74 Co 105/2024-237 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem Městský soud v Brně (dále jen „soud“ či „soud prvního stupně“) zamítl žalobu o zaplacení částky 141 823,16 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 788,89 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 755,58 Kč, s úrokem ve výši 11,99 % ročně z částky 141 323,16 Kč od 14. 5. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 141 323,16 Kč od 14. 5. 2022 do zaplacení (I. výrok), a uložil žalobci na náhradě nákladů řízení žalované zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně náklady řízení ve výši odpovídající výši odměny a náhrady hotových výdajů přiznaných opatrovníkovi žalované samostatným usnesením (II. výrok).2. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázány následující skutečnosti:a) Návrhem na uzavření smlouvy o rychlé půjčce č. , Anonymizováno, ze dne 28. 4. 2021 žalovaná požádala , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdce žalobce“) o poskytnutí úvěru ve výši 160 000 Kč, který měl být splacen spolu s úroky ve výši 11,99 % ročně ve třiceti pravidelných měsíčních splátkách po 6 199 Kč splatnými vždy 20. den v měsíci. Část půjčky měla být účelově vázána a použita ke splacení dluhu z úvěru, který banka poskytla na základě smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, a zbývající část měla být čerpána na účet č. , č. účtu, .b) Akceptací návrhu smlouvy o rychlé půjčce ze dne 28. 4. 2021 právní předchůdce žalobce oznámil žalované, že přijal její návrh na uzavření smlouvy č. , Anonymizováno, s tím, že úvěr byl vyčerpán. První splátka měla být splatná 20. 5. 2021, přičemž úvěr měl být splácen prostřednictvím účtu č. , č. účtu, .c) Smlouvou o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 16. 12. 2015 se právní předchůdce žalobce zavázal žalované vést běžný účet č. , č. účtu, , přímé bankovnictví a další služby.d) Souhrnný výpis pohybů na účtu č. , Anonymizováno, zachycuje účetní historii na uvedeném účtu od 27. 11. 2019 do 28. 3. 2022.e) Právní předchůdce žalobce v souvislosti s uzavřením smlouvy o rychlé půjčce dne 28. 4. 2021 (dále jen „Smlouva“) činil dotaz ohledně žalované v registrech , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Nebyla nalezena žádná negativní informace.f) V návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce č. , Anonymizováno, ze dne 28. 4. 2021 žalovaná ohledně svých majetkových poměrů uvedla, že je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, , s čistým měsíčním příjmem 42 000 Kč, její měsíční výdaje činí částku 4 000 Kč, nedisponuje kontokorentem, na splátky úvěrů vynakládá 4 947 Kč, nemá hypoteční úvěr ani úvěr ze stavebního spoření.g) Banka hodnotila úvěruschopnost žalované na základě jejích průměrných měsíčních příjmů na běžném účtu ve výši 21 828 Kč.h) Potvrzení o příjmu vystavené zaměstnavatelem , Anonymizováno, se sídlem v Rakousku, dokládající čistý měsíční příjem žalované ve výši 48 000 Kč, bylo vydáno až 25. 8. 2021.i) Právní předchůdce žalobce vyzval žalovanou z důvodu porušování úvěrových podmínek k okamžité úhradě dluhu přípisem ze dne 31. 3. 2022 odeslaným na adresu , adresa, .j) Žalobce se stal věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 6. 2022.3. Na základě výše zjištěného skutkového stavu dospěl soud v rovině právního posouzení věci – vycházeje z § 2395, § 2991, § 1958, § 570 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), § 86, § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) – k následujícím závěrům:a) Uzavřená Smlouva je smlouvou o úvěru.b) Nebylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce finanční prostředky ve výši 160 000 Kč žalované skutečně poskytl. Tuto skutečnost neprokazuje souhrnný výpis pohybů na účtě č. , Anonymizováno, , neboť tento zachycuje pouze účetní historii na účtu, na který měl být úvěr splácen. Žalobce k prokázání této skutečnosti žádné další důkazy nenavrhl. Protože se žalobce ani jeho zástupce nedostavili k jednání, nemohlo jim být ani soudem poskytnuto poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř.c) Právní předchůdce žalobce se při poskytnutí úvěru nezabýval rozporem mezi průměrnými měsíčními příjmy na účtu žalované ve výši 21 828 Kč a žalovanou uváděnými příjmy ve výši 42 000 Kč. Předložené potvrzení zaměstnavatele o příjmech žalované pak bylo vystaveno až dne 25. 8. 2021, tedy čtyři měsíce po uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaná v návrhu uvedla zcela nereálné měsíční výdaje ve výši 4 000 Kč. Skutečnými výdaji žalované se právní předchůdce žalobce nezabýval.d) Smlouva je ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná z důvodu nemožnosti učinění závěru o splnění povinnosti podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.e) Pokud by bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdce žalobce žalované finanční prostředky poskytl, měl by žalobce právo pouze na vydání toho, oč se žalovaná bezdůvodně obohatila (§ 2991 o. z.). Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaná má od 18. 10. 2021 ukončený pobyt v České republice. Žalobce i jeho právní předchůdce žalovanou vyzývali k úhradě výzvami zasílanými na adresu , adresa, , až po 18. 10. 2021 (31. 3. 2022, 14. 6. 2022, 19. 7. 2022, 20. 7. 2022). Nelze tak dospět k závěru, že by se žalované výzvy dostaly do její sféry dispozice. Případné bezdůvodné obohacení by tak dosud nebylo ani splatné.f) Žaloba není důvodná.g) V řízení plně úspěšné žalované přiznal soud plnou náhradu nákladů řízení.4. Proti části I. výroku, ve které byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 133 769,68 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 14. 5. 2022 do zaplacení, a proti II. výroku rozsudku podal žalobce odvolání. Zdůraznil, že existence pohledávky vyplývá přímo ze samotné Smlouvy, a to konkrétně z čl. II, z něhož je patrné, že celková výše úvěru je 160 000 Kč. Z čl. IV odst. 1 Smlouvy dále vyplývá, že právní předchůdce žalobce účelově vázanou část úvěru použije přímo ke splacení dluhu z předchozího úvěru, který byl žalované poskytnut na základě smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, , který byl evidován na účtu pro splácení úvěru č. , č. účtu, . Zbývající část jistiny úvěru poskytovaná bez určení účelu odpovídala rozdílu mezi výší úvěru poskytnutou dle odst. 1 Smlouvy a výši úvěru dohodnutou v čl. II Smlouvy. Čerpání úvěru dostatečně prokazuje výpis z úvěrového účtu č. , Anonymizováno, . Mělo by mu tak být přiznáno alespoň bezdůvodné obohacení ve výši nesplacené jistiny úvěru, tedy ve výši 133 769,68 Kč, jako rozdíl poskytnuté částky 160 000 Kč a úhrad žalované ve výši 26 230,32 Kč. Nesouhlasil se závěrem soudu, že neprokázal doručení dopisu o zesplatnění úvěru žalované. Zdůraznil, že jej doručil na adresu , adresa, , kterou žalovaná uvedla ve Smlouvě jako adresu korespondenční. Lze tedy usuzovat, že se žalovaná mohla se zásilkou seznámit. O faktu, že žalovaná má od 18. 10. 2021 ukončený pobyt v České republice, žalobce nevěděl, neboť tato skutečnost mu nebyla, v rozporu se Smlouvou, sdělena. To, že žalovaná měla administrativně ukončený pobyt, neznamená, že se na uvedené adrese nemohla fakticky zdržovat. Současně připomněl, že je soukromou osobu, která nemá přístup do registru obyvatel a jiných obdobných veřejných rejstříků, ze kterých by mohl zjistit informace ohledně ukončení pobytu žalované. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě v odvoláním napadeném rozsahu vyhověl.5. Opatrovník žalované se v replice k odvolání žalobce ztotožnil se závěry soudu prvního stupně. Dle žalované žalobce v podaném odvolání fakticky „dohání“ procesní pasivitu v řízení před soudem prvního stupně, kdy nereagoval na výzvy soudu k prokázání podstatných skutečností. Tato pasivita pak měla za následek neunesení důkazního břemene a zamítnutí žaloby. Žalovaná již v písemném vyjádření k žalobě poukázala na skutečnost, že ze žádných listinných důkazů nevyplývá, že by jí žalobce skutečně poskytl finanční prostředky ve výši 160 000 Kč. Dle čl. IV odst. 2 Smlouvy měl být úvěr poskytnut na číslo účtu , č. účtu, . Z žalobcem doložené listiny „Souhrnný výpis pohybu na účtu“ však vyplývá, že tento se vztahuje k číslu účtu , č. účtu, , tedy účtu, na který měl být úvěr splácen. Žalobci byla tato procesní obrana žalované známa. Následně byl soudem vyzván k prokázání skutečnosti, že finanční prostředky žalované poskytl. Žalobce nereagoval na výzvu soudu, nemohl být proto poučen ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. a v důsledku toho neunesl důkazní břemeno ohledně poskytnutí úvěru. Nelze proto uvažovat ani o tom, že nárok žalobce měl být právně posouzen jako bezdůvodné obohacení žalované. Žalovaná souhlasila plně i se závěrem o neplatnosti Smlouvy, přičemž konstatovala, že žalobce v podaném odvolání neuvedl žádná tvrzení či důkazy způsobilé závěr soudu zvrátit. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek jako věcně správný potvrdil.6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnou oso