58 Co 171/2025-341 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 70.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení (výrok I.); žalobci uložil povinnost ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalovanému částku 10.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení (výrok II.), nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 99.255 Kč k rukám zástupce žalovaného (výrok III.) a nahradit České republice - Okresnímu soudu ve , adresa, náklady řízení ve výši 10.526,32 Kč (výrok IV.).2. Žalobce odůvodnil požadavek na zaplacení částky 70.000 Kč s úrokem z prodlení za dobu od , datum, do zaplacení tvrzením, že dne , datum, uzavřel s žalovaným smlouvu o výpůjčce, na jejímž základě přenechal žalovanému k bezplatnému užívání do , datum, do 15:00 hodin obytný přívěs DETHLEFS, 203, reg. zn. , SPZ, (správně , Anonymizováno, - dále také jen "přívěs"); strany se dohodly, že při nevratném poškození přívěsu nahradí žalovaný žalobci škodu ve výši 80.000 Kč; žalovaný uhradil žalobci vratnou kauci ve výši 10.000 Kč. Žalovaný přívěs nevratně poškodil již dne , datum, , když při jízdě přes nerovný železniční přejezd v Huštěnovicích dostatečně nepřizpůsobil rychlost jízdy, čímž způsobil rozpojení jízdní soupravy. Odpojený přívěs následně narazil do prohlubně vedle vozovky, čímž došlo k jeho nevratnému poškození. Žalovanému tak podle žalobce vznikla povinnost zaplatit v souladu se smlouvou částku 80.000 Kč, přičemž na její úhradu žalobce započetl žalovaným složenou kauci ve výši 10.000 Kč. K úhradě tak zbyla částka 70.000 Kč, kterou ani přes výzvu žalobce žalovaný do , datum, nezaplatil, pročež je od , datum, se zaplacením uvedené částky v prodlení.3. Žalovaný potvrdil, že dne , datum, uzavřel s žalobcem smlouvu o výpůjčce uvedeného přívěsu a složil dohodnutou kauci ve výši 10.000 Kč. Poukazoval však na to, že při předání přívěsu to byl žalobce, kdo přívěs zapojil, přičemž po ujetí asi 2,5 km došlo k samovolnému rozpojení soupravy a poškození přívěsu. Policie ČR přivolaná k místu dopravní nehody konstatovala, že příčinou nehody byl špatný technický stav jízdní soupravy, a to konkrétně přípojného vozidla. Žalovanému za to byla v blokovém řízení uložena pokuta ve výši 1.100 Kč. Podle žalovaného došlo k rozpojení jízdní soupravy s následným poškozením přívěsu v důsledku špatného technického stavu přívěsu, a proto žalovaný odpovědnost za škodu na přívěsu vzniklou nenese. Žalovaný proto navrhl, aby žaloba byla zamítnuta, a naopak při jednání konaném dne , datum, navrhl, aby soud žalobci uložil zaplatit mu částku odpovídající složené a nevrácené kauci ve výši 10.000 Kč a dále částku 1.100 Kč odpovídající žalovaným zaplacené pokutě za špatný technický stav přívěsu, tj. celkem částku 11.100 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od , datum, do zaplacení.4. Ve věci původně vydaný rozsudek, č. j. , Anonymizováno, , ze dne , datum, nabyl právní moci jen ve výroku III., kterým byl zamítnut vzájemný návrh žalovaného na zaplacení částky odpovídající žalovaným zaplacené pokutě za špatný technický stav jízdní soupravy ve výši 1.100 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od , datum, do zaplacení, a ve zbývajícím rozsahu byl usnesením Krajského soudu v Brně, č. j. , Anonymizováno, , ze dne , datum, zrušen a věc byla v tomto rozsahu vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Soud prvního stupně zjistil, že žalobce koupil obytný přívěs značky DETHLEFFS, 203, vyrobený v roce 1993, reg. zn. , SPZ, , dne , datum, od prodávajícího , jméno FO, za cenu 80.000 Kč; jako jeho vlastník a provozovatel byl žalobce evidován v registru vozidel od , datum, ; první datum registrace přívěsu je , datum, ; dne , datum, prošel přívěs technickou prohlídkou bez závad.6. Žalovaný kontaktoval žalobce na základě nabídky zapůjčení obytného přívěsu na internetu, dohodli se na předání a převzetí přívěsu dne , datum, , tj. pouhé čtyři dny poté, co jej žalobce sám zakoupil. Přívěs byl žalobcem přenechán žalovanému k užívání za úplatu ve výši 700 Kč za den užívání. Před převzetím přívěsu dne , datum, zaplatil žalovaný žalobci vedle vratné kauce ve výši 10.000 Kč také částku 10.500 Kč (tj. 15 dnů po 700 Kč) za pronájem přívěsu. Žalobcem vyhotovená písemná smlouva o výpůjčce věci movité datovaná dnem , datum, neodpovídá skutečnosti, když v ní není ani zmínka o tom, že je přívěs přenecháván žalovanému za jakoukoliv úplatu (nájemné, amortizaci apod.).7. Mezi