak žalovaná namítá, že nárok žalobkyně je promlčen. V této souvislosti odkazuje na ust. § 619 občanského zákoníku s tím, že soud I. stupně nesprávně posoudil počátek běhu promlčecí lhůty u nároku na bolestné a náhradu ztížení společenského uplatnění, když mezi těmito nároky je třeba v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu činit rozdíl. Zde žalovaná odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1654/2019, dále na rozhodnutí ze dne 28. 3. 2007, sp. zn. 32 Odo 132/2005 a uvádí, že soud I. stupně dospěl k závěru, že u obou žalobkyní uplatněných nároků vychází pouze z data , datum, , do kterého trvala pracovní neschopnost žalobkyně a kdy od tohoto data dle názoru soudu I. stupně žalobkyně měla potřebné informace o svém zdravotním stavu, o nemoci jakou trpí a způsobu (další) léčby, a považuje jej za rozhodující pro počátek běhu promlčecí lhůty i pro nárok na bolestné. Soud I. stupně uvedl, že až v průběhu hospitalizace žalobkyně v nemocnici ve dnech , datum, -, datum, měla být údajně vyslovená žalobkyně diagnóza , Anonymizováno, . Soud I. stupně přitom blíže neuvedl, proč právě tento den a z jakého důvodu považuje tento den za den ustálení zdravotního stavu žalobkyně. Soud I. stupně shledal, že žaloba podaná dne , datum, byla žalobkyní podána včas, když údajně prvním dnem, kdy mohla žalobkyně uplatnit své nároky, byl právě datum dne , datum, . S těmito závěry soudu I. stupně žalovaná nesouhlasí, když poukazuje na to, že žalobkyně již v srpnu , Anonymizováno, věděla, že má zdravotní problémy související s , Anonymizováno, a že tyto mohou být v důsledku absolvovaného očkování. Zde žalovaná odkazuje na SMS zprávu ze dne , datum, , kterou žalobkyně psala své kolegyni , Anonymizováno, . Dále žalovaná poukazuje na to, že žalobkyně věděla, že při kontrolním vyšetření žalobkyně dne , datum, v nemocnici v , adresa, je v jeho závěru uvedeno podezření na , podezřelý výraz, s tím, že ale nejde vyloučit , Anonymizováno, . Podle žalované tak žalobkyně získala potřebné informace o svém zdravotním stavu, nemoci a způsobu léčení nejpozději dne , datum, , neboť v propouštěcí zprávě nemocnice v , adresa, ze dne , datum, se uvádí, že nemocnicí v , adresa, byla žalobkyni doporučena další terapie , Anonymizováno, a podle výsledků vyšetření ze dne , datum, u ní byla přítomna , Anonymizováno, , svědčící pro , Anonymizováno, . Z těchto důvodů má žalovaná za to, že byla-li žaloba podána dne , datum, , je nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění promlčen. Stejně tak jsou podle žalované promlčeny další nároky žalobkyně na odškodnění bolestného, specifikované ve vyjádření ze dne , datum, , když v tomto směru odkazuje žalovaná na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3228/2014 s tím, že vzhledem k tomu, že většina popsaných problémů se u žalobkyně vyskytla již v létě , Anonymizováno, , tak již v tomto okamžiku žalobkyně mohla uplatnit svůj nárok a bolestné. Jelikož byla žaloba podána až dne , datum, , je nárok na bolestné z tohoto důvodu promlčen. To samé podle žalovaná platí i o nároku na bolestné za hospitalizaci v obdobích od , datum, do , datum, , od , datum, do , datum, , a od , datum, do , datum, . Prožívané bolesti s touto hospitalizací žalobkyně mohla uplatnit ihned, jde o samostatné nároky, které se samostatně promlčují. Podle žalované je rovněž promlčen i nárok na bolestné za onemocnění , Anonymizováno, , neboť o tomto onemocnění se žalobkyně dozvěděla nejpozději , datum, , když zde žalovaná odkazuje na propouštěcí zprávu nemocnice v , adresa, ze dne , datum, a již v tomto okamžiku žalobkyně měla povědomí o tom, že může jít o důsledek očkování (neboť toto uváděla a je zaznamenáno ve zpráv