70 Co 163/2025-123 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na určení, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. , číslo, , parc. , číslo, a parc. , číslo, , zapsaných v katastru nemovitostí pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, na LV , číslo, (I. výrok). Současně žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč (II. výrok).2. Soud prvního stupně takto zamítl žalobu na určení vlastnictví k předmětným pozemkům odvíjenou žalobkyní z toho, že v souladu s čl. VI odst. 6.5. kupní smlouvy ze dne 20. 9. 2018 využila své právo na vrácení převedených práv k nemovitostem dle § 3a zákona č. 416/2009 Sb., neboť dle jejího názoru nedošlo k zahájení uskutečňování účelu převodu do 5 let od uzavření smlouvy.3. Soud prvního stupně zjistil, že mezi účastníky byla dne 20. 9. 2018 uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě převedla žalobkyně na žalovaného vlastnické právo k předmětným pozemkům za sjednanou kupní cenu 1 760 000 Kč, přičemž v čl. VI odst. 6.5 smlouvy je ujednáno právo žalobkyně na vrácení převedených práv, pokud nebude zahájeno uskutečňování účelu převodu do 5 let od uzavření smlouvy. Žalobkyně tento požadavek uplatnila dopisem ze dne 24. 6. 2024. Z vydaného územního rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby ze dne 9. 2. 2007 vyplývá, že Stavba je v tomto rozhodnutí vymezena tak, že součástí Stavby jsou mimo jiné i objekty staveniště – demolice rodinných domů, zahradních a hospodářských objektů, elektro a sdělovací objekty – přeložky VVN, VN a NN el. vedení, objekty trubních vedení – přeložky plynovodů. Žalovaný od roku 2016 dosud za účelem přípravy stavby silnice , číslo, , adresa, , obchvat, realizoval řadu kompenzačních opatření, provedl přeložky NN el. vedení a VTL plynovodu, provedl demolici rodinného domu, přesun geofondu vinice a v roce 2022 byl mimo jiné i na všech třech pozemcích původně ve vlastnictví žalobkyně realizován pyrotechnický průzkum.4. V rámci právního hodnocení věci soud prvního stupně dovodil, že žalobkyně má na podané určovací žalobě právní zájem vzhledem k tomu, že žalovaný je v katastru nemovitostí evidován jako vlastník předmětných pozemků a tento zápis podle ní neodpovídá skutečnému stavu. Žaloba ovšem není důvodná, neboť uskutečňování účelu převodu ve smyslu § 3a zákona č. 416/2009 Sb. bylo podle výše učiněných skutkových zjištění zahájeno, přičemž s poukazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2013, sp. zn. 21 Cdo 1999/2012, lze za zahájení uskutečňování účelu převodu považovat i přípravné práce předcházející realizaci samotné stavby.5. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání, kterým se domáhala jeho změny vyhověním žalobě. Namítla, že územní rozhodnutí bylo vydáno v roce 2007, smlouva byla uzavřena v roce 2018 a do dnešního dne nebylo vydáno ani stavební povolení předmětné stavby, natož aby byla stavba vůbec zahájena. Právní názor soudu prvního stupně by znamenal, že čl. 6.5. smlouvy či § 3a zákona č. 416/2009 Sb. nemohou být nikdy aplikovány bez ohledu na skutečnost, zda samotná stavba obchvatu bude reálně zahájena či nikoli. Cena nemovitostí v čase roste a význam ochranné lhůty spočívá i v tom, že k vynucenému výkupu pozemků nebude přistupováno předčasně a tím nebude stát na úkor původních vlastníků dosahovat nižších výkupních cen. V doplnění odvolání pak žalobkyně uvedla, že pojem zahájení uskutečňování účelu převodu je neurčitým právním pojmem, který nutno vyložit tak, aby ochranná lhůta měla reálný obsah, přičemž smysl § 3a zákona č. 416/2009 Sb. je zjevně ochranný pro původního vlastníka pozemku. V pochybnostech je navíc třeba neurčitý výraz vyložit k tíži toho, kdo jej do smluvního textu jako první vtělil (§ 557 o. z.). Výklad prosazovaný soudem prvního stupně činí z pětileté lhůty prázdné ustanovení, neboť jakákoli minimální aktivita, ba dokonce aktivita realizovaná ještě před samotným uzavřením smlouvy, by postačovala k jejímu splnění. Za zahájení uskutečňování účelu převodu lze tedy považovat toliko úkony, které objektivně představují samotnou realizaci smlouvy, a z povahy věci takové úkony nemohou předcházet pravomocnému stavebnímu povolení stavby, které ve věci nebylo dosud vydáno. Pyrotechnický průzkum je svou povahou činností zjišťovací a přípravnou a nemůže představovat realizaci stavby. Položila hypotetickou otázku, jaký by byl následek případného