15 CO 332/2021-325 — Neznámý soud 69

1. Citovaným rozsudkem Okresní soud v Táboře (dále jen soud I. stupně) uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně jdoucím od 9. 8. 2018 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku (odst. I.), zamítl žalobu, pokud se žalobkyně domáhala zaplacení další částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně jdoucím od 9. 8. 2018 do zaplacení (odst. II.), žalobkyni uložil povinnost nahradit žalované na nákladech řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] (odst. III.), žalobkyni uložil povinnost nahradit České republice – Okresnímu soudu v Táboře na nákladech řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (odst. IV.) a žalované povinnost nahradit České republice – Okresnímu soudu v Táboře na soudním poplatku částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (odst. V.). 2. Žalobkyně se domáhala odškodnění újmy na zdraví vzniklé jí v důsledku dopravní nehody dne 14. 7. 2012, způsobené řidičem vozidla, které bylo pojištěno u žalované. Bolestné vzniklé do roku 2014 jí žalovaná uhradila (jednalo se o částku [částka]), přičemž v řízení požadovala doplatek bolestného ve výši [částka] za operaci břišní kýly 16. 2. 2015 a operaci dne 5. 4. 2017 dle znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] (vycházejícího z metodiky Nejvyššího soudu, neboť k bolestem došlo po 1. 1. 2014). V případě ztížení společenského uplatnění (dále též ZSU) vycházela rovněž ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], který tento nárok ohodnotil částkou [částka], opět z metodiky Nejvyššího soudu; jelikož žalovaná jí poskytla náhradu ve výši [částka], domáhala se doplatku [částka]. Ohledně odškodnění ZSU žalobkyně poukazovala na svůj věk, kdy došlo k úrazu, jakož i na fyzické a psychické následky, konkrétně že jí nefungují svaly na břiše, kde se jí levá strana vyklenuje, což způsobuje bolesti zad a šíje, v roce 2016 musela ukončit výdělečnou činnost, v roce 2017 podstoupila další operaci, nemůže se věnovat svým zálibám (jízda na kole, na bruslích, ping pong apod.), musela podstoupit umělé oplodnění, trpí posttraumatickou stresovou poruchou. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a namítla především promlčení uplatněného nároku (k dopravní nehodě došlo 14. 7. 2012, žaloba podána až 13. 8. 2018); s poukazem na ust. § 3079 odst. 1 o. z. nesouhlasila s případným odškodněním žalobkyně dle metodiky Nejvyššího soudu s tím, že výpočet má být proveden podle právní úpravy účinné v době nehody. 3. Soud I. stupně se v odůvodnění napadeného rozsudku zabýval nejprve tím, jaká právní úprava má být pro posouzení nároku žalobkyně použita. Vyšel z ust. § 3079 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), podle kterého právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů (odst. 1). Nerozhodl-li soud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona o náhradě škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může na návrh poškozeného člověka, jsou-li pro to mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele (§ 2 odst. 3), přiznat poškozenému i náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona (odst. 2). Soud I. stupně se proto zabýval podmínkou existence mimořádných důvodů hodných zvláštního zřetele, kdy setrvávání na dosavadní úpravě by ve výsledku znamenalo (ve smyslu § 2 odst. 3 o. z.) rozpor s dobrými mravy vedoucí ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Při posuzování tohoto předpokladu vyšel z důvodové zprávy a v ní uváděnými případy, kdy škůdce způsobil škodu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné zavrženíhodné pohnutky, která svědčí zpravidla o morální bezcitnosti, zvrhlosti, o bezohledném sobectví apod., a konstatoval, že se musí jednat o zcela mimořádné okolnosti pojící se ke vzniku škody. Ani skutečnost, že škůdce byl za své jednání pravomocně odsouzen v trestním řízení, nezakládá sama o sobě mimořádný důvod hodný zvláštního zřetele (odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1965/2016). Promítnuto do dané věci soud I. stupně konstatoval, že žalobkyně byla účastnicí dopravní nehody, pří níž byla vážně zraněna, nicméně z vylíčení rozhodujících skutečností ani z předložených důkazů nevyplývá, že by řidič vozidla byl v souvislosti s dopravní nehodou v trestním řízení odsouzen, že by řídil pod vlivem alkoholu, případně že by nehodu způsobil úmyslně; jednalo se o dopravní nehodu, která svým průběhem nijak nevybočovala z řady podobných událostí. Byť jsou její následky pro žalobkyni velmi závažné, není důvod pro použití nové právní úpravy postupem dle § 3079 odst. 2 o. z. (odkaz na další rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2018, sp. zn. 25 Cdo 3377/2018). 