27 Co 129/2024-329 — Krajský soud v Brně

1. V řízení zahájeném 17. 5. 2022 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 197 103,98 Kč 8,5% úroky z prodlení od 24. 8. 2021 do zaplacení. K tomu uvedl, že jeho předmětem podnikání je mimo jiné distribuce plynu na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Dne 14. 4. 2021 při kontrole ochranných prvků měřícího zařízení č. 11288460 (dále jen „plynoměr“) v odběrném místě spotřeby č. 9300036679, EIC: 27ZG600Z0005246G, na adrese , adresa, (nemovitost ve vlastnictví žalovaného ) pojal podezření, že odběr plynu byl odebírán plynoměrem, který prokazatelně zaznamenal odběr nesprávně ke škodě provozovatele distribuční soustavy, a to v důsledku neoprávněného zásahu do plynoměru v podobě zjištěných vrypů u plomby číselníků a chybějící holografické přelepky, která byla umístěna při instalaci plynoměru 12. 7. 2018. Plynoměr byl proto po demontáži zabalen a převezen do autorizovaného metrologického střediska k ověření tlakovou zkouškou. Z osvědčení o přezkoušení měřidla č. 166/2021/M ze dne 11. 5. 2021 vyplývá, že plynoměr splňuje veškeré požadavky. Následně byl proto zkoumán soudním znalcem z odboru kriminalistika, specializace mechanoskopie, , tituly před jménem, , jméno FO, , který 24. 6. 2021 vyhotovil znalecký posudek č. 37/2021, z jehož závěrů plyne, že zjistil porušení, zajištění proti neoprávněné manipulaci na plynoměru a současně i neoprávněný zásah do plynoměru, který změnil údaj o skutečné spotřebě. Zkoumáním bylo zjištěno, že úřední značka zajišťující číselník měřidla je falešná (nepravá) a kryt číselníku není shodný s tím, který na přístroj umístil výrobce, jedná se o kryt z jiného přístroje. Mikroskopickým zkoumáním dále znalec zjistil vrypy na ozubení třetího kotouče číselníku zleva u čísla devět a vrypy na ozubeních převodových kol mezi třetím a druhým kotoučem zleva číselníku a mezi čtvrtým a třetím kotoučem zleva číselníku. Na kotoučích číselníků navíc ulpěla různobarevná látka pocházející patrně z nějaké textilie. Na základě zjištěných skutečností bylo podle vyhlášky č. 108/2011 Sb. stanoveno období neoprávněného odběru plynu od 28. 2. 2020 (den následující po poslední kontrole odběrného místa) do 13. 4. 2021 (den předcházející zjištění neoprávněného zásahu do plynoměru). Odběrem v tomto období způsobil žalovaný škodu v celkové výši 197 103,98 Kč. K tomu žalobce dodal, že 23. 2. 2021 k fyzické kontrole odběrného místa a odečtu plynoměru nedošlo, neboť žalovaný provedl samoodečet a stav plynoměru nahlásil telefonicky. Zdůraznil, že žalovaný byl po celou dobu neoprávněného odběru a distribuce plynu uživatelem odběrného místa a současně je vlastníkem nemovitosti na adrese odběrného místa. Při stanovení výše škody žalobce postupoval podle § 9 odst. 3 vyhlášky č. 108/2011 , právnická osoba, výpočet škody byly použity plynové spotřebiče skutečně zjištěné v místě spotřeby, konkrétně plynový kotel s příkonem 25 kWh a technický spotřebič (pekárenská pec) s příkonem 95 kWh. Celkové množství neoprávněně odebraného plynu bylo stanoveno na 359 277,25 kWh, z něhož bylo odečteno skutečně zjištěné množství plynu 252 982,23 kWh, které bylo předmětem řádného vyúčtování, tzn. po odpočtu tak zbývá k vyúčtování neoprávněně odebraný plyn v množství 106 295,02 kWh. Fakturou č. 110001943821 ze dne 9. 8. 2021 splatnou 23. 8. 2021 žalobce vyúčtoval žalovanému celkem částku 197 103,98 Kč zahrnující cenu za neoprávněně odebrané množství plynu, další poplatky a rovněž částku 6 082 Kč, kterou uhradil znalci za vypracovaný znalecký posudek.2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě zdůraznil, že plombu na měřicím zařízení nijak nepoškodil. Nadto žalobci žádná škoda nevznikla, neboť na jaře 2021 podstoupil operaci a následně rehabilitační pobyt a v době jeho nepřítomnosti pekárna prokazatelně nepracovala. Uvedenou skutečnost je schopen doložit jednak lékařskými zprávami, potvrzením o pobytu v nemocnici a lázních, jakož i účetnictvím, z něhož vyplývá, že v rozhodném období neměl tržby z prodeje. Vyzdvihl, že byl desítky let bezproblémovým klientem žalobce a nyní má nést důsledky toho, že venkovní plynoměr měl být údajně poškozen, což však nemohl ovlivnit. K plynoměru je volný přístup z ulice a sám ho zabezpečit nemůže (podle regulí žalobce musí být přístupný a zabezpečený pouze jednoduchým univerzálním klíčem). Nárok žalobce proto v žádném případě neuznává.3. Žalobce v replice na vyjádření žalovaného uvedl, že nikdy netvrdil, že by neoprávněný zásah do plynoměru provedl přímo sám žalovaný. Upozornil, že