74 Co 98/2025-292 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem Městský soud v Brně (dále jen „soud“ či „soud prvního stupně“) uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 236 257 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 58 532 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 43 261 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 134 464 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení (I. výrok) a nahradit žalobci náklady řízení ve výši 103 867 Kč (II. výrok).2. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázány následující skutečnosti:a) Žalobce provedl pro žalovaného podle jeho pokynů elektroinstalaci v konstrukcích dvou mobilheimů označených čísly 2 a 3 a na stavbě rodinného domu v , Anonymizováno, .b) V každém jednotlivém případě si strany sjednaly konkrétní rozsah a obsah díla.c) Cena díla se odvíjela od množství spotřebovaného materiálu a provedených prací.d) Výše jednotkových cen byla mezi účastníky sjednána již na počátku v roce 2018 a platila dle zavedené praxe pro všechny postupně sjednávané smlouvy v rámci dlouhodobé spolupráce. Cena zahrnovala i náklady na dopravu a ekologickou likvidaci odpadu.e) Všechna díla byla žalobcem dokončena.f) Jednatel žalovaného osobně každé dílo převzal od jednatele žalobce po kontrole provedených prací.g) Fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 31. 1. 2022 žalobce vyúčtoval cenu elektroinstalace mobilheimu č. 2 ve výši 58 532 Kč splatnou dne 14. 2. 2022. Přílohou faktury byl soupis použitého materiálu a provedených prací.h) Fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 31. 1. 2022 žalobce vyúčtoval cenu elektroinstalace mobilheimu č. 3 ve výši 43 261 Kč splatnou dne 14. 2. 2022. Přílohou faktury byl soupis použitého materiálu a provedených prací.i) Fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 31. 1. 2022 žalobce vyúčtoval cenu elektroinstalace rodinného domu v Nesovicích ve výši 134 464 Kč splatnou dne 14. 2. 2022. Přílohou faktury byl soupis použitého materiálu a provedených prací.j) Žalovaný provedenou elektroinstalaci ani přes opakované výzvy neuhradil.k) Žalovaným tvrzená dohoda o protokolním předání díla nebyla prokázána.3. Na základě výše zjištěného skutkového stavu dospěl soud v rovině právního posouzení věci – vycházeje z § 2586, § 2604, § 2610 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, § 160 a § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) - k následujícím závěrům:a) Účastníci uzavřeli tři smlouvy o dílo.b) Sjednaná díla byla žalobcem provedena.c) Žalobce má právo na zaplacení ceny jednotlivých děl.d) Žalobci náleží úrok z prodlení od dnů následujících po lhůtě splatnosti jednotlivých faktur.e) V řízení úspěšnému žalobci soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení.4. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání. Vytkl soudu, že rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nesouhlasil se závěrem, že díla byla provedena, dokončena a předána. Namítl, že mezi účastníky bylo sjednáno písemné předání děl, ke kterému žalobce nikdy nepřistoupil. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítne.5. Žalobce se v replice k odvolání ztotožnil se závěry soudu prvního stupně. Poukázal na skutečnost, že provedená díla jsou dávno užívána klienty. Zopakoval, že se strany nedohodly na písemném předávacím protokolu. Tvrzení o takové dohodě žalovaný neprokázal. Zdůraznil, že jednatel žalovaného se k účastnickému výslechu nedostavil a svůj souhlas se svým výslechem odvolal. Žalovaný navíc sám potvrdil, že nikdy v průběhu předchozí spolupráce nebyl žádný předávací protokol vyhotovován. Dle žalobce žalovaný odvoláním pouze účelově prodlužuje spor.6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v mezích, ve kterých se odvolatel přezkoumání rozhodnutí domáhal i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny, a po nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že podané odvolání není důvodné.7. Z obsahu spisu se podává, že žalobce uplatnil nárok na úhradu ceny tří provedených elektroinstalací vyúčtovaných třemi fakturami ze dne 31. 1. 2022 (č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ). Žalovaný nárok neuznal, považoval jej za nedůvodný, fakturovaný v rozporu s dohodou účastníků, neboť práce nebyly doposud předány žalovanému. U jednání soudu dne 29. 11. 