54 Co 184/2025-65 — Krajský soud v Brně, pobočka Jihlava

1. Okresní soud ve , adresa, (dále „soud prvního stupně“) usnesením rozhodl o tom, že se nařizuje k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky ve výši 1 000 000 Kč s úrokem ve výši 25 % ročně z částky 1 000 000 Kč od 2. 8. 2020 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 000 000 Kč od 11. 11. 2018 do zaplacení prodej zástavy, a to pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , zapsaného u , právnická osoba, pro Vysočinu, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, na listu vlastnictví č. , Anonymizováno, (výrok I.) a dále o tom, že se nařizuje k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky ve výši 1 085 000 Kč s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 1 085 000 Kč od 1. 11. 2018 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 085 000 Kč od 2. 11. 2020 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 1 085 000 Kč od 2. 11. 2020 do zaplacení, do maximální výše smluvní pokuty a zákonného úroku z prodlení 500 000 Kč, prodej zástavy, a to pozemku parc. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , pozemku parc. č. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsaných u , právnická osoba, pro Vysočinu, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, na listu vlastnictví č. , Anonymizováno, (výrok II.). Výrokem III. pak zamítl návrh zástavní věřitelky na nařízení soudního prodeje zástavy ze dne 8. 2. 2025 v té části, pokud se zástavní věřitelka domáhala nařízení prodeje zástavy k uspokojení pohledávky na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 1 085 000 Kč od 2. 11. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 085 000 Kč od 2. 11. 2020 do zaplacení, která převyšuje celkovou částku 500 000 Kč.2. Poté, co se (negativně) vypořádal s námitkou zástavního dlužníka, že by v dané věci měl rozhodovat rozhodce, rozhodl soud prvního stupně o návrhu zástavní věřitelky na nařízení soudního prodeje zástavy za použití ustanovení § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění předpisů pozdějších (dále jen „z. ř. s.“), a § 1313 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdy v odůvodnění usnesení uvedl, že v řízení zástavní věřitelka doložila, že má vůči zástavnímu dlužníkovi pohledávku ze smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 11. 2017 zajištěnou zástavním právem k nemovité věci uvedené ve výroku I. usnesení, doložila existenci zástavního práva k zástavě a doložila též, kdo je zástavním dlužníkem. Zároveň zástavní věřitelka doložila, že má vůči témuž zástavnímu dlužníkovi pohledávku ze smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 11. 2018 zajištěnou zástavním právem k nemovitým věcem uvedeným ve výroku II. usnesení, rovněž v případě této pohledávky doložila existenci zástavního práva k zástavě a také to, kdo je zástavním dlužníkem. S odkazem na zjištění, že ve smlouvě o zástavním a předkupním právu ze dne 1. 11. 2018 bylo zvlášť ujednáno, že zástavní právo zajišťuje pohledávku na zaplacení smluvní pokuty a zákonného úroku z prodlení ze smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 11. 2018 do výše 500 000 Kč, soud prvního stupně návrh zástavní věřitelky jdoucí nad uvedený smluvní limit zamítl, jinak mu s ohledem na výše uvedené dle ustanovení § 358 odst. 1 z. ř. s. vyhověl.3. Usnesení soudu prvního stupně napadl odvoláním zástavní dlužník, který uvedl, že nesouhlasí s vydaným usnesením a trvá na jeho zrušení. Protože vyjádřil nesouhlas s nařízením prodeje zástavy, bylo tak lze dovodit dle obsahu odvolání (§ 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“), že směřuje proti výrokům I. a II. usnesení. Podle názoru zástavního dlužníka soud prvního stupně nevzal v úvahu, že pohledávka byla již částečně uhrazena, a to částkou 930 000 Kč (z níž 250 000 Kč bylo zaplaceno hotově k rukám zástavní věřitelky „do 11. měsíce 2020“ a 680 000 Kč na její účet „do 9. měsíce 2024“). Dále namítl, že úrok ve výši 25 % z částky 1 000 000 Kč ročně vedle zajištění pohledávky zástavou považuje za věc, která se