15 Co 249/2024-223 — Krajský soud v Českých Budějovicích
ECLI: ECLI:CZ:KSCB:2024:15.Co.249.2024.1 Datum: 2024-12-05 Předmět: o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 4. června 2024, č. j. 24 C 25/2023-170 Ustanovení: ["§ 135 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2958 z. č. 0/0 Sb."] ["bolestné""ztížení společenského uplatnění""duševní útrapy""svědečné""nemajetková újma""náhrada nemajetkové újmy""znalecký posudek""peněžité plnění""zadostiučinění / satisfakce"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 4. června 2024, č. j. 24 C 25/2023-170. Aplikuje: § 135 (99/1963 Sb.), § 2958 (0/0 Sb.).
1. Shora citovaným rozsudkem uložil soud I. stupně žalovanému, aby do šesti měsíců od právní moci rozsudku zaplatil žalobci částku 449 445 Kč (výrok I.) a do jednoho měsíce od právní moci rozsudku částku ve výši 40 000 Kč (výrok IV.). Dále uložil žalovanému, aby do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatil státu na účet Okresního soudu v Pelhřimově za soudní poplatek z návrhu částku 22 473 Kč a za vyplacené svědečné a znalečné částku 2 711,78 Kč (výroky VI. a VIII.). Zamítl žalobu žalobce v částech, jimiž se domáhal zaplacení částky 500 000 Kč a dalších 82 352 Kč (výroky II. a III.). Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.), a výrokem VII. uložil žalobci, aby do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatil státu na účet Okresního soudu v Pelhřimově za vyplacené svědečné a znalečné částku 3 183,38 Kč.2. Žalobce se domáhal po žalovaném uhrazení shora uvedených finančních částek poté, co byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přečinu ublížení na zdraví a přečinu výtržnictví rozsudkem Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 12. 11. 2021, č. j. 7 T 31/2021-437 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočky v Táboře ze dne 19. 5. 2022, č. j. 10 To 14/2022-473, kterého se měl dopustit 13. 8. 2020 tak, že mezi domy čp. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v obci , adresa, nejprve verbálně a následně fyzicky napadl žalobce, který však byl v trestním řízení s uplatněným nárokem představujícím náhradu nemajetkové újmy (bolestného, ztížení společenského uplatnění a duševních útrap) odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalobce požadoval konkrétně náhradu 52 620 Kč za bolestné, 396 825 Kč za ztížení společenského uplatnění, 500 000 Kč coby přiměřené zadostiučinění, 40 000 Kč za náklady vynaložené za znalecký posudek z oboru zdravotnictví vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, a 82 352 Kč za náklady, které vynaložil za právní zastoupení v trestním řízení.3. Poté, co soud I. stupně ve věci provedl dokazování, po skutkové stránce dovodil, že žalovaný se dopustil přečinu ublížení na zdraví žalobce, tedy úmyslně mu ublížil na zdraví, za což byl pravomocně trestně odsouzen a soud je podle ust. § 135 odst. 1 o. s. ř. vázán rozhodnutím příslušného orgánu o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal. Pokud existuje pravomocné rozhodnutí trestního soudu, soud si v civilním řízení nesmí tyto otázky posuzovat samostatně. Dále okresní soud dovodil, že nepochybuje o tom, že žalobci byla způsobena újma (nelze souhlasit s tvrzením žalovaného, že se žalobce pohybuje mrštně jako zdravý člověk), což vyplývá ze znaleckých posudků Prim. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , a , tituly před jménem, , jméno FO, . Potvrzuje to i posouzení způsobilosti žalobce k výkonu práce posudkem o invaliditě ze dne 10. 11. 2021, č.j. LPS/2021/1691-PE-CSSZ, stanovující 20 % invaliditu žalobce. Ze soupisu zpráv zaslaných zdravotní pojišťovnou je zřejmé, že se žalobce dlouhodobě a intenzivně léčí. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, dále vyplývá, že mezi jednáním žalovaného a následky na zdraví žalobce je příčinná souvislost. Žalovaný tedy za škodu vzniklou žalobci odpovídá ve smyslu § 2958 o. z. a tato škoda představuje jednak vytrpěné bolesti, další nemajetkovou újmu a ztížení společenského uplatnění.4. Částky 52 620 Kč a 396 825 Kč představují nárok na odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Částku za bolestné ohodnotila soudní znalkyně dle Metodiky Nejvyššího soudu a ve svém posudku se zabývala jednotlivými položkami, které ohodnocovala. Proti znaleckému posudku nebyly věcné námitky a ani soud neměl důvod se od jeho závěru odchylovat, např. z pohledu navyšování či snižování bolestného. Ztížení společenského uplatnění má pokrývat útrapy spojené s přetrváváním narušené tělesné integrity, ztrátu životních příležitostí a možností, ztrátu schopností, obtíže a nepohodlí spojené s překonáváním zdravotních následků. Ty znalkyně hodnotila podle Mezinárodní klasifikace funkčních schopností za použití kvalifikátorů. Uzavřela, že u žalobce činí procento z absolutního vyřazení ze všech sfér společenského zapojení 2,532 % z výchozí rámcové částky představující základní