58 Co 43/2025-254 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud v Uherském , adresa, , dále jako „soud I. stupně“, rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , Jméno žalované B, , Anonymizováno, , dále i jako „rozsudek“ takto: I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že darovací smlouva uzavřená dne , datum, mezi žalovanou 1. a žalovanou 2., kterou žalovaná 2. darovala žalované 1. pozemek p. č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2 a pozemek p. č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2 se stavbou č. p. , Anonymizováno, , vše v obci , adresa, a katastrálním území , adresa, , na jejímž základě bylo vlastnické právo žalované 1. k výše uvedeným nemovitostem zapsáno pod číslem , Anonymizováno, do katastru nemovitostí na LV č. , Anonymizováno, vedeném pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , jméno FO, dne , datum, s právními účinky zápisu k okamžiku , datum, , Anonymizováno, , je neplatná, se zamítá.; II. Určuje se, že dům č. p. , Anonymizováno, stojící na pozemku p. č. , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, není součástí pozemku p. č. , Anonymizováno, a je samostatnou věcí ve společném jmění žalobce a žalované 2.; III. Určuje se, že žalovaná 2. je vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, a pozemku p. č. , Anonymizováno, , oba v katastrálním území , adresa, .; IV. O nákladech řízení rozhodne soud v samostatném usnesení. Následně vydaným snesením ze dne , datum, , č. j. , Jméno žalované B, , Anonymizováno, , dále i jako „usnesení“, soud I. stupně rozhodl o nákladech řízení takto: I. Žalobce je povinen uhradit žalované 1. na náhradě nákladů řízení o neplatnost darovací smlouvy ze dne , datum, částku , Anonymizováno, Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalované 1.; II. Žalobce je povinen uhradit žalované 1. na náhradě nákladů řízení o neplatnost jednání, kterým žalovaná 2. darovala žalované 1. pozemek parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, se stavbou č. p. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, částku , Anonymizováno, Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalované 1.; III. Žalovaná 1. je povinna uhradit žalobci náklady řízení o určení, že stavba č. p. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, je ve společném jmění žalobce a žalované 2., částku , Anonymizováno, Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalobce.; IV. Žalovaná 1. je povinna uhradit žalobci náklady řízení o určení, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, jsou ve vlastnictví žalované 2., částku , Anonymizováno, Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalobce.; V. Žalobci se po právní moci usnesení vrací přeplatek soudních poplatků ve výši , Anonymizováno, Kč.2. Podle podstatné části odůvodnění rozsudku soud I. stupně řízení o části žaloby, jíž se žalobce domáhal určení neplatnosti jednání, kterým žalovaná 2. darovala žalované 1. pozemek p. č. , Anonymizováno, a pozemek p. č. , Anonymizováno, se stavbou č. p. , Anonymizováno, , vše katastrálním území , adresa, , dále jako „pozemek p. č. , Anonymizováno, “, „pozemek p. č. , Anonymizováno, “, „stavba č. p. , Anonymizováno, “ nebo všechny jako „předmětné nemovitosti“, zastavil usnesením ze dne , datum, , č. j. , Jméno žalované B, , Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne , datum, , z důvodu překážky věci zahájené.3. Za aplikace § 714, § 747, § 749, § 984 a § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dále jako „o. z.“, a § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jako „o. s. ř.“, soud I. stupně uzavřel, že na žalobcem požadovaném určení neplatnosti darovací smlouvy uzavřené dne , datum, , jíž žalovaná 2. darovala žalované 1. pozemek p. č. , Anonymizováno, a pozemek p. č. , Anonymizováno, se stavbou č. p. , Anonymizováno, není naléhavý právní zájem dán a žalobu v této části zamítl (výrok I.).4. Naléhavý právní zájem na žalobcem požadovaném určení, že dům č. p. , Anonymizováno, je ve společném jmění manželů žalobce a žalované 2. (s odůvodněním, že v katastru nemovitostí je jako vlastník uvedena pouze žalovaná 1.) a určení, že žalovaná 2. je vlastnicí pozemku p. č. , Anonymizováno, a pozemku p. č. , Anonymizováno, (s odůvodněním, že dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 252/2021 je třeba rozhodnout o pozemcích souvisejících s užíváním domu i pokud je k určení vlastníka navrhována osoba odlišná od žalobce, neboť tyto pozemky jsou ve funkčním celku s předmětným rodinným domem a jsou s ním užívány) soud I. stupně shledal.5. