60 Co 303/2024-1062 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne , datum, , č. j. , č. j., , bylo rozhodnuto, že žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 132 310,31 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá (výrok I.), žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 231 708,86 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného (výrok II.), žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve , adresa, náklady řízení vzniklé státu, jejichž výše a splatnost bude stanovena samostatným usnesením (výrok III.).2. Své rozhodnutí odůvodnil soud I. stupně v podstatných částech tím, že žalobce se mj. domáhal po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení v částce 132 310,31 Kč za to, že žalovaný užíval zpevněné plochy v areálu , název, v k. ú. , adresa, k příjezdu k budovám ve vlastnictví žalovaného, a to v období od , datum, do , datum, . Soud I. stupně dospěl k závěru, že komunikace v areálu , název, , (vyjma tří částí o celkové výměře 404 m2), z hlediska svého charakteru představují stavbu ve smyslu § 119 odst. 2 obč. zák., neboť tyto komunikace mají jasně stanovenou skladbu z hlediska vrstev materiálu, která snese zatížení těžkou technikou (nákladní vozy, kamiony, vysokozdvižné vozíky), je jednoznačně dáno, kde končí pozemek a začíná těleso komunikace, a to jak z hlediska horizontálního (spodní vrstvy komunikace), tak z hlediska vertikálního (obruby oddělující komunikaci od pozemku, případně ostré přechody mezi pozemkem a komunikací) a zároveň komunikaci nelze odstranit, aniž by došlo k jejímu znehodnocení (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. 5As 62/2008-59). Proto soud I. stupně komunikace v areálu , název, o výměře 6062 m2 považoval za stavbu ve smyslu § 119 odst. 2 obč. zák., která je věcí nemovitou a podle § 118 obč. zák. byly ke dni svého vzniku komunikace věcí způsobilou být předmětem občanskoprávních vztahů. Komunikace v areálu , název, , adresa, byly ke dni vzniku samostatnou věcí, přičemž tato jejich povaha trvala i ke dni , datum, a ke dni , datum, . V roce , rok, byla provedena oprava, která neměla žádný dopad na vlastnické poměry ke komunikacím v areálu. Na povahu komunikací jako samostatné věci nemělo vliv ani přijetí zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Protože byly komunikace v areálu , název, , adresa, stavbou, a nemovitou věcí, která byla způsobilým předmětem občanskoprávních vztahů (věcí v právním slova smyslu), mohl k nim žalobce nabýt vlastnické právo. Žalobce nabyl vlastnické právo ke komunikacím v areálu , název, , adresa, dne , datum, na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , kdy tyto komunikace měl zakoupit od společnosti , právnická osoba, ., která je předtím v roce , rok, zakoupila od , právnická osoba, na základě kupní smlouvy ze dne , datum, . Tato smlouva není podle závěru soudu I. stupně absolutně neplatná. Žalobce pak nenabyl , datum, vlastnické právo toliko ke třem částem (plochám) o výměre 404 m2 (popsaným v bodě 11 odůvodnění), které nebyly komunikací a nebyly tak předmětem kupní smlouvy. Jelikož žalobce v zažalovaném období byl vlastníkem komunikací v areálu , název, , adresa, , je aktivně věcně legitimován k tomu, aby se mohl po žalovaném domáhat vydání bezdůvodného obohacení za užívání věci v jeho vlastnictví bez právního důvodu. Nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení posuzoval soud I. stupně podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalovaný užíval v období od , datum, do , datum, komunikace ve vlastnictví žalobce, aniž by pro užívání těchto komunikací měl řádný titul (zákonný či smluvní). Proto došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce, jako vlastníka komunikací. Jde podle § 2991 odst. 2 o. z. o bezdůvodné obohacení protiprávním užitím cizí hodnoty. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. je žalovaný povinen vydat žalobci, oč se obohatil. Výši bezdůvodného obohacení soud stanovil na základě znaleckého posudku , právnická osoba, č. , číslo, , který stanovil tržní hodnotu služebnosti práva cesty připadající na žalovaného v období od , datum, do , datum, v částce 58 000 Kč. Žalobce v žalobě uplatnil více, než kolik činí nárok žalobce. Proto soud v rozsahu rozdílu žalobou uplatněného nároku, tj. co do částky 74 310,31 Kč žalobu zamítl. I kdyby byl nárok žalobce dán v celém rozsahu, bylo by nutno žalobu zamítnout s ohledem na námitky započtení. Žalovaný konkrétně namítl jako procesní obranu započtení svojí pohledávky z titulu vydání bezdůvodného obohacení za umístění komunikací ve vlastnictví žalobce na pozemku žalovaného p. č. , číslo, v období od , datum, do , datum, , kterou znalec stanovil částkou 560 000 Kč za uvedené období (č. l. 806, 810, 815). Proti této pohledávce vznesl žalobce námitku promlčení. Žalovaný následně uplatnil k započtení pohledávku z titulu vydání bezdůvodného obohacení za umístění komunikací ve vlastnictví žalobce na pozemku žalované p.