13 Co 122/2025-180 — Krajský soud v Brně

1. Dosavadní průběh řízení:2. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně: zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky , Anonymizováno, Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od , datum, do zaplacení (výrok I.), uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši , Anonymizováno, Kč (výrok II.).Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě ze dne , datum, ve znění změny žaloby ze dne , datum, připuštěné usnesením soudu prvního stupně ze dne , datum, , č. j. 220 C 1/2022-124 (právní moc , datum, ).3. Odvolání a vyjádření k odvolání:4. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání. Vznesl zejména následující námitky k postupu soudu prvního stupně: nezohlednil provedené důkazy, neprovedl další navržené důkazy a přehlédl zásadní skutečnosti, měl řešit žalobu na plnění ze smlouvy (uznání dluhu), nikoli „žalobu za nevěru“, neboť žalobce nikdy nezměnil žalobu, nesprávně vyložil obsah smlouvy a význam § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále též „o. z.“), ignoroval uznání dluhu, přestože na něj upozornil i Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud) v usnesení ze dne , datum, (pozn. odvolacího soudu – usnesení č. j. , Anonymizováno, ), nesprávně vyhodnotil důkaz – videozáznam, na kterém žalovaná uznává existenci dluhu a uvádí pouze, že „nemá peníze“, nikoli že dluh odmítá, převzal do rozhodnutí křivou výpověď žalované, nerespektoval právní závěry odvolacího soudu a judikaturu Nejvyššího soudu, zejména pokud jde o význam uznání dluhu a zásadu přesunu důkazního břemene, žalovaná měla podle § 711 odst. 2 o. z. přispívat do společné domácnosti svými příjmy, což je podstatné pro posouzení vzniku dluhu, rozsudek soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce.Žalobce navrhl, aby odvolací soud žalobě vyhověl.5. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně.6. Projednání odvolání:7. Jednání odvolacího soudu bylo nařízeno na den , datum, . Předvolání k tomuto jednání si vyzvedl žalobce osobně u odvolacího soudu (při nahlížení do spisu) dne , datum, . K jednání dne , datum, se žalobce dostavil, nevznesl námitky proti lhůtě, kterou měl k přípravě na jednání, o odročení jednání nepožádal.8. Námitka žalobce, že rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce:9. Při jednání odvolacího soudu dne , datum, žalobce vznesl námitku, že rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce. Odůvodnění této námitky se však týkalo pouze postupu soudkyně , jméno FO, v řízení o projednávané věci (zejména v souvislosti se změnou žaloby, projednáním sporu na základě změněných skutkových tvrzení a provádění dokazování). Proto je tato námitka nedůvodná, neboť důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci [§ 14 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)].10. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil:a) Žalobou ze dne , datum, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky , Anonymizováno, Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , Anonymizováno, Kč od , datum, do zaplacení.b) V žalobě a v jejím doplnění ze dne , datum, žalobce po skutkové stránce vymezil žalobou uplatněný nárok jako polovinu nákladů na SIPO za období od července roku , Anonymizováno, do prosince roku , Anonymizováno, .c) Rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , soud prvního stupně žalobu zamítl.d) Usnesením odvolacího soudu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , byl výše uvedený rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení s tím, že žalobce doposud neuvedl rozhodující skutečnosti, na jejichž základě uplatňuje svůj nárok v takovém rozsahu, který by umožňoval jednoznačnou individualizaci nároku, a je třeba vyzvat jej k odstranění vad žaloby podle § 43 o. s. ř.e) Soud prvního stupně usnesením ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , vyzval žalobce, k odstranění vad žaloby podle poučení odvolacího soudu (rekapitulovaného v předchozím odstavci).f) V podání ze dne , datum, žalobce v reakci na výzvu soudu prvního stupně uvedl, že „požadovaná částka , Anonymizováno, Kč je pokuta (sankce) za to, že mu byla žalovaná dlouhodobě a pravidelně nevěrná a podváděla jej se svým nehygienickým, nevzdělaným a lenošným , Anonymizováno, milencem. Vědomě se dopouštěla podvodu, což mu způsobilo duševní útrapy a trauma, kterého se nezbaví do konce života, a porušila tak § 687 odst. 2 občanského zákoníku. Za toto porušení musí následovat trest, a proto jí vystavil účet v podobě finančního trestu. Uznání dluhu ze dne , datum, je tak de facto pevně domluvený účet mezi žalobcem ažalovanou za porušení zákona a odporného podvodu, kterého se dlouhodobě dopouštěla vůči jeho osobě. Toto uznání dluhu je proto také možno kvalifikovat jako pokutu za dlouhodobou nevěru nebo pokutu za , podezřelý výraz, uspokojování se s , Anonymizováno, milencem.“g) Usnesením ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, (právní moc , datum, ), soud prvního stupně připustil změnu žaloby podle podání žalobce ze dne , datum, .11. Sporné řízení je ovládáno dispoziční zásadou, podle níž je soud vázán žalobou, tedy způsobem, jakým žalobce vymezil předmět řízení. Nárok uplatněný žalobou je určen vylíčením rozhodujících skutkových okolností a petitem; právní kvalifikace nároku není pro soud závazná. Soud je tak vázán skutkem vymezeným v žalobě. Přiznal-li by plnění z jiného skutkového základu, rozhodl by o jiném nároku, než který žalobce učinil předmětem řízení (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1934/2001, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 10/2004).12. Podaná žaloba může v průběhu řízení doznat změny v obsahu toho, čeho se žalobce žalobou domáhá (v tzv. žalobním petitu), nebo ve vylíčení skutkového základu uplatněného práva. Tím se žalobci umožňuje přizpůsobit obsah žaloby i své požadavky nejen novým poznatkům a okolnostem zjištěným v průběhu řízení, ale také procesním či hmotněprávním změnám, ukazujeli se, že původní tvrzení či návrh již neobstojí.13. Soud prvního stupně na základě skutkových tvrzení žalobce, jak byla výše rekapitulována, učinil správný právní závěr, že nevěru jednoho z manželů nelze sankcionovat, neboť zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, s takovým jednáním nespojuje žádnou sankci. Odvolací soud k tomu dodává, že ani žádný jiný právní předpis nespojuje s porušením manželské věrnosti finanční sankci.14. Náhrada nákladů řízení účastníků před soudem prvního stupně:Soud prvního stupně správně rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky podle § 142 odst. 1 o. s. ř., včetně jejich skladby a výše. Odvolací soud v podrobnostech odkazuje na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně v 10. odstavci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 6. 2025, sp. zn. 29 Cdo 487/2025).15. Závěr:16. Odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, neboť je ve výrocích věcně správný (výrok I. tohoto rozsudku).17. Náhrada nákladů odvolacího řízení:18. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce neměl v odvolacím řízení úspěch, je proto povinen zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši , Anonymizováno, Kč (výrok II. tohoto rozsudku), které tvoří:a) mimosmluvní odměna advokáta za 2 úkony právní služby po , Anonymizováno, Kč (vyjádření k odvolání ze dne , datum, , účast na jednání před odvolacím soudem dne , datum, ) podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“),b) náhrada hotových výdajů advokáta za 2 úkony právní služby po , Anonymizováno, Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu,c) náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši , Anonymizováno, Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.