59 Co 22/2025-91 — Krajský soud v Brně

1. Soud I. stupně v záhlaví označeným rozsudkem žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni a) částku 22.018,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 22.018,40 Kč od , datum, do zaplacení, ve lhůtě do patnácti dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a povinnost zaplatit žalobkyni b) částku 24.525,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 24.525,20 Kč od , datum, do zaplacení, ve lhůtě do patnácti dnů od právní moci rozsudku (výrok II); zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně a) domáhala po žalované zaplacení částky 77.981,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 77.981,60 Kč od , datum, do zaplacení (výrok III) a v části, v níž se žalobkyně b) domáhala po žalované zaplacení částky 95.474,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 95.474,80 Kč od , datum, do zaplacení (výrok IV); žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni a) náhradu nákladů řízení v částce 19.059,50 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně a) (výrok V) a povinnost zaplatit žalobkyni b) náhradu nákladů řízení v částce 19.059,50 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně b) (výrok VI).2. V odůvodnění svého rozhodnutí soud I. stupně v podstatném uvedl, že žalobkyně a) se domáhala zaplacení částky 100.000 Kč s příslušenstvím, žalobkyně b) zaplacení částky 120.000 Kč s příslušenstvím, obě jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem, spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v Uherském , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, (dále též „Předmětné řízení“). V Předmětném řízení vymáhal žalobce , Anonymizováno, náhradu škody ve výši 24.802,40 Kč s příslušenstvím, jednalo se o spor vlastníků sousedních nemovitostí. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobkyním od 18. 11. 2013 do 19. 12. 2023 celkem 10 let a 1 měsíc (121 měsíců), byla v něm vydána celkem 4 meritorní rozhodnutí na dvou stupních soudní soustavy. Konečným rozhodnutím byly žalobkyně zavázány společně a nerozdílně zaplatit poškozenému náhradu škody ve výši , Anonymizováno, Kč s příslušenstvím, pro částku , Anonymizováno, Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta, náklady řízení byly vypořádány podle poměrné procesní úspěšnosti. V průběhu Předmětného řízení manžel žalobkyně b) a otec žalobkyně a) , jméno FO, , který byl vedle žalobkyně b) původním žalovaným, dne , datum, zemřel a dle rozhodnutí o procesním nástupnictví ze dne , datum, bylo v řízení pokračováno na jeho místě s třemi dědici včetně žalobkyň. Nárok na náhradu nemajetkové újmy uplatnily žalobkyně u žalované žádostí ze dne , datum, , žalovaná ve stanovisku ze dne , datum, shledala nárok částečně důvodný a vyplatila žalobkyni a) částku 38.333 Kč a žalobkyni b) částku 68.125 Kč.3. Po právní stránce soud I. stupně posuzoval věc podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“), § 31a ve spojení s § 5 písm. b), § 13, § 15 odst. 2, a dovodil všechny prvky odpovědnostního vztahu žalované vůči žalobkyním, spočívající v existenci objektivní skutečnosti nepřiměřené délky soudního řízení, újmě vzniklé žalobkyním nepřiměřenou délkou řízení a příčinné souvislosti mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem újmy žalobkyň. Základní částku pro kompenzaci nemajetkové újmy stanovil soud I. stupně ve výši 17.000 Kč za 1 rok (1.417 Kč za 1 měsíc), neboť celkovou délku Předmětného řízení shledal zjevně nepřiměřenou. Pro složitost věci základní částku snížil o 10 %, z toho pro vlastní složitost o 5 % a pro víceinstančnost řízení o 5 %, když shledal skutkovou složitost věci z důvodu potřeby znaleckého zkoumání, kdy původně ustanovená znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, byla zproštěna pro nedostatečnou specializaci a následně ustanovený znalec , tituly před jménem, , jméno FO, byl procesním soudem také obsáhle vyslýchán. Procesní komplikaci způsobilo úmrtí žalovaného , jméno FO, , neboť bylo nutné rozhodnout o procesním nástupnictví, věc byla složitá i po právní stránce, neboť byla posuzována podle § 415 a násl. obč. zák. Řízení probíhalo dvakrát na 2 stupních soudní soustavy, čímž přirozeně délka řízení narůstá. K modifikaci základní částky pro jednání poškozeného soud I. stupně neviděl předpoklady, neboť žalobkyně ani jejich právní předchůdce se účelovým či obstrukčním chováním a procesním postupem na prodloužení Předmětného