§ 474 občanský zákoník – Usnášeníschopnost opatrovnické rady
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Opatrovnická rada musí mít minimálně tři členy a pro platné rozhodnutí je potřeba přítomnost většiny členů, přičemž u tříčlenné rady musí být přítomni všichni členové. Rozhodnutí se přijímá většinou hlasů přítomných členů. Opatrovnická rada musí mít nejméně 3 členy. (§ 474 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 474 odkazuje 10 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Opatrovnická rada má alespoň tři členy. Je schopna usnášet se za přítomnosti většiny členů; má-li však opatrovnická rada tři členy, vyžaduje se přítomnost všech. Rozhodnutí přijímá opatrovnická rada většinou hlasů přítomných členů.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Opatrovnická rada musí mít nejméně 3 členy.
- Pokud má opatrovnická rada 3 členy, musí být pro usnášeníschopnost přítomni všichni 3 členové.
- Pokud má opatrovnická rada více než 3 členy, stačí pro usnášeníschopnost přítomnost většiny členů.
- Rozhodnutí opatrovnické rady je platné, pokud pro něj hlasuje většina přítomných členů.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 474
Jak soudy aplikují § 474
Dovolací soud již opakovaně vymezil ve vztahu k předchozí právní úpravě ve své ustálené judikatuře (která je i nadále použitelná), že společnou domácností ve smyslu ustanovení § 115 a § 474 odst. 1 obč. zák. se rozumí soužití dvou nebo více fyzických osob, které spolu žijí trvale a které společně uhrazují náklady na své potřeby.
Dovozuje, že nevydal-li soud při projednávání dědictví rozhodnutí o tom, kdo je dědicem, ale pouze deklaroval, že pokud povinná nepodá žalobu na určení dědického práva, bude v dědickém řízení pokračováno bez zřetele na osobu povinné, bylo nutné podle ustanovení § 474 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 za dědice po zůstaviteli považovat i osobu, která žila se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a která z tohoto důvodu pečovala o společnou domácnost zůstavitele.
… 23.2.2009 jednoho žijícího rodiče, matku zůstavitele (žalovanou), a dále 20.3.2009 žalobkyni, která žila se zůstavitelem po dobu podstatně delší jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a která z tohoto důvodu pečovala o společnou domácnost a která tedy naplňovala znaky dědice ve druhé dědické skupině dle § 474 odst. 1 občanského zákoníku“, avšak že „popřením společné domácnosti žalobkyně a zůstavitele ze strany žalované je vyvolán spor o této skutečnosti, na níž závisí rozhodnutí o dědickém právu“.