17 Co 80/2024-618 — Krajský soud v Brně

1. Podanou žalobou ve znění doplnění a dalších rozšíření se žalobce domáhá po žalovaných jako po společně a nerozdílně povinných zaplacení částky ve výši , částka, Celková žalovaná částka spočívá v nároku na vydání bezdůvodného obohacení 80 430,50 Kč za užívání pozemků p. č. , č.pozemku, jehož součástí je i budova čp. , číslo popisné, st. , č.pozemku, když tyto pozemky byly původně ve zjednodušené evidenci parcely původ PK , číslo parcely, jehož součástí je budova čp. , číslo popisné, vše zapsáno na LV , číslo LV, k. ú. , adresa, , žalovanými za dobu trvání předběžného opatření vydaného k návrhu žalovaných usnesením Okresního soudu ve , adresa, ze dne 26.4.2011, č.j. 6 Nc 211/2011-68, do 24.1.2018, kdy předběžné opatření zaniklo právní mocí rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9.1.2018, č.j. 21 Co 17/2027-447. Žalovaní od vydání předběžného opatření až do jeho zániku užívali předmětné nemovité věci, aniž by se jakýmkoli způsobem podíleli na úhradě žalobcem uhrazeného nájemného ve prospěch vlastníka těchto nemovitostí jako pronajímatele, čímž vznikl žalobci nárok na vydání bezdůvodného obohacení, jehož výši odvodil od žalovanými již v minulosti odsouhlasené úhrady za užívání zpřístupnění cesty ve výši 12 600 Kč ročně. Dalšími dílčími nároky se žalobce domáhá náhrady škody za náklady spojené s ostrahou objektu ze strany třetích osob (společnosti , právnická osoba, a společnosti , právnická osoba, .) v souvislosti s otevřením a volným zpřístupněním shora popsaného souboru nemovitostí v důsledku vydaného a trvajícího předběžného opatření v částce 94 860 Kč a v částce , částka, , náhrady za náklady vynaložené na úhradu znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, v částce 7 138 Kč vypracovaného v souvislosti s nařízeným předběžným opatřením, náhrady ušlého zisku ztraceného žalobcem za dobu trvání vydaného předběžného opatření z podnájemních smluv ohledně pronájmů částí pozemků s podnájemcem , jméno FO, z , datum, v částce 464 600 Kč, s podnájemcem , jméno FO, od , datum, v částce 484 800 Kč, s podnájemcem , právnická osoba, . od května 2011 do 10.12.2015 v částce 166 000 Kč a s podnájemcem , tituly před jménem, , jméno FO, v částce , částka, . Žalobce konečně požadoval náhradu nemajetkové újmy v částce 100 000 Kč ve smyslu § 2 956 o. z. v souvislosti se zhoršením pověsti žalobce vypovězením výše uvedených podnájemních smluv, když žalobce měl původně sídlo v budově postižené předběžným opatřením.2. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, že žalovaní 1), 2), 3) a 4) jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku , částka, (výrok I.), žalobci uložil povinnost zaplatit žalovaným 1) a 2) náklady řízení ve výši , částka, k rukám jejich zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a povinnost zaplatit žalovaným 3) a 4) náklady řízení ve výši , částka, k rukám jejich zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.) a povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve , adresa, náklady řízení 3 228,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.). Po provedeném řízení soud prvního stupně dovodil nedůvodnost všech žalobcem uplatněných dílčích nároků, ať už z důvodu nedostatku aktivní legitimace žalobce k uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení po žalovaných, když tato přísluší toliko vlastníku sporných pozemků a pronajímateli panu , jméno FO, , který uvedené nemovitosti prodal společnosti , právnická osoba, 9. 1. 2018 s výslovným ujednáním, že převádí i pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení spojené s vydaným předběžným opatřením, tak z důvodu vzniku dalších uplatněných nároků nikoliv v souvislosti s nařízeným předběžným opatřením. Pokud jde o náhradu za znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , dovodil, že posouzení znalce bylo vypracováno až několik měsíců po vydaném předběžném opatření a sloužilo pro účely sporu ve věci samé vedené pod sp. zn. 5 C 62/2011. Pokud šlo o náhrady za náklady na bezpečnostní hlídací agentury, podle názoru soudu prvního stupně nebylo na základě provedeného rozsáhlého dokazování nutné, aby žalobce i po vydání předběžného opatření otevřel a uzamykal bránu, která byla přímým vjezdem do jeho objektu, když stačilo pouze zvednout namontovanou závoru a odstranit betonové zátarasy umístěné na přístupových pozemcích mimo oplocený areál žalobce k umožnění přístupu žalovaných k jejich nemovitostem, což bylo účelem vydaného předběžného opatření. Žalobci nebyla uložena povinnost otevřít