74 Co 24/2025-277 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud v Kroměříži (dále jen „soud“ či „soud prvního stupně“) zamítl žalobu o zaplacení částky 33 557,24 Kč s příslušenstvím (I. výrok) a uložil žalobci nahradit žalované náklady řízení ve výši 15 450,40 Kč (II. výrok).2. Soud prvního stupně vzal z provedených důkazů za prokázané následující skutečnosti:a) Žalované byl poskytnut žalobcem Předsmluvní formulář, v němž byly uvedeny informace o úvěru. Při hodnocení schopností žalované úvěr splatit měl žalobce informaci o tom, že žalovaná je zaměstnána od 1. 9. 2024 na dobu neurčitou s měsíčním příjmem 21 000 Kč, přičemž tyto skutečnosti ověřil pracovní smlouvou a výplatní páskou za jeden měsíc. Dále vycházel ze sdělení žalované o tom, že je svobodná, bydlí u rodičů a její měsíční náklady činí 8 370 Kč. Konečný zůstatek žalované na jejím účtu č. , č. účtu, (dále jen „běžný účet“) činil ke dni 31. 12. 2014 částku 226,01 Kč, z výpisu nebyly patrny žádné transakce.b) Dne 18. 6. 2015 podepsala žalovaná formulářový návrh žalobce na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru č. , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“), v němž požádala o poskytnutí úvěru ve výši 42 000 Kč, který se zavázala vrátit ve 24 měsíčních splátkách po 3 978 Kč. Žalobci měla vrátit částku 95 472 Kč (úroková sazba a RPSN 150,89 % ročně). Pro případ prodlení s úhradou splátky více než 15 dnů byla sjednána smluvní pokuta ve výši 8 % z dlužné částky, pro případ prodlení vice než 30 dnů ve výši 13 % z dlužné částky. V případě, že nebudou řádně a včas uhrazeny dvě splátky nebo se dlužník ocitne v prodlení s plněním jedné splátky o 60 dnů, dochází automaticky k zesplatnění úvěru a veškeré nesplacené splátky se stávají novou jistinou. Pro případ prodlení s placením nové jistiny byla sjednána smluvní pokuta 0,25 % za každý den prodlení do zaplacení. Pokud by dlužník nezaplatil novou jistinu do 10 dnů od zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu 25 % z této částky.c) Žalovaná musela dle požadavku žalobce zřídit v jeho prospěch inkaso na svém běžném účtu na částku 3 978 Kč.d) Dne 26. 6. 2015 žalobce úvěr schválil oznámením o schválení úvěru, čímž došlo k uzavření Smlouvy. Oznámení o schválení úvěru a splátkový kalendář si žalovaná na adrese, kterou uvedla v návrhu na uzavření Smlouvy, nevyzvedla.e) Žalobce žalované zaslal částku 42 000 Kč na běžný účet dne 25. 6. 2016.f) Žalobce uplatnil u žalované právo na smluvní pokutu za prodlení se splátkou č. 1 za období od 19. 7. 2015 do 4. 8. 2015 ve výši 318,24 Kč a za období od 4. 8. 2015 do 19. 8. 2015 ve výši 517,14 Kč fakturou č. , Anonymizováno, , splatnou 29. 8. 2015.g) Žalobce uplatnil u žalované právo na smluvní pokutu za prodlení se splátkou č. 2 za období od 19. 8. 2015 do 4. 9. 2015 ve výši 318,24 Kč fakturou č. , Anonymizováno, , splatnou 30. 9. 2015.h) Výzvou ze dne 5. 10. 2015 vyzval žalobce žalovanou k úhradě zesplatněného úvěru v celkové výši 120 493 Kč.i) Žalovaná žalobci uhradila částku 31 404 Kč.j) Usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne 26. 3. 2024, č. j. , Anonymizováno, , byla zastavena exekuce vedená soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , pod sp. zn. , Anonymizováno, , dle pověření Okresního soudu v Kroměříži ze dne 4. 11. 2016, č. j. , Anonymizováno, . Exekuce byla vedena na základě rozhodčího nálezu č. j. , Anonymizováno, ze dne 22. 12. 2015 vydaného , tituly před jménem, , jméno FO, . Exekuce byla zastavena podle § 268 odst. 1 písm. g) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) s tím, že rozhodcem přisouzené plnění je nemravné a vede k nepřeměřenému postižení povinné, kdy sjednaný úrok více než jedenáctkrát přesahuje obvyklou úrokovou sazbu a oprávněná neměla úvěr povinné vůbec poskytnout, pokud si nebyla jista možností povinné úvěr splácet.k) Žalobce a , právnická osoba, dne 30. 4. 