neslučuje s dobrými mravy. Navrhuje proto „roční úrok ve výši cca 12 %“. V této souvislosti poukázal na výrok III. usnesení soudu prvního stupně, ve kterém soud zamítl věřitelce smluvní pokutu a úrok z prodlení.4. Zástavní věřitelka se k podanému odvolání nevyjádřila.5. Zástavní dlužník podal odvolání včas (§ 1 odst. 3 z. ř. s. a § 204 odst. 1 o. s. ř.), a to z pozice účastníka řízení (§ 355 z. ř. s.) jako osoba k tomu oprávněná (§ 201 o. s. ř.). Napadl usnesení, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201 o. s. ř., § 202 o. s. ř. à contrario). Proto odvolací soud v rozsahu vymezeném odvoláním přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, stejně jako (podle obsahu spisu) řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Je třeba na tomto místě pro úplnost vysvětlit, že s ohledem na rozsah, v jakém ovolatel usnesení soudu prvního stupně napadl, dopadly účinky podaného odvolání toliko na výroky I. a II. usnesení soudu prvního stupně o nařízení prodeje zástavy, a že tudíž právě na tyto výroky byla omezena přezkumná činnost odvolacího soudu. Výrok III. odvoláním nenapadený pak jako samostatný již samostatně nabyl právní moci (§ 206 odst. 1 a 2, § 167 odst. 2, § 159 a § 159a o. s. ř.) a jako takový přezkumu odvolacím soudem otevřený nebyl.7. Odvolací soud rozhodl o odvolání bez nařízení jednání (§ 115a ve spojení s § 211 o. s. ř.), neboť ve věci bylo možno rozhodnout toliko na základě listin obsažených ve spise a všichni účastníci s tímto postupem souhlasili (ve formě souhlasu předpokládaného dle § 101 odst. 4 o. s. ř.).8. Protože zástavní práva, jejichž realizace se zástavní věřitelka v posuzované věci domáhá, mají svůj původ v zástavních smlouvách, které byly uzavřeny dne 10. 11. 2017 a 1. 11. 2018, je třeba je posuzovat podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění předpisů pozdějších, dále jen „o. z.“ (§ 1309 a násl.); v řízení o soudním prodeji zástavy pak správně soud prvního stupně postupoval podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění předpisů pozdějších, v němž je řízení o soudním prodeji zástavy upraveno v části druhé hlavě IV díle 8 (§ 353a až 358 z. ř. s.).9. Podle ustanovení § 354 z. ř. s. řízení lze zahájit jen na návrh zástavního věřitele, kterým se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li jiné právní předpisy soudní prodej zástavy.10. Podle ustanovení § 355 z. ř. s. účastníky jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník.11. Podle ustanovení § 358 z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem (odstavec 1 věta první). Pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě (odstavec 2). Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy (odstavec 3).12. Zástavní právo představuje institut sloužící k zajištění dluhu, který dává věřiteli právo, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se do stanovené výše z výtěžku zpeněžení zástavy (srov. § 1309 odstavec 1 o. z.). Jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona (srov. ustanovení § 1359 odstavec 1 věty první o. z.).13. Soudní praxe je dlouhodobě ustálena v závěru (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 21 Cdo 277/2017 nebo ze dne 24. 2. 2022, sp. zn. 21 Cdo 3090/2021 – obě označená rozhodnutí jsou dostupná, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu v odůvodnění tohoto rozhodnutí odkazovaná, na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz), že soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním návrhu, jímž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy a které končí usnesením soudu, jímž bylo o tomto návrhu rozhodnuto. Nařídí-li soud usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, podá-li zástavní věřitel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy.14. V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou – jak vyplývá z ustanovení § 358 odstavec 1 věty první z. ř. s. – v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti se současně v řízení o soudním prodeji zástavy neprokazují; pro nařízení prodeje zástavy se vyžaduje, aby byly listinami nebo jinými