70 Co 69/2025-172 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl, že jsou žalovaní povinni vyklidit a žalobci předat dvoupokojový byt č. 3 (1. pokoj o výměře 25,80 m², 2. pokoj o výměře 15,40 m², 3. kuchyň o výměře 8,20 m²) a dvoupokojový byt č. 1 o dispozici 2 + 1, podlahové ploše 59,45 m², nacházející se v prvním poschodí (II. NP) budovy , číslo, , která stojí na pozemku , číslo, v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, , zapsaném na listu vlastnictví , číslo, u , právnická osoba, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci rozsudku (I. výrok). Dále soud prvního stupně uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně nahradit žalobci k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 26 303,30 Kč (II. výrok) a ustanovené opatrovnici přiznal odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 13 500 Kč (III. výrok).2. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce prokázal nutnost provést opravu bytů na základě příkazu orgánu veřejné moci. Splnil taktéž svoji povinnost oznámit žalovaným nejméně 3 měsíce před zahájením prací povahu prací, předpokládaný den jejich zahájení, odhad jejich trvání, nezbytnou dobu vyklizení a současně ve výzvě žalované poučil o následcích odmítnutí vyklizení. Žalobce také poskytl žalovaným přiměřenou zálohu ve výši 30 000 Kč a žalobu na vyklizení bytu podal včas. Soud prvního stupně měl za to, že byl dostatečně prokázán stav pronajatého bytu; byt je v havarijním stavu, k bydlení nevhodný a ohrožující život a zdraví osob.3. Proti tomuto rozsudku podali odvolání žalovaní a navrhli jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dle jejich názoru soud prvního stupně pochybil, když nepřipustil žádný z žalovanými navržených důkazů (svědecké výpovědi , jméno FO, , , jméno FO, , jednatele žalobkyně – , jméno FO, , , právnická osoba, v , adresa, , odboru památkové péče). Žalovaní dále upozornili na to, že žalobkyně k prokázání svých tvrzení o stavu nemovitostí předložila posudek statika , jméno FO, , který byl zpracován v srpnu 2021 a je tedy 3 roky starý. V tomto posudku odkazuje zpracovatel na řešení z roku 2013, tedy na dobu více než 10 let od podaného žalobního návrhu. Žalovaní uvedli, že je tento posudek neaktuální, neodpovídá reálnému stavu nemovitostí a žádali, aby soud prvního stupně provedl šetření na místě samém. Opakovaně ve svých vyjádřeních uváděli, že užívané nemovitosti jsou v dobrém stavu, kdy tyto nemovitosti užívají a jsou s jejich stavem spokojeni. Za situace, kdy jsou mezi tvrzeními účastníků takové podstatné rozpory, měl soud prvního stupně dostatečně zjistit skutkový stav věci, tedy provést navržené svědecké výpovědi osob, které se v předmětných nemovitostech každodenně pohybují a mohou se tak vyjádřit k jejich stavu. V případě, že by soud prvního stupně nevyslechl navržené svědky žalovaných, tak měl alespoň v souladu s § 130 odst. 2 o. s. ř. provést navržené ohledání na místě. Namísto toho soud prvního stupně rozhodl o stavu nemovitosti na základě posudku statika, který je několik let starý, a nezjišťoval, v jakém stavu se dané nemovitosti nacházejí v době rozhodování o podané žalobě. Takový postup je však v případě, kdy obecné soudy nezhodnotily skutková zjištění, která vyšla v řízení najevo, případně byla namítána účastníky řízení, a dostatečným způsobem neodůvodnily jejich irelevantnost, v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny i s čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Žalovaní mají za to, že soud prvního stupně pochybil, když neprovedl žalovanými navržené důkazy, nezjistil dostatečně stav předmětných nemovitostí, a tak dospěl k nesprávnému zjištění skutkového stavu věci.4. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Uvedl, že soud není povinen provést všechny účastníky navržené důkazy, nýbrž je oprávněn (a povinen) v každé fázi řízení vážit, které důkazy vzhledem k uplatněnému nároku či tvrzením jednotlivých účastníků je třeba provést. Soud však musí o vznesených návrzích rozhodnout a pokud účastníky řízení vzneseným důkazním návrhům nevyhoví, pak musí ve svém rozhodnutí vyložit, z jakých důvodů navržené důkazy neprovedl, resp. je nepřevzal pro základ svých skutkových zjištění. Toto bylo v řízení před soudem prvního splněno, poněvadž z protokolu a z odůvodnění rozsudku jednoznačně vyplývá odůvodnění v tom smyslu, že skutkový stav byl již zjištěn dostatečně pro rozhodnutí ve věci. Dále žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2007, sp. zn. 