70 Co 182/2024-876 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení o uložení povinnosti žalovaného zdržet se jednání zasahujícího neoprávněně do práv žalobce (I. výrok). Zamítl žalobu o uložení povinností žalovanému odstranit specifikované příspěvky zveřejněné na Facebooku (II. výrok), zveřejnit na Facebooku omluvu v uvedeném znění za specifikované příspěvky (III. výrok) a zaplatit žalobci na přiměřeném zadostiučinění částku 100 000 Kč (IV. výrok). Současně žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů řízení částku 87 311,44 Kč (V. výrok).2. Soud prvního stupně zjistil, že žalovaný uveřejnil na svém facebookovém profilu předmětné příspěvky o žalobci, který je účasten stavebních řízení, o která se žalovaný vzhledem ke svému účelu a zájmu na veřejné kontrole veřejné správy zajímá. Výroky žalovaného měly pravdivý základ a nelze je považovat za neslušné.3. K tomu soud prvního stupně blíže uvedl, že žalovaný v příspěvku ze dne 7. 2. 2019 kriticky hodnotil činnost prostějovského stavebního úřadu dotýkající se stavebního záměru (mimo jiné) žalobce, přičemž tato kritika měla podklad v rozhodnutí Krajského soudu v Brně, dle kterého při vydání souhlasu nebyl respektován podmíněný souhlas, respektive nesouhlas vlastníka sousedního pozemku se stavebním záměrem. Tvrdí-li žalobce, že je nepravdivě označován za podnikatele, pak je jednatelem společnosti , právnická osoba, Laická veřejnost mezi jednatelem a podnikatelem nerozlišuje a označení za podnikatele není urážlivé. Při označení žalobce za „arogantního“ vycházel žalovaný z rozhodnutí Krajského soudu v Brně, z něhož lze dovodit, že žalobce nerespektoval při svém stavebním záměru podmíněný souhlas, respektive nesouhlas vlastníka sousedního pozemku se stavebním záměrem. Žalobce při telefonickém rozhovoru s panem , jméno FO, dne 15. 9. 2021 uvedl „já mám , jméno FO, “, z čehož lze dovodit, že žalobce Ing. , právnická osoba, považuje za svého známého, který pracuje k jeho prospěchu, a to i tak, že přehlíží při rozhodování nesouhlas vlastníka sousedního pozemku se stavebním záměrem. Žalovanému proto nelze vytýkat, že v příspěvku ze dne 16. 3. 2021 uvedl, že žalobci město půjde „na ruku“. Pokud je v příspěvcích žalovaného hovořeno o černých stavbách žalobce, pak sám žalobce ve svém vyjádření uvádí, že ne všechny jeho stavby jsou v souladu se stavebními předpisy, a žalovaný prokázal, že se jedná o stavby nelegální. Uváděl-li žalobce ohledně staveb stavebnímu úřadu vždy jiný účel, přestože je užíval jako stavby pro koně, nelze žalovanému vytýkat, že v příspěvku ze dne 13. 7. 2021 uvedl, že žalobce se „snažil obelhat magistrát“. Právě tak nelze žalovanému vytýkat, že v příspěvku (nadneseně) hovořil o zprivatizování veřejného prostoru žalobcem, neboť žalobce (respektive společnost , právnická osoba, ) dne 16. 12. 2017 žádal o pronájem části pozemků z důvodu rozšíření parkovacích stání s tím, že „zákazníci firemní prodejny a firmy parkovali na okolních silnicích“. Pokud žalovaný v příspěvku ze dne 7. 2. 2019 psal o změně územního plánu a „nachystání“ této změny pro žalobce, vyjadřoval svůj subjektivní názor. Uvedl-li žalovaný v příspěvku ze dne 13. 7. 2021 zastavěnost 70%, ač tato dle žalobce činí toliko 50%, pak i kdyby šlo o údaj nepravdivý, nemohla by tato nepřesnost znamenat neoprávněný zásah do cti žalobce, neboť se nejedná o urážlivé tvrzení. Pokud žalovaný použil fotografii žalobce na koni s popisem „, Jméno žalobce, , kentaur“, uvedl zde část firmy žalobce. Při karikování žalovaný vycházel z obrazových zdrojů z webových stránek společnosti , právnická osoba, a užitá karikatura spočívala na reálném základě a nebyla nepřiměřená (byl-li žalobce v řízení, o němž bylo referováno, neúspěšný a byl karikován v boxerském ringu jako ten, kdo zápas prohrál, respektive měnil-li žalobce účel užití staveb a bylo s nadsázkou dovozováno, že by je mohl označovat za voliéry a jeho fotografie byla doplněna o papoušky). Soud prvního stupně proto dovodil, že ani použitá karikatura zcela zjevně nepřesáhla meze přiměřenosti v poměru ke sledovanému cíli kritiky. Zohlednil rovněž, že dle výpovědi svědkyně , jméno FO, předmětné příspěvky do cti žalobce nezasáhly, neboť i přes tyto příspěvky je mezi zaměstnanci, obyvateli i lidmi, kteří se věnují jezdeckému sportu (jízdě na koních), vnímán pozitivně a je oblíben.4. Proti II. až V. výroku rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce odvolání, kterým se domáhal jejich změny vyhověním žalobě. Uvedl, že předsedou výboru žalovaného je Ing. arch. , jméno FO, , který již řadu let vede sousedskou válku proti žalobci a jeho stavbám. V předmětných příspěvcích žalovaný sděluje řadu nepravd, na nepravdivých či zkreslených informacích postavených excesivních hodnotových soudů a zesměšňujících karikatur, při kterých používá fotografie žalobce, k čemuž žalobce nedal souhlas. Z celého kontextu příspěvků plyne sdělení žalovaného veřejnosti, že žalobce je mafián, který si nezákonným (korupčním či klientelistickým) způsobem zařizuje vydání stavebních povolení na Magistrátu města , adresa, . Toto nepravdivé sdělení žalovaný neprokázal. Soud prvního stupně nesprávně vyvodil, že pokud byl územní souhlas k přestavbě skladu následně zrušen Krajským soudem v Brně, jde o důkaz vlivu žalobce na stavební úřad. Ve skutečnosti šlo o to, že žalobce, neznalý stavebních předpisů, měl v plánu postavit přístavbu haly, nechal si k tomuto záměru udělat projekt a bylo mu sděleno, že na situačním výkresu musí být podpis souseda. Ing. arch. , jméno FO, předmětný dokument předal žalobci podepsaný s dopsanými informacemi. Žalobce nevěděl, co v této situaci procesně dále činit, a na stavebním úřadu mu úředník sdělil, že dopsané podmínky nejsou právně relevantní a může podat žádost i s tímto dokumentem. Žalobce proto podal žádost, které stavební úřad Magistrátu města , adresa, vyhověl, žalobce přístavbu legálně postavil a následně byl vydán zrušující rozsudek ve správním soudnictví. Žalobce neměl na rozhodnutí stavebního úřadu žádný vliv a z nesprávného rozhodnutí stavebního úřadu nemůže být dovozováno nějaké napojení nebo ulevování žalobci stavebním úřadem.5. Žalobce dále v odvolání uvedl, že pokud soud prvního stupně poukazuje na tajně nahraný rozhovor žalobce s předsedou výboru žalovaného ze dne 15. 9. 2021, ve kterém měl žalobce sdělit „mám , jméno FO, “, nejednalo se o telefonický rozhovor, ale o sousedské pokřikování přes hranici pozemků. Žalobce byl znechucen tím, že v sídle žalovaného bylo vše bez problémů zlegalizováno Ing. , jméno FO, z Magistrátu města , adresa, , zatímco žalobci v jeho řízeních za obdobných situací vyhověno nebylo a bylo zahájeno řízení o odstranění stavby. Na první pohled se tedy jevilo, že je na Magistrátu města , adresa, osoba, která v řízeních bez zákonných podmínek vyhovuje Ing. arch. , jméno FO, a osobám, které zastupuje. Unavený a frustrovaný žalobce slyšel od Ing. arch. , jméno FO, z jeho balkonu provokativní pokřikování o odstraňování žalobcových staveb a reakce žalobce „mám , jméno FO, “ neznamenala, že by byl Ing. , jméno FO, loutkou či kamarádem žalobce, ale že některá rozhodnutí, která se následně ukázala jako nikoli v souladu s právem, vydal v řízeních ohledně staveb žalobce Ing. , jméno FO, . Pokud soud prvního stupně uvedl, že manželka žalobce , jméno FO, vypověděla, že příspěvky žalovaného nezměnily pohled osob na žalobce, pak k odpovědnosti za zásah do ochrany osobnosti je postačující způsobilost újmu vyvolat. Manželka žalobce nadto vypovídala ve strachu a nervozitě z Ing. arch. , jméno FO, . Ten ji posléze dne 7. 5. 2024 fyzicky napadl a surově zbil. Žalobce v odvolání navrhl opětovný výslech svědkyně. Předseda výboru žalovaného vede proti žalobci prostřednictvím žalovaného spolku sousedskou válku, spolek nelze zneužívat k upnutí se na souseda a snižování jeho vážnosti a důstojnosti v očích ostatních spoluobčanů, které není žalobce povinen snášet. Sám vedoucí stavebního úřadu potvrdil, že se s žalobcem osobně nezná. Je proto nelogický závěr soudu prvního stupně, že žalovaný mohl to, že žalobci město půjde „na ruku“, dovozovat v příspěvku ze dne 16. 3. 2021 z vyjádření žalobce samotného v telefonickém rozhovoru ze dne 15. 9. 2021, když nadto se předmětné události odehrály chronologicky opačně.6. Žalobce rovněž v odvolání zpochybnil závěr soudu prvního stupně o zprivatizování veřejného prostoru žalobcem, odvíjený z toho, že žalobce, respektive společnost , právnická osoba, , dne 16. 12. 2017 žádal o pronájem části pozemku z důvodu rozšíření parkovacích míst, neboť „zákazníci firemní prodejny a firmy parkovali na okolních silnicích“. Namítl, že zde opět není zohledněno datum událostí. Pokud žalobce žádal o zřízení parkovacích stání a následně parkování též zajistil prostřednictvím nájmu na blízkém pozemku, svědčí to o tom, že již před zveřejněním příspěvku žalovaným zajišťoval parkování tak, aby nikdo nevyužíval veřejný prostor protiprávně. Žalovaný také používá bez souhlasu žalobce jeho fotografie, které upravuje