řízení nepodíleli. Naopak postup procesního soudu se na délce řízení významně projevil, neboť soudem I. stupně byla shledána konkrétně vymezená déletrvající období nečinnosti a průtahů, k nimž však nepočítal nařízení mediace procesním soudem. Základní částku pro postup orgánu veřejné moci soud I. stupně navýšil o 10 %. Ohledně významu předmětu řízení pro poškozené soud I. stupně zmínil, že řízení o náhradu škody ve výši , Anonymizováno, Kč s příslušenstvím má pro účastníky standardní význam. Při zohlednění skutečnosti, že předmětem sporu byla nízká částka, žalobkyně byly převážně neúspěšné, když žalobě bylo v rozsahu 61,3 % žalované částky vyhověno a zamítnuta byla v rozsahu 38,7 % žalované částky a tomuto poměru korespondovaly i nákladové výroky, hodnotil soud I. stupně význam řízení pro žalobkyně jako výrazně nižší ve smyslu nižší hrozící újmy v majetkové sféře žalobkyň a základní částku z toho důvodu ponížil o 20 %. O 20 % přistoupil soud I. stupně ke snížení základní částky dále z důvodu sdílení újmy subjekty na straně žalované, neboť náhrada škody byla nárokována vůči manželům , jméno FO, , po úmrtí , jméno FO, v řízení setrvala žalobkyně b) a procesními nástupci jejího manžela se stala ona a dvě dospělé děti – žalobkyně a) a , jméno FO, . Žalovaní jednali v řízení ve vzájemné shodě, po převážnou část byli zastoupeni stejným právním zástupcem a sdílenost újmy je patrná i z odškodňovacího řízení. Výpočtem stanovil soud I. stupně výši nemajetkové újmy žalobkyně a) za období od , datum, do úmrtí , jméno FO, dne , datum, částkou 48.451,80 Kč, z níž žalobkyni a) z důvodu tří dědiců přiznal částku 16.150,60 Kč, a dále za období od , datum, do , datum, částkou 44.200,80 Kč, celkem 60.351,40 Kč, z níž přiznal částku 22.018,40 Kč, neboť žalobkyni a) bylo již uhrazeno na nemajetkovou újmu 38.333 Kč. Výši nemajetkové újmy žalobkyně b) stanovil soud I. stupně výpočtem za období od , datum, do , datum, částkou 95.650,20 Kč, z níž přiznal částku 24.525,20 Kč, neboť žalobkyni b) bylo již uhrazeno na nemajetkovou újmu 68.125 Kč. Úroky z prodlení přiznal soud I. stupně podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty dle § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Nárok na náhradu nákladů řízení posoudil soud I. stupně podle § 142 odst. 3 o. s. ř.4. Proti tomuto rozsudku podaly odvolání obě strany sporu.5. Žalobkyně a) odvoláním napadla výrok III, žalobkyně b) výrok IV rozsudku. Pochybení spatřovaly ve stanovení základní částky odškodnění za jeden rok řízení. Měly ji za nepřiměřeně nízkou s tím, že rozpětí základní částky dle judikatury Nejvyššího soudu, které bylo stanoveno před více než 14 lety, popírá smysl institutu odškodnění. Podstata sporu byla dle žalobkyň velmi jednoduchá, řízení nebylo komplikované např. důkazními problémy, délka řízení byla extrémní. Žalobkyně nesouhlasily ani s modifikací základní částky pro složitost řízení, neboť se nejednalo o složité řízení. Jeho podstatou bylo stanovení příčiny zatékání a vyčíslení škody, kdy obojí bylo věcí odborného posouzení, ostatní složitosti byly způsobeny dle žalobkyň nesprávnými postupy soudu. Instančnost řízení byla dle odvolatelek vyvolána pochybeními soudu a nelze ji posuzovat v neprospěch žalobkyň. Význam řízení pak nelze posuzovat jen dle žalované částky. Tato byla pro žalobkyně významná, neboť jedna je důchodkyní a druhá byla po většinu řízení na mateřské dovolené, částka se pro délku řízení zvyšovala o úroky a pochybením soudu vznikly i vysoké náklady na zastoupení, které přerostly žalovanou částku. Žalobcem uplatněná škoda s úroky, náklady na zastoupení, posudky a mediací přesáhla sto tisíc Kč. O nižší zátěži z důvodu tzv. sdílené újmy se dle žalobkyň nedá hovořit, neboť na každou z nich doléhalo řízení v plné výši svojí délkou i žalovaným nárokem. Nečinnost a průtahy v řízení u procesního soudu byly zásadní, proto žalobkyně považovaly zvýšení základní částky z tohoto důvodu o 10 % za nedostatečné. Žalobkyně rekapitulovaly, že základní částka měla být stanovena na horní hranici rozmezí, pro její snížení neshledávaly důvod, a pokud ano, maximálně do 10 %, a základní částka měla být zvýšena minimálně o 50 %. Žalobkyně navrhly, aby rozsudek soudu I. stupně byl v napadených výrocích změněn tak, že žalobkyni a) bude přiznána další částka ve výši 50.000 Kč s přísl., žalobkyni b) další částka ve výši 70.000 Kč s přísl., a žalované uložena povinnost nahradit jim náklady odvolacího řízení.6.