4. Při posuzování námitky promlčení vznesené žalovanou vyšel soud I. stupně z ust. § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen zákon), které zakládá přímý nárok poškozeného (žalobkyně) proti pojistiteli (nejedná se o právo na náhradu škody); takové právo se promlčuje podle § 101 a § 104 obč. zák. (občanský zákoník č. 40/1964 Sb., účinný do 31. 12. 2013) celkem za 4 roky od pojistné události (odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2007, sp. zn. 25 Cdo 113/2006). Zároveň je nepřijatelné, aby se nárok na pojistné plnění dle § 9 odst. 1 zákona promlčel dříve, než vznikla škoda. Proto i pojem pojistné události není totožný s dopravní nehodou, ale zahrnuje i vznik škody (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. 25 Cdo 877/2013). Soud I. stupně poté konstatoval, že v případě operace břišní kýly žalobkyně dne 16. 2. 2015 mohla začít běžet promlčecí doba týkající se bolestného nejdříve od tohoto dne. Škoda spočívající v ZSU pak vzniká, jakmile se po úrazu nebo po jiném poškození zdraví ustálí zdravotní stav poškozeného natolik, že je zřejmé, zda a jaké nepříznivé následky pro životní úkony poškozeného má jeho změněný zdravotní stav; před operací nebylo možné považovat zdravotní stav žalobkyně za ustálený, a jelikož operace proběhla 16. 2. 2015, nemůže být nárok s tímto související promlčen. 5. Z hlediska věcného posouzení poukázal soud I. stupně na znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení] (ze kterého vycházela žalobkyně), který při hodnocení bolestného po 1. 1. 2014 i hodnocení ZSU vycházel z metodiky Nejvyššího soudu, naopak znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], z jehož znaleckého posudku vycházela žalovaná, hodnotil bolestné v souvislosti s operací břišní kýly dne 16. 2. 2015 podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. (dále jen vyhláška), bolestné v souvislosti s operací dne 5. 4. 2017 a ZSU v souvislosti s břišní kýlou nehodnotil. Jelikož nebylo najisto postaveno, zda mezi úrazem žalobkyně a následnými komplikacemi je příčinná souvislost, zadal soud I. stupně vypracování ústavního znaleckého posudku. Z posudku Všeobecné fakultní nemocnice v [obec] ze dne 28. 1. 2021 zjistil, že zdravotní stav žalobkyně, který si vyžádal operaci břišní kýly, souvisel s původním zraněním, že jediné léčebné řešení břišní kýly je operační (k tomu došlo), došlo i k recidivě, žalobkyně má obtíže prakticky stejné jako před operací, zhoršení zdravotního stavu je spíše pravděpodobné. [příjmení] ohodnocení bolesti bylo stanoveno 70 body a bylo zvýšeno pro komplikace podle § 6 vyhlášky o 50 %, tedy celkem 105 bodů. V případě ZSU hodnotil ústavní znalecký posudek komplikace spojené s porušením břišního lisu 250 body, poúrazové omezení hybnosti krční páteře 200 body a poruchu stereotypu chůze 100 body, celkem 550 bodů. Operační revize břicha dne 5. 4. 2017 a s tím související úkony, stejně jako potíže s otěhotněním a předčasným porodem dle závěrů ústavního znaleckého posudku se zraněním (dopravní nehodou) nesouvisely. 6. Při odškodnění bolestného soud I. stupně zohlednil, že žalobkyni bylo uhrazeno celkem [částka] (z toho za bolesti za operaci břišní kýly částka [částka] – 80 bodů x [částka]). Následně vyšel ze závěrů ústavního znaleckého posudku, ohodnocujícího bolestné po zvýšení dle § 6 vyhlášky celkem 105 body, a dle § 7 odst. 3 vyhlášky zvýšil náhradu bolestného na dvojnásobek, tedy na 210 bodů, čemuž odpovídá částka [částka]; přitom přihlédl k tomu, že samotné operaci, k níž došlo téměř po 3 letech od nehody, předcházelo dlouhé období, v jehož průběhu byla žalobkyně nucena podstoupit léčení, které zůstalo bez efektu (rehabilitace, cvičení, řada nepříjemných a zatěžujících vyšetření a procedur), a že operační zákrok znamenal další hospitalizaci, byl komplikován předchozím zraněním břicha a následnou tříměsíční rekonvalescencí. Pakliže žalobkyně obdržela na bolestném v souvislosti s operací břišní kýly částku [částka], zbývá doplatit dalších [částka]. 7. V případě ZSU byla žalobkyni vyplacena částka [částka], vycházející ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení