59 Co 86/2025-485 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud v Uherském , adresa, (dále jen „soud I. stupně“) shora citovaným rozsudkem zastavil řízení ohledně částky , Anonymizováno, Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky , Anonymizováno, , Anonymizováno, Kč od , datum, do zaplacení (výrok I.), přičemž důvodem bylo, že žalobkyně vzala žalobu zpět pro plnění žalovaného, dále uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , Anonymizováno, Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky , Anonymizováno, Kč od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), zamítl žalobu ohledně 10 % úroku z prodlení ročně z částky , Anonymizováno, Kč od , datum, do , datum, a 1,5 % úroku z prodlení ročně z částky , Anonymizováno, , Anonymizováno, Kč od , datum, do zaplacení (výrok III.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV).2. Podle podstatné části odůvodnění napadeného rozsudku účastníci uzavřeli smlouvu o operativním leasingu dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.“), tedy smlouvu inominátní, na jejím základě žalobkyně přenechala předmětné vozidlo do užívání žalovanému. Nedílnou součástí této smlouvy byly i Obchodní podmínky smlouvy o operativním leasingu č. , Anonymizováno, , verze , Anonymizováno, . Žalovaný porušil své povinnosti vyplývající ze smlouvy, čímž celá anabáze vznikla (pokud půjčil vozidlo, které nevlastnil, musí si nést odpovědnost dle uzavřené smlouvy, kterou uzavřel jako podnikatel). Soud se zcela ztotožnil s argumentací žalobkyně, která byla přesvědčivá, opírala se o zjištěný skutkový stav a vycházela z ujednání sjednané smlouvy. Proto je možné stručně shrnout: V noci kolem druhé hodiny dne , datum, došlo ke škodní události (vozidlo řídila přítelkyně syna žalovaného), která byla nahlášena na pojišťovnu až dne , datum, , přičemž v rozporu se smluvními podmínkami i se zákonem ve smyslu § 47 odst. 3. písm. e) a § 47 odst. 4) písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích nebyla dopravní nehoda ohlášena Policii ČR (byť se řidič domníval, že nemusí přivolat policii, „zabránil“ tak objektivnímu vyšetření dopravní nehody). Žalovaný byl povinen s náležitou péčí a na vlastní náklady udržovat vozidlo neustále ve stavu způsobilém k provozu ve smyslu článku 3.8 obchodních podmínek. Žalovaný tak neučinil a na vozidle způsobil poškození. S ohledem na pojistnou událost došlo v souladu s článkem 12.12 obchodních podmínek k předčasnému ukončení smlouvy, a to ke dni , datum, (z důvodu úplného zničení předmětného vozidla). Na základě šetření pojišťovny byla stanovena hodnota zbytků vozidla částkou 432 000 Kč s DPH. Z vylíčení nehody žalovaným a podkladů, které měla pouze pojišťovna, kdy z jejího skutkového a právního závěru je třeba vyjít, byl dostatečně zjištěn skutkový stav věci (žalovaný napadal posouzení tohoto skutkového děje pojišťovnou, když to byl on, kdo skutkový děj ohledně nehody vylíčil a toto vylíčení sloužilo jako podklad k následnému hodnocení pojišťovnou). V dané věci nešlo o „klasickou“ náhradu škody, kde by se primárně zkoumaly všechny atributy náhrady škody, ale o finanční vypořádání předčasně ukončené smlouvy, kterou žalovaný uzavřel jako podnikatel, nikoli jako spotřebitel. Šlo o dluh žalovaného vzniklý primárně v důsledku porušení ustanovení obchodních podmínek, nikoliv v důsledku nehodového děje jako takového. Technická stránka věci není pro danou věc podstatná, rozhodné je zejména to, že smlouva byla předčasně ukončena z důvodů na straně žalovaného. Proto námitky žalovaného ohledně likvidace pojistné události nemají pro rozhodnutí ve věci význam. Navíc pojišťovna, která byla pověřena likvidací pojistné události, námitky žalovaného posoudila jako neoprávněné. Pro vypořádání mezi účastníky jsou důležité závěry pojišťovny, jakožto likvidátora pojistné události, který v rámci své činnosti dospěl k zjištění škody, opravu této škody vyčíslil a následně určil způsob likvidace, čímž určil finální pojistné plnění. Pro účely stanovení pojistného plnění dle smluvních podmínek není zásadní samotný rozsah poškození, ale náklad na opravu poškození dle obecných normativů. Z tohoto důvodu například není podstatný rozsah zadření či přidření motoru, nýbrž skutečnost, že autorizovaný autoservis tuto škodu řeší úplnou výměnou motoru. Žalobkyně předložila žalovanému finanční vypořádání, v němž vysvětlila metodiku, pomocí jaké došla k výsledné žalované částce. Je jím dokument „Vyúčtování vozidla ze Smlouvy z důvodu předčasného