2010 uzavřeli Smlouvu o zajištění služeb rozhodců, podle které se rozhodci zavázali zajišťovat pro žalobce výkon rozhodcovské činnosti nestranně, nezávisle a podle svých vědomostí, schopností a s vynaložením odborné péče. Součástí této smlouvy je příloha č. 1, podle které jsou těmito rozhodci , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , a to za částku poplatku, která v této smlouvě není uvedena, přičemž dokud není poplatek zaplacen, rozhodčí žaloba neměla být projednána a rozhodčí řízení mělo být zastaveno.l) Žalobce a , právnická osoba, spolupracovali dlouhodobě, přičemž rozhodci opakovaně žalobci přiznávali plnění, na které neměl podle hmotného práva nárok. Jen v roce 2014 rozhodl pro žalobce rozhodce , jméno FO, 2 547 věcí a , právnická osoba, , jejímž byl tento rozhodce společníkem 8 127 věcí.3. Po právní stránce dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena Smlouva podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Exekuce nařízená pro vymožení pohledávky ze Smlouvy přiznané žalobci rozhodčím nálezem byla zastavena z důvodu absolutní neplatnosti úvěrové a rozhodčí smlouvy podle § 588 o. z., když sjednaná úroková sazba byla v rozporu s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z. Žalobce rovněž řádně neposoudil úvěruschopnost žalované, proto je Smlouva neplatná i podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Je-li Smlouva neplatná jako celek, nepřichází v úvahu moderace úroků podle § 577 o. z. Žalovaná namítla promlčení žalobou uplatněného nároku žalobce na vrácení dosud nevrácené části jistiny spotřebitelského úvěru ve výši 10 596 Kč. Běh promlčecí lhůty se v rozhodčím a exekučním řízení nestavěl, neboť v postupu žalobce lze spatřovat znaky zneužití práva, které podle § 8 o. z. nepožívá právní ochrany. Žalobce si musel být vědom, že Smlouva je absolutně neplatná. V roce 2015, kdy byla Smlouva uzavřena, se judikatura již ustálila na tom, že neplatnost úvěrové smlouvy zakládá rovněž neplatnost rozhodčí doložky (nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12). V době vydání rozhodčího nálezu si žalobce musel být vědom, že soud by nárok v rozsahu, v jakém byl přiznán rozhodčím nálezem, nepřiznal. O vědomosti žalobce svědčí i to, že se v tomto řízení domáhal „pouze“ obvyklého úroku. Rozhodčí doložka byla účelovým konstruktem žalobce a rozhodčí společnosti s cílem mimosoudního získání zcela (formálně) vyhovujícího exekučního titulu a další spolupráce, kdy šlo o součást systému na výrobu exekučních titulů. Žalobce spoléhal na to, že rozhodce, s nímž byl obchodně provázaný (vzhledem k počtu věcí, které rozhodce, resp. rozhodčí společnost pro žalobce rozhodoval), rozhodne v jeho prospěch, spoléhal na pasivitu žalované a liknavost exekučního soudu. Obejití zvláštní zákonné ochrany spotřebitele bylo jediným účelem sjednání rozhodčí smlouvy. I přes uvedené žalobce déle než 7 let vedl nezákonnou exekuci k vymožení rozhodcem přiznaného plnění, teprve po zastavení exekuce podal žalobce žalobu k obecnému soudu. Žalobce navíc nezkoumal řádně schopnost žalované úvěr splatit, žalovanou sdělené údaje nijak neověřoval, neprověřoval ji v registrech dlužníků. Výdaje žalované nezjišťoval, vycházel z částek životního minima, což není dostatečné. Skutečnost, že žalovaná nebyla schopna úvěr splácet, vyplývá nakonec i z toho, že nárok žalobce uplatněný v exekuci nebyl uspokojen za dobu více než 7 let jejího trvání.4. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.5. Proti části I. výroku rozsudku (nezaplacená jistina a požadovaný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně od 8. 9. 2023 do zaplacení) podal odvolání žalobce. Namítal, že soud prvního stupně nesprávně posoudil jeho nárok, který v řízení uplatnil, jako promlčený. Uplatnění pohledávky za žalovanou v řízení před rozhodcem a následné exekuční řízení stavělo běh promlčecí lhůty. Žaloba byla podána do 30 dnů od nabytí právní moci usnesení o zastavení exekuce. Poukázal na to, že vydaný rozhodčí nález nebyl odklizen zrušením. Ke stavění běhu promlčecí lhůty dochází i v případě rozhodčího řízení zahájeného na základě neplatné rozhodčí doložky. Podalli žalobce poté, co byla exekuce pravomocně zastavena, žalobu, jíž uplatnil své právo přiznané mu formálně nezrušeným rozhodčím nálezem, nedošlo k promlčení jeho nároku, který dle hmotného práva nadále existuje. Zdůraznil, že uzavřená rozhodčí smlouva obsahovala konkrétně vyjmenované rozhodce, tedy obsahovala přímé určení rozhodce, proto na věc nedopadají závěry vyjádřené v „rozhodnutí z 11. 5. 2011“. Vyhověním námitce promlčení (bylli by nárok žalobce promlčen) by byla přiznána ochrana právu, které bylo vykonáno v rozporu s dobrými mravy, bylo by výrazem zneužití práva na úkor žalobce, který marné uplynutí promlčecí lhůty nezavinil. Žalobce nemohl podat žalobu před zastavením exekuce, řízení by bylo zastaveno pro překážku věci rozhodnuté. Žalobci nelze přičítat zneužití práva, když přehodnotil svůj postoj a požaduje výrazně nižší nároky, než smluvně s žalovanou sjednal. Navíc se v rámci