60 Co 229/2025-115 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 6. 3. 2025, č. j. 19 C 235/2024-56, byla výrokem I. uložena žalovaným 1. a 2. povinnost vyklidit a předat žalobci , adresa, do 15 dnů od právní moci rozsudku. Výrokem II. byla žalovanému 1. uložena povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2.800 Kč a výrokem III. byla žalované 2. uložena povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2.800 Kč. Soud I. stupně uzavřel, že mezi žalobcem a žalovanými 1. a 2. byla uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou do 17. 5. 2024. Žalovaní byt nevyklidili a žalobce vyzval žalované výzvou ze dne 10. 6. 2024, doručenou žalovaným dne 12. 6. 2024, k vyklizení bytu, čímž nedošlo k prodloužení nájemního vztahu dle § 2285 občanského zákoníku. Žalovaní užívají od 17. 5. 2024 nemovitost bez právního důvodu a jsou povinni podle § 1042 občanského zákoníku vyklidit tuto nemovitost.2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná 2. v zákonné lhůtě odvolání, ve kterém namítá, že žalobce předložil soudu jiný popis předmětu nájmu, není úplně pravdou, že by žalobce byl výlučným vlastníkem předmětu nájmu, výzva k vyklizení neobsahuje pravdivé údaje v označení nájemce a předmětu nájmu. Navrhuje řešení věci tak, aby mohla věc projednat s advokátkou.3. Žalobce ve vyjádření k odvolání poukazuje na to, že žalovaní užívají nemovitost od loňského května bez právního důvodu, poškozují nábytek v nemovitosti a jsou konfliktní.4. Proti rozsudku soudu I. stupně podala odvolání žalovaná 2. Žalovaný 1. odvolání nepodal. Žalovaní nemají v řízení postavení nerozlučných účastníků dle § 91 odst. 2 občanského soudního řádu, neboť v řízení nejde o taková společná práva nebo povinnosti, aby se rozsudek musel vztahovat na všechny účastníky na straně žalované. Žalobce se mohl domáhat vyklizení po každém z žalovaných samostatnou žalobou. V dané věci tedy nenastala procesní situace, kdy by platil úkon jednoho z účastníků i pro ostatní. Odvoláním žalované 2. je tak napaden rozsudek soudu I. stupně jen ve vztahu k žalované 2. a ve vztahu k žalovanému 1. nebyl rozsudek soudu napaden a nabyl v této části samostatně právní moci.5. Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu - dále jen o. s. ř.), po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario), obsahuje způsobilý odvolací důvod, že rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 205 odst. 2 písm. g/ o. s. ř.), přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející (§ 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal./§ 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb./7. Vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje./§ 1042 zákona č. 89/2012 Sb./8. Zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.Ustanovení tohoto pododdílu se nepoužijí, přenechává-li pronajímatel nájemci byt nebo dům k rekreaci nebo jinému zjevně krátkodobému účelu./§ 2235 zákona č. 89/2012 Sb./9. Pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu./§ 2285 zákona č. 89/2012 Sb./10. Nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned./§ 2292 zákona č. 89/2012 Sb./11. Soud I. stupně se věcí z pohledu shora citovaných ustanovení zabýval, z provedeného dokazování učinil správná skutková zjištění a věc správně právně posoudil. Odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně je správné a odvolací soud na ně odkazuje. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.12. Z výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že vlastníkem , adresa, , je žalobce. Ze smlouvy o nájmu ze dne 19. 2. 2024 uzavřené mezi žalobcem a žalovanými a ostatně není to ani mezi účastníky sporné, vyplývá, že žalovaní užívali část domu č. p. , adresa, , přičemž nájem byl sjednán na dobu určitou do 17. 5. 2024. Žádný z účastníků netvrdil v řízení, že by vznesl námitku relativní neplatnosti smlouvy. Nájemní poměr mezi účastníky zanikl uplynutím doby dne 17. 5. 2024 a žalovaní byli povinni dle § 2292 občanského zákoníku k datu 17. 5. 2024 vyklidit dům a tento předat žalobci. Žalovaní tuto povinnost nesplnili, přičemž žalobce jako vlastník domu, který je žalovanými neoprávněně užíván, má právo na ochranu svého vlastnického práva dle § 1042 občanského zákoníku. Správně bylo soudem I. stupně dovozeno, že žalovaným byla doručena výzva k vyklizení nemovitosti a nedošlo k prodloužení nájmu dle § 2285 občanského zákoníku. Soud I. stupně zcela správně žalobě vyhověl a uložil žalovaným povinnost vyklidit neoprávněně užívanou , adresa, . Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně v napadené části i ve správném výroku o náhradě nákladů řízení III. podle § 219 o. s. ř. potvrdil.13. Odvolací námitky žalované 2. neobstojí. Pokud namítá, že žalobce není výlučným vlastníkem , adresa, , tak tato námitka není důvodná, neboť z výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že žalobce je vlastníkem této nemovitosti. Pokud žalovaná 2. namítá, že předmět užívání byl žalobcem nesprávně označen, tak tato námitka rovněž neobstojí, neboť v nájemní smlouvě, ve výzvě k vyklizení i v podané žalobě, je nemovitost, která má být žalovanými vyklizena, označena v souladu s obsahem zápisu v katastru nemovitostí. Odvolací soud se zabýval i tím, zda jsou ve věci důvody pro stanovení delší lhůty k plnění, než je zákonná lhůta 15 dnů od právní moci rozsudku. Tyto důvody však nebyly shledány, neboť žalovaná věděla, že nájem je sjednán na dobu určitou do 17. 5. 2024, a přesto dobrovolně nemovitost nevyklidila. I v průběhu samotného řízení o vyklizení, které bylo zahájeno 18. 9. 2024, měla žalovaná dostatek času, aby se připravila a nemovitost vyklidila. Není tedy důvodu prodlužovat protiprávní stav a stanovit delší lhůtu k vyklizení.14. V odvolacím řízení byl žalobce plně úspěšný a podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná 2. povinna žalobci nahradit náklady odvolacího řízení v plné výši. Vznik takových nákladů odvolacího řízení však na straně žalobce nebyl zjištěn a žalobce se tohoto práva vzdal. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.