zamítnutí návrhu na vydání stavebního povolení předmětné stavby v kontextu nároku žalobkyně na vrácení jejího pozemku. Konečný výsledek by v takto předpokládaném případě byl takový, že je žalobkyni odňato vlastnické právo, a přesto stát (potažmo žalovaný) odňaté pozemky nevyužije k účelu, pro který je nabyl, což by zakládalo flagrantní porušení ústavně zaručených práv dle čl. 11 Listiny. Teprve jakékoli „první kopnutí do země“ ve lhůtě 24 měsíců od právní moci stavebního povolení má za následek, že stavbu bude přípustné realizovat, a není již rozhodné, jak dlouho stavba potrvá.6. Žalovaný navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Uvedl, že s ohledem na absenci legální definice je namístě extenzivnější výklad pojmu zahájení uskutečňování účelu převodu a opačný výklad by v řadě případů znamenal zmaření investice bez ohledu na aktivní činnost kupujícího. Nadto v konkrétním případě byla ve lhůtě do 5 let zahájena a v některých případech i ukončena řada faktických činností souvisejících s realizací stavby , číslo, , adresa, , obchvat (např. realizace kompenzačních opatření, přesun šlechtitelské stanice, odstranění stavby, realizace 3 SO). Přímo na pozemcích, které jsou předmětem žaloby, byl v termínu od 1. 6. 2022 do 30. 11. 2022 realizován pyrotechnický průzkum pro stavbu , číslo, , adresa, – obchvat. Je proto správný názor soudu prvního stupně, že uskutečňování účelu převodu bylo zahájeno, který odpovídá i odborné literatuře.7. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení mu předcházející i nad rámec odvolacích důvodů, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.8. Odvoláním napadaný právní názor soudu prvního stupně týkající se pojmu uskutečňování účelu převodu dle § 3a zákona č. 416/2009 Sb. je věcně správný a má oporu v judikatuře i odborné literatuře, týkajících se obdobného pojmu uskutečňování účelu vyvlastnění dle § 26 odst. 1 zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění. Žalobkyně přitom dezinterpretuje právní podstatu celého problému, pokud dovozuje, že daný pojem může být splněn až „prvním kopnutím do země“ na základě stavebního povolení (či snad případně alespoň existencí stavebního povolení vůbec).9. Odborná literatura totiž považuje s ohledem na jazykový výklad i výklad e ratione legis za správné judikatorní závěry, dle kterých není nutné, aby došlo k zahájení uskutečňování účelu přímo na pozemku, ale postačí zahájení uskutečňování účelu obecně na jakémkoli pozemku (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1999/2012). Uvádí, že s ohledem na absenci legální definice je namístě extenzivnější výklad předmětného pojmu, a za zahájení účelu vyvlastnění lze přinejmenším považovat již zahájení územního řízení a následného stavebního řízení, popřípadě zahájení společného územního a stavebního řízení. S ohledem na délku nejrůznějších povolovacích procesů podle stavebního zákona i složkových předpisů v České republice by bylo ve většině případů velmi obtížné fakticky zahájit na vyvlastňovaném pozemku stavební činnost ve stanovené lhůtě a opačný případ by znamenal zmaření investice vyvlastnitele, a to bez ohledu na jeho (ne)činnost (viz Grygar, T. Problematické otázky zrušení vyvlastnění dle části šesté vyvlastňovacího zákona. Bulletin advokacie 4/2020, s. 33 a násl.).10. Také komentář k zákonu o vyvlastnění uvádí, že uskutečňování účelu vyvlastnění může mít dvojí povahu, a to buď faktickou nebo právní. Faktickou činností je např. skrývka půdy či bourací práce na stavbě, právní činností je např. podání žádosti ke stavebnímu úřadu o povolení k odstranění stavby. Z dikce právní normy jednoznačně vyplývá, že postačí zahájit takovou činnost, a není tedy nutné, aby v průběhu lhůty byl účel vyvlastnění dosažen. Jak rozhodl Nejvyšší soud v již zmíněném rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1999/2012, není významné, zda k provádění konkrétních stavebních prací došlo právě na vyvlastněných pozemcích - viz komentář k § 24 in Hanák, J., Židek, D., Černocký, R. Zákon o vyvlastnění: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. ASPI_ID KO184_2006CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.11. Zastávaný výklad má svůj odraz také v judikatuře Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 29. 6. 2022, sp. zn. 2 As 286/2021, judikoval, že prizmatem citovaného rozsudku Nejvyššího soudu vyvlastnitel započal s užívá