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 20 Cdo 931/99, sp. zn. 22 Cdo 2088/2001 a sp. zn. 20 Cdo 1350/2005 soud I. stupně uzavřel, že původní dům postavený na pozemku p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, zanikl, pokud z něj nezůstaly ani obvodové zdi a nebylo patrné vnitřní rozložení prvního nadzemního podlaží a že tato nová stavba vybudovaná po uzavření manželství žalobce a žalované 2., patřila do jejich bezpodílového spoluvlastnictví (§ 143 odst. 1 písm. a/ zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník) nyní do společného jmění manželů, pročež právo nakládat s ním měli oba manželé shodné.6. Při posouzení platnosti darovací smlouvy nejprve uzavřel, že námitka její relativní neplatnosti smlouvy byla žalobcem uplatněna včas a řádně vůči oběma smluvním stranám smlouvy.7. Jelikož se v předmětných nemovitostech nacházela rodinná domácnost žalobce a žalované 2. a žalovaná 2. předchozí písemný souhlas žalobce k uzavření darovací smlouvy neměla, soud I. stupně za aplikace § 747 a násl. o. z. a závěrů vyplývajících z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 3017/2019 uzavřel, že darovací smlouva nebyla uzavřena platně, když zákonná výjimka pro platnost takového nakládání s nemovitostí, ve které se nachází rodinná domácnost, spočívající v tom, že je druhému manželovi zajištěno po všech stránkách obdobného bydlení s bydlením dosavadním, splněna nebyla (zřízení věcného břemene doživotního užívání ve prospěch žalované 2. a s tím případně spojené odvozené právo žalobce jako manžela dům užívat není kvalitativně srovnatelné s výkonem vlastnického práva k nemovitosti).8. Nad rámec potřebného odůvodnění soud I. stupně dodal, že i při aplikaci § 747 o. z. by souhlas žalobce s darováním neměl za prokázaný.9. K námitce žalobce, že předmětem darování byl odstraněný dům č. p. , Anonymizováno, soud I. stupně uvedl, že z jednání obou žalovaných bylo zcela zřejmé, že mají při uzavření darovací smlouvy na mysli dům, který s žalobcem obývaly.10. Konstatovaná neplatnost darovací, smlouvy dopadá i na posouzení vlastnictví pozemků, neboť není žádoucí, aby i přes neplatnost darovací smlouvy zůstala jako zapsaný vlastník v katastru nemovitostí žalovaná 1., když taková situace by mohla komplikovat užívání společného domu, což nelze s ohledem na hrubé chování žalované 1. vůči prarodičům vyloučit; vlastníkem pozemků p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, musí být určena žalovaná 2., která byla vždy jejích výlučným vlastníkem.11. Soud I. stupně tedy dospěl k závěru, že dům č. p. , Anonymizováno, je ve společném jmění žalobce a žalované 2. a s ohledem na rozdílné vlastnictví pozemku p. č. , Anonymizováno, a domu č. p. , Anonymizováno, určil, že se jedná o samostatnou stavbu (§ 3055 o. z.); u pozemkům rozhodl tak, že tyto jsou ve výlučném vlastnictví žalované 2.12. Rozhodnutí o nákladech řízení s ohledem na kumulaci nároků a skutečnost, že při vyhlášení rozsudku neměl od stran vyúčtované náklady bránící mu v určení míry úspěchu a neúspěchu ponechal na samostatné rozhodnutí. V následně vydaném usnesení poté ve vztahu ke každé věci rozhodl o nákladech řízení mezi žalobcem a žalovanou 1 samostatným výrokem dle § 142 odst. 1 o. s. ř.; ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 2. v odůvodnění konstatoval aplikaci § 150 o. s. ř.13. Proti výrokům II. a III. rozsudku a výrokům III. a IV. usnesení podala odvolání žalovaná 2. Namítla nesprávné právní posouzení věci soudem I. stupně, pokud tento uzavřel, že odvozené právo bydlení pro žalobce ze zřízené služebnosti doživotního bydlení pro žalovanou 2. není po všech stránkách obdobným bydlením s bydlením dosavadním ve smyslu § 747 odst. 1 věty druhé o. z.; smyslem a účelem § 747 odst. 1 o. z. je, aby jeden z manželů nemohl připravit rodinnou domácnost o střechu nad hlavou pročež § 747 odst. 2 o. z. zakotvuje právo dotčeného manžela dovolat se neplatnosti takového jednání, což však neplatí, pokud je mu zajištěno obdobné bydlení, když v takovémto případě je smysl a ochranný účel normy naplněn; s odkazem na komentářovou literaturu měl přitom za to, že „po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním“ má mířit pouze co do faktické kvality bydlení (tj. lokalita, velikost, druh, umístění, okolí…) zatímco argumentace soudu I. stupně chybně směřuje do kvality právní. Dále namítla, že na žalobcem požadovaném určení, že žalovaná 2. je vlastnicí pozemku p. č. , Anonymi