15 CO 301/2021-463 — Neznámý soud 69

1. Citovaným rozsudkem Okresní soud v Táboře (dále jen soud I. stupně) uložil žalované povinnost vydat žalobci movité věci uvedené v žalobě pod položkami 2), 3), 4), 7), 9), 10), 11), 13), 14), 16), 17), 18) (TV stolek na míru v obývacím pokoji nízký obdélníkový se zaoblenou zadní hranou v provedení masiv americký ořech a policový systém na míru pod velkým fixním oknem v obývacím pokoji v provedení masiv americký ořech), 19) (velký kuchyňský jídelní stůl na míru a 8 ks židlí k tomuto stolu (6 ks u stolu v jídelní části obývacího pokoje a 2 ks u kuchyňské linky), vše v provedení masiv americký ořech), 20) (postel na míru dvoulůžko (manželskou) umístěnou v suterénu domu v ložnici tzv. pokoje pro hosty, obdélníkový stolek pro TV, obdélníkový konferenční stolek a skříňky na boty s uzavíratelnými dvířky umístěné v suterénu domu v kuchyni tzv. pokoje pro hosty, vše v provedení imitace ořech a výplně dýha), a 21) (nábytek [příjmení], a to 1 ks jídelní stůl masiv dub 180x90 cm model [anonymizováno] 92 U – medové barvy se 4 ks jídelní židle masiv dub, 1 ks sedačky z textilní kůže – koženky bílé se 3 místy a 2 područkami, 1 ks sofa z textilní kůže – koženky bílé se 2 místy a 2 područkami, vše vyjma 3 židlí (ty po jedné na terase, v kůlně u šedé linky a v místnosti u sušičky) umístěné v suterénu domu v kuchyni tzv. pokoje pro hosty, 1 ks sofa 2,5 místa s dvěma područkami zn. [anonymizováno], typ [anonymizováno] kožené černé barvy, elektricky stavitelné, 1 ks křeslo zn. [anonymizováno], typ [anonymizováno] v hale u krbu, 1 ks křeslo zn. [anonymizováno], typ [anonymizováno] kožené černé barvy, manuálně stavitelné s hliníkovými nohami umístěné v obývacím pokoji, 6 ks díl sedací soupravy bez područek kožené bílé barvy [značka automobilu] [anonymizováno], 1 ks rohový díl sedací soupravy bez područek kožený bílé barvy [značka automobilu] [anonymizováno], 1 ks podnožky – taburet pravoúhlý kožený bílý [značka automobilu] [anonymizováno] a 1 ks podnožky – taburet čtvrtkruhový kožený [značka automobilu] [anonymizováno] – vše souprava umístěná v obývacím pokoji a prostoru jídelny v přízemí domu), to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (odst. I.), zamítl žalobu v části, jíž se žalobce domáhal vydání movitých věcí pod položkami 1), 5), 6), 8), 10), 11), 12), 13) (odst. II.), a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10 496,22 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (odst. III.). 2. Dle odůvodnění rozsudku se žalobce domáhal vydání movitých věcí rozdělených do celkem 21 položek (ohledně části věcí vzal žalobu zpět a řízení bylo zastaveno) s tvrzením, že účastníci uzavřeli dne [datum] manželství, které bylo rozvedeno k [datum], přičemž před uzavřením manželství došlo účastníky k výstavbě rodinného domu na adrese [obec a číslo], který mají v podílovém spoluvlastnictví; žalobce tento rodinný dům ještě před uzavřením manželství vybavil movitými věcmi, jejichž vydání se domáhá. Žalovaná k některým věcem uvedla, že se v nemovitosti nacházejí a je ochotna je žalobci vydat, ohledně částí věcí tvrdila, že jsou zabudovány do nemovitosti, tvoří její součást a vydat je nelze, a ohledně dalších věcí uvedla, že se v nemovitosti vůbec nenacházejí a nenacházely; zároveň vyjádřila pochybnosti o pravosti některých listin předložených žalobcem, jimiž dokládal své vlastnické právo. 3. Soud I. stupně k jednotlivým položkám provedl hodnocení relevantních důkazů a učinil závěry významné pro rozhodnutí ve věci. K položkám 18) až 20) předložil žalobce jako doklad o nabytí smlouvy o dílo uzavřené s dodavatelem [jméno] [příjmení] z [datum] na částku 48 000 Kč (položka 18)), z [datum] na částku 38 000 Kč (položka 19)) a z [datum] na částku 21 000 Kč (položka 20)). Tvrdila-li žalovaná, že v domě [obec a číslo] se skutečně nachází nábytek vyrobený [jméno] [příjmení], ovšem jiných rozměrů než tvrzených žalobcem, vyšel soud I. stupně ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], který potvrdil, že nábytek pro žalobce zhotovoval, na fotografiích ze spisu poznal nábytek, který byl v domě i při místním šetření soudu dne [datum], a jednoznačně potvrdil, že se jedná o nábytek vyrobený dle shora specifikovaných smluv o dílo. Potvrdil, že s nikým jiným, než se žalobcem při sjednávání smluv o dílo nejednal a že nábytek pro žalobce nedělal nikam jinam, než do nemovitosti [obec a číslo] (vyjma žalobcem specifikovaného nábytku dělal pro něho ještě skříňku