2024 upřesnil, že mezi stranami byla ujednána podmínka písemného předávacího protokolu. Nato bylo žalovanému soudem poskytnuto poučení o břemenu tvrzení a důkazním podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Žalovaný na poučení řádně reagoval podáním ze dne 18. 12. 2024, ve kterém označil k prokázání tvrzené dohody výslech jednatele žalovaného , jméno FO, . U následujícího jednání soudu prvního stupně konaného dne 21. 2. 2025 zástupce žalovaného prohlásil, že jednatel žalovaného se svým výslechem nesouhlasí. Nato soud prvního stupně rozhodl odvoláním napadeným rozsudkem.8. Odvolací soud souhlasí se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně. Pro stručnost odvolací soud odkazuje na odůvodnění soudu prvního stupně.9. Žalovaný odvolací námitku založil na tom, že soud nezjistil správně obsah dohody účastníků ohledně žalovaným tvrzené hmotněprávní podmínky pro vznik nároku na cenu díla v podobě písemného předávacího protokolu. Tuto námitku vznesl přesto, že sám zmařil provedení jediného důkazu navrženého k prokázání tohoto skutkového tvrzení. Odvolací soud proto považuje odvolání žalovaného za ryze účelové. Tuto skutečnost ilustruje i tvrzení žalovaného, který uvedl, že písemný předávací protokol byl dohodnut i ve všech předchozích zakázkách, avšak nikdy k jeho sepisu mezi stranami nedošlo. Nehledě na to, že žalobce takovou dohodu popřel, ze samostatných tvrzení žalovaného tak vyplynulo, že zavedenou praxí bylo písemný protokol nesepisovat. Na právě uvedeném nic nemůže změnit ani následující (ne zcela souladná) argumentace žalovaného, který u jednání odvolacího soudu uvedl, že skutečnost, že si strany v minulosti nepředaly díla prostřednictvím písemného předávacího protokolu, neznamená, že tato podmínka nebyla dohodnuta právě pro předmětné smlouvy o dílo. Strany mohou dle žalovaného v průběhu času totiž upřesňovat svoji obchodní praxi. Tuto možnost považuje odvolací soud za obecně možnou, žalovaný však prokázání takové verze sám zmařil. V tomto ohledu za zcela nepřiléhavou hodnotí odvolací soud námitku zástupce žalovaného, že soud prvního stupně neposkytl žalovanému procesní prostor k prokázání jeho skutkových tvrzení, když z obsahu spisu plyne pravý opak. Je zřejmé, že procesní postup soudu prvního stupně byl bezvadný. Naopak byl to žalovaný, kdo nevyužil v občanském soudním řízení možnost prokázat svá skutková tvrzení. Nepříznivý výsledek sporu je tak zjevně výsledkem procesního postupu samotného žalovaného. Naproti tomu žalobce poskytl soudu ucelený soubor důkazů prokazující bezezbytku důvodnost jím uplatněného nároku včetně požadovaného příslušenství.10. Soud prvního stupně pouze pochybil, když přiznal žalobci úrok z prodlení z částek 43 261 Kč a 134 464 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení, přestože žalobce dle žalobního petitu požadoval úrok z prodlení až od 15. 2. 2023. V rozsahu úroku z prodlení z uvedených částek za období od 15. 2. 2022 do 14. 2. 2023 tak soud překročil předmět řízení.11. S ohledem na vše výše uvedené odvolací soud rozsudek v části I. výroku, ve které soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 236 257 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 58 532 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 43 261 Kč od 15. 2. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 134 464 Kč od 15. 2. 2023 do zaplacení a ve správném II. výroku o nákladech řízení dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil (I. výrok tohoto rozsudku).12. Ve zbývající části I. výroku, ve které soud uložil žalovanému zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 43 261 Kč od 15. 2. 2022 do 14. 2. 2023 a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 134 464 Kč od 15. 2. 2022 do 14. 2. 2023, tj. v části, ve které soud nerespektoval předmět řízení, pak odvolací soud odvoláním napadený rozsudek bez dalšího zrušil (II. výrok tohoto rozsudku).13. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v odvolacím řízení zcela úspěšný, náleží mu proto plná náhrada nákladů odvolacího řízení sestávající z:odměny za zastoupení advokátem za dva úkony právní služby po 9 260 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 236 257 Kč; sepis vyjádření k odvolání ze dne 21. 5. 2025 a účast u jednání odvolacího soudu dne 7. 1. 2026) dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. g)