bránu do jeho areálu, když pro přístup do areálu žalovaných to nebylo potřebné. Podnájemní smlouvy s třetími osobami žalobce uzavřel v období od 14.3.2011 do 30.3.2011, tj. v době necelý měsíc před nařízením předběžného opatření. Slyšení svědci, kteří uzavřeli se žalobcem podnájemní smlouvy, za užívání pozemku neplatili. Uvedli, že parkovali tam, kde bylo místo před bránou, za bránou, vydáním předběžného opatření pro ně žádná změna nenastala. Se všemi podnájemníky byla uzavřena dohoda o odstoupení od podnájemní smlouvy v průběhu měsíce května 2011, nebyly k dispozici podnájemní smlouvy až do roku 2018, kdy přestalo platit předběžné opatření. Podle názoru soudu prvního stupně tak všechny žalobcem vyčíslené náklady nebyly potřebné k realizaci dodržení předběžného opatření, jelikož žalobce nikdo nenutil k jiným úkonům podle předběžného opatření, tj. odstranit překážky bránící průchodu, průjezdu po účelové komunikaci, zdržet se zásahu do průchodnosti, průjezdnosti účelové komunikace a snášet průchod, průjezd třetích osob po ní. Nebylo tedy důvodné, aby žalobce rušil podnájemní smlouvy, pokud byly v jiných místech, než na účelové komunikaci, což žalobce neprokázal. Soud prvního stupně rovněž v souvislosti s tím poznamenal, že na sporných pozemcích byla historicky cesta, po níž se jezdilo a jak vyplývá z rozhodnutí o vydání předběžného opatření a z rozsudku Okresního soudu ve , adresa, sp. zn. 5 C 62/2011, byla to účelová komunikace veřejně přístupná ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. Pokud se žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč za poškození pověsti, v řízení nebylo prokázáno, že by pověst obchodní společnosti žalobce nějakým způsobem utrpěla. Změna sídla žalobce je sice prokázána výpisem z obchodního rejstříku, žalobci se však nepodařilo v řízení prokázat, že by uvedenou změnu způsobil spor vedený u soudu prvního stupně pod sp. zn. 5 C 62/2011. Soud prvního stupně tedy uzavřel, že v předmětném řízení nebylo prokázáno, že by žalobci vznikla předběžným opatřením vydaným soudem prvního stupně pod sp. zn. 6 Nc 2101/2011 nějaká škoda či jiná újma předvídaná § 77a o. s. ř.3. Rozsudek soudu prvního stupně napadl žalobce obsáhlým odvoláním z důvodů podle § 205 odst. 2 písm. c), e) a g) o. s. ř. Nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně ohledně nadbytečnosti nákladů vynaložených za ostrahu objektu žalobce po nařízeném předběžném opatření. Soud prvního stupně nepochopil obsah usnesení o nařízení předběžného opatření. Jelikož soud nařizuje předběžné opatření bez slyšení druhé strany a usnesení o vydaném předběžném opatření bylo pro něj závazné, nebylo jeho povinností zkoumat, do jaké míry je uvedené usnesení nezbytné pro to, aby se žalovaní dostali ke svým pozemkům. Výrok předmětného usnesení proto žalobce respektoval a plně dodržoval. Skutečnost, že předběžné opatření nebylo nezbytné, dokazuje posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , podle něhož žalovaní vůbec nemuseli podávat návrh na nařízení předběžného opatření k tomu, aby se do svých areálů dostali bez využití předmětných pozemků, neboť se ke svým stavbám a pozemkům mohli dostat jinou cestou. Pro žalobce byl podstatný a závazný obsah předmětného usnesení, které po celou dobu dodržoval a jehož znění plně odpovídalo návrhu na nařízení předběžného opatření, za něž jsou žalovaní plně odpovědní. Samotná opodstatněnost návrhu na nařízení předběžného opatření nemůže již být v řízení o náhradě škody či jiné újmy podle § 77a ods.t 1 o. s. ř. řešena. Podle žalobce se předběžné opatření týkalo celé plochy pozemků, neboť se na nich účelová komunikace nenachází, což vedlo k tomu, že musel nechal otevřený i svůj areál, dostávaly se do něj třetí osoby a ztrácely se z něj věci, což potvrdili i vyslechnutí svědci. Neexistenci účelové komunikace chtěl žalobce v řízení prokázat místním šetřením soudu, avšak soud tomuto návrhu nevyhověl. Místním šetřením by soud zjistil, že na předmětných pozemcích se nachází toliko manipulační plocha k obsluze staveb na těchto plochách a parkovací plocha pro nákladní automobilovou dopravu zásobující daný areál. Žalobce je tedy přesvědčen, že dle předběžného opatření měl povinnost umožnit průchod průjezd nikoliv pouze žalovaným, nýbrž veškerým třetím osobám, a proto musel odstranit veškeré překážky, tj. musel nechat otevřenou či odemčenou i bránu, která vedla do jeho areálu a zajistit ostrahu svého areálu, což by nebýt předběžného opatření neučinil. Žalovaní jsou za svůj široce pojatý návrh odpovědní. Žalobce má za oprávněný též nárok