21 Cdo 731/2006, a uvedl, že z judikatury vyplývá, že při objasňování skutkového stavu věci soud měl dbát na to, aby byly provedeny takové z navržených důkazů, které jsou v daném případě k prokázání sporných skutečností nejvhodnější. Je-li k prokázání sporné skutečnosti navrhováno více důkazů, může vhodnost důkazu určovat také jeho povaha. V projednávané věci není stav nemovité věci prokazován jen znaleckým posudkem, ale též ze zápisů z jednání na místě. Ze všech těchto důkazů jednoznačně vyplývá zcela havarijní stav nemovitosti. Důkazní návrhy žalovaných mají za cíl jen obstrukční jednání a jde o zdržovací taktiku žalovaných, což ostatně vyplývá i z toho, že po více než sedm měsíců byla řešena problematika zaplacení soudního poplatku s podáním odvolání.5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) konstatuje, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnými subjekty (§ 201 o. s. ř.), s výjimkou odvolání proti III. výroku (viz níže) směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.).6. Provedením lustrace v informačním systému základních registrů odvolací soud zjistil, že 1. žalovaný dne , datum, zemřel.7. Soud kdykoliv za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky řízení; jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví (§ 103 ve spojení s § 104 odst. 1 věty první o. s. ř.).8. V případě, že manželé měli společné nájemní právo k bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, a jeden z manželů zemřel, stane se jediným nájemcem pozůstalý manžel (§ 766 odst. 1 o. z.). Nedochází k dědění a neuplatní se úprava přechodu nájmu; nájemní právo pozůstalého manžela pouze přestává být omezeno nájemním právem manžela zemřelého (viz Hulmák, M. In: Králíčková, Z. a kol. M. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, výklad k § 766, marg. č. 7.). Ve vztahu k nájmu bytu zde tudíž neexistuje právo, které by bylo způsobilé v důsledku úmrtí jednoho z manželů přejít na jeho právní nástupce a jež by umožňovalo pokračování řízení s těmito nástupci (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2007, sp. zn. 26 Cdo 903/2007).9. Podle § 107 odst. 5 o. s. ř. neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Podle § 107 odst. 5 o. s. ř. ve znění do 31. 12. 2013, neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Řízení zastaví soud zejména tehdy, zemře-li manžel před pravomocným skončením řízení o rozvod, o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je nebo není, pokud zákon nedovoluje, aby se v řízení pokračovalo, řízení též zastaví, zemře-li partner před pravomocným skončením řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství; bylo-li již o věci rozhodnuto, soud současně toto rozhodnutí zruší.10. Z důvodové zprávy k zákonu č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, kterým došlo k výše uvedené změně § 107 odst. 5 o. s. ř., vyplývá, že ke změně tohoto odstavce došlo v souvislosti s odstraněním pasáží ohledně nesporného řízení z občanského soudního řádu. Pochybením zákonodárce však z tohoto odstavce vypadla pasáž ohledně zrušení předešlého rozhodnutí a zbyla pouze část ohledně zastavení řízení. V důsledku novelizace o. s. ř. tak již § 107 odst. 5 o. s. ř. neobsahuje (s účinností od 1. 1. 2014) ve vztahu k zastavení řízení pro smrt účastníka ustanovení o tom, že bylo-li již o věci rozhodnuto, soud současně toto rozhodnutí zruší.11. Jelikož tedy dosavadní 1. žalovaný ztratil v průběhu řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než bylo řízení pravomocně skončeno, a povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat, rozhodl odvolací soud na základě § 107 odst. 1 a 5 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. tak, že v této části odstranil vydaný rozsudek jeho zrušením a zastavením řízení.12. Podle § 2259 o. z. nájemce je povinen strpět úpravu bytu nebo domu, popřípadě jeho přestavbu nebo jinou změnu, jen nesníží-li hodnotu bydlení a lze-li ji provést bez většího nepohodlí pro nájemce, nebo provádí-li ji pronajímatel na příkaz orgánu veřejné moci, anebo hrozí-li přímo zvlášť závažná újma. V ostatních případech lze změnu provést jen se souhlasem nájemce.13. Podle § 2260 odst. 1 o. z. nevyžaduje-li se nájemcův souhlas k provedení úpravy, přestavby nebo jiné změny bytu nebo domu vyžadující vyklizení bytu, má pronajímatel právo započít s prováděním prací až poté, co se vůči nájemci zaváže poskytnout přiměřenou náhradu účelných nákladů, které nájemci vzniknou v souvislosti s