74 Co 123/2025-100 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem Městský soud v Brně (dále jen „soud“ či „soud prvního stupně“) uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 15 832,37 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 29. 4. 2023 do zaplacení a částku 1 200 Kč (I. výrok), zamítl žalobu o zaplacení částky 24 470,27 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 29. 4. 2023 do zaplacení a částky 3 600 Kč (II. výrok) a žalobci uložil nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 3 104 Kč (III. výrok).2. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázány následující skutečnosti:a) Společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „předchůdce žalobce“), uzavřela s žalovaným dne 20. 5. 2021 smlouvu o podnájmu vozidla č. , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“).b) Předmětem Smlouvy byl podnájem vozidla registrační značky , SPZ, (dále jen „Vozidlo“) s povoleným nájezdem 1 666 km/měsíc.c) Žalovaný se zavázal hradit za Vozidlo nájemné.d) Smluvní strany si dohodly pro případ nájezdu vyššího než 3 000 km nad dohodnutý nájezd sazbu 9,82 Kč bez DPH za přejetý kilometr.e) Předchůdce žalobce předal žalovanému Vozidlo dne 24. 5. 2021 se stavem tachometru 21 581 km.f) Žalovaný vrátil Vozidlo dne 27. 2. 2023 se stavem tachometru 60 109 km.g) Předchůdce žalobce žalovanému vyúčtoval částku 15 832,37 Kč za kilometry najeté nad dohodnutý rámec, které současně ponížil o slevu ve výši 7 910,13 Kč. Dále vyúčtoval náklady za čištění vozu ve výši 968 Kč, náklady za rovnání levé zadní bočnice ve výši 15 000 Kč, podnájemné za období od 1. 3. do 17. 3. 2023 ve výši 7 292,27 Kč a poplatek za upomínání 2 x 605 Kč.h) Žalobce se stal věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 10. 10. 2023. Předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky přípisem ze dne 26. 10. 2023.3. Na základě výše zjištěného skutkového stavu dospěl soud v rovině právního posouzení věcivycházeje z § 2215 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, k následujícím závěrům:a) Smlouva zanikla dne 27. 2. 2023.b) Nárok na nájemné za následující období od 1. 3. 2023 do 17. 3. 2023 není důvodný.c) Žalobce neprokázal, že by žalovaný vrátil Vozidlo poškozené či znečištěné. Nárok na náklady za čištění Vozidla a jeho opravu není důvodný.d) Žalovaný za dobu pronájmu (21 měsíců) najel o 3 542 km více, než stanovila Smlouva. Byl by tedy povinen uhradit předchůdci žalobce částku 34 782,44 Kč (3 542 km x 9,82 Kč), resp. po zohlednění zjištěné slevy částku 28 245,14 Kč. Nárok žalobce na uplatněnou částku ve výši 15 832,37 Kč je důvodný, a to včetně uplatněného zákonného úroku z prodlení.e) Závazek uhradit přejeté kilometry je vzájemným závazkem mezi podnikateli. Nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč je proto důvodný.f) O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř.4. Proti části I. výroku, ve které soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 7 910,13 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 29. 4. 2023 do zaplacení, a III. výroku, podal žalovaný odvolání. Namítl, že soud překročil žalobní petit, když žalobci přiznal za tzv. přejeté kilometry částku 15 832,37 Kč namísto částky 7 922,24 Kč. Vytkl soudu, že nesprávně vyhodnotil provedený důkaz fakturou č. , Anonymizováno, . Zdůraznil, že předchůdce žalobce nemohl žalobci postoupit více, než činil jeho nárok a žalobce nemůže požadovat více, než požadoval sám jeho předchůdce. Zpochybnil i souhrnný výpočet přejetých kilometrů provedený soudem, když nebylo ze Smlouvy zřejmé, jak správně vypočítat celkovou dobu užívání Vozidla a od toho se odvíjející počet skutečně přejetých kilometrů. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek změnil a žalobu v odvoláním napadeném rozsahu zamítl a žalovanému přiznal odpovídající náhradu nákladů řízení.5. Žalobce se ve vyjádření k odvolání žalovaného ztotožnil se závěry soudu. Navrhl rozsudek v odvoláním napadené části potvrdit.6. Účastníci a jejich právní zástupci se z účasti na jednání odvolacího soudu nařízeného na 21. 1. 2026 omluvili. Souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti. Odvolací soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti obou účastníků.7. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), a bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a řízení mu předcházející, v mezích, ve kterých se odvolatel přezkoumání rozhodnutí domáhal, i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny, a po nařízeném jednání (§ 214 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání je ve své podstatě důvodné.8. Odvolací soud vyšel z pravomocné části I. výroku rozsudku, kterou byla žalobci přiznána částka 7 922,24 Kč za přejeté kilometry spolu s úrokem z prodlení z této částky od 29. 4. 2023 do zaplacení a náhrada nákladů spojených s uplatněnou pohledávkou ve výši 1 200 Kč, jakož i z pravomocného II. výroku rozsudku.9. Předmětem odvolacího řízení byla otázka, jaká konkrétní částka za přejeté kilometry žalobci náleží. Zda částka 15 832,37 Kč, která byla žalovanému soudem přiznána, nebo pouze částka 7 922,24 Kč, která byla žalovanému po započtení poskytnuté slevy ve výši 7 910,13 Kč předchůdcem žalobce skutečně vyúčtována.10. Z obsahu spisu se podává, že žalobce uplatnil žalobou ze dne 1. 10. 2024 z titulu Smlouvy nárok na zaplacení částek:a) 7 292,27 Kč za nájemné za období od 1. 3. 2023 do 17. 3. 2023,b) 1 210 Kč (2 x 605 Kč) za upomínky,c) 15 000 Kč za poškození Vozidla,d) 968 Kč za čištění Vozidlaae) 15 832,37 Kč za přejeté kilometry;celkem částku 40 302,64 Kč.11. Odvolací soud v souladu s § 213 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 213a odst. 1 o. s. ř. zopakoval dokazování fakturami ze dne 1. 3. 2023, č. , Anonymizováno, , ze dne 20. 3. 2023, č. , Anonymizováno, , ze dne 24. 3. 2023, č. , Anonymizováno, ze dne 14. 4. 2023, č. , Anonymizováno, , smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 10. 2023, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 26. 10. 2023 a podacím lístkem ze dne 26. 10. 2023.12. Z faktury ze dne 1. 3. 2023, č. , Anonymizováno, , má odvolací soud za prokázané, že předchůdce žalobce vyúčtoval žalovanému na nájemném za období od 1. 3. 2023 do 17. 3. 2023 částku 7 292,27 Kč.13. Z faktury ze dne 20. 3. 2023, č. , Anonymizováno, , bylo prokázáno, že předchůdce žalobce vyúčtoval žalovanému částku 7 922,24 Kč za přejeté kilometry (15 832,37 Kč – poskytnutá sleva 7 910,13 Kč). Dále vyúčtoval částku 968 Kč za čištění vozu a částku 15 000 Kč za rovnání bočnic Vozidla. Faktura byla splatná 3. 4. 2023.14. Fakturou ze dne 24. 3. 2023, č. , Anonymizováno, , bylo zjištěno, že předchůdce žalobce vyúčtoval žalovanému penále ve výši 605 Kč za vystavení druhé upomínky k faktuře č. , Anonymizováno, .15. Fakturou ze dne 14. 4. 2023, č. , Anonymizováno, , bylo prokázáno, že předchůdce žalobce vyúčtoval žalovanému penále ve výši 605 Kč za vystavení druhé upomínky k faktuře č. , Anonymizováno, .16. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 26. 10. 2023 předchůdce žalobce žalovanému oznámil, že pohledávku z titulu Smlouvy ve výši 32 392,51 Kč postoupil žalobci.17. Dle příslušného podacího lístku bylo oznámení o postoupení pohledávky zasláno žalovanému dne 26. 10. 2023.18. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 10. 2023 bylo zjištěno, že předchůdce žalobce postoupil pohledávky specifikované v příloze č. 1 smlouvy. Tato příloha nebyla obsahem spisu.19. Z důkazů, které měl odvolací soud k dispozici, vyplynulo, že předchůdce žalobce žalovanému v souvislosti se Smlouvou vyúčtoval výše specifikovanými fakturami v souhrnu částku 32 392,51 Kč, která přesně odpovídá částce, jež figuruje v oznámení o postoupení pohledávky.20. Žalobce však přesto uplatnil žalobou částku 40 302,64 Kč, která zcela zjevně odpovídá vyfakturované částce bez zohlednění poskytnuté slevy na přejeté kilometry (32 392,51 Kč + 7 910,13 Kč).21. Žalobce netvrdil ani neprokázal, že by snad na něj byla hypoteticky (nelogicky) postoupena za přejeté kilometry celá částka 15 832,37 Kč (bez započtení poskytnuté slevy). Žalobce se svojí neúčastí u jednání odvolacího soudu zbavil možnosti být poučen dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby v tomto směru uvedl odpovídající skutková tvrzení a označil k nim důkazy. Nadto byl žalobce v souvislosti s nařízením jednání odvolacího soudu jednoduchým přípisem vyzván, aby odvolacímu soudu předložil přílohu č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek. Výzva však zůstala zcela bez reakce. Žalobce tedy v soudním řízení nijak nevysvětlil, z jakého konkrétního důvodu požadoval za přejeté kilometry částku 15 832,37 Kč.22. Na podkladě provedeného dokazování má žalobce