15 Co 74/2025-432 — Krajský soud v Brně

1. Soud I. stupně rozsudkem určil, že ke dni úmrtí , jméno FO, , narozeného , datum, a zemřelého , datum, byl součástí jeho společného jmění s žalobkyní, jako manželkou, obchodní podíl o velikosti , Anonymizováno, z celku v obchodní společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, (výrok I.), a o nákladech řízení rozhodl tak, že žalované 1) 2) zavázal zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení každého částku , Anonymizováno, Kč (výroky II. a III.) a žalované 3), 4), 5) a 6) zavázal zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně celkovou částku , Anonymizováno, Kč.2. Proti rozsudku podali odvolání žalovaní 1) a 2) a navrhli jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně jeho změnu ve výrocích o nákladech řízení tak, že žalobkyni nebude právo na náhradu nákladů řízení přiznáno.3. Žalovaná 6) se k odvolání vyjádřila tak, že se ztotožňuje s názorem odvolatelů a souhlasí s nimi.4. Žalobkyně a žalovaní 3), 4) a 5) navrhli potvrzení napadeného rozsudku.5. Přezkum s jednáním o. s. ř. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné a včas podané osobou oprávněnou (§ 202, § 204 odst. 1 a § 201 občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.“), přezkoumal napadený rozsudek i řízení předcházející (§ 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných 1) a 2) důvodné není.6. V řízení o věci samé se domáhá žalobkyně nejprve proti 1) a 2) žalovanému, k nimž na její návrh později přistoupili do řízení žalovaní 3), 4), 5) a 6), určení, že ke dni úmrtí jejího manžela , jméno FO, , datum, byl v jejich společném jmění obchodní podíl ve společnosti , právnická osoba, , a to z důvodu, že jeho převod na 1) a 2) žalovaného , datum, byl učiněn bez jejího souhlasu a je relativně neplatný, přičemž právě touto žalobou žalobkyně relativní neplatnost uplatňuje. Soud I. stupně poprvé rozhodl rozsudkem z , datum, , č. j. , Anonymizováno, , jímž žalobu zamítl pro nesplnění povinnosti tvrzení a důkazní povinnosti žalobkyně o rozsahu společného jmění manželů a společných majetkových poměrech, což znemožnilo posoudit, zda žalobkyní napadený převod byl či nebyl běžným jednáním jejího manžela ve vztahu ke společnému jmění a zda tedy k němu bylo zapotřebí souhlasu žalobkyně ve smyslu § 714 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).7. K odvolání žalobkyně zdejší odvolací soud první rozsudek soudu I. stupně usnesením z , datum, , č. j. , Anonymizováno, , zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, neboť již z tvrzení žalobkyně, že příjmy ze společnosti , právnická osoba, tvořily polovinu veškerých příjmů jejího manžela, je zřejmé, že převod tohoto obchodního podílu nelze hodnotit jako jednání ohledně běžné záležitosti, a lze považovat za dostatečná i tvrzení žalobkyně, že majetkové poměry jejího manžela byly velice dobré, že hodnota společného jmění činila , Anonymizováno, Kč, případně i částku vyšší řádově ve , Anonymizováno, Kč. Odvolací soud zavázal soud I. stupně, aby zaměřil dokazování na prokázání tvrzení žalobkyně o významu příjmu ze společnosti , právnická osoba, pro společné jmění žalobkyně a jejího manžela a k posouzení, zda se v případě převodu obchodního podílu jednalo o běžné jednání či nikoliv.8. Soud I. stupně po doplnění dokazování účastnickým výslechem žalobkyně, v jehož rámci doplnila skutková tvrzení o společných majetkových poměrech se zesnulým manželem, dále doplnil zjištění z doplněných tvrzení všech žalovaných a z dokazování listinnými důkazy tak, jak jsou uvedeny v odůvodnění napadeného rozsudku, a žalobě žalobkyně vyhověl jako důvodné.9. Vyšel především ze skutečností mezi účastníky nesporných i z dokazování vyplývajících, že manžel žalobkyně , jméno FO, zemřel , datum, , že byl společníkem , právnická osoba, v rozsahu , Anonymizováno, podílu., že , datum, byli jako společníci zapsáni již pouze žalovaní 1) a 2), že k převodu , Anonymizováno, podílu zemřelého manžela žalobkyně na další dva společníky došlo rozhodnutím všech společníků na valné hromadě , datum, , že proto tento podíl není součástí pozůstalosti po manželu žalobkyně projednávané Okresním soudem v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , které dosud není skončeno, neboť pověřený soudní komisař , tituly před jménem, , jméno FO, vyčkává ukončení tohoto sporu a dalších dvou sporů o rozsahu společného jmění manželů žalobkyně a jejího manžela jako zůstavitele.10. Posledně uvedenou skutečnost zhodnotil soud I. stupně podle § 80 o. s. ř. jako vytvářející naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení, a to nejen ve vztahu k 1) a 2) žalovanému, jímž ke sporně převedenému podílu svědčí zápis v obchodním rejstříku, ale i žalovaným 3), 4), 5), kteří jsou jako děti zůstavitele jeho zákonnými dědici, a žalované 6), která je jeho závětní dědičkou.11. O sporné právní otázce, jejíž vyřešení bylo důvodem i výše uvedeného zrušovacího rozhodnutí odvolacího soudu, učinil soud I. stupně závěr, že předmětný převod obchodního podílu nebyl běžným jednáním ze strany manžela žalobkyně k tíži společného jmění manželů (dále jen „SJM“) dle § 714 odst. 1 o. z. a že žalobkyně zde podanou žalobou důvodně uplatnila relativní neplatnosti takového jednání dle § 714 odst. 2 o. z. Na základě dokazování provedeného a zhodnoceného tak, jak je to uvedeno v odůvodnění napadeného rozsudku, dospěl soud I. stupně k závěru, že přes tvrzení žalobkyně o hodnotě společného majetku v řádech , Anonymizováno, korun vyplývá z provedených důkazů zjištění, že kromě , Anonymizováno, a jiných movitých věcí je pozůstalost po zemřelém manželu žalobkyně tvořena finančními prostředky ve výši cca , Anonymizováno, Kč a spoluvlastnickým podílem ve výši , Anonymizováno, nemovitým věcem (, Anonymizováno, ), který byl rovněž převeden manželem žalobkyně před jeho úmrtím a dosud nepravomocným rozsudkem v obdobném řízení byla také určena jeho příslušnost do pozůstalosti. Především však učinil soud I. stupně závěr, že převod podílu v obchodní společnosti, který je v SJM, nelze považovat za běžnou záležitost a je k němu vždy vyžadován souhlas druhého manžela, což je dáno i ve zdejším případě týkajícího se SJM žalobkyně a jejího zesnulého manžela. S obranou 1) a 2) žalovaného, že žalobkyně k převodu projevila souhlas konkludentně, se soud I. stupně vypořádal tak, že její konkludentní souhlas nelze dovodit ani ze skutečnosti, že nevyjádřila nesouhlas s dřívějším převodem jiného obchodního podílu manžela žalobkyně v jiné společnosti na 6) žalovanou, ani z postupu žalobkyně po zjištění zde posuzovaného převodu, který spočíval v podání zde projednávané žaloby, a tedy uplatnění námitky relativní neplatnosti takového jednání.12. Žalovaní 1) a 2) ve svém odvolání proti těmto závěrům soudu I. stupně namítají, že nevyplývají z dostatečně prováděného dokazování, neboť soud I. stupně dle jejich názoru neprovedl všechny navržené důkazy, jak k tomu byl zavázán zrušovacím usnesením odvolacího soudu, a neučinil zjištění o skutečné hodnotě převedeného obchodního podílu, aby jeho převod mohl posoudit ve vztahu k SJM jako významnou či běžnou záležitost. Podle odvolatelů založil soud I. stupně své závěry pouze na účastnickém výslechu žalobkyně, pro který nebyly splněny podmínky § 131 o. s. ř. a z něhož tvrzení žalobkyně převzal jako prokázaná. Podle odvolatelů se soud I. stupně zabýval jen částí argumentace odvolatelů, a to nepřezkoumatelným způsobem, učinil nesprávné skutkové závěry a nezjistil, zda a jaký měl zemřelý manžel žalobkyně ze společnosti , právnická osoba, vůbec příjem. Pokud pro závěr o absenci konkludentního souhlasu žalobkyně s předmětným převodem vyšel soud I. stupně z toho, že žalobkyně nemohla o převodech vědět, neboť se zůstavitelem delší dobu nežila, nelze na tom takový závěr podle odvolatelů stavět, neboť popírá princip publicity veřejného rejstříku a potvrzuje laxní přístup žalobkyně ke správě společného majetku vůči ostatním osobám, včetně jejího manžela.13. Odvolací námitky žalovaných však důvodné nejsou a shora uvedené závěry soudu I. stupně jsou zcela správné. Pouze odvolací námitka o nedostatečně provedeném dokazování soudu I. stupně je částečně důvodná ale nevýznamná. Účastnický výslech žalobkyně podle § 131 o. s. ř. soud I. stupně skutečně provedl a ten je skutečně možný a na místě jen tam, kde účastníkem tvrzené skutečnosti nelze prokázat jinými objektivnějšími důkazy. Postup soudu, který výslech účastníka provede, však vede jen k takovému procesnímu důsledku, že v rámci takového výslechu, pro který jako pro důkaz nejsou splněny procesní podmínky, účastník pouze doplní, konkretizuje či rozvede svá dosavadní skutková tvrzení a tím splní v dostatečné míře povinnost tvrzení. Tak tomu je i v tomto případě, neboť skutečnosti takto žalobkyní tvrzené (aniž lze účastnický výslech považovat za důkaz, jímž jsou prokázány) jsou jednak zčásti shodné s tvrzeními dalších účastníků, především žalovaných 3), 4) a 5), a jsou prokazována i ostatními důkazy provedenými a správně zhodnocenými soudem I. stupně tak, jak je v odůvodnění napadeného rozsudku uvedeno. Námitka nepr