ukončení“ ze dne , datum, . Tento dokument se skládá ze 3 částí, které jsou v rámci dokumentu rozděleny na části a), b) a c). Část a) představuje pohledávky žalobkyně za žalovaným z důvodu předčasného ukončení smlouvy v souhrnné výši 1 015 978,69 Kč. Část b) představuje pohledávky žalovaného vůči žalobci v souhrnné výši 471 790,79 Kč. Část c) představuje ostatní pohledávky žalobkyně vůči žalovanému, které nevznikly předčasným ukončením smlouvy v souhrnné výši 998,86 Kč. 1 015 978,69 Kč – 471 790,79 Kč + 998,86 Kč = 545 186,76 Kč. Na tuto částku bylo následně započten všech 26 plateb žalovaného v souhrnné výši 108 992 Kč. Aktuální dlužná částka tak činí 436 194,76 Kč. V rámci žalobního řízení je aktuálně požadováno 435 196,86 Kč s úrokovým příslušenstvím. Žalobkyně tak rozdíl mezi skutečnou dlužnou částkou a žalovanou dlužnou částkou ve výši 997,90 Kč nepožaduje. Tento dokument byl vyhotoven v souladu s čl. 12.13 obchodních podmínek. V tomto vyúčtování jsou zohledněny jak závazky žalobkyně vůči žalovanému, tak závazky žalovaného vůči žalobkyni. Vzhledem ke skutečnosti, že závazky žalovaného přesahovaly závazky žalobkyně je žalovaný povinen ve smyslu čl. 12.13 obchodních podmínek výsledný rozdíl dle vyúčtování žalobkyni zaplatit. Je možno také poukázat na článek čl. 15.3 obchodních podmínek, dle kterého za zničení, ztrátu, poškození a znehodnocení vozidla a jeho vybavení, které nejsou kryty podmínkami pojistné smlouvy, odpovídá žalovaný žalobkyni objektivně. V článku 5., právnická osoba, podmínek si účastníci sjednali, že pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla (povinné ručení), jakož i havarijní pojištění vozidla sjedná (uzavře) žalobkyně (nebylo dohodnuto jinak). Dále se ve věci pojištění vozidla žalovaný zavázal v článku 5.8 obchodních podmínek, že při pojistné události se škodou jakékoliv výše, je žalovaný povinen okamžitě informovat společnost a sdělit jí předpokládaný rozsah škody. Dle článku 5.9 obchodních podmínek nestanoví-li pojistná smlouva, smlouva nebo obchodní podmínky jinak, odpovídá za plnění povinnosti pojištěného a pojistníka z příslušné pojistné smlouvy žalovaný i v případě, že pojištění sjednává společnost žalobkyně. Žalovaný je zejména povinen počínat si tak, aby nezaložil důvod pro odepření nebo krácení pojistného plnění pojišťovnou. Proto se žalovaný nemůže dovolávat toho, že na danou nehodu nelze stáhnout tvrzené výluky z pojištění, takovou výluku nelze stáhnout na žalovaného, když tato mohla být sjednána pouze mezi žalobkyní a pojišťovnou bez toho, že by žalovaný nebyl účastníkem smlouvy. Žalovaný byl účasten této smlouvy, a tedy vše se na něj vztahuje. Dle článku 15.3 za zničení, ztrátu, poškození a znehodnocení předmětného vozidla a jeho vybavení, které nejsou kryty podmínkami pojistné smlouvy, odpovídá žalovaný žalobkyni objektivně. Z těchto ustanovení vyplývá, že k okamžiku vzniku pojistné události, byla k jejímu vyřízení (šetření a likvidací veškerých pojistných událostí) nadána pojišťovna, přičemž žalovaný byl povinen poskytovat pojišťovně součinnost. Byl rovněž povinen počínat si obezřetně (předcházet vzniku škody, jakož i jejímu narůstání) a především byl povinen o vzniku škody neprodleně informovat žalobkyni (to však neučinil). Žalovaný porušil smluvní ujednání, když jeho odpovědnost byla dle smlouvy objektivní. K šetření a likvidací veškerých pojistných událostí pak byla nadána právě pojišťovna. Pokud tak měl žalovaný jakýchkoliv námitek stran vypořádání pojistné události (výši škody, počtu pojistných událostí, zvolenému způsobu likvidace), mohl se obracet právě na pojišťovnu, protože průběh nehodového děje zkoumala pouze pojišťovna, přičemž ona sama následně rozhodla o uplatnění výluk, způsobu likvidace této události, jakož i rozhodla o rozsahu škod. Byla to přitom pojišťovna, která rozhodovala o vyplacení pojistného plnění, bylo tedy v jejím zájmu, aby zjistila přesný skutkový stav, který předcházel a provázel nehodový děj. Obsáhlou obranu žalovaného, včetně předloženého znaleckého posudku soud považuje za nedůvodnou, vzhledem k výše uvedenému, tedy především proto, že žalobkyně žaluje ze smlouvy, tedy domáhá se vypořádání po ukončení smlouvy, nikoli z běžné náhrady škody (v tom případě by se soud musel vypořádávat se všemi jeho námitkami, ovšem v daném případě tak neučinil, neboť šlo o vypořádání ze smlouvy). Proto je možno jen zopakovat, že námitky žalovaného ohledně likvidace pojistné události, nemají pro rozhodnutí ve věci význam. Pro vznik nároku žalobkyně