pod umyvadlo do koupelny a není si jistý, zda jako poslední dělal tuto skříňku nebo TV stolek a policový systém pod položkou 18)). Přestože smlouvy o dílo již neměl k dispozici, na smlouvách založených ve spise potvrdil pravost svého podpisu i razítka. Namítala-li žalovaná, že nábytek má jiné rozměry, byly při místním šetření zjištěny soudem při měření dílčí rozdíly v rozměrech nábytku, které dle jeho názoru mohou být zčásti způsobeny tím, že se jedná o atypický nábytek a záleží, jakým způsobem je měřen. Vypověděl-li svědek [příjmení], že veškerý nábytek zhotovoval postupně v rozmezí 1 až 3 let, odpovídá to i datům uvedeným ve smlouvách o dílo. Pokud žalovaná předložila výpis z účtu žalobce, podle kterého dne [datum] byla svědku [příjmení] zaslána platba ve výši 37 400 Kč, neshoduje se uvedená částka se žádnou ze smluv o dílo a nelze dovodit, že by byla zaplacena za TV stolek na míru a policový systém uvedený pod položkou 18); s ohledem na výpověď svědka [příjmení] nelze vyloučit, že uvedená platba se vztahovala ke skříňce pod umyvadlo v koupelně (která není předmětem žaloby). Pokud nábytek nemá rozměry uvedené ve smlouvách o dílo a dle tvrzení žalované byly tyto smlouvy vytvořeny dodatečně, svědčí dle názoru soudu odlišné rozměry spíše pro pravost listin, neboť smlouva o dílo se při výrobě nábytku na zakázku sepisuje obvykle předem v době, kdy není konkrétní nábytek vyhotoven a v průběhu výroby může dojít ke změnám rozměrů s ohledem na situaci na místě samém. Jelikož svědek [příjmení] potvrdil, že žádný jiný nábytek obdobného typu pro žalobce nedělal, soud nepovažoval za potřebné vyhotovovat znalecký posudek ke stanovení pravosti smluv o dílo. Protože objednatelem uvedeného nábytku byl žalobce a nábytek byl objednán i vyroben před uzavřením manželství se žalovanou, lze dovodit existenci výlučného vlastnického práva žalobce. 4. K nábytku pod položkou 21) měl soud doklady předloženými žalobcem (kupní smlouva a účet č. HI7054250-3 ze dne [datum] s uvedením jména zákazníka [jméno] [příjmení], doklad o doručení nábytku s výdejem zboží [datum] a [datum] a doklad o odeslání zboží dopravcem z [anonymizováno] do [anonymizováno] u [obec]) za prokázané, že žalobce tento nábytek zakoupil v Německu kupní smlouvou uzavřenou [datum] a v prosinci 2011 mu byl dodán na adresu [adresa]. Namítala-li žalovaná, že takový nábytek v domě není a nesouhlasí ani rozměry, soud I. stupně podrobně uvedl, kde a jaké části uvedeného nábytku byly v domě nalezeny při místním šetření. Namítala-li žalovaná, že se jedná o nábytek [značka automobilu], nikoliv [anonymizováno], z katalogového označení zboží vyplývá, že se jedná o nábytek výrobce [anonymizováno], typ [anonymizováno]; na sedací soupravě se pak nachází značka [příjmení] d’Ax a odpovídá katalogu předloženému žalobcem. Jelikož nábytek nalezený při místním šetření v domě se typově, barevně, označením a počtem kusů zcela shoduje s nábytkem požadovaným žalobcem, potom s ohledem na atypické tvary a měkký materiál nábytku nelze trvat na tom, aby žalobce označil přesně jednotlivé rozměry nábytku dle faktického stavu. Doklad obchodního domu [příjmení] předložený žalovanou (č. l. 256 spisu) pak neodpovídá žádné z cen předmětů dle kupní smlouvy z [datum] a nelze jej považovat za důkaz, že nábytek pod položkou 21) platila žalovaná. 5. S ohledem na ust. § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), posuzoval soud I. stupně otázku vlastnického práva žalobce podle právních předpisů platných v době nabytí movitých věcí, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.). Vyšel pak z ust. § 132 odst. 1 obč. zák. (nabývání vlastnictví věci), ust. § 588 a násl. obč. zák. (právní úprava kupní smlouvy) a § 631 a násl. obč. zák. (úprava smlouvy o dílo) se závěrem, že v případě položky 21) se jednalo o koupi věcí již hotových v obchodě a k nabytí vlastnického práva došlo jejich převzetím ze strany žalobce (tedy vydáním zboží v prosinci 2011), u položek 18), 19) a 20) pak žalobce nabyl vlastnické právo okamžikem převzetí těchto věcí zhotovených na základě smlouvy o dílo. Jelikož žalobce prokázal, že je vlastníkem uvedených věcí a ty se nacházejí v moci žalované v domě [adresa] [obec], který od rozchodu účastníků obývá výhradně žalovaná, bylo jí dle § 1041 odst. 1 o. z. uloženo tyto movité věci žalobci vydat. Soud I. stupně neprováděl důkaz výslechem žalobce (žalobce na něm netrval a rozhodné skutečnosti byly zjištěny z jiných důkazů), důkaz videonahrávkou z náv