č. , číslo, v období od , datum, do , datum, (č. l. 834), kterou stanovil na částku 59 568 Kč za rok v celkové výši za uvedené období v rozsahu 208 488 Kč. I vůči této pohledávce vznesl žalobce námitku promlčení. Žalovaný dále uplatnil námitku započtení z titulu vydání bezdůvodného obohacení za umístění komunikací ve vlastnictví žalobce na pozemku žalovaného p. č. , číslo, v období od , datum, do , datum, a v období od , datum, do , datum, (č. l. 834), kterou stanovil na částku 30 600 Kč za rok v celkové výši za uvedené období v rozsahu 198 900 Kč (91 800 Kč a 107 100 Kč). I vůči této pohledávce vznesl žalobce námitku promlčení. Pohledávka žalovaného č. 2 se týká pouze pozemku p. č. , číslo, . K započtení pohledávky č. 1 soud nemohl přihlédnout. Žalovaný totiž uplatnil vůči žalobci svoji pohledávku za období od , datum, do , datum, až podáním ze dne , datum, , které bylo žalobci soudem doručeno až , datum, . Vzhledem k tomu, že žalovaný k zaplacení bezdůvodného obohacení žalobce nevyzval, nárok žalovaného na vydání bezdůvodného obohacení za období , datum, až , datum, se promlčel dříve, než nastala jeho splatnost. Pokud jde o pohledávky č. 2 a č. 3, tyto žalovaný uplatnil vůči žalobci prostřednictvím soudu dne , datum, , přičemž žalobce se o tomto úkonu dověděl až dne , datum, , kdy podání bylo zasláno zástupci žalobce. Splatnost obou pohledávek nastala uplynutím 7 dnů od doručení, tedy dne , datum, . Vzhledem k námitce promlčení těchto nároků ze strany žalobce, je část pohledávky č. 2 za období od , datum, do , datum, a pohledávky č. 3 za období od , datum, do , datum, promlčena a nelze se tak podle § 617 odst. 2 o. z. dovolat započtení, neboť promlčení těchto nároků nastalo dříve než jejich splatnost. Uvedené neplatí pro zbylou část pohledávky č. 2 a pro zbylou část pohledávky č. 3, oboje za období od , datum, do , datum, , které promlčeny nejsou, resp. počínaje , datum, promlčení pohledávek nebrání jejich započtení vůči nároku žalobce, a dovolat se započtení tak lze. K zápočtu realizovanému žalovaným v podání ze dne , datum, soud nepřihlížel, neboť tento byl realizován dříve, než nastala splatnost pohledávky č. 2. Žalovaný však provedl podle § 1982 odst. 1 o. z. zápočet pohledávky č. 2 vůči nároku žalobce znovu podáním ze dne , datum, (č. l. 906), které bylo žalobci doručeno dne , datum, (č. l. 909), a následně zápočet pohledávky č. 3 vůči pohledávce žalobce u jednání soudu dne , datum, (č. l. 1004). Při stanovení výše pohledávky č. 2 vyšel soud ze závěrů znaleckého posudku , právnická osoba, č. , číslo, , který stanovil výši náhrady za umístění komunikací v rozhodném období ve výši 121 Kč za m2 a rok. Nepromlčená část pohledávky žalovaného č. 2 (resp. část pohledávky, u níž promlčení nebrání započtení) za období od , datum, do , datum, (1072 dnů při částce 121 Kč za m2 a rok) celkem činí částku 179 297,14 Kč. Pohledávka žalobce v rozsahu zbývající části (tedy ve výši 58 000 Kč) tak zanikla v souladu s ustanovením § 1982 odst. 2 o. z. dnem , datum, , kdy byl zápočet realizovaný žalovanou v podání ze dne , datum, doručen zástupci žalobce. Soud proto žalobu i ve zbývající části, tedy co do částky 58 000 Kč, zamítl. Pokud pohledávka žalobce nezanikla shora označeným zápočtem, zanikla zápočtem provedeným u jednání dne , datum, vůči pohledávce č. 3, neboť je dán nárok žalovaného na náhradu za umístění komunikací v rozhodném období ve výši 121 Kč za m2 a rok. Nepromlčená část pohledávky č. 3 (resp. část pohledávky, u níž promlčení nebrání započtení) za období od , datum, do , datum, činí 106 513,15 Kč. Pokud jde o vědomost žalovaného o rozhodných skutečnostech významných pro běh promlčecí lhůty, tak tyto byly splněny ve chvíli, kdy byla žalovanému doručena předžalobní výzva, neboť z ní plyne, že žalobce se označuje za vlastníka komunikací, které leží mimo jiné na pozemku žalovaného (viz ustanovení § 621 o. z.). Žalovanému nic nebránilo, aby ihned po doručení předžalobní upomínky uplatnil vůči žalobci svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení za umístění komunikací na s