ohodnocení náhrady nemajetkové újmy při trvalých zdravotních následcích. Celkovou částku 449 445 Kč za bolestné a ztížení společenského uplatnění uložil okresní soud žalovanému k úhradě v delší době než zákonné lhůtě vzhledem k jeho věku a omezeným příjmům (šest měsíců od právní moci rozsudku).5. Pokud žalobce požadoval částku 500 000 Kč jako přiměřené zadostiučinění, dospěl soud I. stupně k závěru, že v daném případě nebyly žalobcem žádné specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby tvrzeny. Veškeré fyzické a psychické strádání způsobené újmou na těle a související běžné obtíže spojené s léčením byly posouzeny v rámci bolestného. Překážka lepší budoucnosti poškozeného je potom zohledňována ve ztížení společenského uplatnění. Přihlédnout je třeba rovněž k tomu, že vztahy mezi účastníky jsou horší než špatné a že žalovaný je důchodce. Proto soud I. stupně neshledal požadavek žalobce na úhradu předmětné částky důvodným.6. Domáhal-li se žalobce dále zaplacení částky 82 352 Kč za náklady vzniklé s účastí jeho právního zástupce v trestním řízení, je nesporné, že tyto náklady žalobce jako poškozený vynaložil. Na náhradu těchto nákladů však vzniká poškozenému nárok dle § 154 odst. 2 tr. řádu v trestním řízení, o kterém dosud nebylo rozhodnuto, a z tohoto důvodu byl proto návrh žalobce v této části jako předčasný zamítnut.7. Žalobce však má nárok na zaplacení částky 40 000 Kč, kterou vynaložil za znalecký posudek vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, . Dle § 513 o. z. představuje příslušenství vymáhané pohledávky za bolestné a ztížení společenského uplatnění, k jejíž úhradě určil soud I. stupně lhůtu jednoho měsíce od právní moci rozsudku.8. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky rozhodl okresní soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a podle poměru úspěchu účastníků ve věci zjistil téměř shodný podíl, kdy žalobce byl úspěšný ve 46 % žalobního nároku a žalovaný v 54 %. Proto žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.9. V souvislosti s řízením vynaložil stát za úhradu svědečného v částce 1 453,16 Kč a znalečného v částce 4 442 Kč. Tyto náklady uložil okresní soud dle § 148 odst. 1 o. s. ř. podle poměru úspěchu účastníků ve věci uhradit žalobci v částce 3 183,36 Kč a žalovanému v částce 2 711,78 Kč, a to v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.10. Jelikož žalobce byl osvobozen od placení soudního poplatku za žalobu dle § 11 odst. 2 písm. q) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění předpisů pozdějších, přešla tato povinnost dle § 2 odst. 3 zákona na žalovaného, a to v částce 22 473 Kč.11. Proti tomuto rozsudku podali odvolání oba účastníci. Odvolání žalobce proti výrokům II. a III., jimiž byla jeho žaloba zčásti zamítnuta, a výroku V. o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky, bylo usnesením soudu I. stupně ze dne 2. 10. 2024, č. j. 24 C 25/2023-208 jako opožděné dle § 208 odst. 1 o. s. ř. odmítnuto.12. Žalovaný nesouhlasil s rozhodnutím soudu I. stupně ve výrocích I. a IV., o jeho platební povinnosti ve vztahu k žalobci, a se souvisejícími výroky o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky, o jemu uložené povinnosti zaplatit České republice soudní poplatek za žalobu a o povinnosti zaplatit České republice náklady za svědečné a znalečné. Poukázal na odůvodnění odsuzujícího rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 12. 11. 2021, č. j. 7 T 31/2021-437, jímž byl žalobce odkázán se svým nárokem na odškodnění na řízení ve věcech občanskoprávních s tím, že v hlavním líčení provedené důkazy neskýtaly dostatečný podklad pro vyslovení jeho povinnosti k náhradě škody nebo nemajetkové újmy. Odvolací soud v trestní věci se pak vyjadřoval zejména k nároku žalobce na náhradu za duševní útrapy v částce 500 000 Kč s poukazem na dlouhodobě nepříznivé a neuspořádané vztahy mezi účastníky týkající se majetkových poměrů s tím, že ani jedna ze stran evidentně nedbá na dobré mravy. O konfliktní situaci mezi zúčastněnými stranami svědčí i opakovaná oznámení příslušným správním orgánům, resp. Policii ČR. I z tohoto důvodu byl žalobce se svým nárokem na náhradu za duševní útrapy odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalobce jej neustále provokuje, vykřikuje, fotografuje jeho a jeho bratra Stanislava a takto jim znepříjemňuje život. Po incidentu nebyl žalobce omezen ve svém běžném způsobu života, pracuje a nadále pracuje fyzicky i na svých nemovitostech, fyzická indispozice na něm není vidět. Proto nesouhlasí se závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a není ochoten jakékoli nároky žalobce uspokojit. V uvedeném posudku není uvedeno, jakým způsobem byly zjištěny obtíže žalobce s levým kolenem, které měl žalobce dlouhodobě před událostí. Proto je žalovaný považuje za nedůvodné, nejsou v příčinné souvislosti se škodnou u
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.