účastníky není sporu o tom, že zapojení přívěsu za tažné vozidlo žalovaného při jeho předání žalovanému dne , datum, provedl žalobce. V podrobnostech ohledně průběhu předání uvěřil soud prvního stupně spíše výpovědím žalovaného a jeho spolujezdce , jméno FO, , než výpovědi žalobce a jeho tehdejšího spolupracovníka , jméno FO, . Neuvěřil slovům žalobce o tom, že po připojení přívěsu taháním za oje přívěsu opakovaně zkoušel pevnost spojení. Uvěřil shodným výpovědím žalovaného a , jméno FO, , že žalovaný nacouval k přívěsu a než vystoupil, tak žalobce přívěs zapojil. Žalovaný následně odmítl nabídku žalobce, že mu zapojení znovu ukáže. S takto zapojeným přívěsem žalovaný se spolujezdcem odjeli. Spekulativní tvrzení žalobce o tom, že žalovaný v době od převzetí přívěsu do okamžiku předmětné nehody provedl odpojení a opětovné připojení přívěsu byla vyvrácena výpovědí svědka , jméno FO, , kterého žalobce sám k důkazu navrhl. Při jízdě od obce , adresa, směrem na , adresa, přes tam se nacházející železniční přejezd došlo k rozpojení jízdní soupravy s následným utržením bezpečnostního lanka přívěsu, což vedlo k vyjetí odpojeného přívěsu mimo vozovku s následným nárazem do prohlubně nacházející se vpravo od vozovky ve směru jízdy. V důsledku nárazu došlo k poškození kabiny přívěsu v pravé přední části dole, a to jejím zdeformováním a popraskáním.8. Pro posouzení věci bylo významným zjištění, že připojení přívěsu k (tažnému) vozidlu žalovaného před tím, než došlo k rozpojení jízdní soupravy, provedl sám žalobce, který tak nese odpovědnost za to, že toto spojení bylo provedeno řádně a správně. Podle přesvědčení soudu prvního stupně důkazy v řízení provedené svědčí o tom, že zapojení přívěsu řádně a správně provedeno nebylo; případně nebylo připojovací zařízení přívěsu plně funkční.9. Soud vyšel především ze závěrů soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Vzhledem k tomu, že přívěs nebyl zdokumentován v místě a ve stavu, v jakém se bezprostředně po nehodě nacházel, když bezprostředně po nehodě bylo s odpojeným přívěsem a tažným zařízením manipulováno, přívěs byl vytažen z příkopu, bylo spuštěno manipulační kolečko, přívěs přepraven na druhou stranu komunikace a tlama jeho tažného zařízení byla očišťována od hlíny, není možné jednoznačně určit příčinu rozpojení jízdní soupravy, jakož i další okolnosti předmětné nehody. Znalec obdržel ke zkoumání demontované tažné zařízení v jiném stavu, než se nacházelo bezprostředně po dopravní nehodě dne , datum, .10. Při zkoumání tažného zařízení přívěsu dospěl znalec k závěru, že pokud bylo řádně spojeno s tažným zařízením vozidla , jméno FO, náležejícího žalovanému, spojení bylo pevné a při montáži nevykazovalo nadbytečné vůle. Tažné zařízení vozidla , jméno FO, bylo zcela nové, bez vad, homologované. Tažné zařízení přívěsu je vybaveno zařízením, které omezuje či tlumí horizontální rozkmitání přívěsu (tlumič kmitání). Možná nedostatečná funkce tlumiče kmitání podle znalce neměla vliv na rozpojení jízdní soupravy při jízdě přes železniční přejezd. Funkční plochy tažného zařízení přívěsu nevykazovaly žádné nadměrné opotřebení či poškození. Znalcem bylo zjištěno, že na fotografiích pořízených policisty po nehodě byla dokumentována vodorovná rycí stopa, která koresponduje s omačkáním dosedací plochy tlumiče kmitání. Znalec proto zkoumal, zda bylo možné nasadit tažné zařízení přívěsu na kouli tažného vozidla tak, aby omačkání dosedací plochy tlumiče kmitání korespondovalo s vodorovnou rycí stopou na kouli tažného zařízení vozidla, a přitom by se ve spojovacím kloubu vytvořilo nějaké silové spojení. Potvrdilo se, že to možné bylo, avšak toto spojení bylo nesprávné, což mimo jiné dokládal fakt, že v tomto případě nebylo možné dát hlavní páku tažného zařízení přívěsu úplně dolů. Existence dokumentované rycí stopy na kouli tažného vozidla korespondující s omačkáním dosedací plochy tlumiče kmitání tažného zařízení přívěsu tak dle názoru soudu prvního stupně svědčí o tom, že zapojení přívěsu před nehodou nebylo řádné.11. Znalec prakticky vyloučil, že by příčinou rozpojení soupravy byla nepřiměřená rychlost žalobce při jeho jízdě přes železniční přejezd.12. Podle původního znaleckého posudku příčinou rozpojení jízdní soupravy mohla být podpěra manipulačního kolečka, která mohla být v době rozpojení málo zvednuta nad vozovku. Nelze totiž vyloučit, že silově velmi zatížené manipulační kolečko, které se odvalovalo po železničním přejezd