samotný neoprávněný odběr nespočívá v neoprávněném zásahu do zařízení, ale v neoprávněné spotřebě zemního plynu, k níž došlo v důsledku takového zásahu. Přitom za neoprávněnou spotřebu je vždy odpovědný ten subjekt, který energii obsaženou v zemním plynu spotřeboval, což je v tomto případě bezpochyby žalovaný. Pro naplnění podmínek vzniku neoprávněného odběru plynu není podstatné, kdo konkrétně zásah provedl, ale to, že došlo ke zkreslení údajů o skutečné spotřebě plynu. Jedná se o zvláštní typ odpovědnosti, na kterou se vztahují ustanovení zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Skutečnost, že se jedná o zvláštní typ odpovědnosti, byla opakovaně judikována v rozhodnutích Nejvyššího soudu, včetně závěru, že se jedná o odpovědnost objektivní. Dále žalobce poznamenal, že pokud žalovaný prokáže přerušení provozu pekárny na jaře 2021, tedy v období března a dubna 2021, bude se jednat pouze o 1,5 měsíce z celkových cca 14 měsíců, za které se žalobce náhrady škody domáhá, což může vést ke korekci žalobou uplatněné částky maximálně v rozsahu 10 %. V této souvislosti připomenul, že v odběrném místě se nenachází pouze technický spotřebič užívaný k provozu pekárny (pec), ale rovněž otopový spotřebič napojený na soustavu otopných těles a vytápění nemovitosti bezpochyby probíhalo i na jaře 2021.4. Při jednání žalovaný zpochybnil závěry znaleckého posudku. Znovu zdůraznil, že plynoměr je volně přístupný z ulice a on sám byl poučen, že není oprávněn plynoměr zabezpečit, že ho musí nechat volně přístupný. Přitom žalobci musí být zřejmé, že on sám do plynoměru nezasáhl, když ho nepodezíral ze spáchaní trestného činu. Nicméně na druhou stranu se nezabýval ani tím, kdo skutečně do plynoměru zasáhl. Dále žalovaný poukázal na to, že v září 2021 reklamoval žalobcem vyčíslený neoprávněný odběr s ohledem na historickou spotřebu s tím, že žalobcem vyúčtovaná spotřeba je naprosto excesivní a neodpovídá spotřebě za předchozí období. Upřesnil své tvrzení v tom smyslu, že pec nejela v době od 5. 3. do 27. 4. 2020, kdy byl na operaci a následně v rehabilitačním ústavu a dále nejela v lednu a únoru 2021 z důvodů její opravy.5. Žalobce při jednání soudu doplnil, že odkaz žalovaného na historickou spotřebu není relevantní, neboť v odběrném místě docházelo k manipulaci s plynoměrem opakovaně, jak bylo zjištěno v roce 2011, 2013, 2018 a dvakrát v roce 2021. Po zjištění neoprávněného odběru, jehož náhrada je předmětem nyní probíhajícího řízení, byl do odběrného místa osazen nový plynoměr, u kterého byla v listopadu 2021 opětovně zjištěna neoprávněná manipulace. Žalobce podotkl, že judikatura Ústavního soudu sice ukládá povinnost zohlednit historickou spotřebu, avšak pouze jako jeden z mnoha faktorů.6. Soud prvního stupně ve věci provedl podrobné dokazování předloženými listinnými důkazy, fotografiemi, znaleckým posudkem č. 37/2021 vypracovaným znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , kterého v řízení rovněž vyslechl a dále vyslechl žalovaným navržené svědky , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, .7. Odvoláním napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 139 310,05 Kč s 8,5% úroky z prodlení od 24. 8. 2021 do zaplacení (I. výrok) a žalobu zamítl co do částky 57 793,93 Kč s 8,5% úroky z prodlení od 24. 8. 2021 do zaplacení (II. výrok). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (III. výrok) a žalobci uložil povinnost nahradit České republice na účet Městského soudu v Brně náklady státu, a to poměrnou část (29,33 %) ve výši 2 619 Kč z celkového znalečného 8 929 Kč vyplaceného znalci (IV. výrok ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 2. 8. 2024, č. j. 262 C 10/2022-274).8. V odůvodnění zrekapituloval tvrzení účastníků a uvedl podrobná skutková zjištění z provedených důkazů. Vzal za prokázané, že 14. 4. 2021 byl zjištěn neoprávněný zásah do měřícího zařízení (plynoměru) č. 11288460, a to tím způsobem, že bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a byl proveden zásah, který změnil údaj o skutečné spotřebě plynu (viz znalecký posudek a výslech znalce). V odběrném místě žalovaného se nacházely dva plynové spotřebiče, pekárenská pec o štítkovém příkonu 95 kWh a otopový spotřebič o štítkovém příkonu 25 kWh. Žalobce výši náhrady za neoprávněný odběr stanovil podle vyhlášky č. 108/2011Sb., a to za dobu od 28. 2. 2020 do 13. 4. 2021 (411 dnů). Počátek období je den následující po dni, kdy byl naposledy proveden odečet plynu pověřeným pracovníkem (nikoliv samoodečtem zákazníka) a konec období je den pře